Královský hrad (Varšava): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlepy, odkazy
IB, odkazy, typografie, portály, redukce obrázků
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - budova
[[Soubor:Warsaw 07-13 img04 Palace Square.jpg|thumb|Pohled na varšavský Královský hrad]]
| typ = palác
'''Královský hrad''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Zamek Królewski''}}) ve [[Varšava|Varšavě]] je královský palác a oficiální sídlo polských panovníků. Osobní komnaty, stejně jako správní kanceláře královského dvora tu sídlily až do [[dělení Polska]] na konci [[18. století]]. Mezi lety [[1926]] a [[1939]] byl hrad sídlem polského [[prezident]]a. Nachází se na Hradním náměstí (polsky: Plac Zamkowy) při vstupu do Starého města.
}}
'''Královský hrad''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Zamek Królewski''}}) ve [[Varšava|Varšavě]] je královský palác a oficiální sídlo polských panovníků. Osobní komnaty, stejně jako správní kanceláře královského dvora tu sídlily až do [[dělení Polska]] na konci [[18. století]]. Mezi lety 1926 a 1939 byl hrad sídlem polského [[prezident]]a. Nachází se na Hradním náměstí (polsky {{Cizojazyčně|pl|Plac Zamkowy}}) při vstupu do Starého města.


== Historie ==
== Historie ==
Koncem [[13. století]], za panování mazovského knížete [[Konrád II. Mazovský|Konráda II.]], bylo vystavěno dřevohliněné [[hradiště]], zvané Malý dvůr (lat. Curia Minor). Další kníže, Kazimír I., se rozhodl postavit na území hradiště první zděnou stavbu, Velkou věž (lat. Turris Magna). Mezi lety [[1407]] a [[1410]] nechal [[Janusz I. Starší]] vystavět patrový [[Gotika|gotický]] zděný hrad, zvaný Velký dvůr (let. Curia Maior). Charakter této nové budovy i její rozměry (47,5×14,5 m) způsobily změnu významu celého hradiště, od roku [[1414]] slouží již jako knížecí sídlo a od roku [[1526]] (kdy zemřela ostatní mazovská knížata) jako královská [[rezidence]].
Koncem [[13. století]], za panování mazovského knížete [[Konrád II. Mazovský|Konráda II.]], bylo vystavěno dřevohliněné [[hradiště]], zvané Malý dvůr ({{Vjazyce2|la|Curia Minor}}). Další kníže, Kazimír I., se rozhodl postavit na území hradiště první zděnou stavbu, Velkou věž (lat. {{Cizojazyčně|la|Turris Magna}}). Mezi lety 1407 a 1410 nechal [[Janusz I. Starší]] vystavět patrový [[Gotika|gotický]] zděný hrad, zvaný Velký dvůr (lat. {{Cizojazyčně|la|Curia Maior}}). Charakter této nové budovy i její rozměry (47,5 × 14,5 m) způsobily změnu významu celého hradiště, od roku 1414 slouží již jako knížecí sídlo a od roku 1526 (kdy zemřela ostatní mazovská knížata) jako královská [[rezidence]].


V průběhu dalších staletí byl hrad několikrát přestavěn, např. na počátku [[17. století]] za krále [[Zikmund III. Vasa|Zygmunta III. Wazy]], nebo v polovině [[18. století]] za [[August III. Polský|Augusta III.]] Hrad byl také opravován v letech 1915–1939.
[[Soubor:Warsaw 07-13 img15 View from StAnne Church tower.jpg|thumb|left|Pohled na varšavský Královský hrad]]
V průběhu dalších staletí byl hrad několikrát přestavěn, např. na počátku [[17. století]] za krále [[Zygmunt III. Wazy|Zygmunta III. Wazy]], nebo v polovině [[18. století]] za [[August III. Polský|Augusta III.]] Hrad byl také opravován v letech [[1915]]–[[1939]].
[[Soubor:Zamek_krolewski_warszawa.jpg|thumb| Královský hrad (Varšava)]]
V průběhu [[Německo|německé]] [[Invaze do Polska (1939)|Invaze do Polska]] byl hrad těžce poškozen německým bombardováním a dělostřelectvem. K dalšímu poškození došlo v roce [[1944]] za [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]]. Po jeho potlačení byly zbytky hradu v srpnu téhož roku odstřeleny. Trosky nebyly odklizeny až do roku [[1971]]. Rekonstrukční práce byly zahájeny na počátku 70. let. Symbolický moment přišel v roce [[1974]], kdy se na hradní věži opět rozběhly hodiny, ve stejný čas, kdy byly zastaveny německým bombardováním.


