Katastrální území: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 10. 2017, 11:22

Katastrální území (k. ú.) je v České republice podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i na Slovensku. Existují také katastrální území nesouvislá, např. vesnice Kaliště spadá do katastru České Budějovice 4-venkov, ale územně se zbytkem tohoto katastrálního území nijak nesousedí.

V rámci k. ú. jsou číslovány parcely v jedné nebo dvou číselných řadách. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvu obce, osady nebo městské části. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné katastrální úřady po projednání s obcemi nebo na jejich návrh.

Termín územně technická jednotka (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.

Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.

Vznik a vývoj

Na území dnešního Česka vznikly jednotky územního katastru v roce 1789 při zavedení josefínského katastru. Nejvyšší patent císaře Josefa II. zde dne 20. dubna 1785 o reformě pozemkové daně a vyměření půdy za základ vyměřování daní stanovil nikoli panství, ale technicky definovatelnou plochu katastrální obce (pozdějšího katastrálního území). Před 1. lednem 1928 se tyto jednotky označovaly jako katastrální obec (dodnes je tomu tak v Rakousku) a vztahovala se k nejmenší správní jednotce, obci. Obec v dnešním slova smyslu se naopak označovala jako místní obec (německy Ortsgemeinde). Postupně se správní členění od katastrálního čím dál více rozrůzňovalo, protože u katastrálního členění byla upřednostněna stabilita a u správního členění přizpůsobení vývoji území. Termín katastrální obec byl proto v Československu od 1. ledna 1928 zákonem č. 177/1927 Sb. z. a n., „o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon)“ ze dne 16. prosince 1927 nahrazen pojmem katastrální území. V Rakousku se rozlišuje katastrální obec (ekvivalent termínu katastrální území) a místní obec (obec v českém slova smyslu).

Katastrální území mohou být v některých případech i zaniklá sídla, např. bývalá obec Kapličky v okrese Český Krumlov či Mušov v okrese Břeclav, někdy však po zániku obcí docházelo ke slučování katastrálních území do větších celků.

Každé katastrální území v Česku nebo na Slovensku je součástí jedné obce nebo vojenského újezdu. Obec nebo vojenský újezd podle zákona smí být tvořeny jedním nebo více celými katastrálními územími. Pokud je k správnímu území obce připojena (delimitována) část zástavby z území sousední obce, která netvoří celé k. ú., musí být současně provedena i změna hranic katastrálních území.

V roce 2000 zbývaly ještě tři^[zdroj?] nedořešené rozdíly mezi k. ú. a ÚTJ, pocházející z roku 1990: V okrese České Budějovice obec a ÚTJ Strýčice byly evidovány v k. ú. obce Radošovice. Další dva případy se týkaly okresu Písek: ÚTJ Obora u Radobytec v obci Cerhonice byla vedena jako součást obce Mirotice, ÚTJ Třešně v obci Záhoří byla vedena jako součást obce Dolní Novosedly. Příbramské části Jesenice a Jerusalem jsou v katastrálním území Háje u Příbramě stejně jako obec Háje, zaujímající zbytek tohoto katastrálního území.

I většina samosprávných městských částí statutárních měst je tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. V řadě případů je zde však třeba i několik katastrálních území rozděleno mezi více městských částí. V takových případech se katastrální území rozděluje podle příslušného počtu ÚTJ. V Praze se správní členění od katastrálního začalo rozrůzňovat v roce 1947 a zejména v centrální části Prahy se zásadně rozešly v roce 1949 a znovu v roce 1960. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti ÚTJ, k. ú. Nusle se skládá z ÚTJ Nusle 2 a Nusle 4 atd. Ve statutárních městech a hlavním městě Praze je proto celkem o 50 ÚTJ více než k. ú. (navíc je 30 ÚTJ v Praze, 2 v Plzni, 6 v Ústí nad Labem, 3 v Pardubicích, 16 v Brně, 2 v Havířově, 2 v Opavě, 4 v Ostravě).

V České republice je 5 vojenských újezdů. Vojenský újezd Doupov je rozdělen na pět katastrálních území, ale na 70 územně technických jednotek podle bývalého katastru nemovitostí.

Označení katastrálního území v terénu

V terénu se hranice a názvy katastrálních území veřejně srozumitelným způsobem obvykle neoznačují. Existují však výjimky (viz fotografie).

V některých obcích je na tabulce s číslem popisným nebo na tabulce s názvem ulice tradičně uváděn název evidenční části obce, který v některých obcích, například v Praze, odpovídá i katastrálnímu členění. Obecně závazné právní předpisy (dříve vyhláška 97/1961 Sb., nyní 326/2000 Sb.) to nepožadují, zásady pro provedení tabulek však stanovují obce, a to jednotně pro celé své území.

Zobrazení v mapách

Hranice katastrálních území jsou zobrazovány jako jedna z vrstev ve státních mapových dílech velkých a středních měřítek a jsou užívány jako základní podkladová vrstva pro geografické informační systémy.

