Železniční trať Otrokovice–Vizovice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 54: Řádek 54:
Koncese na výstavbu trati Otrokovice - Vizovice byla podepsána 24. září 1898 a po dokončení výstavby byl veřejný provoz této lokálky zahájen již 8. října 1899. Provoz na trati zajišťovala na účet vlastníka společnost [[KFNB]]. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz společnost c. k. [[Rakouské státní dráhy]] (kkStB) a po roce 1918 pak [[Československé státní dráhy]]. Lokálka však byla stále v soukromých rukou. Majoritní podíl akcií této trati získal koncern [[Baťa]] a 1. srpna 1931 byla přejmenována na společnost s názvem Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD).
Koncese na výstavbu trati Otrokovice - Vizovice byla podepsána 24. září 1898 a po dokončení výstavby byl veřejný provoz této lokálky zahájen již 8. října 1899. Provoz na trati zajišťovala na účet vlastníka společnost [[KFNB]]. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz společnost c. k. [[Rakouské státní dráhy]] (kkStB) a po roce 1918 pak [[Československé státní dráhy]]. Lokálka však byla stále v soukromých rukou. Majoritní podíl akcií této trati získal koncern [[Baťa]] a 1. srpna 1931 byla přejmenována na společnost s názvem Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD).


21. května 1937 získala OZVD koncesi na výstavbu prodloužení této trati z Vizovic do [[Horní Lideč|Horní Lidče]]. Stavba prodloužení byla ihned zahájena, ale vzápětí přerušena vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena, ale 17. února 1951 ji Ministerstvo dopravy definitivně zastavilo.<ref>Schreier, Pavel: Začatá a nedokončená http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_9zacat.htm</ref> Po části tehdy nerealizované trati vede dnes [[cyklostezka]].
21. května 1937 získala OZVD koncesi na výstavbu prodloužení této trati z Vizovic do [[Horní Lideč|Horní Lidče]]. Stavba prodloužení byla ihned zahájena, ale vzápětí přerušena vypuknutím [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena, ale 17. února 1950 v roce ji Ministerstvo dopravy definitivně zastavilo.<ref>Schreier, Pavel: Začatá a nedokončená http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_9zacat.htm</ref> Po části tehdy nerealizované trati vede dnes [[cyklostezka]].


Po roce 2000 se záměr na prodloužení trati, tentokrát do [[Valašská Polanka|Valašské Polanky]], objevil v krajem objednané studii ''Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji'' (2004) i v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (2008), avšak obce v připomínkovém řízení vyjadřovaly i obavy a nesouhlas. Podle navrhovaného řešení má nová [[železniční trať Vizovice - Valašská Polanka]] v maximální míře využít drážní těleso vybudované ve 30. a 40. letech.
Po roce 2000 se záměr na prodloužení trati, tentokrát do [[Valašská Polanka|Valašské Polanky]], objevil v krajem objednané studii ''Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji'' (2004) i v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (2008), avšak obce v připomínkovém řízení vyjadřovaly i obavy a nesouhlas. Podle navrhovaného řešení má nová [[železniční trať Vizovice - Valašská Polanka]] v maximální míře využít drážní těleso vybudované ve 30. a 40. letech.

Verze z 23. 6. 2017, 10:33

Železniční trať Otrokovice–Vizovice
Stanice Zlín - střed
Stanice Zlín - střed
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 331
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 25 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Přerova
00,00 Otrokovice
trať do Břeclavi
silnice II/655
01,33 Otrokovice-Trávníky neobsazená
Dálnice D55
03,44 Zlín-Malenovice zastávka neobsazená
04,26 Zlín-U mlýna neobsazená
05,36 Zlín-Malenovice
07,31 Zlín-Louky neobsazená
08,63 Zlín-Prštné neobsazená
vlečka areál Baťa-Svit
10,12 Zlín-Střed
silnice II/490
11,23 Zlín-Dlouhá neobsazená
12,63 Zlín-Podvesná neobsazená
14,52 Zlín-Příluky neobsazená
16,65 Želechovice nad Dřevnicí neobsazená
vlečka Kontejnerový terminál
vlečka Kontejnerový terminál
18,55 Lípa nad Dřevnicí
vlečka Kontejnerový terminál
silnice II/491
[Lutoninka] (přítok Dřevnice)
21,60 Zádveřice neobsazená
Baťou plánovaná trať do Lidče
24,55 Vizovice
směr Lutonina, Jasenná,
Ublo, Bratřejov, Pozděchov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trať Otrokovice - Vizovice (v jízdním řádu pro cestující trať č. 331) je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať o délce 25 km ve Zlínském kraji. V úseku Otrokovice - Zlín střed se jedná o dráhu celostátní, v úseku Zlín střed - Vizovice o dráhu regionální.[1] Je to jediná železniční trať procházející krajským městem Zlín a je začleněna do systému Zlínské integrované dopravy.

Historie

Koncese na výstavbu trati Otrokovice - Vizovice byla podepsána 24. září 1898 a po dokončení výstavby byl veřejný provoz této lokálky zahájen již 8. října 1899. Provoz na trati zajišťovala na účet vlastníka společnost KFNB. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz společnost c. k. Rakouské státní dráhy (kkStB) a po roce 1918 pak Československé státní dráhy. Lokálka však byla stále v soukromých rukou. Majoritní podíl akcií této trati získal koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla přejmenována na společnost s názvem Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD).

21. května 1937 získala OZVD koncesi na výstavbu prodloužení této trati z Vizovic do Horní Lidče. Stavba prodloužení byla ihned zahájena, ale vzápětí přerušena vypuknutím 2. světové války. Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena, ale 17. února 1950 v roce ji Ministerstvo dopravy definitivně zastavilo.[2] Po části tehdy nerealizované trati vede dnes cyklostezka.

Po roce 2000 se záměr na prodloužení trati, tentokrát do Valašské Polanky, objevil v krajem objednané studii Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji (2004) i v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (2008), avšak obce v připomínkovém řízení vyjadřovaly i obavy a nesouhlas. Podle navrhovaného řešení má nová železniční trať Vizovice - Valašská Polanka v maximální míře využít drážní těleso vybudované ve 30. a 40. letech.

Od roku 2013 jezdí na trati nové soupravy typu RegioShark.[3]

V roce 2015 schválilo ministerstvo dopravy projekt elektrizace celé trati a její zdvojkolejnění v úseku mezi stanicemi Otrokovice a Zlín střed. Práce by po vypracování projektu měly započít v roce 2019. Po jejich realizaci by se měl provoz na trati zvýšit na jeden osobní vlak každých 15 minut a jízdní doba mezi Otrokovicemi a Zlínem by se měla snížit na 12 minut, čehož bude dosáhnuto mj. i zrušením zastávek Zlín-U mlýna a Zlín-Louky, jejichž obsluhu bude zajišťovat MHD.[4]

Seznam zastávek

Motorová jednotka 814 ve stanici Zlín střed

Související články

Reference

  1. Usnesení vlády ČR ze dne 20. prosince 1995 o vyčlenění regionálních drah z dráhy celostátní http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/97531C8254B32166C12571B6006B7243
  2. Schreier, Pavel: Začatá a nedokončená http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_9zacat.htm
  3. [1]
  4. Po 120 letech bude mít trať úseku Zlín - Otrokovice dvě koleje

Externí odkazy