Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ něco o dopravě
+ mnou vytvořená šablona Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě
Řádek 179: Řádek 179:
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191009 Zatopené osudy – Lipno, dokument ČT, možnost online přehrání]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191009 Zatopené osudy – Lipno, dokument ČT, možnost online přehrání]
* [http://www.zdeneksmida.cz/pohranicni-turistika/zajimavy-prubeh-a-vyznaceni-hranice/zatopova-oblast-lipenske-prehrady/cs_CZ-224495.html Zátopová oblast Lipna na webu o státních hranicích]
* [http://www.zdeneksmida.cz/pohranicni-turistika/zajimavy-prubeh-a-vyznaceni-hranice/zatopova-oblast-lipenske-prehrady/cs_CZ-224495.html Zátopová oblast Lipna na webu o státních hranicích]

{{Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}}


Verze z 1. 7. 2017, 19:21

ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
Vodní nádrž Lipno
Mapa vodní nádrže Lipna
Mapa vodní nádrže Lipna
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresyČeský Krumlov, Prachatice
ObcePřední Výtoň, Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec
KatastryLipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec ...
Map
Zeměpisné souřadnice48°41′10″ s. š., 14°5′7″ v. d.
Rozměry
Rozloha48,7 km²
Délka42 km
Šířka5 km [pozn. 1]
Objem309 502 000 m³
Povodí950,56 km²
Max. hloubka25 m
Prům. hloubka6,5 m
Parametry – hráz
Hrázsypaná s těsnicím jádrem
Kóta729 m n. m.
Délka296 m
Výška25 m
Ostatní
Typpřehradní nádrž
Nadm. výška725,6 m n. m.
Přítok vodyVltava
Odtok vodyVltava
OstrovyTajvan, Králičí ostrov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1950–1959. S rozlohou 48,7 km² jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za české či jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem.

Historie

Myšlenka

Historie Lipenské přehrady začala při velkých povodních v roce 1890.[1] Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které zužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá sněm království Českého a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky. K budování povzbudily další povodně v roce 1920,[1] v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení.

Po Druhé světové válce, odsunutí němců a znárodnění loučovických papíroven došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.

Kritika

Proti stavbě se postavilo mnoho občanů a protistátní skupina Zenáhlík, za kterou stál MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský. Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství".[1]

Výstavba

Výstavba přehrady začala v roce 1950 a trvala do roku 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.[2] Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šacht, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 hektarů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.[2] Získáno bylo při výstavbě 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopena byla také lidská sídla a další stavby. V říjnu 1956 začal pražský Energovod montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí elektrárny a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.[1] Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.[1] Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové výstuže,[2] přibližně 300 tun strojního řízení. Dne 1. září stejného roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokočeny.

V únoru 1958 byla přehrada napuštěná. Dne 15. června 1959 v 17:55 poprvé voda roztočila vodní turbíny.[1] Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.

Doprava

Přívoz Kyselov – Dolní Vltavice přes Vodní nádrž Lipno, 2006

Nádrž Lipno se přetíná 42 kilometry šumavskou krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku), silnice tak nahrazují přívozy. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, seřazeno od přehrady):

Kromě přívozů zde funguje také osobní lodní doprava jedoucí po délce Lipna. Lze využít jako linková i okružní.[3] Funguje sezónně, jezdí až několikrát denně. Na linkách se střídají tři lodi, největší Adalbert Stifter s kapacitou 250 lidí a poté dvě menší pro 170 lidí.[4] Jízda mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem trvá přibližně 30 minut.

Hráz

Sypaná hráz s těsnícím jádrem se nachází v obci Lipno nad Vltavou, a je vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na vrstevnici 729 m n. m. Výška hráze je 25 m. Délka hráze je 296 m.

Ostrovy

Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – Tajvan, má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u Černé v Pošumaví. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází Králičí ostrov, který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.

Využití

Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty a sportovní rybolov. Během Letní olympiády 2016 se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno. Dále jde o zásobárnu vody a zdroj elektrické energie (součástí přehrady je též vodní elektrárna Lipno I).

Lipno jako prostředek proti povodním

Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ povodní) má objem asi 12 mil. m3 vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186 148 000 m3. To se však nedělá, neboť by to bylo v rozporu s dalšími úlohami nádrže.

Při zničujících povodních v srpnu 2002 Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70 m3·s−1. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80 m3·s−1. 12. srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190 m3·s−1, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. 13. srpna už odtok z nádrže dosahoval 320 m3·s−1, zatímco přítok byl 470 m3·s−1. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90 m3·s−1[5]. Naproti tomu při jarních povodních v roce 2006, které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150 milionů m3 vody, a povodeň bez potíží pojalo.

Příroda

Většina Lipenské přehrady leží uvnitř CHKO Šumava.

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zaniklá sídla a stavby

Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mezi roky 1950 až 1958 mnoho lidských osad a obcí. Celkově jich ubylo 89, zanikaly nejen obce v zátopovém území nové přehrady. Mnoho především německých obyvatel se odsud odstěhovalo úplně při odsunutí němců pod Druhé světové válce.

Kromě celých sídel zaniklo několik dalších staveb. Zaniklo nespočet cest a silnic, na levý břeh Vltavy musela být přesunuta železnice Černá v Pošumaví – Horní Planá, dlouhá původně 15 km, nově 12,5 km.[6] Zaniklo několik hřbitovů i kostelů, špička toho v Dolní Vltavici koukala ještě po zaplavení z vody. U Černé v Pošumaví byl ponořen také grafitový důl.

Částečně zaniklé obce a osady

  • Černá v Pošumaví (zanikla část původní výstavby)[7]
  • Dolní Vltavice (zanikla část původní výstavby)[7]
  • Frymburka (zanikla většina původní výstavby)
  • Frýdava (zanikla většina původní výstavby)
  • Lipno (německy Lippen) – obec hned u hráze, zde bylo zatopeno přibližně 700 obyvatelných i neobyvatelných objektů, obyvatelé byli přesunuti do nových panelových domů výše na kopci a byla založena nová obec Lipno nad Vltavou.[6]
  • Nové Domky (zanikla většina původní výstavby)

Zaniklé obce a osady

Poznámky

  1. ↑ u Černé v Pošumaví

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Stavba Lipenské přehrady [online]. ckrumlov.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Lipno [online]. lipensko.org [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vyhlídkové plavby parníkem [online]. lipno.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Po Lipně už pluje třetí velká loď, za týden začnou vyhlídkové plavby. iDNES.cz [online]. 2012-04-20 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Potopa v Českém Krumlově [online]. Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002-08-08 [cit. 2013-06-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Lipno (Lippen) [online]. zanikléobce.cz, 2008-02-29 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Výstavba Lipenské přehrady a obec Černá v Pošumaví [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě (Vltavská kaskáda)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vodní_nádrž_Lipno&oldid=15129592“