Hedvábnictví

Hedvábnictví je obor hospodářství zahrnující všechny činnosti od chovu housenek až po zpracování hedvábí na příze a plošné textilie.

Historie

První zmínka o objevu hedvábí (silk) a bource morušového (Bombyx mori) pochází z Číny. Objev hedvábnictví je připisován konkubíně čínského císaře Chuang-ti, který žil asi 3000 let před Kristem.^[zdroj?]

Tajemství výroby hedvábí si čínští výrobci velmi pečlivě střežili před světem více jak 2000 let. Tím se stala výroba hedvábí nejstřeženějším tajemstvím na světe. Podle jedné z legend se mluví o mnichovi, který pracoval pro císaře Justiniána I., kterému se jako prvnímu podařilo propašovat vajíčka borce morušového z Číny v dutých bambusových holích.

Hedvábné vlákno vytváří bourec morušový (latinsky: Bombyx mori - „hedvábný motýľ“). Dospělý jedinec žije asi jen tři dny, ve kterých snese okolo 300 vajíček. Bourec morušový se živí listy morušovníku. Když dosáhne asi třicetinásobek původní délky, zakuklí se. Housenka se do hedvábného vlákna, které sama vytvoří, zamotává a vytvoří kokon (zámotek). Jeden kokon může obsahovat 730 až 915 metrů dlouhé vlákno.^[zdroj?]

Vlákno hedvábí tvoří bílkoviny fibrin a sericin, které na vzduchu tuhnou a vytvářejí hedvábné vlákno, které je extrémně pevné a mohou se z něj tkát hedvábné látky. Hedvábné látky jsou zhotoveny z ušlechtilého přírodního materiálu, který má specifickou strukturu a mimořádný lesk. Už od nepaměti byl velmi cennou komoditou.

Hedvábnictví na uzemí České republiky

První pokusy se získáváním hedvábí z housenek bource morušového byly zaznamenány v roce 1627, po krátké době však hedvábnictví zaniklo. V roce 1752 začalo s podporou Marie Terezie znovu systematické pěstování moruší a tak bylo v desítiletí 1770-1780 vyrobeno asi 40 q hedvábné příze. Koncem 19. století se počítalo s ročními cca 3 q hedvábných kokonů. V okolí Šumperka a Rýmařova bylo v té době založeno několik textilních podniků, které se zabývaly výhradně zpracováím (převážně importovaného) hedvábí a tato oblast se stala významným střediskem hedvábnictví pro celé tehdejší Rakousko-Uhersko a pozdější Československo. Ještě v 60. letech 20. století zde bylo v tomto oboru zaměstnáno přes 2000 lidí, v té době však byly zpracovávané materiály převážně filamenty z viskózy nebo polyamidu, tehdy nazývané umělé nebo syntetické hedvábí a např. úřední statistika z roku 1990 uváděla pro hedvábnické odvětví výrobu 70 milionů metrů tkanin s podílem pouhých 130 tisíc metrů z přírodního hedvábí. V pozdějších letech se v českých výrobních statistikách hedvábné textilie nevyskytují.

Světové hedvábnictví v 21. století

Chovem housenek k získávání hedvábného vlákna a zpracováním na textilie se zabývá ve světě asi 60 států ležících téměř bez výjimky v subropickém nebo tropickém pásmu zeměkoule. Dominantní postavení v dodávkách hedvábných vláken (v roce 2015 cca 200 000 tun) mají Čína s podílem na výrobě cca 85 % a Indie se 14 %.

Vedle klimatických podmínek je úspěch v hedvábnictví závislý na dostatku levných pracovních sil s patřičnými zkušenostmi. V Indii je v hedvábnictví zaměstnáno asi 7 milionů, v Číně 1 milion a např. v Thajsku 20 tisíc lidí.

