Spalování: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Spalování''' je chemický proces rychlé [[Redoxní reakce|oxidace]], kterým se uvolňuje [[chemická energie]] [[chemická vazba|vázaná]] ve spalovaném [[palivo|palivu]] na energii tepelnou. Jedná se o nejjednodušší metodu pro termickou přeměnu organických (fosilních i obnovitelných) paliv za dostatečného přístupu (zpravidla atmosférického) [[kyslík]]u na tepelnou energii. Tato technologie je dokonale zpracovaná a pro investory představuje minimální riziko. Tepelná energie získaná spalováním se pak využívá pro vytápění a ohřev vody, jiné technologické procesy nebo pro výrobu elektrické energie.
'''Spalování''' je chemický proces rychlé [[Redoxní reakce|oxidace]], kterým se uvolňuje [[chemická energie]] [[chemická vazba|vázaná]] ve spalovaném [[palivo|palivu]] na energii tepelnou. Jedná se o nejjednodušší metodu pro termickou přeměnu organických (fosilních i obnovitelných) paliv za dostatečného přístupu (zpravidla atmosférického) [[kyslík]]u na tepelnou energii. Tato technologie je dokonale zpracovaná a pro investory představuje minimální riziko. Tepelná energie získaná spalováním se pak využívá pro vytápění a ohřev vody, jiné technologické procesy nebo pro výrobu elektrické energie.


V rozšířeném nebo přeneseném významu se slovem „spalování“ nebo „spálení“ a někdy i dalšími souvisejícími slovy označují také jiné procesy, kterými je buď něco ničeno, nebo uvolňována energie. Například [[jaderné spalování]], tedy uvolňování tepelné energie [[jaderná reakce|jadernou reakcí]] <ref>např. Miloslav Hron, Miroslav Mikisek, Tomáš Marek: ''Jaderné spalování jaderného odpadu'', časopis Energetika, 11/2000</ref> (kde se také mluví o [[palivo|palivu]], resp. [[vyhořelé palivo|vyhořelém palivu]]), poškození nebo zničení organismu nebo organické hmoty vysokou teplotou, mrazem nebo poleptáním, poškození kůže slunečním nebo jiným zářením, popřípadě obdobné jevy v oblasti abstraktních pojmů (např. spálení nadějí), biochemický proces přeměňování živin v pohybovou a tepelnou energii ve [[sval]]u atd.,využívání [[elektrická energie|elektrické energie]] v brzdných [[rezistor|odporech]] atd.
V rozšířeném nebo přeneseném významu se slovem „spalování“ nebo „spálení“ a někdy i dalšími souvisejícími slovy označují také jiné procesy, kterými je buď něco ničeno, nebo uvolňována energie. Například [[jaderné spalování]], tedy uvolňování tepelné energie [[jaderná reakce|jadernou reakcí]] <ref>např. Miloslav Hron, Miroslav Mikisek, Tomáš Marek: ''Jaderné spalování jaderného odpadu'', časopis Energetika, 11/2000</ref> (kde se také mluví o [[palivo|palivu]], resp. [[vyhořelé palivo|vyhořelém palivu]]), poškození nebo zničení organismu nebo organické hmoty vysokou teplotou, mrazem nebo poleptáním, poškození kůže slunečním nebo jiným zářením, popřípadě obdobné jevy v oblasti abstraktních pojmů (např. spálení nadějí), biochemický proces přeměňování živin v pohybovou a tepelnou energii ve [[sval]]u atd.,využívání [[elektrická energie|elektrické energie]] v brzdných [[rezistor|odporech]] atd.


