Katalánština: Porovnání verzí

Katalánština (Català)
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Španělsko, Andorra, Francie, Itálie
Počet mluvčích	9,5 miliónu
Klasifikace	Indoevropské jazyky Románské jazyky; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Institut katalánských studií (Institut d'Estudis Catalans); Acadèmia Valenciana de la Llengua;
Úřední jazyk	Andorra, Španělsko (Katalánsko, Valencie, Baleárské ostrovy), Itálie (L'Alguer na Sardinii)
Kódy
ISO 639-1	ca
ISO 639-2	cat (B); cat (T)
ISO 639-3	cat
Ethnologue	CAT
Wikipedie
	ca.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 9. 2017, 13:50

Katalánština (ve Valencii pod označením valencijština) je románský jazyk používaný zejména v tzv. katalánských zemích, tedy v Katalánsku, na Baleárských ostrovech (Illes Balears – Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera), ve Valencii (País Valencià), v části Aragonu (Franja de Ponent) ve Španělsku, pak také v Andoře, kde je jediným úředním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech Francie (Catalunya del Nord) a na Sardinii (Alghero – L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako valencijština (valencià).

Ač je Katalánsko součástí Španělského království, těší se značné autonomii a Katalánci se národnostně ostře vyhraňují vůči Španělům. Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje pouze katalánsky, nikoliv španělsky.

Odhady počtu mluvčích se pohybují od 7 do 11 miliónů.

Jazykem nejbližším katalánštině je okcitánština, potom italština a portugalština (se kterými má společných 85 % slovní zásoby), španělština (společných 75 % slovní zásoby) aj.

Historie

Katalánština se vyvinula z vulgární latiny v oblasti východní části Pyrenejí a během reconquisty se rozšířila po dnešním Katalánsku, Valencii a Baleárských ostrovech. Vrcholným obdobím v dějinách katalánštiny bylo 15. století; roku 1700 bylo její úřední používání zakázáno na francouzském a později i na španělském území a „renesance“ se dočkala až počátkem 19. století. V období frankistického režimu byla tolerována mimo oficiální sféru a média. Po roce 1975 se dostala do politiky, médií i škol.

Nářečí

Katalánština zahrnuje mnoho dialektů, které se od sebe různou měrou liší lexikálně, morfologicky a foneticky. Základní verze jsou dvě: západní katalánština a východní katalánština; obě mají různé regionální varianty. Nejvýraznějším rozdílem jsou nepřízvučné samohlásky – západní katalánština odlišuje /e/ od /a/ a /o/ od /u/, zatímco ve východní se z /e/, /ɛ/ a /a/ bez přízvuku stává /ə/ a z /o/, /ɔ/ a /u/ se stává [u].

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu katalánština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo katalánština ve Wikislovníku

Související články

Pompeu Fabra

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
  | mapa rozšíření = Catalan in Europe.png
 }}
-'''Katalánština''' (ve [[Valencijské společenství|Valencii]] pod označením [[valencijština]]) je [[románské jazyky|románský jazyk]] používaný zejména v tzv. [[katalánské země|katalánských zemích]], tedy v [[Katalánsko|Katalánsku]], na [[Baleáry|Baleárských ostrovech]] (Illes Balears – [[Mallorca]], [[Menorca]], [[Ibiza]], [[Formentera]]), ve [[Valencijské společenství|Valencii]] (País Valencià), v části Aragonu (Franja de Ponent) ve [[Španělsko|Španělsku]], pak také v [[Andorra|Andoře]], kde je jediným oficiálním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech [[Francie]] (Catalunya del Nord) a na [[Sardinie|Sardinii]] ([[Alghero]] – L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako '''valencijština''' (valencià).
+'''Katalánština''' (ve [[Valencijské společenství|Valencii]] pod označením [[valencijština]]) je [[románské jazyky|románský jazyk]] používaný zejména v tzv. [[katalánské země|katalánských zemích]], tedy v [[Katalánsko|Katalánsku]], na [[Baleáry|Baleárských ostrovech]] (Illes Balears – [[Mallorca]], [[Menorca]], [[Ibiza]], [[Formentera]]), ve [[Valencijské společenství|Valencii]] (País Valencià), v části Aragonu (Franja de Ponent) ve [[Španělsko|Španělsku]], pak také v [[Andorra|Andoře]], kde je jediným úředním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech [[Francie]] (Catalunya del Nord) a na [[Sardinie|Sardinii]] ([[Alghero]] – L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako '''valencijština''' (valencià).
 Ač je [[Katalánsko]] součástí Španělského království, těší se značné autonomii a Katalánci se národnostně ostře vyhraňují vůči Španělům. Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje pouze katalánsky, nikoliv španělsky.