Letoun: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Vývoj: převedení šablony cite web na citace elektronické monografie za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=druhu letadel|druhý=řádu savců ''Chiroptera''|stránka=Letouni}}
{{Různé významy|tento=druhu letadel|druhý=řádu savců ''Chiroptera''|stránka=Letouni}}
[[Soubor:Ethnic.ba.b737.ndebele.arp.jpg|thumb|300px|right|Letoun [[Boeing 737|Boeing 737-400]] při přistávání]]
[[Soubor:Ethnic.ba.b737.ndebele.arp.jpg|náhled|300px|vpravo|Letoun [[Boeing 737|Boeing 737-400]] při přistávání]]
'''Letoun''' je motorové [[letadlo]] těžší než [[vzduch]], používající ke svému pohybu [[aerodynamika|aerodynamických]] sil (tedy '''[[aerodyn]]''', na rozdíl od [[aerostat]]ů, využívajících k letu aerostatických sil), s pevnými [[nosné plochy|nosnými plochami]] (obvykle s pevnými [[Křídlo|křídly]]).
'''Letoun''' je motorové [[letadlo]] těžší než [[vzduch]], používající ke svému pohybu [[aerodynamika|aerodynamických]] sil (tedy '''[[aerodyn]]''', na rozdíl od [[aerostat]]ů, využívajících k letu aerostatických sil), s pevnými [[nosné plochy|nosnými plochami]] (obvykle s pevnými [[Křídlo|křídly]]).
Letouny spolu s [[kluzák]]y patří do skupiny [[plošník]]ů.
Letouny spolu s [[kluzák]]y patří do skupiny [[plošník]]ů.
[[Soubor:King Air 100 Instrument Panel.jpg|thumb|Pohled do kokpitu letounu]]
[[Soubor:King Air 100 Instrument Panel.jpg|náhled|Pohled do kokpitu letounu]]


== Vývoj ==
== Vývoj ==
{{Podrobně|Historie letectví}}
{{Podrobně|Historie letectví}}
Významný krok učinil [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] mnich Eilmer počátkem 11. století, který letěl 200 metrů [[Kluzák|kluzákem]].<ref>[[Thomas E. Woods, Jr.]], ''Jak katolická církev budovala západní civilizaci'', Praha : Res Claritatis 2008, s. 34</ref> Dalším, kdo se aktivně zajímal o konstrukci létajících strojů, byl [[Leonardo da Vinci]], jehož návrhy předběhly ostatní konstruktéry asi o 400 let. Ti se snažili zprvu jen napodobovat let ptáků a jejich obléknutelná křídla žádný úspěch nezaznamenala. Pro [[Aeronautika|aeronautiku]] byl zlomovým rok 1738, kdy švýcarský matematik [[Daniel Bernoulli]] objevil princip [[Dynamický vztlak|vztlaku]]. V podstatě jde o to, že plyny a kapaliny pohybující se rychle vytváří menší tlak než ty pomalejší. Tento objev dal vzniknout tvaru křídla v takové podobě, v níž ho známe dodnes. Prakticky jde o to, že vzduch se rozdělí na hraně křídla na dvě části. Ta část, která obtéká horní (vyklenutou) část křídla, musí urazit větší vzdálenost a proto se pohybuje větší rychlostí než vzduch proudící pod spodní plochou stranou křídla. Díky tomu je nad křídlem menší tlak než pod ním. Tento rozdíl se nazývá [[vztlak]].
Významný krok učinil [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] mnich Eilmer počátkem 11. století, který letěl 200 metrů [[kluzák]]em.<ref>[[Thomas E. Woods, Jr.]], ''Jak katolická církev budovala západní civilizaci'', Praha : Res Claritatis 2008, s. 34</ref> Dalším, kdo se aktivně zajímal o konstrukci létajících strojů, byl [[Leonardo da Vinci]], jehož návrhy předběhly ostatní konstruktéry asi o 400 let. Ti se snažili zprvu jen napodobovat let ptáků a jejich obléknutelná křídla žádný úspěch nezaznamenala. Pro [[Aeronautika|aeronautiku]] byl zlomovým rok 1738, kdy švýcarský matematik [[Daniel Bernoulli]] objevil princip [[Dynamický vztlak|vztlaku]]. V podstatě jde o to, že plyny a kapaliny pohybující se rychle vytváří menší tlak než ty pomalejší. Tento objev dal vzniknout tvaru křídla v takové podobě, v níž ho známe dodnes. Prakticky jde o to, že vzduch se rozdělí na hraně křídla na dvě části. Ta část, která obtéká horní (vyklenutou) část křídla, musí urazit větší vzdálenost a proto se pohybuje větší rychlostí než vzduch proudící pod spodní plochou stranou křídla. Díky tomu je nad křídlem menší tlak než pod ním. Tento rozdíl se nazývá [[vztlak]].


