Lev Burian Berka z Dubé: Porovnání verzí

Lev Burian Berka z Dubé
Lev Burian Berka z Dubé
Narození	1586 nebo 1590
Úmrtí	26. března 1626 nebo 1626
Místo pohřbení	katedrála svatého Víta
Děti	Matyáš Ferdinand Berka z Dubé
Rodiče	Václav Berka z Dubé
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 17. 8. 2017, 00:11

Soubor:Berkove.png

Erb Berků z Dubé

Lev Burian Eusebius hrabě Berka z Dubé a z Lipé (cca 1586/1590 – 26. března 1626) byl český šlechtic ze starobylého rodu Berků z Dubé, synovec pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé. Patřil ke katolické šlechtě a stoupencům Ferdinanda II., po bitvě na Bílé hoře zastával nejvyšší zemské úřady v Čechách a na Moravě. Vlastnil rozsáhlý majetek ve východních Čechách a na Vysočině, pro svůj rod získal titul říšských hrabat (1623)^[1].

Život

Narodil se jako mladší syn nejvyššího komorníka Václava staršího Berky z Dubé (1554–1600) a jeho manželky Markéty Trčkové z Lípy (†1644). Po otci byl mimo jiné synovcem pražského arcibiskupa Zbyňka Berky, díky matce byl spřízněn s tehdy nejbohatší českou rodinou Trčků z Lípy. Po otci zdědil panství Rychmburk, k němuž přikupoval další statky (Rosice), takže ve východních Čechách vytvořil rozsáhlý majetkový komplex.

Kromě toho po tetě Aleně Meziříčské z Lomnice zdědil v roce 1610 statky na Vysočině (Budišov, Osová, Nové Veselí) a aktivně se zapojil do veřejného života na Moravě. V letech 1617–1618 byl moravským nejvyšším sudím, vliv měl i jako císařský komorník a stoupenec císařů Matyáše a Ferdinanda II. Na rozdíl od dalších Berků v době stavovského povstání setrval na pozicích katolické šlechty a příznivců Ferdinanda II., načež byl v roce 1619 vypovězen ze země a byly mu zabaveny statky.

Po porážce stavovského povstání obnovil své vlivné postavení, jak na Moravě, tak i v Čechách. Převzal v rodině dědičnou funkci nejvyššího maršálka Českého království (1620–1625), znovu se stal moravským nejvyšším sudím (1623–1625). V této funkci často zastupoval moravského místodržitele kardinála Ditrichštejna a rozhodoval o rozdělování konfiskovaných statků. Sám získal panství Dačice (1622) a dům v Olomouci, východočeské dominium rozšířil o panství Slatiňany (1623). Z panství Rychmburk se třemi městečky a 54 vesnicemi vytvořil rodový fideikomis^[2]. V roce 1623 byl povýšen do hraběcího stavu. Svou kariéru završil jako nejvyšší komoří na Moravě (1625–1626), zemřel však náhle v březnu 1626. Spolu s dalšími členy rodu Berků je pohřben v kapli sv. Ludmily v katedrále sv. Víta.

Jeho manželkou byla od roku 1617 Františka Hipolyta z Fürstenbergu (1592–1644), dcera Albrechta z Fürstenbergu, po matce z rodu Pernštejnů, sestra prezidenta říšské dvorské rady Vratislava z Fürstenbergu. Jejich jediný syn Matyáš Ferdinand (1620–1644) byl nadějí této linie Berků, zemřel však krátce po dokončení kavalírské cesty v Jihlavě^[3]. O rozsáhlé dědictví poté vypukl soudní spor, který částečně skončil v roce 1669, kdy panství Rychmburk převzal František Antonín Berka z Dubé z jablonské větve rodu. V případě Dačic a Budišova se soudní spor táhl až do počátku 18. století^[4].

Literatura

KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Brno, 2006 ISBN 80–210–4130–7

Externí odkazy

Rodokmen Berků z Dubé

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996), s. 818 ISBN 80–7185–070–5
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989
↑ KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013, s. 123–128 ISBN 978–80–7415–071–5
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996, s. 393–394, 609 ISBN 80–85983–13–3

[1] Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996), s. 818 ISBN 80–7185–070–5

[2] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989

[3] KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013, s. 123–128 ISBN 978–80–7415–071–5

[4] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996, s. 393–394, 609 ISBN 80–85983–13–3

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Infobox - osoba}}
 [[File:Berkove.png|thumb|right|Erb Berků z Dubé]]
 '''Lev Burian Eusebius hrabě Berka z Dubé a z Lipé''' (cca [[1586]]/[[1590]] – [[26. březen|26. března]] [[1626]]) byl český šlechtic ze starobylého rodu [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]], synovec pražského arcibiskupa [[Zbyněk Berka z Dubé a Lipé|Zbyňka Berky z Dubé]]. Patřil ke katolické šlechtě a stoupencům [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] zastával nejvyšší zemské úřady v [[České království|Čechách]] a na [[Markrabství moravské|Moravě]]. Vlastnil rozsáhlý majetek ve východních Čechách a na Vysočině, pro svůj rod získal titul [[Hrabě|říšských hrabat]] ([[1623]])<ref>Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996), s. 818 ISBN 80–7185–070–5</ref>.