Jihomoravský kraj

Šablona:Infobox - kraj Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky vzniklý roku 2000, jehož území je tvořeno sedmi okresy ve střední části územního Jihomoravského kraje (jeho zbylých sedm okresů leží ve třech sousedících samosprávných krajích). Na západě má samosprávný Jihomoravský kraj kratičký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským a Trnavským; na jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy (Niederösterreich). Sídlem kraje je Brno, bývalé moravské zemské hlavní město.

Téměř celý kraj leží na území historické Moravy. Výjimkou je osada Jobova Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech, a také území Valticka a Dyjského trojúhelníku, jež byla do roku 1920 součásti Dolních Rakous.

Přírodní podmínky

Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem, do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838 m n. m. nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu Durda (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čupec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.

Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.

Na území Jihomoravského kraje se nachází Národní park Podyjí a dále tři chráněné krajinné oblasti: Bílé Karpaty (částečně leží na území Zlínského kraje), Moravský kras a Pálava.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě dřívějších okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody (celkem 21) se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

V kraji je 672 obcí, z toho 40 z nich má status městyse a 48 obcí status města. Na území kraje také existuje jeden vojenský újezd – Březina. Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno, jež je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje – je např. sídlem nejvyšších justičních institucí a místem konání velkých událostí i evropského významu. Rozlohou 7 195 km² (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo a počtem 1 172 853 obyvatel (11 % z ČR) třetí místo v České republice.

Počet okresů:	7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností:	21
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem:	34
Počet obcí:	672
– z toho městysů:	40
– z toho měst:	48
Počet vojenských újezdů:	1

Statistické údaje

Mapa kraje

Statistické údaje k 1. 1. 2016
Okresy	Rozloha	Počet obyvatel	Průměrný věk	Hustota zalidnění	Počet obcí
Blansko	862 km²	108 126	42,0 let	125 obyv./km²	116
Brno-město	230 km²	377 028	42,7 let	1639 obyv./km²	1
Brno-venkov	1 499 km²	215 311	40,8 let	144 obyv./km²	187
Břeclav	1 038 km²	115 334	42,0 let	111 obyv./km²	63
Hodonín	1 099 km²	154 873	42,6 let	141 obyv./km²	82
Vyškov	876 km²	90 813	41,5 let	104 obyv./km²	79+1 voj. újezd
Znojmo	1 590 km²	113 538	41,7 let	71 obyv./km²	144

Obce nad 9 000 obyvatel

Název obce	Okres	Počet obyvatel k 1. 1. 1971	Počet obyvatel k 1. 1. 1980	Počet obyvatel k 1. 1. 1990	Počet obyvatel k 1. 1. 2000	Počet obyvatel k 1. 1. 2010	Počet obyvatel k 1. 1. 2016
Brno	Brno-město	334 519	372 350	390 986	383 569	371 399	377 028
Znojmo	Znojmo	26 126	35 496	37 313	35 850	34 725	33 787
Hodonín	Hodonín	20 849	25 465	33 927	27 857	25 526	24 796
Břeclav	Břeclav	13 381	24 032	26 216	27 091	24 164	24 941
Vyškov	Vyškov	14 062	17 840	24 243	22 809	21 847	21 250
Blansko	Blansko	11 849	18 962	20 935	20 582	21 057	20 664
Kyjov	Hodonín	9 888	12 161	13 133	12 600	11 597	11 405
Boskovice	Blansko	8 541	10 590	14 265	11 564	10 917	11 566
Veselí nad Moravou	Hodonín	10 531	12 170	12 689	12 476	11 713	11 229
Kuřim	Brno-venkov	7 067	7 923	9 268	8 968	10 632	11 051
Tišnov	Brno-venkov	7 891	9 806	12 325	8 446	8 575	9 101

Zdroj: Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR

Změna hranice kraje k 1. lednu 2005

Podrobnější informace naleznete v článku Odštěpení obcí z kraje Vysočina.