==Spalování biomasy==
== Spalování biomasy ==
{{Vyjmout|Biomasa|Spalování biomasy}}
{{Vyjmout|Biomasa|Spalování biomasy}}
Spalování [[biomasa|biomasy]] většinou nevyžaduje předběžnou speciální úpravu paliva. Je přijatelná i vyšší vlhkost suroviny. Vzhledem k charakteru biomasy a jejímu proměnnému složení je nutno věnovat značnou pozornost optimálním podmínkám při spalování a při čištění výstupních [[spaliny|spalin]], kde je nutno především kontrolovat emise [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] a tuhých látek. Spalování biomasy je v současnosti technicky dostatečně vyřešeno a to ve dvou koncepcích:
Spalování [[biomasa|biomasy]] většinou nevyžaduje předběžnou speciální úpravu paliva. Je přijatelná i vyšší vlhkost suroviny. Vzhledem k charakteru biomasy a jejímu proměnnému složení je nutno věnovat značnou pozornost optimálním podmínkám při spalování a při čištění výstupních [[spaliny|spalin]], kde je nutno především kontrolovat emise [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] a tuhých látek. Spalování biomasy je v současnosti technicky dostatečně vyřešeno a to ve dvou koncepcích:
Řádek 12: Řádek 12:
Rozšířenější je dosud spalování na roštu, avšak fluidní technologie má některé významné výhody a její technický vývoj stále postupuje.
Rozšířenější je dosud spalování na roštu, avšak fluidní technologie má některé významné výhody a její technický vývoj stále postupuje.


Složitější metodou je termochemická přeměna biomasy při vyšších teplotách a za nedostatku kyslíku. Produkty takového procesu jsou odlišné podle procesních podmínek, k nimž patři především teplota, doba setrvání částic biomasy v reakční zóně a další způsob zpracování. Jestliže se teplota při reakci v reaktorech pohybuje v oblasti 800°C až 900°C a doba setrvání částic je delší (sekundy až desítky sekund), je produktem z větší části plyn. Tento proces je označován jako [[zplyňování]]. Pokud je jako okysličovadlo použit vzdušný kyslík, což je v případě biomasy nejčastější, má vzniklý surový plyn nízkou výhřevnost (4 až 6 MJ/m<sup>3</sup>), obsahuje dehty, fenoly a tuhé částice. Pokud jsou teploty v reaktoru 450°C až 550°C a doba setrvání suroviny v reakční zóně velmi krátká (maximálně do 2 sekund) jsou produktem zejména páry a aerosoly, v menší míře pak plyn a tuhé částice. Tento proces se nazývá [[rychlá pyrolýza]]. Produkty tohoto procesu se musí rychle ochladit, čímž vznikne uvedený velký podíl kapaliny. Tato kapalina má výhřevnost 16 až 20 MJ/kg a po další úpravě může sloužit jako kvalitní kapalné palivo.
Složitější metodou je termochemická přeměna biomasy při vyšších teplotách a za nedostatku kyslíku. Produkty takového procesu jsou odlišné podle procesních podmínek, k nimž patři především teplota, doba setrvání částic biomasy v reakční zóně a další způsob zpracování. Jestliže se teplota při reakci v reaktorech pohybuje v oblasti 800&nbsp;°C až 900&nbsp;°C a doba setrvání částic je delší (sekundy až desítky sekund), je produktem z větší části plyn. Tento proces je označován jako [[zplyňování]]. Pokud je jako okysličovadlo použit vzdušný kyslík, což je v případě biomasy nejčastější, má vzniklý surový plyn nízkou výhřevnost (4 až 6 MJ/m<sup>3</sup>), obsahuje dehty, fenoly a tuhé částice. Pokud jsou teploty v reaktoru 450&nbsp;°C až 550&nbsp;°C a doba setrvání suroviny v reakční zóně velmi krátká (maximálně do 2 sekund) jsou produktem zejména páry a aerosoly, v menší míře pak plyn a tuhé částice. Tento proces se nazývá [[rychlá pyrolýza]]. Produkty tohoto procesu se musí rychle ochladit, čímž vznikne uvedený velký podíl kapaliny. Tato kapalina má výhřevnost 16 až 20 MJ/kg a po další úpravě může sloužit jako kvalitní kapalné palivo.


==Literatura==
== Literatura ==
* Jan Motlík, Jaroslav Váňa: Biomasa pro energii (2) Technologie.
* Jan Motlík, Jaroslav Váňa: Biomasa pro energii (2) Technologie.


