Jan IV. Zajíc z Hazmburka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - osoba}}
m Celková úprava hesla.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba
| obrázek = Znak Jana Zajice z Hazmburku a na Budyni (Mikulas Claudian, 1518).png
[[Soubor:Znak_Jana_Zajice_z_Hazmburku_a_na_Budyni_(Mikulas_Claudian,_1518).png|thumb|Erb Jana Zajíce z Hazmburka]]
| popisek = Erb Jana Zajíce z Házmburka
}}
'''Jan IV. Zajíc z Hazmburka''' ([[1486]] – [[2. říjen|2. října]] [[1553]]) byl jedním z posledních z rodu [[Zajícové|Zajíců]]. Sídlil v [[Budyně nad Ohří|Budyni]]. Proslul svým [[vzdělání]]m a [[cestovatel]]stvím.
'''Jan IV. Zajíc z Hazmburka''' ([[1486]] – [[2. říjen|2. října]] [[1553]]) byl jedním z posledních z rodu [[Zajícové|Zajíců]]. Sídlil v [[Budyně nad Ohří|Budyni]]. Proslul svým [[vzdělání]]m a [[cestovatel]]stvím.


Řádek 7: Řádek 9:
[[File:Vyzdoba hradu Budyne 3.jpg|thumb|left|Jan IV. Zajíc z Hazmburka s krokodýlem (freska v budyňském hradu]]
[[File:Vyzdoba hradu Budyne 3.jpg|thumb|left|Jan IV. Zajíc z Hazmburka s krokodýlem (freska v budyňském hradu]]
[[Soubor:Krokodyl v Budyni.jpg|thumb|Budyňský krokodýl]]
[[Soubor:Krokodyl v Budyni.jpg|thumb|Budyňský krokodýl]]
Roku [[1520]] si vzal za ženu Markétu z Münsterberka, pravnučku krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Postupně s ní měl sedm dětí, z toho čtyři syny. Roku [[1522]] se vydal do [[Palestina|Palestiny]]. Z cest napsal bohatě ilustrovanou knihu a přivezl si také živého [[krokodýl]]a, který několik týdnů přežíval ve vodním příkopu města Budyně a stal se zdrojem pověsti o budyňském [[drak]]ovi. Dlouho pak byla vycpanina krokodýla zavěšena na radnici. Dnes je tělo krokodýla, již požáry částečně poničené, k vidění na hradě v Budyni. I přes svůj stav je to jednou z nejlepších vycpanin ve střední Evropě z té doby.
Roku [[1520]] si vzal za ženu Markétu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z Münsterberka]], pravnučku krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Postupně s ní měl sedm dětí, z toho čtyři syny. Roku [[1522]] se vydal do [[Palestina|Palestiny]]. Z cest napsal bohatě ilustrovanou knihu a přivezl si také živého [[krokodýl]]a, který několik týdnů přežíval ve vodním příkopu města Budyně a stal se zdrojem pověsti o budyňském [[drak]]ovi. Dlouho pak byla vycpanina krokodýla zavěšena na radnici. Dnes je tělo krokodýla, již částečně poničené požáry, k vidění na hradě v Budyni. I přes svůj stav je jednou z nejlepších vycpanin ve střední Evropě z té doby.


Dalším kouskem Jana Zajíce byla uspořádání ukázky obléhání města Budyně Turky, aby obyvatele připravil na jejich možný útok. Ukázka, která proběhla [[27. prosinec|27. prosince]] [[1552]], měla velký úspěch, mnoho lidí si opravdu myslelo, že je město napadeno.
Dalším kouskem Jana Zajíce bylo uspořádání ukázky obléhání města Budyně Turky, aby obyvatele připravil na jejich možný útok. Ukázka, která proběhla [[27. prosinec|27. prosince]] [[1552]], měla velký úspěch, mnoho lidí si opravdu myslelo, že je město napadeno.


Roku [[1551]] došlo na hradě v Budyni k obrovskému výbuchu prachárny, která zničila zhruba polovinu hradu.
Jan Zajíc se také pustil do rozsáhlé přestavby hradu. Roku [[1551]] došlo na něm došlo k výbuchu prachárny, který zhruba polovinu hradu zničil .


Jan Zajíc se také pustil do rozsáhlé přestavby hradu, nakonec značně poničeném zmíněným výbuchem a v letech [[1550]] a [[1552]] pořádal rytířské turnaje.
V letech [[1550]] a [[1552]] pořádal Jan Zajíc rytířské turnaje.


Jeho syn Kryštof roku [[1558]] prodal hrad [[Hazmburk]] [[Lobkovicové|Lobkovicům]].
Jeho syn Kryštof roku [[1558]] prodal hrad [[Hazmburk]] [[Lobkovicové|Lobkovicům]].
Řádek 25: Řádek 27:
* Kryštof (22. července 1530 – 22. února 1572)
* Kryštof (22. července 1530 – 22. února 1572)
* Hedvika (1533 – 28. března 1592)
* Hedvika (1533 – 28. března 1592)

== Literatura ==
BOLDAN, Kamil. Knihovna Jana Zajíce z Házmburka (1496-1553). In: K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Čtenář a jeho knihovna. = Pour une étude des bibliothèques aristocratiques, bourgeoises et conventuelles / České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2003 s. 41-108.

