Železniční trať Otrokovice–Vizovice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 54: Řádek 54:
Koncese na výstavbu trati Otrokovice - Vizovice byla podepsána 24. září 1898 a po dokončení výstavby byl veřejný provoz této lokálky zahájen již 8. října 1899. Provoz na trati zajišťovala na účet vlastníka společnost [[KFNB]]. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz společnost c. k. [[Rakouské státní dráhy]] (kkStB) a po roce 1918 pak [[Československé státní dráhy]]. Lokálka však byla stále v soukromých rukou. Majoritní podíl akcií této trati získal koncern [[Baťa]] a 1. srpna 1931 byla přejmenována na společnost s názvem Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD).
Koncese na výstavbu trati Otrokovice - Vizovice byla podepsána 24. září 1898 a po dokončení výstavby byl veřejný provoz této lokálky zahájen již 8. října 1899. Provoz na trati zajišťovala na účet vlastníka společnost [[KFNB]]. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz společnost c. k. [[Rakouské státní dráhy]] (kkStB) a po roce 1918 pak [[Československé státní dráhy]]. Lokálka však byla stále v soukromých rukou. Majoritní podíl akcií této trati získal koncern [[Baťa]] a 1. srpna 1931 byla přejmenována na společnost s názvem Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD).


21. května 1937 získala OZVD koncesi na výstavbu prodloužení této trati z Vizovic do [[Horní Lideč|Horní Lidče]]. Stavba prodloužení byla ihned zahájena, ale vzápětí přerušena vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena, ale 17. února 1951 ji Ministerstvo dopravy definitivně zastavilo.<ref>Schreier, Pavel: Začatá a nedokončená http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_9zacat.htm</ref> Po části tehdy nerealizované trati vede dnes [[cyklostezka]].
21. května 1937 získala OZVD koncesi na výstavbu prodloužení této trati z Vizovic do [[Horní Lideč|Horní Lidče]]. Stavba prodloužení byla ihned zahájena, ale vzápětí přerušena vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena, ale 17. února 1951 ji však Ministerstvo dopravy definitivně zastavilo.<ref>Schreier, Pavel: Začatá a nedokončená http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_9zacat.htm</ref> Po části tehdy nerealizované trati vede dnes [[cyklostezka]].


Po roce 2000 se záměr na prodloužení trati, tentokrát do [[Valašská Polanka|Valašské Polanky]], objevil v krajem objednané studii ''Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji'' (2004) i v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (2008), avšak obce v připomínkovém řízení vyjadřovaly i obavy a nesouhlas. Podle navrhovaného řešení má nová [[železniční trať Vizovice - Valašská Polanka]] v maximální míře využít drážní těleso vybudované ve 30. a 40. letech.
Po roce 2000 se záměr na prodloužení trati, tentokrát do [[Valašská Polanka|Valašské Polanky]], objevil v krajem objednané studii ''Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji'' (2004) i v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (2008), avšak obce v připomínkovém řízení vyjadřovaly i obavy a nesouhlas. Podle navrhovaného řešení má nová [[železniční trať Vizovice - Valašská Polanka]] v maximální míře využít drážní těleso vybudované ve 30. a 40. letech.

Verze z 23. 6. 2017, 10:22

Železniční trať Otrokovice–Vizovice
Stanice Zlín - střed
Stanice Zlín - střed
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 331
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 25 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Přerova
00,00 Otrokovice
trať do Břeclavi
silnice II/655
01,33 Otrokovice-Trávníky neobsazená
Dálnice D55
03,44 Zlín-Malenovice zastávka neobsazená
04,26 Zlín-U mlýna neobsazená
05,36 Zlín-Malenovice
07,31 Zlín-Louky neobsazená
08,63 Zlín-Prštné neobsazená
vlečka areál Baťa-Svit
10,12 Zlín-Střed
silnice II/490
11,23 Zlín-Dlouhá neobsazená
12,63 Zlín-Podvesná neobsazená
14,52 Zlín-Příluky neobsazená
16,65 Želechovice nad Dřevnicí neobsazená
vlečka Kontejnerový terminál
vlečka Kontejnerový terminál
18,55 Lípa nad Dřevnicí
vlečka Kontejnerový terminál
silnice II/491
[Lutoninka] (přítok Dřevnice)
21,60 Zádveřice neobsazená
Baťou plánovaná trať do Lidče
24,55 Vizovice
směr Lutonina, Jasenná,
Ublo, Bratřejov, Pozděchov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trať Otrokovice - Vizovice (v jízdním řádu pro cestující trať č. 331) je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať o délce 25 km ve Zlínském kraji. V úseku Otrokovice - Zlín střed se jedná o dráhu celostátní, v úseku Zlín střed - Vizovice o dráhu regionální.[1] Je to jediná železniční trať procházející krajským městem Zlín a je začleněna do systému Zlínské integrované dopravy.

Historie

Koncese na výstavbu trati Otrokovice - Vizovice byla podepsána 24. září 1898 a po dokončení výstavby byl veřejný provoz této lokálky zahájen již 8. října 1899. Provoz na trati zajišťovala na účet vlastníka společnost KFNB. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz společnost c. k. Rakouské státní dráhy (kkStB) a po roce 1918 pak Československé státní dráhy. Lokálka však byla stále v soukromých rukou. Majoritní podíl akcií této trati získal koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla přejmenována na společnost s názvem Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD).

21. května 1937 získala OZVD koncesi na výstavbu prodloužení této trati z Vizovic do Horní Lidče. Stavba prodloužení byla ihned zahájena, ale vzápětí přerušena vypuknutím 2. světové války. Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena, ale 17. února 1951 ji však Ministerstvo dopravy definitivně zastavilo.[2] Po části tehdy nerealizované trati vede dnes cyklostezka.

Po roce 2000 se záměr na prodloužení trati, tentokrát do Valašské Polanky, objevil v krajem objednané studii Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji (2004) i v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (2008), avšak obce v připomínkovém řízení vyjadřovaly i obavy a nesouhlas. Podle navrhovaného řešení má nová železniční trať Vizovice - Valašská Polanka v maximální míře využít drážní těleso vybudované ve 30. a 40. letech.

Od roku 2013 jezdí na trati nové soupravy typu RegioShark.[3]

V roce 2015 schválilo ministerstvo dopravy projekt elektrizace celé trati a její zdvojkolejnění v úseku mezi stanicemi Otrokovice a Zlín střed. Práce by po vypracování projektu měly započít v roce 2019. Po jejich realizaci by se měl provoz na trati zvýšit na jeden osobní vlak každých 15 minut a jízdní doba mezi Otrokovicemi a Zlínem by se měla snížit na 12 minut, čehož bude dosáhnuto mj. i zrušením zastávek Zlín-U mlýna a Zlín-Louky, jejichž obsluhu bude zajišťovat MHD.[4]

Seznam zastávek

Motorová jednotka 814 ve stanici Zlín střed

Související články

Reference

  1. Usnesení vlády ČR ze dne 20. prosince 1995 o vyčlenění regionálních drah z dráhy celostátní http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/97531C8254B32166C12571B6006B7243
  2. Schreier, Pavel: Začatá a nedokončená http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_9zacat.htm
  3. [1]
  4. Po 120 letech bude mít trať úseku Zlín - Otrokovice dvě koleje

Externí odkazy