Turkestánská oblast: Porovnání verzí
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - region |
{{Infobox - region |
||
| úřední název = Оңтүстік Қазақстан облысы<br />Южно-Казахстанская область |
|||
| vlajka = |
|||
| znak = South Kazakhstan province seal.png |
|||
| umístění mapy = South Kazakhstan in Kazakhstan.svg |
|||
| součást státu = {{vlajka a název|Kazachstán}} |
|||
| forma administrativní jednotky = [[kazašské oblasti|oblast]] |
|||
| dělení jednotky = 12 [[kazašské okresy|okresů]] |
|||
| rozloha = 117300 |
|||
| obyvatel = 2685009 |
|||
| jazyk = [[kazaština]], [[ruština]] |
|||
| náboženství = |
|||
| národnosti = [[Kazaši]] 69,7%, [[Rusové]] 8,7% |
|||
| hlavní město = [[Šymkent]] |
|||
| titul představitele = [[Akim]] |
|||
| představitel = Askar Myrzakhmetov |
|||
| zkratka = [[ISO 3166-2:KZ|KZ-YUZ]] |
|||
| předvolba = |
|||
| časové pásmo = +6 |
|||
}} |
}} |
||
'''Jihokazašská oblast''' ({{Vjazyce|kk}} {{Cizojazyčně|kk|''Оңтүстік Қазақстан облысы''}}, {{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Южно-Казахстанская область''}}) je [[kazašské oblasti|oblast]] na jihu [[Kazachstán]]u. Byla založena [[10. březen|10. března]] [[1932]] v rámci [[Kazašská autonomní sovětská socialistická republika|Kazašské ASSR]]. V letech [[1962]]–[[1992|92]] se jmenovala ''Čimkentská oblast'' a pod tímto názvem byla v letech [[1962]]–[[1964|64]] součástí [[Jihokazašský kraj|Jihokazašského kraje]]. Má rozlohu 118 600 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Má 1 976 700 obyvatel a je rozdělena na 12 administrativních okresů a čtyři samosprávná města. Hlavním městem je [[Šymkent]]. |
'''Jihokazašská oblast''' ({{Vjazyce|kk}} {{Cizojazyčně|kk|''Оңтүстік Қазақстан облысы''}}, {{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Южно-Казахстанская область''}}) je [[kazašské oblasti|oblast]] na jihu [[Kazachstán]]u. Byla založena [[10. březen|10. března]] [[1932]] v rámci [[Kazašská autonomní sovětská socialistická republika|Kazašské ASSR]]. V letech [[1962]]–[[1992|92]] se jmenovala ''Čimkentská oblast'' a pod tímto názvem byla v letech [[1962]]–[[1964|64]] součástí [[Jihokazašský kraj|Jihokazašského kraje]]. Má rozlohu 118 600 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Má 1 976 700 obyvatel a je rozdělena na 12 administrativních okresů a čtyři samosprávná města. Hlavním městem je [[Šymkent]]. |
||
| Řádek 50: | Řádek 50: | ||
{{Portály|Kazachstán}} |
{{Portály|Kazachstán}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Jihokazašská oblast| ]] |
[[Kategorie:Jihokazašská oblast| ]] |
||
Verze z 4. 10. 2017, 13:41
| Оңтүстік Қазақстан облысы Южно-Казахстанская область | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Šymkent |
| Souřadnice | 43° s. š., 68°30′ v. d. |
| Rozloha | 117 300 km² |
| Časové pásmo | +6 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 929 000 (2018) |
| Hustota zalidnění | 16,4 obyv./km² |
| Jazyk | kazaština, ruština |
| Národnostní složení | Kazaši 69,7%, Rusové 8,7% |
| Správa regionu | |
| Stát |  Kazachstán |
| Nadřazený celek | Kazachstán |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 12 okresů |
| Vznik | 1932 |
| Akim | Askar Myrzakhmetov |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | KZ-YUZ |
| Označení vozidel | X a 13 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jihokazašská oblast (kazašsky Оңтүстік Қазақстан облысы, rusky Южно-Казахстанская область) je oblast na jihu Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. V letech 1962–92 se jmenovala Čimkentská oblast a pod tímto názvem byla v letech 1962–64 součástí Jihokazašského kraje. Má rozlohu 118 600 km². Má 1 976 700 obyvatel a je rozdělena na 12 administrativních okresů a čtyři samosprávná města. Hlavním městem je Šymkent.
Poloha
Oblast hraničí se třemi oblastmi Kazachstánu (Kyzylordskou na západě, Karagandskou na severu a Žambylskou na východě) a pěti vilajáty Uzbekistánu (od jihozápadu k jihovýchodu postupně Navoiským, Samarkandským, Džizzakským, Syrdarjanským a Taškentským).
Rozkládá se na rozhraní východní části Turanské nížiny a západních výběžků Ťan-šanu. Převážná část oblasti je mírně kopcovitá s nadmořskou výškou 200 až 300 m s pásovitými hřebeny písků pouští Kyzylkum (na jihozápadě na levém břehu Syrdarji) a Mujunkum (na severu na levém břehu Ču). Na samém jihu je Hladová step a na severu poušť Betpak-Dala. V centrální části se táhne horský hřbet Karatau (vrchol Bessaz 2 176 m), na jihovýchodě pak západní okraj Talasského Alatau hřbety Karžantau (do 2 824 m) a Ugamský (do 4 238 m).
Klima
Klima je ryze kontinentální a suché. Léto je dlouhé, horké a suché. Zima je krátká a téměř bez sněhu s častými otepleními a dešti. Průměrná teplota je v červenci 26 až 29 °С na severu a jihozápadě a 19 až 25 °С na jihovýchodě a v lednu −11 °С na severu a −2 °С na jihu. Množství srážek za rok je přibližně 100 mm na severu, 100 až 400 mm na jihozápadě (se silným meziročním kolísáním) a 400 až 800 mm v předhůří hor a 1000 mm i více ve vysokých horách.
Vodní zdroje
Velká řeka Syrdarja protéká oblastí z jihu na severozápad. Její přítoky jsou Keles, Kurukkeles, Arys a další menší. Stékají z hor a jsou hojně využívané pro zavlažování. Na Syrdarje byla postavena přehradní hráz a za ní vznikla Čardarinská vodní nádrž. Byly vybudovány zavlažovací kanály:
- Kirovův zavlažovací kanál (s Džetysajskou odbočkou v Hladové stepi).
- Aryský zavlažovací kanál.
- Turkestánský zavlažovací kanál (s Buguňskou vodní nádrží v předhůří Karatau).
Na severu oblasti protéká řeka Ču, která se ztrácí v píscích pouště Mujunkum a v létě se rozpadá na oddělené tůně. V údolí Syrdarji je mnoho nevelkých sladkovodních jezer a na dolním toku Ču slaných jezer (Akžajkyn).
Půdy a flóra
Na rovinách převládají pouště s písečnými hnědými a šedohnědými půdami s travnato-pelyňkovým, slaniskovým porostem (bílý a černý saksal, tamaryšek malokvětý). V údolích Syrdarji a Ču jsou zaplavované luční, většinou slané půdy s porosty rákosu a kousky lesů (vrby, topoly). V horách se nacházejí jednotlivá výšková pásma. Pouště u úpatí přecházejí v alpské louky a ledovce. Půda se postupně mění od horských stepních šedozemí, kaštanových a černozemních půd až k horským hnědým a šedohnědým a ještě výše horským lučním půdám.
Fauna
Ve pouštích žijí hlodavci (sysli, frčci, pískomilové), v horách horské kozy tau-teke a ovce, ze šelem levharti a medvědi a z ptáků supi. V údolích řek žijí vlci, lišky, hranostaji, tchoři, divočáci a také bažanti, na jezerech pak kachny a husy. Z plazů zde žijí hadi, želvy, ještěrky. Ve výběžcích Talasského Alatau se nachází Džabaglinská rezervace.
Literatura
V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Чимкентская область“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Turkestánská oblast na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: South Kazakhstan Province
- Wikidata: Turkistan Region
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