Hranice katastrálních území bývají zakresleny i v některých mapách či plánech pro veřejnost. V tištěných plánech Prahy vzhledem ke čtyřem souběžným způsobům členění města kvůli přehlednosti zakreslovány nejsou, ale jsou jednou z vrstev elektronických map Prahy, dostupných na webu města a některých městských částí. Rovněž v územním plánu města Brna [1] jsou tyto hranice zakreslené.

Termíny označující katastrální území v jiných státech

Austrálie: Cadastral parish
Chorvatsko: Katastarska općina
Německo: Gemarkung
Nizozemsko: Kadastrale gemeente
Polsko: Obręb ewidencyjny (dříve v rakouské části Polska Gmina katastralna)
Rakousko: Katastralgemeinde
Slovensko: Katastrálne územie
Slovinsko: Katastrska občina
Švýcarsko: Gemarchen

Související články

Plužina – předchůdce katastru
Intravilán, Extravilán
Část obce, Městská část a městský obvod
Základní sídelní jednotka (urbanistický obvod, sídelní lokalita)
Části Prahy
Označování domů
Označování ulic
Osadní výbor

Externí odkazy

Zákon č. 177/1927 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon)
http://www.cuzk.cz/ – Český úřad zeměměřický a katastrální
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ – Hledání v katastru nemovitostí ČR
http://www.geodesy.gov.sk/ – Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky
http://www.katasterportal.sk/ – Katastrálny portál SR
Katastrální území a územně technické jednotky (časopis Zeměměřič, 6+7/2000)
Části obce a katastrální území v KN (časopis Zeměměřič, 3/2005)
Vyhledávání katastrálních území, číselník Českého statistického úřadu
Retrospektivní rejstřík katastrálních území, Ing. Zbyněk Souček