Literatura

• Rangheri, J., Thám, K. I.: 1813. Poučenj o dobýwánj hedbáwj (hedbáwnictwj) w Čechách: wěrné, prosté, na wlastnj zkussenosti založené uwedenj, kterak se s hedbáwopředy neb hedbávnými hausenkami zde w zemi lehce a s gistotau y s užitkem zacházeti má. J. Rangheri, 75 pp.
• Fišer, J.: 1845. Hedbáwnictwj w Čechách, čili naučenj o moruši a pěstowánj hedbáwných čerwů. A. J. Landfras, 32 pp.
• Pátek, J.: 1860. Učebnj kniha o hedwábnictwj. Karl Winiker, 89 pp.
• Vang, M.: 1862. Prostonárodní návod ku pěstování moruše pro hedbávnictví české. Jind. Mercy, 20 pp.
• Špatný, F. 1863. Hedbávnictví se zvláštním ohledem na dějepis hedbávnictví vůbec a v Čechách a na Moravě zvláště, hedbávnické jednoty v Čechách, morušnictví čili pěstování moruší, chování hedbávníčků a vyrábění látek hedbávných. Fr. Řivnáč, 59 pp.
• Anonym: 1863. Navedení pro pány okresní jednatele české jednoty k pěstování moruší a hedbávnictví v Praze. Nákladem české jednoty k pěstování moruší a hedbávnictví, 6 pp.
• Březina, F.: 1879. Praktické pojednání o hedvábnictví pro dům vůbec a učitele zvláště. Fr. A. Urbánek, Praha, 40 pp.
• Potůček, A.: 1894. Hedvábnictví a pěstování stromů morušových : Poučení o chovu bourců, přípravě vajíček, líhnutí, krmení housenek, o výnosu, jakož i vyskytujících se nemocech hedvábníků. Návod ku zužitkování a vyrábění hedbáví. Potůček, Adolf, Praha: A. Reinwart, 50 p.
• Truhlář, F.: 1903. Chov bource morušového (Bombyx mori) (druhé vydanie). Antonín Renna, Praha, 14 pp.
• Tanaka, Y.: 1916. Genetic studies in the silkworm. J. Coll. Agric. Sapporo. 7: p. 129 - 255.
• Krejčík, J.: 1921. Hedvábnictví. Vydal Hedvábnický spolek Praha, Praha, Nakl. J. Šnajdr, Kladno, 20 pp.
• Šmahel, B.: 1922. Chov hodvábnika. Poučenie o opatrovaní morušových stromov a o správnom dochovávaní hodvábnika. Bratislava - Expozitúra Ministerstva zemedelstva Českoslov. republiky pre Slovensko, 39 pp + 4 obr. príl., ed.: Knižnica slovenského roľníka; roč. 3., č. 2.
• Šmahel, B.: 1923. Chov hodvábnika. Poučenie o opatrovaní morušových stromov, o správnom dochovávaní hodvábnika, história starého hodvábnika, výťah zo zákona a poznámky pre dochovávateľa. Bratislava, Zemedelská Rada pre Slovensko, 68 pp., edícia: Knižnica slovenského roľníka; sv. č.1, roč. IV.
• Zahradník, J.: 1925. Hedvábnictví v nejnovější době. Podrobný návod ku pěstování hedvábnictví v ČSR. Velkomeziříčsko, Velké Meziříčí, 63 pp.
• Ondrák, F.: 1926. Hodvábnictvo. Prostonárodné pojednanie o dochove hodvábníkov a ošetrovaní moruší, Knihtlačiareň Sigmunda Wintera syn, Nové zámky, 55 pp + 32 obr.
• Ondrák, F.: 1928. Hedvábnictví v praxi. Podrobný a praktický návod ke všem pracím, spojeným s pěstováním moruší a chovem bource morušového. Hedvábnický ústav v Hradci Králové, 168 pp. + 111 obr. v texte + farebná príloha.
• Hasimoto, H.: 1933. In the genetics of silkworm, Ed.: Y.Tazima, Academic press. 77 pp.
• Balara, J.: 1941. Hodvábnictvo. Bratislava, Viktor Sekey, 49 pp., ed.: Knižnica Hospodárskej čítanky; č. 1.
