Devatero pohádek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m formulace, typo
m aktualizace odkazu, -zbytečný odkaz, pořadí
Řádek 108: Řádek 108:
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>

== Externí odkazy ==
* [http://www.mlp.cz/cgi/ebaweb/katlist?LANGUAGE=CZE&T_KEY=2776113 Dílo v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze]
* [http://www.csfd.cz Česko slovenská filmová databáze]


== Související stránky ==
== Související stránky ==
Řádek 117: Řádek 113:
* [[Josef Čapek]]
* [[Josef Čapek]]
* [[Aventinum]]
* [[Aventinum]]

== Externí odkazy ==
* [https://search.mlp.cz/cz/titul/devatero-pohadek/3347639/ Dílo v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze]


[[Kategorie:Díla Karla Čapka]]
[[Kategorie:Díla Karla Čapka]]

Verze z 17. 8. 2017, 17:15

Devatero pohádek
AutorKarel Čapek, Josef Čapek
Původní názevDevatero pohádek
IlustrátorJosef Čapek
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Žánrpohádky
VydavatelAventinum
Datum vydání1932
Počet stran257
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kniha Karla Čapka Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek z roku 1932 je soubor pohádek. S milým, vstřícným humorem autor pomocí pohádkových příběhů objasňuje spoustu jevů běžného života a popisuje, co se děje ve chvílích a na místech, kam málokdy je člověk puštěn. Vysvětlí nám spoustu faktů z psí a kočičí říše nebo z profese pošťácké, loupežnické či vodnické.

Poprvé vyšla v roce 1932; jako společný vydavatel byla uvedena nakladatelství Aventinum a Fr. Borový. Důvodem byla tehdejší situace, kdy se bratři Čapkové rozcházeli s nakladatelstvím Aventinum, které bylo ve finančních potížích. V roce 2015 vyšla kniha poprvé s novými ilustracemi. Nakreslila je Edita Krausová.[1]

Příběh

Šablona:Spoiler

Velká kočičí pohádka

Pohádka pojednává o rozbitém koleni jedné princezny a co vše se poté může stát. Princezna chce vyzkoušet jestli kočky skutečně dopadají na všechny čtyři. Její Júra ne. Dopadne totiž na hlavu, a to kouzelníkovi. To rozpoutá kolotoč, kdy uprchlého kouzelníka i s kočkou neúspěšně hledají detektivové z celé Evropy. Vypátrá ho až americký detektiv Sidney Hall.

Psí pohádka

Tato pohádka vypráví příběh pejska Voříška, kterého se ujal jeden dědeček, naučil ho štěkat a jednou ho zapomněl v jedné hospůdce. Voříšek šel domů sám a na louce potkal tančící psí víly. Ty si po tanečku sedly k nejstarší z víl a poslouchaly její vyprávění o pokladu. Kde je poklad se však Voříšek nedověděl, ale my už víme, proč dnes všichni psi hrabou. Hledají poklad.

První loupežnická

První loupežnická je jako jediná pohádka v tomto souboru dílem Josefa Čapka. Hlavní postavou je dědeček, kterého na procházce se psem zastihne bouřka, a tak se schová do blízkého hostince. Tam však sedí maskovaní loupežníci. Dědeček, aby se zachránil před jejich nekalostí, si vymyslí, že je vysloužilý loupežník. Aby si dědu vyzkoušeli, dávají mu různé otázky týkající se loupežnické profese.

Pohádka ptačí

V této pohádce je nám objasněno, proč především po ránu slyšíme ptačí švitoření. Ptáčci si podobně jako drbny na pavlači vyprávějí příběhy o osudech svého druhu. Osudy ptáčků z příběhů se často velmi podobají těm lidským příběhům a především povahovým rysům.

Pohádka vodnická

I vodníci pořádají konference. Předmětem jejich diskuzí jsou například otázky proč už Česko není celé po vodou nebo proč voda už není němá.

Druhá loupežnická pohádka

Starý Lotrando byl obávaným loupežníkem. Rodiče pro své děti většinou chtějí to nejlepší, proto starý Lotrando poslal svého synka do klášterní školy. U smrtelné postele mladý Lotrando otci slíbil, že bude pokračovat v jeho řemesle - neví však o jaké řemeslo se jedná. Lotrando nezdědil loupežnický talent, a proto ho okrádaní většinou přemluví, aby tak nečinil. Jednoho dne jde pro radu k převorovi, který mu navrhne, aby se stal výběrčím mýtného na hranicích. Tam se z Lotranda stane nerudný a netrpělivý výběrčí.