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Katastrální mapa Prahy.PNG|thumb|right|Katastrální území [[Praha|Prahy]]]]
+[[Soubor:Katastrální mapa Prahy.PNG|náhled|vpravo|Katastrální území [[Praha|Prahy]]]]
-[[Soubor:Katastrální mapa Brna.PNG|thumb|Katastrální území [[Brno|Brna]]]]
+[[Soubor:Katastrální mapa Brna.PNG|náhled|Katastrální území [[Brno|Brna]]]]
 '''Katastrální území''' (k. ú.) je v [[Česko|České republice]] podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]] společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i na [[Slovensko|Slovensku]]. Existují také katastrální území nesouvislá, např. vesnice [[Kaliště (České Budějovice)|Kaliště]] spadá do katastru [[České Budějovice 4]]-venkov, ale územně se zbytkem tohoto katastrálního území nijak nesousedí.
 V rámci k. ú. jsou číslovány [[parcela|parcely]] v jedné nebo dvou číselných řadách. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvu [[obec|obce]], [[osada|osady]] nebo [[Městská část a městský obvod|městské části]]. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné [[katastrální úřad]]y po projednání s obcemi nebo na jejich návrh.
 Termín '''územně technická jednotka''' (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.
 Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.
 == Vznik a vývoj ==
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Na území dnešního Česka vznikly jednotky územního katastru v roce [[1789]] při zavedení [[josefínský katastr|josefínského katastru]]. Nejvyšší patent císaře Josefa II. zde dne 20. dubna 1785 o reformě pozemkové daně a vyměření půdy za základ vyměřování daní stanovil nikoli [[panství]], ale technicky definovatelnou plochu '''katastrální obce''' (pozdějšího ''katastrálního území''). Před [[1. leden|1. lednem]] [[1928]] se tyto jednotky označovaly jako ''katastrální obec'' (dodnes je tomu tak v [[Rakousko|Rakousku]]) a vztahovala se k nejmenší správní jednotce, [[obec|obci]]. Obec v dnešním slova smyslu se naopak označovala jako místní obec ([[němčina|německy]] ''Ortsgemeinde''). Postupně se správní členění od katastrálního čím dál více rozrůzňovalo, protože u katastrálního členění byla upřednostněna stabilita a u správního členění přizpůsobení vývoji území. Termín ''katastrální obec'' byl proto v [[Československo|Československu]] od 1. ledna 1928 zákonem č. 177/1927 Sb. z. a n., „o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon)“ ze dne [[16. prosinec|16. prosince]] [[1927]] nahrazen pojmem ''katastrální území''. V [[Rakousko|Rakousku]] se rozlišuje '''katastrální obec''' (ekvivalent termínu ''katastrální území'') a '''místní obec''' (obec v českém slova smyslu).
 Katastrální území mohou být v některých případech i zaniklá sídla, např. bývalá obec Kapličky v [[Okres Český Krumlov|okrese Český Krumlov]] či [[Mušov]] v [[okres Břeclav|okrese Břeclav]], někdy však po zániku obcí docházelo ke slučování katastrálních území do větších celků.
 Každé katastrální území v Česku nebo na Slovensku je součástí jedné obce nebo [[vojenský újezd|vojenského újezdu]]. Obec nebo vojenský újezd podle zákona smí být tvořeny jedním nebo více celými katastrálními územími. Pokud je k správnímu území obce připojena (delimitována) část zástavby z území sousední obce, která netvoří celé k. ú., musí být současně provedena i změna hranic katastrálních území.
 V roce [[2000]] zbývaly ještě tři{{Doplňte zdroj}} nedořešené rozdíly mezi k. ú. a ÚTJ, pocházející z roku [[1990]]: V [[okres České Budějovice|okrese České Budějovice]] obec a ÚTJ [[Strýčice]] byly evidovány v k. ú. obce [[Radošovice (okres České Budějovice)|Radošovice]]. Další dva případy se týkaly [[okres Písek|okresu Písek]]: ÚTJ [[Obora u Radobytec]] v obci [[Cerhonice]] byla vedena jako součást obce [[Mirotice]], ÚTJ [[Třešně (Záhoří)|Třešně]] v obci [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]] byla vedena jako součást obce [[Dolní Novosedly]]. Příbramské části [[Jesenice (Příbram)|Jesenice]] a [[Jerusalem (Příbram)|Jerusalem]] jsou v katastrálním území [[Háje u Příbramě]] stejně jako obec [[Háje (okres Příbram)|Háje]], zaujímající zbytek tohoto katastrálního území.
 I většina [[Městská část a městský obvod|samosprávných městských částí]] [[statutární město|statutárních měst]] je tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. V řadě případů je zde však třeba i několik katastrálních území rozděleno mezi více městských částí. V takových případech se katastrální území rozděluje podle příslušného počtu ÚTJ. V [[Praha|Praze]] se správní členění od katastrálního začalo rozrůzňovat v roce [[1947]] a zejména v centrální části Prahy se zásadně rozešly v roce [[1949]] a znovu v roce [[1960]]. Například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] jsou rozděleny do pěti ÚTJ, k. ú. [[Nusle]] se skládá z ÚTJ Nusle 2 a Nusle 4 atd. Ve statutárních městech a hlavním městě Praze je proto celkem o 50 ÚTJ více než k. ú. (navíc je 30 ÚTJ v [[Praha|Praze]], 2 v [[Plzeň|Plzni]], 6 v [[Ústí nad Labem]], 3 v [[Pardubice|Pardubicích]], 16 v [[Brno|Brně]], 2 v [[Havířov]]ě, 2 v [[Opava|Opavě]], 4 v [[Ostrava|Ostravě]]).
 V České republice je 5 vojenských újezdů. Vojenský újezd [[Vojenský újezd Hradiště|Doupov]] je rozdělen na pět katastrálních území, ale na 70 územně technických jednotek podle bývalého katastru nemovitostí.
 == Označení katastrálního území v terénu ==
-[[Soubor:Silniční cedule na katastrální hranici Adamova a Bílovic nad Svitavou.jpg|thumb|Silniční cedule na katastrální hranici [[město|města]] [[Adamov (okres Blansko)|Adamova]] a [[obec|obce]] [[Bílovice nad Svitavou]]]]
+[[Soubor:Silniční cedule na katastrální hranici Adamova a Bílovic nad Svitavou.jpg|náhled|Silniční cedule na katastrální hranici [[město|města]] [[Adamov (okres Blansko)|Adamova]] a [[obec|obce]] [[Bílovice nad Svitavou]]]]
-[[File:Hranicni kamen Bilovice nad Svitavou-Utechov c. 26 nachazejici se mimo vlastni hranici vedle vychodniho okraje silnice ze Sobesic do Utechova.jpg|thumb|Hraniční kámen označující v terénu hranici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Útěchovem]]
+[[Soubor:Hranicni kamen Bilovice nad Svitavou-Utechov c. 26 nachazejici se mimo vlastni hranici vedle vychodniho okraje silnice ze Sobesic do Utechova.jpg|náhled|Hraniční kámen označující v terénu hranici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Útěchovem]]
 V terénu se hranice a názvy katastrálních území veřejně srozumitelným způsobem obvykle neoznačují. Existují však výjimky ''(viz fotografie)''.
 V některých obcích je na tabulce s [[číslo popisné|číslem popisným]] nebo na [[Označování ulic a veřejných prostranství|tabulce s názvem ulice]] tradičně uváděn název [[část obce|evidenční části obce]], který v některých obcích, například v Praze, odpovídá i katastrálnímu členění. Obecně závazné právní předpisy (dříve vyhláška 97/1961 Sb., nyní 326/2000 Sb.) to nepožadují, zásady pro provedení tabulek však stanovují obce, a to jednotně pro celé své území.
@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 * [http://registry.czso.cz/irso/dothle.jsp?kodcis=63 Vyhledávání katastrálních území], číselník Českého statistického úřadu
 * [http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf Retrospektivní rejstřík katastrálních území], Ing. Zbyněk Souček
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Katastrální území| ]]