• Weinzettel, B., 1941. Z dějin hedvábnictví v Čechách. [1.vyd.]. Knihtiskárna Frant. Pácha, Praha, 67 pp. + obr.
• Tazima, Y.: 1941. A simple method of sex discrimination by means of larval markings in Bombyx mori. J. Seri. Sci. Jpn., 12: p. 184 - 188.
• Krejčík, J.: 1947. Československé hedvábnictví: zdroj národního důchodu. [1.vyd.]. Nakladatelství Praha: Nákladem ministerstva zemědělství republiky Československé, 65 pp.
• Korbel, L.: 1953. Chov priadky morušovej (hodvábnika). Pioniersky sborník, Bratislava.
• Rekoš, J.: 1963. Vybrané kapitoly zo včelárstva a hodvábnictva. Bratislava-Nitra: Slovenské vydavateľstvo pôdohospodárskej literatúry: VŠP, 189 + [1] s.; ed.: Dočasné vysokoškolské učebnice; zv. 22/1963.
• Hirobe, T.: 1966. Development of auto sexing silkworm breeds in Japan. JARQ. 4(4): p. 42 - 45.
• Mono, Y.: 1984. Studies on the breeding of autosexing silkworm races in Japan. Sericologia 24(3): p. 384 - 392.
• Lu Yup-lian: l991. Silkworm diseases, FAO, Roma.
• Doira, H., Fujij, H., Kaaguchi, Y., Kihara, H. and Banno, Y.: 1992. Genetical Stocks and Mutations of Bomby Mori. Institute of Genetic Resources, Kyushu University.
• Veselý, V.: 1993. Vyšla brožura o hedvábnictví. Včelařství, 127, č. 5, p. 114.
• Veselý, V.: 1993. Včelařský výzkum a hedvábnictví . Včelařství, 127, č. 10, p. 195.
• Dohnal, F. et Smejkal, M.: 1993. Pěstování moruší a chov bource morušového. Výzkumný ústav včelařský, 25 pp.
• Benešová, J.: 1994. Obnova českého hedvábnictví. Universitní noviny. ISSN 1211-6866, vol. 1: p. 29-29.
• Veselý, V.: 1996. České hedvábnictví. Včelařství, 130, č. 12, p. 281.
• Veselý, V. et Titěra, D.: 1996. Možnosti rozvoje hedvábnictví na půdě odňaté výrobě potravin. [výroční zpráva za rok 1996]. 5 pp. + [30] p. příl.
• Veselý, V.: 1997. Možnosti rozvoje hedvábnictví na půdě odňaté výrobě potravin [Závěrečná zpráva]. 1997. 9 pp. + [60] p. příl.
• Veselý, V.: 1998. K připravenosti našeho včelařství a hedvábnictví na vstup ČR do EU. Evropská integrace, roč. 2, č. 16, p. 1 – 11.
• Hyršl, P.: 2003. Dražší než zlato, ABC 13: p. 16 - 18.
• Nair K. S., Yun-gen M. et Kumar S. N.: 2005. Differential response of silkworm Bombyx mori L. to phytoecdysteroid depending on the time of administration. Journal of Applied Sciences & Environmental Management 9(3): p. 81 - 86.
• Salášková, V.: 2006. Nemoci v chovech bource morušového (Bombyx mori L.). Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 64 pp.
• Kislingová, I.: 2006. Genetické aspekty chovu bource morušového (Bombyx mori L.). Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 59 pp.
• Kislingová, I.: 2008. Morfologické srovnání vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori L.). Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 89 pp.
• Datta/Nanavaty: Global Silk Industry, APH Publishing 2007, ISBN 81-313-0087-0

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hodvábnictvo na slovenské Wikipedii.