Alois Lexa von Aehrenthal: Porovnání verzí

Alois Lexa von Aehrenthal
Alois Lexa von Aehrenthal
	Alois Lexa hrabě von Aehrenthal
Narození	27. září 1854; Hrubá Skála; Rakouské císařství
Úmrtí	17. února 1912 (ve věku 57 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Povolání	diplomat a politik
Ocenění	Řád Serafínů; Řád železné koruny; Řád černé orlice; Řád Zvěstování; Císařský rakouský řád Leopoldův; … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	katolicismus
Choť	Paulina Széchényiová (od 1902)
Děti	Karolína Lexová z Aehrenthalu; Jan Lexa z Aehrenthalu; Alžběta Lexová z Aehrenthalu
Rodiče	Jan Bedřich Lexa z Aehrenthalu a Marie z Thun-Hohensteinu
Rod	Lexové z Aehrenthalu
Příbuzní	Felix Lexa z Aehrenthalu a František Lexa z Aehrenthalu (sourozenci)
Funkce	velvyslanec Rakousko-Uherska v Rusku (1899–1906); ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska (1906–1912)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 22. 7. 2017, 13:23

Alois Leopold Johann Baptist Lexa hrabě von Aehrenthal (27. září 1854, Hrubá Skála, Rakouské císařství, dnes Česká republika – 17. února 1912) byl český šlechtic a rakouský diplomat a politik.

Životopis

Aehrenthal pocházel z nižšího šlechtického rodu usazeného v Čechách. Odmala měl díky své matce výborné styky s vysokou aristokracií. Svou diplomatickou dráhu započal na vídeňském ministerstvu zahraničí, později se stal vyslancem v Bukurešti, pracoval jako velvyslanec v Petrohradě, v letech 1899-1906 bylo jeho úkolem zlepšení vzájemných vztahů mezi Rakouskem a Ruskem. V roce 1906 se stal ministrem zahraničí, kterým byl až do své smrtí v roce 1912. Byl hlavním aktérem v krizi po anexi Bosny a Hercegoviny ze strany Rakouska-Uherska. Svou nekompromisní politikou výrazně přispíval k rostoucí mezinárodní izolaci Rakouska-Uherska před 1. světovou válkou.

Literatura

SKŘIVAN, Aleš. Aehrenthal – das Profil eines osterreichischen Staatsmanns und Diplomaten alter Schule. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 179-194. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6.
SKŘIVAN, Aleš. Muž, který mohl zachránit monarchii?: Alois hrabě Lexa von Aehrenthal (1854–1912). Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2011, 22(9-10), s. 207-217. ISSN 1210-6097.

MOLDEN, Berthold. Alois Graf Aehrenthal : Sechs Jahre äußere Politik Österreich-Ungarns. 1917

CARLGREN, William Maurice Iswolsky und Aehrenthal vor der bosnischen Annexionskriss : Russische und osterreichisch-ungarische Balkanpolitik 1906–1908 Uppsala : Almquist & Wiksells, 1955

MASARYK, Tomáš Garrigue. Rakouská zahraniční politika a diplomacie : annexe a zahraniční politika, zejména na Balkáně : Bosna a Hercegovina : nedostatky rakouské diplomacie : falšování bělehradského vyslanectví : Hr. Aehrenthal a falšovací soustava zahraničního úřadu / řeči delegační a články posl. prof. T.G. Masaryka. V Praze : Pokrok, 1911

MASARYK, Tomáš Garrigue. Vasić - Forgach - Aehrenthal : Einiges Material zur Charakteristik unserer Diplomatie. Prag : Čas, 1911

Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 11–12.

Související články

Buchlovická dohoda

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Lexa von Aehrenthal na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Lexa von Aehrenthal
Dílo 1922 Encyclopædia Britannica/Aehrenthal, Aloys Lexa von, Count ve Wikizdrojích (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
↑ ^a ^b ^c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[110fb12ff2ac50c946b42b550cd29926b15d60e9-1] Dostupné online. [cit. 2020-08-07]

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-2] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[1]

[2]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 }}
 '''Alois Leopold Johann Baptist Lexa hrabě von Aehrenthal''' ([[27. září]] [[1854]], [[Hrubá Skála (zámek)|Hrubá Skála]], [[Rakouské císařství]], dnes [[Česko|Česká republika]] – [[17. únor]]a [[1912]]) byl český šlechtic a rakouský [[diplomat]] a politik.
+== Životopis ==
 Aehrenthal pocházel z nižšího šlechtického rodu usazeného v Čechách.
 Odmala měl díky své matce výborné styky s vysokou aristokracií. Svou

Ministři zahraničí Rakouska

Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)

Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)

Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)

První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)

Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)