[[Soubor:Wrightflyer.jpg|thumb|[[Wright Flyer]], první letoun na světě]]
[[Soubor:Wrightflyer.jpg|náhled|[[Wright Flyer]], první letoun na světě]]
Vztlaku se snažilo v 19. století využít mnoho leteckých průkopníků při konstrukci primitivních [[Kluzák|kluzáků]]. Prvním, komu se to povedlo, byl roku [[1853]] sir [[George Cayley]], který je často titulován jako "otec létání". Ovšem na skutečné letadlo muselo počkat až do 90. let 19. století, kdy [[bratři Wrightové]] zkonstruovali křídlo umožňující plně kontrolovaný let. To mělo v řezu tvar kapky, tedy široké a zaoblené na náběžné hraně a úzké na hraně odtokové. Poslední překážkou letu strojů těžších než vzduch již byla jen otázka, jak dosáhnout potřebného vztlaku, tedy rychlosti proudění vzduchu kolem křídel. Bratři Wrightové to vyřešili lehkým motorem, který poháněl vrtuli složenou z několika listů tvaru křídel umístěných na letadle ve svislé poloze. Tím vytvářeli "[[tah]]", který poháněl letadlo dopředu; tím bylo dosaženo dostatečné rychlosti a tím i proudění vzduchu k vzniku vztlaku umožňujícího let.
Vztlaku se snažilo v 19. století využít mnoho leteckých průkopníků při konstrukci primitivních [[kluzák]]ů. Prvním, komu se to povedlo, byl roku [[1853]] sir [[George Cayley]], který je často titulován jako "otec létání". Ovšem na skutečné letadlo muselo počkat až do 90. let 19. století, kdy [[bratři Wrightové]] zkonstruovali křídlo umožňující plně kontrolovaný let. To mělo v řezu tvar kapky, tedy široké a zaoblené na náběžné hraně a úzké na hraně odtokové. Poslední překážkou letu strojů těžších než vzduch již byla jen otázka, jak dosáhnout potřebného vztlaku, tedy rychlosti proudění vzduchu kolem křídel. Bratři Wrightové to vyřešili lehkým motorem, který poháněl vrtuli složenou z několika listů tvaru křídel umístěných na letadle ve svislé poloze. Tím vytvářeli "[[tah]]", který poháněl letadlo dopředu; tím bylo dosaženo dostatečné rychlosti a tím i proudění vzduchu k vzniku vztlaku umožňujícího let.


První let uskutečnili bratři Wrightové s takovýmto strojem pojmenovaným [[Wright Flyer|Flyer I]] (avšak dnes je známý spíš jako Kitty Hawk) [[17. prosinec|17. prosince]] [[1903]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]]. Let trval 12 sekund, za nichž stroj uletěl 36 metrů. Stejný princip, který použili bratři Wrightové, se začal používat u všech poté konstruovaných letadel, a to až po ta dnešní. Rozdílné je dnes jen použití materiálů a [[Proudový motor|proudových motorů]] vynalezených ve 40. letech 20. století.<ref name="WDL">{{Citace elektronické monografie |url = http://www.wdl.org/en/item/11372/ |titul = Telegram from Orville Wright in Kitty Hawk, North Carolina, to His Father Announcing Four Successful Flights, 1903 December 17 |website = [[World Digital Library]] |datum vydání = 1903-12-17 |datum přístupu = 2013-07-22}}</ref>
První let uskutečnili bratři Wrightové s takovýmto strojem pojmenovaným [[Wright Flyer|Flyer I]] (avšak dnes je známý spíš jako Kitty Hawk) [[17. prosinec|17. prosince]] [[1903]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]]. Let trval 12 sekund, za nichž stroj uletěl 36 metrů. Stejný princip, který použili bratři Wrightové, se začal používat u všech poté konstruovaných letadel, a to až po ta dnešní. Rozdílné je dnes jen použití materiálů a [[Proudový motor|proudových motorů]] vynalezených ve 40. letech 20. století.<ref name="WDL">{{Citace elektronické monografie |url = http://www.wdl.org/en/item/11372/ |titul = Telegram from Orville Wright in Kitty Hawk, North Carolina, to His Father Announcing Four Successful Flights, 1903 December 17 |website = [[World Digital Library]] |datum vydání = 1903-12-17 |datum přístupu = 2013-07-22}}</ref>
Řádek 42: Řádek 42:


Toto dělení vychází z počtu a uspořádání nosných ploch:
Toto dělení vychází z počtu a uspořádání nosných ploch:
* [[Jednoplošník|jednoplošníky]] (monoplány)
* [[jednoplošník]]y (monoplány)
** hornoplošníky
** hornoplošníky
** dolnoplošníky
** dolnoplošníky
* [[Dvouplošník|dvojplošníky]] (biplány)
* [[Dvouplošník|dvojplošníky]] (biplány)
* [[Trojplošník|trojplošníky]] (triplány)
* [[trojplošník]]y (triplány)
** další víceplošníky (např. [[Čtyřplošník|čtyřplošníky]]) jsou raritní a pro vzájemné ovlivnění příliš blízkých křídel málo funkční
** další víceplošníky (např. [[čtyřplošník]]y) jsou raritní a pro vzájemné ovlivnění příliš blízkých křídel málo funkční
* [[Kachna (letectví)|kachny]] (mají výškovku umístěnou před křídlem)
* [[Kachna (letectví)|kachny]] (mají výškovku umístěnou před křídlem)
* [[Samokřídlo|samokřídla]] (mají jedinou nosnou plochu s funkcí výškovky i křídla)
* [[Samokřídlo|samokřídla]] (mají jedinou nosnou plochu s funkcí výškovky i křídla)
Řádek 78: Řádek 78:


{{Portály|Letectví}}
{{Portály|Letectví}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Letadla]]
[[Kategorie:Letadla]]

Verze z 4. 10. 2017, 10:31

Tento článek je o druhu letadel. O řádu savců Chiroptera pojednává článek Letouni.
Letoun Boeing 737-400 při přistávání

Letoun je motorové letadlo těžší než vzduch, používající ke svému pohybu aerodynamických sil (tedy aerodyn, na rozdíl od aerostatů, využívajících k letu aerostatických sil), s pevnými nosnými plochami (obvykle s pevnými křídly). Letouny spolu s kluzáky patří do skupiny plošníků.

Pohled do kokpitu letounu

Vývoj

Podrobnější informace naleznete v článku Historie letectví.

Významný krok učinil benediktinský mnich Eilmer počátkem 11. století, který letěl 200 metrů kluzákem.[1] Dalším, kdo se aktivně zajímal o konstrukci létajících strojů, byl Leonardo da Vinci, jehož návrhy předběhly ostatní konstruktéry asi o 400 let. Ti se snažili zprvu jen napodobovat let ptáků a jejich obléknutelná křídla žádný úspěch nezaznamenala. Pro aeronautiku byl zlomovým rok 1738, kdy švýcarský matematik Daniel Bernoulli objevil princip vztlaku. V podstatě jde o to, že plyny a kapaliny pohybující se rychle vytváří menší tlak než ty pomalejší. Tento objev dal vzniknout tvaru křídla v takové podobě, v níž ho známe dodnes. Prakticky jde o to, že vzduch se rozdělí na hraně křídla na dvě části. Ta část, která obtéká horní (vyklenutou) část křídla, musí urazit větší vzdálenost a proto se pohybuje větší rychlostí než vzduch proudící pod spodní plochou stranou křídla. Díky tomu je nad křídlem menší tlak než pod ním. Tento rozdíl se nazývá vztlak.

Wright Flyer, první letoun na světě

Vztlaku se snažilo v 19. století využít mnoho leteckých průkopníků při konstrukci primitivních kluzáků. Prvním, komu se to povedlo, byl roku 1853 sir George Cayley, který je často titulován jako "otec létání". Ovšem na skutečné letadlo muselo počkat až do 90. let 19. století, kdy bratři Wrightové zkonstruovali křídlo umožňující plně kontrolovaný let. To mělo v řezu tvar kapky, tedy široké a zaoblené na náběžné hraně a úzké na hraně odtokové. Poslední překážkou letu strojů těžších než vzduch již byla jen otázka, jak dosáhnout potřebného vztlaku, tedy rychlosti proudění vzduchu kolem křídel. Bratři Wrightové to vyřešili lehkým motorem, který poháněl vrtuli složenou z několika listů tvaru křídel umístěných na letadle ve svislé poloze. Tím vytvářeli "tah", který poháněl letadlo dopředu; tím bylo dosaženo dostatečné rychlosti a tím i proudění vzduchu k vzniku vztlaku umožňujícího let.

První let uskutečnili bratři Wrightové s takovýmto strojem pojmenovaným Flyer I (avšak dnes je známý spíš jako Kitty Hawk) 17. prosince 1903 v Severní Karolíně. Let trval 12 sekund, za nichž stroj uletěl 36 metrů. Stejný princip, který použili bratři Wrightové, se začal používat u všech poté konstruovaných letadel, a to až po ta dnešní. Rozdílné je dnes jen použití materiálů a proudových motorů vynalezených ve 40. letech 20. století.[2]

Rozdělení letounů

Podle účelu

Podle pohonu

Letouny používají tyto pohonné jednotky:

Podle nosných ploch

Toto dělení vychází z počtu a uspořádání nosných ploch:

Podle způsobu vzletu a přistání

Podle druhu vzletové a přistávací dráhy na

  • pozemní (teraplány)
    • kolové (klasické uspořádání)
    • ližinové (zimní resp. arktické)
  • vodní (hydroplány).

Podle speciálního způsobu vzletu

Zde existují některé speciální typy:

  • VTOL = Vertical Take off and Landing = kolmo vzlétající a přistávající,
  • STOL = Short Take off and Landing = krátce vzlétající a přistávající.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Thomas E. Woods, Jr., Jak katolická církev budovala západní civilizaci, Praha : Res Claritatis 2008, s. 34
  2. ↑ Telegram from Orville Wright in Kitty Hawk, North Carolina, to His Father Announcing Four Successful Flights, 1903 December 17 [online]. 1903-12-17 [cit. 2013-07-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letoun&oldid=15391208“