Interkosmos: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
- nesmyslný odkaz
m Robot: oprava vlajkové šablony dle žádosti ze dne 28.6.2017; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Gerstamp-ddr-interkosmos.jpg|thumb|right|200px|Východoněmecká poštovní známka s motivem Interkosmosu.]]
[[Soubor:Gerstamp-ddr-interkosmos.jpg|náhled|200px|Východoněmecká poštovní známka s motivem Interkosmosu.]]


'''Interkosmos''' je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.
'''Interkosmos''' je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.


== Vznik a zánik organizace ==
== Vznik a zánik organizace ==
[[Soubor:Soiuz 40.jpg|thumb|right|200px|Start rakety [[Sojuz 40]], roku [[1981]]. Posádku tvořil [[Rumuni|rumunský]] kosmonaut [[Dumitru Prunariu]] a [[Leonid Popov]] ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].]]
[[Soubor:Soiuz 40.jpg|náhled|200px|Start rakety [[Sojuz 40]], roku [[1981]]. Posádku tvořil [[Rumuni|rumunský]] kosmonaut [[Dumitru Prunariu]] a [[Leonid Popov]] ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].]]
Poprvé v říjnu, pak v 15-20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti zdarma nabídli svou raketovou a kosmickou techniku. Českou delegaci vedl akademik [[Jaroslav Kožešník]], od roku 1966 místopředseda [[ČSAV]]. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (''Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях'') dohodnutý 13. dubna [[1967]] v [[Moskva|Moskvě]]. Název Interkosmos byl schválený až v roce [[1970]] na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byly dohodnuty i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly [[Bulharsko]], [[Československá socialistická republika|ČSSR]], [[Kuba]], [[Maďarsko]], [[Mongolsko]], [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Polsko]], [[Rumunsko]], [[Sovětský svaz|SSSR]] a od roku 1979 i [[Vietnam|VSR]].
Poprvé v říjnu, pak v 15-20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti zdarma nabídli svou raketovou a kosmickou techniku. Českou delegaci vedl akademik [[Jaroslav Kožešník]], od roku 1966 místopředseda [[ČSAV]]. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (''Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях'') dohodnutý 13. dubna [[1967]] v [[Moskva|Moskvě]]. Název Interkosmos byl schválený až v roce [[1970]] na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byly dohodnuty i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly [[Bulharsko]], [[Československá socialistická republika|ČSSR]], [[Kuba]], [[Maďarsko]], [[Mongolsko]], [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Polsko]], [[Rumunsko]], [[Sovětský svaz|SSSR]] a od roku 1979 i [[Vietnam|VSR]].


Řádek 12: Řádek 12:


== Činnost ==
== Činnost ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-T0905-107, Landung der Kosmonauten Bykowski und Jähn.jpg|thumb|right|200px|[[Sojuz 31]]: [[Německá demokratická republika|východoněmmecký]] kosmonaut [[Sigmund Jähn]] a jeho [[Sovětský svaz|sovětský]] kolega [[Valerij Bykovskij]] pózují u návratového modulu po úspěšném završení mise ([[1978]]).]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-T0905-107, Landung der Kosmonauten Bykowski und Jähn.jpg|náhled|200px|[[Sojuz 31]]: [[Německá demokratická republika|východoněmmecký]] kosmonaut [[Sigmund Jähn]] a jeho [[Sovětský svaz|sovětský]] kolega [[Valerij Bykovskij]] pózují u návratového modulu po úspěšném završení mise ([[1978]]).]]
Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biogoie. Pátá skupina byla vytvořena v roce 1975 pro snímkování povrchu Země.<ref name="Půlstoletí">{{Citace monografie
Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biogoie. Pátá skupina byla vytvořena v roce 1975 pro snímkování povrchu Země.<ref name="Půlstoletí">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| příjmení = Pacner
Řádek 111: Řádek 111:
| [[Sojuz 39]] na [[Saljut 6]]
| [[Sojuz 39]] na [[Saljut 6]]
|-
|-
| {{Flagicon|Rumunsko 1965-1989}} [[Rumunská socialistická republika|Rumunsko]]
| {{Flagicon|Rumunsko (1965–1989)}} [[Rumunská socialistická republika|Rumunsko]]
| [[14. květen|14. května]] – [[22. květen|22. května]] [[1981]]
| [[14. květen|14. května]] – [[22. květen|22. května]] [[1981]]
| [[Dumitru Prunariu]]
| [[Dumitru Prunariu]]

Verze z 28. 6. 2017, 23:14

Východoněmecká poštovní známka s motivem Interkosmosu.

Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.

Vznik a zánik organizace

Start rakety Sojuz 40, roku 1981. Posádku tvořil rumunský kosmonaut Dumitru Prunariu a Leonid Popov ze Sovětského svazu.

Poprvé v říjnu, pak v 15-20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti zdarma nabídli svou raketovou a kosmickou techniku. Českou delegaci vedl akademik Jaroslav Kožešník, od roku 1966 místopředseda ČSAV. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях) dohodnutý 13. dubna 1967 v Moskvě. Název Interkosmos byl schválený až v roce 1970 na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byly dohodnuty i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly Bulharsko, ČSSR, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a od roku 1979 i VSR.

Název Interkosmos byl používán i pro označení vědeckých družic vypouštěných v rámci programu.

Organizace Interkosmos se rozpadla koncem roku 1990 v důsledku politických změn (rozpad východního bloku) v Evropě.

Činnost

Sojuz 31: východoněmmecký kosmonaut Sigmund Jähn a jeho sovětský kolega Valerij Bykovskij pózují u návratového modulu po úspěšném završení mise (1978).

Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biogoie. Pátá skupina byla vytvořena v roce 1975 pro snímkování povrchu Země.[1]

Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos[2] byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety Vertikal, které byly určeny pro atmosferický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.

Podíl Československa

Podrobnější informace naleznete v článku Československá kosmonautika.

V rámci programu byly vypouštěny československé družice Magion (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích Kosmos a sondách Prognoz a Vega.[3] Do roku 1978 bylo 45 % experimentů na družicích Interkosmos československých, logickým důsledkem byl výběr Čechoslováka jako prvního z „interkosmonautů“.[4]

Československo pro program vytvořilo pět pracovních skupin, rozhodující úlohu měl Astronomický ústav ČSAV, zejména RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zapojil se i Geofyzikální ústav ČSAV z Prahy 4. Podíleli jsme se na programu např. přípravou experimentů Morava, Chlorella a Kyslík pro práci československého kosmonauta v Saljutu 6. Dr.Valníček dokázal do výroby potřebných přístrojů zapojit výzkumné ústavy sdělovací techniky a vakuové elektrotechniky.[1]

Pilotované lety

Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou. Začaly v roce 1978 společným letem sovětského a československého kosmonauta na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Potom se na těchto letech postupně vystřídali kosmonauti všech tehdejších socialistických zemí sdružených v programu.

Země Data letu Letící kosmonaut Záložník Mise
Československo Československo 2. března10. března 1978 Vladimír Remek Oldřich Pelčák Sojuz 28 na Saljut 6
Polsko Polsko 27. června5. července 1978 Mirosław Hermaszewski Zenon Jankowski Sojuz 30 na Saljut 6
Východní Německo NDR 26. srpna3. září 1978 Sigmund Jähn Eberhard Köllner Sojuz 31 na Saljut 6
Bulharská lidová republika Bulharsko 10. dubna12. dubna 1979 Georgi Ivanov Alexandr Panajotov Alexandrov Sojuz 33 na Saljut 6
Maďarsko Maďarsko 26. května3. června 1980 Bertalan Farkas Bela Magyari Sojuz 36 na Saljut 6
Vietnam Vietnam 23. července31. července 1980 Pham Tuan Thanh Liem Bui Sojuz 37 na Saljut 6
Kuba Kuba 18. září26. září 1980 Arnaldo Tamayo Mendez Jose Lopez Falcon Sojuz 38 na Saljut 6
Mongolsko Mongolsko 22. března30. března 1981 Džugderdemidin Gurragčá Majdaržavyn Ganzorig Sojuz 39 na Saljut 6
Rumunská socialistická republika Rumunsko 14. května22. května 1981 Dumitru Prunariu Dumitru Dediu Sojuz 40 na Saljut 6
Bulharská lidová republika Bulharsko 7. června17. června 1988 Alexandr Panajotov Alexandrov Krasimir Stojanov Sojuz TM-5/Sojuz TM-4 na Mir

Odkazy

Reference

  1. a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Češi v kosmu, s. 241. 
  2. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha: [cit. 2008-11-08]. Kapitola Program Interkosmos. Dostupné online. 
  3. PACNER, Karel. Kosmonauti 20. století. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986. S. 104. 
  4. GRÜN, Marcel. Náš kosmonaut - a proč?. Letectví a kosmonautika. 1978, čís. 5. ISSN 0024-1156. {

Literatura

  • REMEK, Vladimír; RICHTER, Karel. Pod námi planeta Země. Praha: Naše vojsko, 1979. 
  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy