Balkánský jazykový svaz: Porovnání verzí
m linkfix |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Pod pojmem '''Balkánský jazykový svaz''' se rozumí skupina jazyků, která vykazuje společné rysy, byť jsou jednotlivé jazyky od sebe geneticky velmi vzdálené. Do tohoto svazu patří především [[albánština]], [[makedonština]], [[arumunština]], dále také [[bulharština]], [[rumunština]], [[řečtina]], [[turečtina]]{{Doplňte zdroj}} a některá východní a jižní nářečí [[srbština|srbštiny]]. Jedná se o rysy, které jednotlivé jazyky přijaly buď jeden od druhého, či pod vlivem různých [[substrát (jazyk)|substrátů]] či [[latina|latiny]]. |
Pod pojmem '''Balkánský jazykový svaz''' se rozumí skupina jazyků, která vykazuje společné rysy, byť jsou jednotlivé jazyky od sebe geneticky velmi vzdálené. Do tohoto svazu patří především [[albánština]], [[makedonština]], [[arumunština]], dále také [[bulharština]], [[rumunština]], [[řečtina]], [[turečtina]]{{Doplňte zdroj}} a některá východní a jižní nářečí [[srbština|srbštiny]]. Jedná se o rysy, které jednotlivé jazyky přijaly buď jeden od druhého, či pod vlivem různých [[substrát (jazyk)|substrátů]] či [[latina|latiny]]. |
||
Typickými společnými znaky jsou postponovaný určitý člen (mak. ''вода'''та''''' "voda", arumunsky ''case'''le''''' "domy"), tvorba budoucího času pomocí slovesa ''chtít'' (mak. ''ќе видам'' "uvidím", arumunsky ''voi bere/va si beau'' "budu pít"), [[posesivní minulý čas]] (mak. ''имам видено'' "viděl jsem", arumunsky ''amu datâ'' "dal jsem"), absence infinitivu (mak. ''сакам да учам'' "chci se učit") a zdvojování zájmen u předmětu (v některých regionech s diferenčním značením předmětu, např. mal. '''''ја''' видам (на) жената'', arumunsky '''''u''' vedzu (pi) muljerlju'' "vidím (tu) ženu"). |
Typickými společnými znaky jsou postponovaný určitý člen (mak. ''вода'''та''''' "voda", arumunsky ''case'''le''''' "domy"), tvorba budoucího času pomocí slovesa ''chtít'' (mak. ''ќе видам'' "uvidím", arumunsky ''voi bere/va si beau'' "budu pít"), [[posesivní minulý čas]] (mak. ''имам видено'' "viděl jsem", arumunsky ''amu datâ'' "dal jsem"), absence infinitivu (mak. ''сакам да учам'' "chci se učit") a zdvojování zájmen u předmětu (v některých regionech s diferenčním značením předmětu, např. mal. '''''ја''' видам (на) жената'', arumunsky '''''u''' vedzu (pi) muljerlju'' "vidím (tu) ženu"). |
||
U původně [[flektivní jazyk|flektivních jazyků]] ([[bulharština]], [[makedonština]]) došlo pod vlivem ostatních k úbytku, či zániku pádů. U jiných se sjednotil [[dativ]] s [[genitiv]]em, či jiné pády. Standardní srbský jazyk má v množném čísle jeden tvar pro [[dativ]], [[lokál]] a [[instrumentál]]. |
U původně [[flektivní jazyk|flektivních jazyků]] ([[bulharština]], [[makedonština]]) došlo pod vlivem ostatních k úbytku, či zániku pádů. U jiných se sjednotil [[dativ]] s [[genitiv]]em, či jiné pády. Standardní srbský jazyk má v množném čísle jeden tvar pro [[dativ]], [[lokál]] a [[instrumentál]]. |
||
V [[srbochorvatština|srbochorvatském]] jazykovém prostoru lze sledovat nárůst prvků typického pro tyto jazyky postupně od západu na východ. Zatímco ve standardní [[chorvatština| |
V [[srbochorvatština|srbochorvatském]] jazykovém prostoru lze sledovat nárůst prvků typického pro tyto jazyky postupně od západu na východ. Zatímco ve standardní [[chorvatština|chorvatštině]] se s nimi setkat takřka nelze, u [[srbština|srbského]] jazyka se již některé objevují, většinou jako alternativa k původním tvarům; v nářečích z okolí [[Niš]]e, [[Pirot]]a, a [[Kosovo|Kosova]] již převažují prvky balkánského jazykového svazu zcela. |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Lingvistika]] |
[[Kategorie:Lingvistika]] |
||
Verze z 5. 10. 2017, 13:17
Pod pojmem Balkánský jazykový svaz se rozumí skupina jazyků, která vykazuje společné rysy, byť jsou jednotlivé jazyky od sebe geneticky velmi vzdálené. Do tohoto svazu patří především albánština, makedonština, arumunština, dále také bulharština, rumunština, řečtina, turečtina[zdroj?] a některá východní a jižní nářečí srbštiny. Jedná se o rysy, které jednotlivé jazyky přijaly buď jeden od druhého, či pod vlivem různých substrátů či latiny.
Typickými společnými znaky jsou postponovaný určitý člen (mak. водата "voda", arumunsky casele "domy"), tvorba budoucího času pomocí slovesa chtít (mak. ќе видам "uvidím", arumunsky voi bere/va si beau "budu pít"), posesivní minulý čas (mak. имам видено "viděl jsem", arumunsky amu datâ "dal jsem"), absence infinitivu (mak. сакам да учам "chci se učit") a zdvojování zájmen u předmětu (v některých regionech s diferenčním značením předmětu, např. mal. ја видам (на) жената, arumunsky u vedzu (pi) muljerlju "vidím (tu) ženu").
U původně flektivních jazyků (bulharština, makedonština) došlo pod vlivem ostatních k úbytku, či zániku pádů. U jiných se sjednotil dativ s genitivem, či jiné pády. Standardní srbský jazyk má v množném čísle jeden tvar pro dativ, lokál a instrumentál.
V srbochorvatském jazykovém prostoru lze sledovat nárůst prvků typického pro tyto jazyky postupně od západu na východ. Zatímco ve standardní chorvatštině se s nimi setkat takřka nelze, u srbského jazyka se již některé objevují, většinou jako alternativa k původním tvarům; v nářečích z okolí Niše, Pirota, a Kosova již převažují prvky balkánského jazykového svazu zcela.