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do okresu Brno-venkov pod Jihomoravský kraj řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s částí Pernštejn; Černvír; Doubravník s částí Křížovice; Borač s částí Podolí; Pernštejnské Jestřabí s částmi Maňová, Husle a Jilmoví; Olší s částmi Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s částí Víckov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s částí Zahrada; Dolní Loučky s částí Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s částí Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s částí Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

Historie

Jihomoravský folklorní soubor

Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě

Nový zemský dům v Brně - v současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje

Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu Brně a některých dalších orgánů státní správy.

Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. věstonickou Venuší, leží právě zde.

Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na území dnešní České republiky. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem Moravských Markrabat a zasedal zde Moravský zemský sněm, který ovšem střídavě zasedal také v Olomouci a v době svého vzniku i ve Znojmě.

Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.

Hospodářství

Prezentace Jihomoravského kraje na veletrhu Regiontour 2010 v Brně

Průmysl

Nejvýznamnější roli v hospodářství má strojírenský průmysl. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů Zetor). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko (ČKD Blansko Holding, Metra), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i elektrotechnický průmysl (Siemens Drásov, VUES, ZPA). Potravinářský průmysl je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje (Brno, Znojmo, Břeclav, Mikulov). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov – Steinhauser), zpracování sterilované zeleniny (dříve ve Znojmě, nyní v Bzenci) a cukrovary (Hrušovany nad Jevišovkou – společnost Moravskoslezské cukrovary). V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, Černá Hora, Vyškov a Znojemský městský pivovar) a mnoho velkovýrobců vína (např. Znovín Znojmo nebo Vinium ve Velkých Pavlovicích). Chemický a farmaceutický průmysl je v kraji soustředěn především v Brně (dříve Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve Veverské Bítýšce (Hartmann Rico).

Zemědělství

Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurky, papriky a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně nejvíce vinná réva. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.

Doprava

Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na Prahu (dálnice D1), Olomouc (dálnice D1) i slovenskou Bratislavu (dálnice D2), dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (dálnice D52). Důležitou severojižní spojnicí je silnice I/43 na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou. Jihomoravským krajem prochází I. a II. tranzitní železniční koridor. V Brně se nachází i mezinárodní letiště Brno-Tuřany (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. na Letiště London Stansted (48 km od centra Londýna), do Mnichova či na Letiště Eindhoven.

Dopravní obslužnost větších sídel

Z větších sídel jsou na dálniční síť přímo napojena města Brno, Břeclav a Vyškov. Městy Hodonín a Znojmo prochází silnice I. třídy, městem Blansko pak pouze silnice II. třídy.

Dvoukolejná trať a I. tranzitní železniční koridor spojuje města Břeclav, Brno a Blansko. Dvoukolejná trať a II. tranzitní koridor spojuje města Břeclav a Hodonín. Města Znojmo a Vyškov jsou na železniční síť napojena jednokolejnými tratěmi a nacházejí se mimo hlavní tranzitní tahy.

Věda a vzdělání

V Brně je několik veřejných a státních vysokých škol – Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Vysoké učení technické. Jihomoravský kraj dal v roce 2015 na vědu a výzkum 3,8 % svého HDP, což ho řadí na první místo mezi českými kraji. Obzvláště město Brno vyniká podporou vědy a výzkumu, hlavně v oblasti IT, až se mu začalo přezdívat „české Silicon Valley“.

Hejtmani Jihomoravského kraje

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hejtmanů Jihomoravského kraje.

• 2000–2008 Stanislav Juránek (KDU-ČSL)
• 2008–2016 Michal Hašek (ČSSD)
• 2016–dosud Bohumil Šimek (nestr. za ANO)

Odkazy

Související články

• Jihomoravský kraj (od roku 1960)
• Mikroregiony v Jihomoravském kraji
• Symboly Jihomoravského kraje

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihomoravský kraj na Wikimedia Commons
• Jihomoravský kraj
• Oficiální turistický portál jižní Moravy
• Český statistický úřad o kraji
• Adresy v kraji
• Adresář úřadů v kraji
• Portál E-PUSA

Portály: Morava