Zdenka Hásková: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Čeští překladatelé ze slovenštiny
Bez shrnutí editace
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
Řádek 28: Řádek 28:
* [http://web.archive.org/web/20070311100917/http://ipac.svkkl.cz/aRL/kl-arec.php?id=p0202122 Zdenka Hásková] na stránkách Středočeské vědecké knihovny v Kladně
* [http://web.archive.org/web/20070311100917/http://ipac.svkkl.cz/aRL/kl-arec.php?id=p0202122 Zdenka Hásková] na stránkách Středočeské vědecké knihovny v Kladně
* Uhrová Eva: [[Anna Honzáková a jiné dámy,]] Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
* Uhrová Eva: [[Anna Honzáková a jiné dámy,]] Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
* http://albina.ff.cuni.cz/index.php/Zdenka_H%C3%A1skov%C3%A1
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 8. 9. 2017, 16:26

Zdenka Hásková
Narození28. května 1878
Hradištko
Úmrtí7. listopadu 1946 (ve věku 68 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymVáclav Urbánek
Povolánípřekladatelka, novinářka a spisovatelka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Manžel(ka)Viktor Dyk
RodičeJosef Stanislav Hásek[1]
PříbuzníViktor Kripner (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdenka Hásková (28. května 1878 Hradištko7. listopadu 1946 Praha) byla česká spisovatelka, novinářka, překladatelka a divadelní kritička.

Biografie

Zdenka Hásková byla českou básnířkou, prozaičkou, ale také kulturní novinářkou, překladatelkou a divadelní i literární kritičkou. Hásková se narodila v rodině řídícího učitele, a to 28. května 1878 v Hradišťku u Štěchovic. Byla jednou z prvních studentek Minervina gymnázia. Jen málo spisovatelek tvořících v tomto období mělo celé školní vzdělání. I přesto, že u nás tvořila spousta vzdělaných žen, minimum z nich ukončilo více než základní školu či měšťanku. Velmi často byly odkázány na vlastní iniciativu. Ženské studium v této době nebylo běžným jevem, jako je tomu dnes. Vyžadovalo především velkou cílevědomost, kterou spisovatelka měla, a proto Zdenka právem patří k prvním ženám, které v Čechách ukončily univerzitní studia.

Nejprve byla studentkou Minervina gymnázia, které bylo založeno roku 1890 Eliškou Krásnohorskou. Zde studovala s Marií Komínkovou a Alicí Masarykovou. S Alicí byly dlouholeté přítelkyně, důkazem je i zachovalá bohatá korespondence uložená v Památníku národního písemnictví, i přesto, že budoucí Zdenčin manžel Viktor Dyk měl s otcem Alice, T. G. Masarykem, nejednou vyostřené spory. Největší křivdu cítil spisovatel za války, kdy prezident T. G. Masaryk odešel do zahraničí, zatímco Dyk zůstal doma a prováděl odbojovou činnost. Velmi ho ranilo, že Masaryk po návratu sklidil místo kritiky poctu, zatímco Dykovi se žádné nedostalo.

Z Minervina gymnázia přešla Zdenka na Akademické gymnázium, kde roku 1898 odmaturovala. Jejími spolužáky byly významné osobnosti Arne Novák, známým českým spisovatelem a Bohumil Bydžovský, přední český matematik. Po úspěšné maturitě nastoupila Hásková na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity (dnešní Karlova univerzita), kde studovala přírodní vědy, literární historii a také dějepis.

Jako vysokoškolská studentka začala velmi aktivně pracovat ve studentském spolku Slavia, kde zastávala pozici funkcionářky ženského kroužku. Ve Slavii se setkávaly zejména ženy podobného směřování a jednaly především o novém postavení ženy v mužské společnosti a celkově o novém charakteru ženy. Zde také Hásková přednesla svou přednášku o modernistce Lauře Marhoholmové.

Laura byla kontroverzní postavou konce 19. století, kdy se středem zájmu stala především díky své knize Das Buch der Frauen. Ve své době byla velmi známou osobou, avšak jak rychle se známou stala, tak rychle byla také zapomenuta. Zdenčina přednáška o Lauře byla později otisknuta v Ženském obzoru. Ve Slavii se také poprvé potkala se svým budoucím manželem Viktorem Dykem.

beletrii se s novou pozicí ženy vyrovnává Hásková v románu Mládí, na který se často neprávem zapomíná. Ten je částečně také autobiografický a zachycuje především složitost ženského citového světa.

Své vysokoškolské studium zakončila roku 1907 doktorátem na téma Příspěvek k fylotaxii rostlin. Od roku 1907 pracovala dva roky jako učitelka na Vesnině lyceu v Brně. Poté žila Hásková již natrvalo v Praze, kde pracovala od roku 1909 jako redaktorka. Co se její novinářské činnosti týče, obhajovala především právo žen politicky se angažovat, čímž by ženy získaly právní a veřejnou rovnost s muži. Bojovala také za ženu jako osobnost. V článku K boji žen za právo na vlastní osobnost, který vyšel dne 17. prosince 1911 v Národních listech, ostře vystupuje proti nucenému celibátu. Zastává názor, že každá žena má mít právo na lásku i mateřství, a to bez rozdílu. Zmiňuje se zde také o velké spisovatelce 19. století Boženě Němcové.

Přelom let 1916 a 1917 nebyl pro Háskovou příliš jednoduchý. V pondělí dne 20. listopadu byl pro velezradu zatčen její přítel Viktor Dyk, který byl umístěn do vězení ve Vídni do tzv. Věže smrti, kam umísťovali nejzávažnější politické vězně. Avšak podle Zdenky se toto zatčení dalo čekat, jak i Viktor psal ve svých vzpomínkách na vězení. Zdenka byla přesvědčena, že její manžel se na to připravoval již od počátku války a sám přiznal, že pro svou svobodu a vyhnutí se vězení toho příliš neudělal. Zatímco Viktor se nenechal zkrotit ani vězením a i v něm nadále psal, důkazem je slavná báseň Země mluví, která vznikla právě ve vídeňském žaláři, Hásková Dykovo zatčení nesnášela příliš dobře.

Roku 1923 prodělává krizi dlouholeté přátelství Zdenky s Marií Majerovou. Jejich přátelství trvalo roky. Dětství každé z nich se však velmi lišilo. Zdenka vyrůstala v dobře situované rodině, měla možnost studovat a jako jedna z prvních žen ve své době také získala doktorát, naopak Marie vyrůstala v mnohem chudších poměrech a místo studia na univerzitě pracovala jako služka.

Roku 1928 se Zdenka provdala za Viktora Dyka. Život s Viktorem však nebyl jednoduchý. Po svatbě roku 1928 Zdenka ustoupila do pozadí a oddaně střežila tvorbu svého manžela. Děti spolu manželé Dykovi nikdy neměli. Jako o vlastní dítě pečovali o Viktora Kripnera, který byl synem Hedviky Dykové – Kripnerové, sestry Viktora Dyka. Smrt své sestry, která zemřela při porodu v pouhých 23 letech, nesl Dyk velice těžce.

Externí odkazy

  1. Sbírka matrik a průvodní listinný materiál, Středočeský kraj. Dostupné online.