V průběhu [[Německo|německé]] [[Invaze do Polska (1939)|Invaze do Polska]] byl hrad těžce poškozen německým bombardováním a dělostřelectvem. K dalšímu poškození došlo v roce [[1944]] za [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]]. Po jeho potlačení byly zbytky hradu v srpnu téhož roku odstřeleny. Trosky nebyly odklizeny až do roku [[1971]]. Rekonstrukční práce byly zahájeny na počátku 70. let. Symbolický moment přišel v roce 1974, kdy se na hradní věži opět rozběhly hodiny, ve stejný čas, kdy byly zastaveny německým bombardováním.
Dnes hrad slouží jako sídlo části Národního muzea a pro slavnostní události. Během [[Bitva o Varšavu|Bitvy o Varšavu]] v roce [[1939]] bylo mnoho uměleckých děl z hradních sbírek přemístěno do sklepů v okolí [[Varšava|Varšavy]]. Dnes se opět nacházejí na svém původním místě. Vedle hradního paláce se nachází s ním částečně spojený Palác pod plechem (polsky: Paŀac pod Blachą).

Dnes hrad slouží jako sídlo části Národního muzea a pro slavnostní události. Během [[Bitva o Varšavu|Bitvy o Varšavu]] v roce 1939 bylo mnoho uměleckých děl z hradních sbírek přemístěno do sklepů v okolí [[Varšava|Varšavy]]. Dnes se opět nacházejí na svém původním místě. Vedle hradního paláce se nachází s ním částečně spojený Palác pod plechem (polsky {{Cizojazyčně|pl|Paŀac pod Blachą}}).


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
{{Souřadnice|52.2477778|21.0141667|typ=landmark|zobrazení=top}}
* [http://hrady.dejiny.cz/polsko/warszawa/index.htm Varšavský hrad na stránkách dějiny.cz]
* [http://hrady.dejiny.cz/polsko/warszawa/index.htm Varšavský hrad na stránkách dějiny.cz]

{{Portály|Architektura a stavebnictví|Polsko}}


[[Kategorie:Stavby ve Varšavě]]
[[Kategorie:Stavby ve Varšavě]]

Verze z 3. 10. 2017, 21:31

Královský hrad
Účel stavby

oficiální sídlo

Základní informace
Slohgotika
ArchitektGiovanni Battista Trevano
Výstavba1598 (do 1619)
Poloha
AdresaVaršava, PolskoPolsko Polsko
UliceHradní náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky620/1 z 1965-07-01
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královský hrad (polsky Zamek Królewski) ve Varšavě je královský palác a oficiální sídlo polských panovníků. Osobní komnaty, stejně jako správní kanceláře královského dvora tu sídlily až do dělení Polska na konci 18. století. Mezi lety 1926 a 1939 byl hrad sídlem polského prezidenta. Nachází se na Hradním náměstí (polsky Plac Zamkowy) při vstupu do Starého města.

Historie

Koncem 13. století, za panování mazovského knížete Konráda II., bylo vystavěno dřevohliněné hradiště, zvané Malý dvůr (latinsky Curia Minor). Další kníže, Kazimír I., se rozhodl postavit na území hradiště první zděnou stavbu, Velkou věž (lat. Turris Magna). Mezi lety 1407 a 1410 nechal Janusz I. Starší vystavět patrový gotický zděný hrad, zvaný Velký dvůr (lat. Curia Maior). Charakter této nové budovy i její rozměry (47,5 × 14,5 m) způsobily změnu významu celého hradiště, od roku 1414 slouží již jako knížecí sídlo a od roku 1526 (kdy zemřela ostatní mazovská knížata) jako královská rezidence.

V průběhu dalších staletí byl hrad několikrát přestavěn, např. na počátku 17. století za krále Zygmunta III. Wazy, nebo v polovině 18. století za Augusta III. Hrad byl také opravován v letech 1915–1939.

V průběhu německé Invaze do Polska byl hrad těžce poškozen německým bombardováním a dělostřelectvem. K dalšímu poškození došlo v roce 1944 za Varšavského povstání. Po jeho potlačení byly zbytky hradu v srpnu téhož roku odstřeleny. Trosky nebyly odklizeny až do roku 1971. Rekonstrukční práce byly zahájeny na počátku 70. let. Symbolický moment přišel v roce 1974, kdy se na hradní věži opět rozběhly hodiny, ve stejný čas, kdy byly zastaveny německým bombardováním.

Dnes hrad slouží jako sídlo části Národního muzea a pro slavnostní události. Během Bitvy o Varšavu v roce 1939 bylo mnoho uměleckých děl z hradních sbírek přemístěno do sklepů v okolí Varšavy. Dnes se opět nacházejí na svém původním místě. Vedle hradního paláce se nachází s ním částečně spojený Palác pod plechem (polsky Paŀac pod Blachą).

Externí odkazy