[[Jaroslav Pánek|PÁNEK, Jaroslav]]. Divadelní představení jako výraz sebeprezentace předbělohorského aristokrata: vizualizace slova v Sarmacii Jana Zajíce z Házmburka). In: Historik zapomenutých dějin : sborník příspěvků věnovaných prof. dr. Eduardu Maurovi / Praha : Libri, 2003 s. 181-188.

[[Jaroslav Pánek|PÁNEK, Jaroslav.]] Paměti českého šlechtice z poloviny 16. století: ("Sarmacie" Jana Zajíce z Házmburka). In: Folia Historica Bohemica 14, (1990,) s. 17-98.

ZAJÍC z HÁZMBURKA, Jan - [[Jaroslav Pánek|PÁNEK, Jaroslav]]. Sarmacia, aneb, Zpověď českého aristokrata.  Vyd. 1. Praha : Scriptorium, 2007. 206 s. : barev. il., faksim. (Manu propria ; 4). ISBN:978-80-86197-87-6.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 20. 6. 2017, 12:44

Jan IV. Zajíc z Hazmburka
Erb Jana Zajíce z Házmburka
Erb Jana Zajíce z Házmburka
Narození1486
Úmrtí2. října 1553 (ve věku 66–67 let)
Povoláníspisovatel
ChoťMarkéta Minsterberská[1]
DětiMikuláš V. z Hazmburka[2]
Hedvika z Hazmburka[1]
RodičeMikuláš z Hazmburka[1] a Hedvika ze Šternberka[1]
RodZajícové z Hazmburka
PříbuzníJan Zbyněk Zajíc z Hazmburka[3] a Hedvika Zajícová z Hazmburka[3] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan IV. Zajíc z Hazmburka (14862. října 1553) byl jedním z posledních z rodu Zajíců. Sídlil v Budyni. Proslul svým vzděláním a cestovatelstvím.

Jan ovládal vedle češtiny i němčinu a latinu, znal velmi dobře Bibli a zajímal se o dějiny, zejména české, hudbu, výtvarné umění a přírodní vědy. Budyňskou hradní knihovnu vybavil velkým množstvím knih, čímž se stala jednou z největších v Čechách. Za třicetileté války byla však rozkradena Švédy.

Jan IV. Zajíc z Hazmburka s krokodýlem (freska v budyňském hradu
Budyňský krokodýl

Roku 1520 si vzal za ženu Markétu z Münsterberka, pravnučku krále Jiřího z Poděbrad. Postupně s ní měl sedm dětí, z toho čtyři syny. Roku 1522 se vydal do Palestiny. Z cest napsal bohatě ilustrovanou knihu a přivezl si také živého krokodýla, který několik týdnů přežíval ve vodním příkopu města Budyně a stal se zdrojem pověsti o budyňském drakovi. Dlouho pak byla vycpanina krokodýla zavěšena na radnici. Dnes je tělo krokodýla, již částečně poničené požáry, k vidění na hradě v Budyni. I přes svůj stav je jednou z nejlepších vycpanin ve střední Evropě z té doby.

Dalším kouskem Jana Zajíce bylo uspořádání ukázky obléhání města Budyně Turky, aby obyvatele připravil na jejich možný útok. Ukázka, která proběhla 27. prosince 1552, měla velký úspěch, mnoho lidí si opravdu myslelo, že je město napadeno.

Jan Zajíc se také pustil do rozsáhlé přestavby hradu. Roku 1551 došlo na něm došlo k výbuchu prachárny, který zhruba polovinu hradu zničil .

V letech 1550 a 1552 pořádal Jan Zajíc rytířské turnaje.

Jeho syn Kryštof roku 1558 prodal hrad Hazmburk Lobkovicům.

Děti Jana IV. Zajíce z Hazmburka

  • Kateřina (? – 6. května 1604)
  • Václav 3.3.1518 – 27. ledna 1578)
  • Jiří (? – 14. března 1580)
  • Ludmila Anna (1524 – 28. října 1557)
  • Mikuláš IV. (14. září 1524 – 20. března 1585)
  • Kryštof (22. července 1530 – 22. února 1572)
  • Hedvika (1533 – 28. března 1592)

Literatura

BOLDAN, Kamil. Knihovna Jana Zajíce z Házmburka (1496-1553). In: K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Čtenář a jeho knihovna. = Pour une étude des bibliothèques aristocratiques, bourgeoises et conventuelles / České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2003 s. 41-108.

PÁNEK, Jaroslav. Divadelní představení jako výraz sebeprezentace předbělohorského aristokrata: vizualizace slova v Sarmacii Jana Zajíce z Házmburka). In: Historik zapomenutých dějin : sborník příspěvků věnovaných prof. dr. Eduardu Maurovi / Praha : Libri, 2003 s. 181-188.

PÁNEK, Jaroslav. Paměti českého šlechtice z poloviny 16. století: ("Sarmacie" Jana Zajíce z Házmburka). In: Folia Historica Bohemica 14, (1990,) s. 17-98.

ZAJÍC z HÁZMBURKA, Jan - PÁNEK, Jaroslav. Sarmacia, aneb, Zpověď českého aristokrata.  Vyd. 1. Praha : Scriptorium, 2007. 206 s. : barev. il., faksim. (Manu propria ; 4). ISBN:978-80-86197-87-6.

Externí odkazy

  1. a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Praha. 1923.
  3. a b August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Praha. 1923.