Tulácká pohádka

Tulák František Král byl obětí předsudků. Lidé ve městě ho nepřijali z důvodu, že vypadal jako pobuda a zloděj. Jednoho dne ho nějaký neznámý pán požádal, aby mu podržel kufřík, aby mohl chytit klobouk. František čekal na daném místě hodiny a dny, ale nikdo si zpět pro kufřík nepřišel. Po dvou dnech ho četníci odvedli do vězení pro krádež. Pán od kufříku se vše dověděl, zachránil Františka a nechá mu i kufřík s 1,5 milionem korun. Hlavní hrdina časem tyto peníze ztratí a opět se ocitne jako tulák na náměstí, kde k němu přiletí bílá vrána. V tu chvíli se stává králem bílých vran.

Velká policejní pohádka

Policajti, kteří měli noční službu se nudili a začali si vyprávět příběhy. Jedním z nich byl příběh strážníka Vokouna, který na Žižkově sťal hlavy sedmihlavému drakovi, který věznil princeznu muciánskou. Když princeznu Vokoun zachránil, zatelegrafoval panu králi, který mu za záchranu dcery chtěl dát půl království. Vokoun si však vzal jen sáček tabáku. Další příběh byl o jiném četníkovi, který jednou našel obrovské vejce, z kterého se vyklubala saň. Pojmenovali ji Amina. Protože Amina sežrala vše, co potkala, četníci ji odnesli do spolku pro ochranu zvířat, kde se jí ujal pan Trutina. Ten kvůli sani byl propuštěn z práce i z bytu a neměl žádné prostředky, aby se mohl o Aminu starat. Nemohl pořídít ani sedm psích známek - na každou hlavu jednu. Když bylo nejhůře, Amina se proměnila v princeznu, odstěhovali se do jejího království a pan Trutina se stal králem.

Pošťácká pohádka

Vypráví o pošťáku Kolbabovi, kterému se jednoho dne do rukou dostal dopis bez adresy. Pošťákovi poradili poštovní skřítci, kteří každou noc hrají karty s dopisy, aby si dopis přečetl a vyhledal adresáta. Pošťák Kolbaba dlouhou dobu putoval po světě, aby se dopis dostal do správných rukou.

Velká pohádka doktorská

Je o omylu poslů sultána solimánského. Ti měli za úkol přivézt doktora z Čech, jehož jméno začíná na Dr. Přivezlli však dr-voštěpa, ale i ten dokázal vyléčit smutnou a sešlou princeznu solimánskou.

Šablona:Endspoiler

Filmová zpracování

Krásné náměty jsou vždy velkým lákadlem pro filmové zpracování. Především Čapkova tvorba poskytuje i možnost pro vlastní úpravy. Čeští tvůrci vytvořili jak animované verze pohádek, tak povětšinou byly pohádky zpracovány jako hraná televizní tvorba.

Animovaný film

V animované verzi byly zpracovány pohádky Vodnická (1973), Loupežnická (1964), Pošťácká (1961), Doktorská (1963), Psí (1959) a Tulácká (1972), které režíroval Eduard Hofman a pohádky vyprávěl Karel Höger.

Ruské animované pohádky:

  • Pošťácká pohádka (Почтарская сказка), 1978, autoři: Maya Buzinovova a Joseph Douksha,
  • Velká policejní pohádka (Большая полицейская сказка), 1991, autor: Lydia Surikovova.

Televizní hraná tvorba

Úprava Čapkových pohádek pro televizní tvorbu byla zpracovávána v 70. a 80. letech 20. století.

Svatava Simonová

  • Velká policejní pohádka (1979) - Zdeněk Řehoř, Rudolf Hrušínský st., Petr Štěpánek, Vlastimil Brodský

Libuše Koutná

  • Loupežnická pohádka (1980) - Vladimír Menšík, Petr Čepek, Josef Vinklář
  • Pošťácká pohádka (1981) - Josef Dvořák, Stanislav Fišer, Jiří Lábus, Ondřej Havelka, Ljuba Krbová
  • Doktorská pohádka (1982) - Vladimír Menšík, Lubomír Lipský, Petr Nárožný, Josef Dvořák, Jitka Molavcová
  • Velká kočičí pohádka (1989) - Pavel Zedníček, Zdeněk Řehoř, Josef Dvořák

Ruský televizní film

Velká kočičí pohádka (Большая кошачья сказка), 1965, režíroval David Karasik.

Klasický celovečerní hraný film

Volné zpracování Velké pohádky doktorské a Druhé loupežnické pohádky scenáristy Zdeňka Svěráka a režiséra Karla Smyczka ve filmu Lotrando a Zubejda z roku 1997.

Reference

  1. BEZR, Ondřej. Ilustrace Josefa Čapka prý Devateru pohádek jeho bratra Karla ubližují. iDNES.cz [online]. 2015-11-03 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 

Související stránky

Externí odkazy