==Externí odkazy==
== Externí odkazy ==
* http://biom.cz/cz/odborne-clanky/biomasa-pro-energii-2-technologie
* http://biom.cz/cz/odborne-clanky/biomasa-pro-energii-2-technologie


== Související články ==
== Související články ==
*[[Oheň]]
* [[Oheň]]
*[[Spalovací motor]]
* [[Spalovací motor]]
*[[Kamna]]
* [[Kamna]]
*[[Parní kotel]]
* [[Parní kotel]]
*[[Výhřevnost]]
* [[Výhřevnost]]
*[[Spalné teplo]]
* [[Spalné teplo]]
*[[prohořívání]]
* [[prohořívání]]
*[[odhořívání]]
* [[odhořívání]]


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 37: Řádek 37:


{{Portály|Fytoenergetika a kompostárenství}}
{{Portály|Fytoenergetika a kompostárenství}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Termické procesy]]
[[Kategorie:Termické procesy]]

Verze z 5. 10. 2017, 12:27

Spalování je chemický proces rychlé oxidace, kterým se uvolňuje chemická energie vázaná ve spalovaném palivu na energii tepelnou. Jedná se o nejjednodušší metodu pro termickou přeměnu organických (fosilních i obnovitelných) paliv za dostatečného přístupu (zpravidla atmosférického) kyslíku na tepelnou energii. Tato technologie je dokonale zpracovaná a pro investory představuje minimální riziko. Tepelná energie získaná spalováním se pak využívá pro vytápění a ohřev vody, jiné technologické procesy nebo pro výrobu elektrické energie.

V rozšířeném nebo přeneseném významu se slovem „spalování“ nebo „spálení“ a někdy i dalšími souvisejícími slovy označují také jiné procesy, kterými je buď něco ničeno, nebo uvolňována energie. Například jaderné spalování, tedy uvolňování tepelné energie jadernou reakcí [1] (kde se také mluví o palivu, resp. vyhořelém palivu), poškození nebo zničení organismu nebo organické hmoty vysokou teplotou, mrazem nebo poleptáním, poškození kůže slunečním nebo jiným zářením, popřípadě obdobné jevy v oblasti abstraktních pojmů (např. spálení nadějí), biochemický proces přeměňování živin v pohybovou a tepelnou energii ve svalu atd.,využívání elektrické energie v brzdných odporech atd.

Spalování biomasy

ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí do článku Biomasa nebo článku Spalování biomasy.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Spalování biomasy většinou nevyžaduje předběžnou speciální úpravu paliva. Je přijatelná i vyšší vlhkost suroviny. Vzhledem k charakteru biomasy a jejímu proměnnému složení je nutno věnovat značnou pozornost optimálním podmínkám při spalování a při čištění výstupních spalin, kde je nutno především kontrolovat emise oxidu uhelnatého a tuhých látek. Spalování biomasy je v současnosti technicky dostatečně vyřešeno a to ve dvou koncepcích:

  • spalování na roštu,
  • spalování na fluidní vrstvě.

Rozšířenější je dosud spalování na roštu, avšak fluidní technologie má některé významné výhody a její technický vývoj stále postupuje.

Složitější metodou je termochemická přeměna biomasy při vyšších teplotách a za nedostatku kyslíku. Produkty takového procesu jsou odlišné podle procesních podmínek, k nimž patři především teplota, doba setrvání částic biomasy v reakční zóně a další způsob zpracování. Jestliže se teplota při reakci v reaktorech pohybuje v oblasti 800 °C až 900 °C a doba setrvání částic je delší (sekundy až desítky sekund), je produktem z větší části plyn. Tento proces je označován jako zplyňování. Pokud je jako okysličovadlo použit vzdušný kyslík, což je v případě biomasy nejčastější, má vzniklý surový plyn nízkou výhřevnost (4 až 6 MJ/m3), obsahuje dehty, fenoly a tuhé částice. Pokud jsou teploty v reaktoru 450 °C až 550 °C a doba setrvání suroviny v reakční zóně velmi krátká (maximálně do 2 sekund) jsou produktem zejména páry a aerosoly, v menší míře pak plyn a tuhé částice. Tento proces se nazývá rychlá pyrolýza. Produkty tohoto procesu se musí rychle ochladit, čímž vznikne uvedený velký podíl kapaliny. Tato kapalina má výhřevnost 16 až 20 MJ/kg a po další úpravě může sloužit jako kvalitní kapalné palivo.

Literatura

  • Jan Motlík, Jaroslav Váňa: Biomasa pro energii (2) Technologie.

Externí odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ např. Miloslav Hron, Miroslav Mikisek, Tomáš Marek: Jaderné spalování jaderného odpadu, časopis Energetika, 11/2000

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spalování&oldid=15416523“