Strakova akademie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎top: vláda > úřad vlády – vláda sídlí i na ministerstvech
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Garden of Straka Academy, Prague Malá Strana.jpg|thumb|Strakova akademie]]
[[Soubor:Náplavka hrad gif.gif|thumb|Strakova akademie]]
'''Strakova akademie''' je [[Eklekticismus (architektura)|eklekticky]] novobarokní<ref name="vlada">{{Citace elektronické monografie
'''Strakova akademie''' je [[Eklekticismus (architektura)|eklekticky]] novobarokní<ref name="vlada">{{Citace elektronické monografie
| titul = Navštivte Strakovu akademii - sídlo vlády ČR a Úřadu vlády ČR
| titul = Navštivte Strakovu akademii - sídlo vlády ČR a Úřadu vlády ČR

Verze z 24. 9. 2017, 19:06

Strakova akademie

Strakova akademie je eklekticky novobarokní[1] budova na levém břehu Vltavy na Malé Straně v Praze. Byla vystavěna v letech 18911896 podle návrhů architekta Václava Roštlapila.[1] Pod kupolí jsou umístěny sochy od Josefa Maudera. Původně byl objekt využíván jako studentská kolej nemajetných synů české šlechty. [1] V současnosti je sídlem Úřadu vlády České republiky.

K budově Strakovy akademie patří i zahrada, vybudovaná pod dohledem Františka Thomayera.[1]

Historie

Sídlo vlády České republiky – Strakova akademie v Praze
Strakova akademie v zimě, 1. 3. 2016

Název Strakově akademii dal císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic. Ten roku 1710 odkázal svůj majetek ke zřízení nadace „pro vzdělávání chudé mládeže z vyšších stavů“. Administrativní zásahy vídeňské vlády však naplnění hraběcí závěti ztížily. Z odkázaných finančních prostředků byli podporováni šlechtičtí stipendisté obou zemských jazyků, ovšem samotný vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem 19. století, akademie byla otevřena roku 1897.

Reprezentativní novobarokní budova pro přibližně šedesát stipendistů byla navržena architektem Václavem Roštlapilem a měla luxusní a moderní vybavení. Stavba v prostorách bývalé jezuitské zahrady probíhala pět let (18911896) a její výměry dosáhly 4000 m2. Přilehlá zahrada má 17 000 m2. Náklady spojené s výstavbou přesáhly jeden milion tehdejších korun. Tehdy byla zbourána i kaple svatého Ignáce.

V přízemí budovy byly umístěny studovny, kanceláře správy, slavnostní síň a kabinety se sbírkami učebních pomůcek. První a druhé patro bylo vyhrazeno studentům. Nacházely se zde studovny, ložnice a domácí kaple. Budova byla vybavena ústředním topením (jako vůbec první budova v Praze), lázněmi s bazénem, letní a zimní tělocvičnou, šermírnou a vlastní nemocnicí.

Podle dobových pramenů se zdejší stipendisté učili jen takové předměty, které se na veřejných ústavech nevyučovaly vůbec nebo jen okrajově (např. zpěv, kreslení, hudba, cvičení v těsnopise, jízda na koni nebo šerm).

Po prvních dvou letech fungování akademie zde vniklo i vlastní česko-německé gymnázium.

Faktografické poznámky: V Akademii působil jako katecheta kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta a pozdější světící biskup pražský Antonín Podlaha. Do akademie byli přijati patrně již roku 1897 například bratři Sidonie Nádherné, Charlie a Jan.

V průběhu první světové války připadla akademie Červenému kříži, který zde zřídil nemocnici se 470 lůžky. Z auly akademie se stal operační sál a z ložnic studentů nemocniční pokoje.

Po zrušení nemocnice a se vznikem Československa v roce 1918 se ve Strakově akademii zásadně změnily poměry; nová republika potřebovala prostory k úřadování a současně došlo k zániku šlechtických titulů.[1] Do části budovy se nastěhovaly instituce tehdejší státní správy (Ministerstvo pro zásobování lidu, Ministerstvo národní obrany a Statistický úřad). Větší část budovy připadla Ústřednímu svazu československého studentstva, který zde umístil akademickou knihovnu, všestudentský archiv a později Akademický dům.[1] Po formální stránce patřila budova stále Strakově nadaci, která vybírala od zmíněných institucí symbolický nájem a nesla náklady na opravy a údržbu, a to až do zrušení Strakovy nadace, o němž rozhodl Zemský úřad 25. května 1938.

Od dubna 1939 začala Strakovu akademii využívat protektorátní vláda.[1] V letech 19391941 proběhly v budově velké stavební úpravy, jež provedl Ladislav Machoň. Úpravy předznamenaly poválečné využití objektu. V lednu 1942 získal prostory akademie zvláštní německý zemský soud (Landgericht) po vynuceném prodeji ze strany Němců.[1]

Po válce (od 15. května 1945) sloužil objekt vládním účelům. Akademie se stala sídlem Úřadu předsednictva vlády s prvním československým poválečným premiérem Zdeňkem Fierlingerem. Takto sloužila až do rozpadu Československa.

Od roku 1993, kdy zanikla československá federální vláda, v budově sídlí Úřad vlády České republiky (přestěhoval se sem z původního sídla v Lazarské ulici).

Adresa

Nábřeží Edvarda Beneše 4/128

Praha 1 – Malá Strana

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h Navštivte Strakovu akademii - sídlo vlády ČR a Úřadu vlády ČR [online]. Vláda ČR [cit. 2010-06-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • BEZECNÝ, Zdeněk. Die Akademie des Grafen Straka. In: CERMAN, Ivo; VELEK, Luboš. Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München: Martin Meidenbauer, 2006. Svazek Studien zum mitteleuropäischen Adel. 1.. S. 169-174.
  • WITTLICHOVÁ, Lucie. Sto let Strakovy akademie. Dějiny a současnost. 1997, roč. 19, čís. 2, s. 33-37. 
  • WAGNEROVÁ, Alena. Sidonie Nádherná a konec střední Evropy. nakladatelství Argo. 2010, s. 40-41. 

Externí odkazy