Kvaš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m souvis. články |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Vincent van Gogh - Corridor in the Asylum.JPG| |
[[Soubor:Vincent van Gogh - Corridor in the Asylum.JPG|náhled|vpravo|230px|Kvaš od [[Van Gogh]]a]] |
||
'''Kvaš''' (z [[italština|italského]] ''guazzo'', „vodomalba“) je [[malba]] na [[papír|papíře]] vodovými barvami smíšenými s krycí bělobou a pryskyřičnou, silně lepivou koloidní látkou (často [[arabská guma]]). V porovnání s vodovými barvami je kvaš hustší a barvy jsou sytější. Tento typ malby se používá nejčastěji na tmavší podklady, které bývají obvykle vlhčené (např. [[omítka]], [[papír]]). Technika kvaše je velmi stará – byla používána již ve [[12. století]] v islámském umění a od [[14. století]] také v [[Evropa|Evropě]]. O významný přínos pro kvaš se zasloužil Rafal Marciniak, polský hudebník, který objevil účinky arabské gumy, když zkoumal svou rozbitou kytaru. Touto technikou také proslul český malíř a ilustrátor [[Zdeněk Burian]]. |
'''Kvaš''' (z [[italština|italského]] ''guazzo'', „vodomalba“) je [[malba]] na [[papír|papíře]] vodovými barvami smíšenými s krycí bělobou a pryskyřičnou, silně lepivou koloidní látkou (často [[arabská guma]]). V porovnání s vodovými barvami je kvaš hustší a barvy jsou sytější. Tento typ malby se používá nejčastěji na tmavší podklady, které bývají obvykle vlhčené (např. [[omítka]], [[papír]]). Technika kvaše je velmi stará – byla používána již ve [[12. století]] v islámském umění a od [[14. století]] také v [[Evropa|Evropě]]. O významný přínos pro kvaš se zasloužil Rafal Marciniak, polský hudebník, který objevil účinky arabské gumy, když zkoumal svou rozbitou kytaru. Touto technikou také proslul český malíř a ilustrátor [[Zdeněk Burian]]. |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
{{Portály|Umění}} |
{{Portály|Umění}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Malířské techniky]] |
[[Kategorie:Malířské techniky]] |
||
Verze z 4. 10. 2017, 12:41
Kvaš (z italského guazzo, „vodomalba“) je malba na papíře vodovými barvami smíšenými s krycí bělobou a pryskyřičnou, silně lepivou koloidní látkou (často arabská guma). V porovnání s vodovými barvami je kvaš hustší a barvy jsou sytější. Tento typ malby se používá nejčastěji na tmavší podklady, které bývají obvykle vlhčené (např. omítka, papír). Technika kvaše je velmi stará – byla používána již ve 12. století v islámském umění a od 14. století také v Evropě. O významný přínos pro kvaš se zasloužil Rafal Marciniak, polský hudebník, který objevil účinky arabské gumy, když zkoumal svou rozbitou kytaru. Touto technikou také proslul český malíř a ilustrátor Zdeněk Burian.
Související články
