Kagjüpa: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
oprava odkazu na přesměrovanou stránku + menší faktografické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Kagjüpa''' ([[Tibetština|tibetsky]] བཀའ་བརྒྱུད་, ve [[Wylieho transkripce|Wylieho transkipci]] ''Bka’-brgjud-pa''), též '''linie Kagjü''', je vedle [[Gelugpa|Gelugpy]], [[Sakjapa|Sakjapy]] a [[Ňingmapa|Ňingmapy]] jedna ze čtyř velkých škol [[tibetský buddhismus|tibetského buddhismu]]. Škola vznikla v [[11. století]]. Jako jiné školy i Kagjüpa se nevyhla štěpení na různé další školy - dnes je asi nejznámější škola [[Karma |
'''Kagjüpa''' ([[Tibetština|tibetsky]] བཀའ་བརྒྱུད་, ve [[Wylieho transkripce|Wylieho transkipci]] ''Bka’-brgjud-pa''), též '''linie Kagjü''', je vedle [[Gelugpa|Gelugpy]], [[Sakjapa|Sakjapy]] a [[Ňingmapa|Ňingmapy]] jedna ze čtyř velkých škol [[tibetský buddhismus|tibetského buddhismu]]. Škola vznikla v [[11. století]]. Jako jiné školy i Kagjüpa se nevyhla štěpení na různé další školy - dnes je asi nejznámější škola [[Karma Kagjü|Karma Kagjü]] v čele s [[Karmapa|Karmapou]]. Dnes je hlavou školy Karma Kagjü již 17. [[Karmapa]]. |
||
== Vznik == |
== Vznik == |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Učení == |
== Učení == |
||
Jádro učení školy Kagjüpa tvoří soubor učení [[Vadžrajána|vadžrajány]] zvaný [[Mahámudra]]<ref name="Lexikon 186">{{Citace monografie | příjmení = Hrabal | jméno = F. R | rok = 1998 | titul = Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností | vydavatel = CAD PRESS | místo = Bratislava | strany = 186}}</ref> a systém meditací |
Jádro učení školy Kagjüpa tvoří soubor učení [[Vadžrajána|vadžrajány]] zvaný [[Mahámudra]]<ref name="Lexikon 186">{{Citace monografie | příjmení = Hrabal | jméno = F. R | rok = 1998 | titul = Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností | vydavatel = CAD PRESS | místo = Bratislava | strany = 186}}</ref> a systém meditací známý jako "šest [[dharma|dharm]] [[Náropa|Náropy]]" či "[[Šest nauk Náropy]]". |
||
== Rozštěpení |
== Rozštěpení školy == |
||
Již v rané fázi se |
Již v rané fázi se škola rozštěpila na čtyři linie. Jedna z nich, Phagmodupa Kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Drukpa Kagjü a Drikung Kagjü se udržely dodnes.<ref>{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 214 | isbn = 80-7198-168-0}}</ref> Jeden z Gampopových žáků, [[Düsum Khjenpa]], byl rozpoznán jako první [[Karmapa]] (v překladu ''„pán buddhovské aktivity“''). Tato škola, známá jako [[Karma Kagjü|Karma Kagjü]], zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. [[tulku]]. [[Karma Pakši]] byl jako dítě určen za převtělence [[Düsum Khjenpa|Düsuna Khjenpa]]. Jak plynuly generace [[karmapa|karmapů]], škola získávala na čím dál větší vážnosti. |
||
=== Čtyři hlavní školy === |
=== Čtyři hlavní školy === |
||
* '''[[Karma |
* '''[[Karma Kagjü|Karma Kagjü]]''' - známá též jako ''Karma Kamtzang'', založená [[Düsum Khjenpa|prvním karmapou]] |
||
* '''[[Barom Kagjü]]''' - založená Barompa Darma Wangčugem |
* '''[[Barom Kagjü]]''' - založená Barompa Darma Wangčugem |
||
* '''[[Tsalpa Kagjü]]''' - založená Zangju Dragpa Darma Dragem (Zhang Rinpočhe) |
* '''[[Tsalpa Kagjü]]''' - založená Zangju Dragpa Darma Dragem (Zhang Rinpočhe) |
Verze z 19. 6. 2017, 23:39
Kagjüpa (tibetsky བཀའ་བརྒྱུད་, ve Wylieho transkipci Bka’-brgjud-pa), též linie Kagjü, je vedle Gelugpy, Sakjapy a Ňingmapy jedna ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu. Škola vznikla v 11. století. Jako jiné školy i Kagjüpa se nevyhla štěpení na různé další školy - dnes je asi nejznámější škola Karma Kagjü v čele s Karmapou. Dnes je hlavou školy Karma Kagjü již 17. Karmapa.
Vznik
Vlastním zakladatelem školy Kagjüpa byl Gampopa (1079-1154), avšak podle tradice byl jejím původcem Marpa Čhökji Lodö (1012-1096).[1] Marpa byl nejprve žákem Dogmiho. Za nedlouho však shledal, že jeho guru není ten pravý a vydal se do Indie hledat nového duchovního učitele. Našel Nádapádu, v Tibetu známého spíše pod jménem Náropa. Strávil s ním mnoho let a přejal od něj Šest nauk Náropy. Od Maitripy obdržel Marpa učení mahámdury. Tyto dvě komplexní učení, Šest dharem Náropy a mahámudra, dodnes tvoří jádro nauk školy Kagjüpy. Mezi Marpovy žáky patřil i Milaräpa, jehož žákem byl sám zakladatel školy Kagjüpa Gampopa. Gampopa založil první klášter školy a byl jedním z prvních tibetských autorů duchovních spisů.[2]
Učení
Jádro učení školy Kagjüpa tvoří soubor učení vadžrajány zvaný Mahámudra[3] a systém meditací známý jako "šest dharm Náropy" či "Šest nauk Náropy".
Rozštěpení školy
Již v rané fázi se škola rozštěpila na čtyři linie. Jedna z nich, Phagmodupa Kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Drukpa Kagjü a Drikung Kagjü se udržely dodnes.[4] Jeden z Gampopových žáků, Düsum Khjenpa, byl rozpoznán jako první Karmapa (v překladu „pán buddhovské aktivity“). Tato škola, známá jako Karma Kagjü, zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. tulku. Karma Pakši byl jako dítě určen za převtělence Düsuna Khjenpa. Jak plynuly generace karmapů, škola získávala na čím dál větší vážnosti.
Čtyři hlavní školy
- Karma Kagjü - známá též jako Karma Kamtzang, založená prvním karmapou
- Barom Kagjü - založená Barompa Darma Wangčugem
- Tsalpa Kagjü - založená Zangju Dragpa Darma Dragem (Zhang Rinpočhe)
- Pagdru Kagjü - založená Pagmo Drupa Dordže Gjalpem, následně se dělící na osm podškol:
Odkazy
Reference
- ↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625.
- ↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625-626.
- ↑ HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. S. 186.
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 214.
Literatura
- FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
- HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998.
- WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kagjüpa na Wikimedia Commons
Nové školy tibetského buddhismu na stránkách Sdružení Lungta