Mozilla Firefox: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
23 683 editací
m WPCleaner v1.42b - Fixed using WP:WCW (Parametr končí zalomením)
Bez shrnutí editace
Řádek 8: Řádek 8:
| popisek = [[Snímek obrazovky]] Firefoxu 48.0 v Linux Mint
| popisek = [[Snímek obrazovky]] Firefoxu 48.0 v Linux Mint
| vývojář = [[Mozilla Corporation]]
| vývojář = [[Mozilla Corporation]]
| aktuální verze = 52.0
| aktuální verze = 53.0.3
| datum aktuální verze = [[7. březen|7. března]] [[2017]]<ref>[http://www.mozilla.org/en-US/firefox/52.0/releasenotes Firefox — Notes (52.0) — Mozilla]</ref>
| datum aktuální verze = [[25. květen|25. května]] [[2017]]<ref>[http://www.mozilla.org/en-US/firefox/52.0/releasenotes Firefox — Notes (52.0) — Mozilla]</ref>
| připravovaná verze = 53.0beta
| připravovaná verze = 54.0
| datum připravované verze = [[7. březen|7. března]] [[2017]]<ref>[http://www.mozilla.org/en-US/firefox/53.0beta/releasenotes Firefox — Beta Notes (53.0beta) — Mozilla]</ref><ref>[http://www.mozilla.org/en-US/firefox/beta/all Mozilla Firefox Web Browser — Download Firefox Beta in your language — Mozilla]</ref>
| datum připravované verze = [[13. červen|13. června]] [[2017]]<ref>[http://www.mozilla.org/en-US/firefox/53.0beta/releasenotes Firefox — Beta Notes (53.0beta) — Mozilla]</ref><ref>[http://www.mozilla.org/en-US/firefox/beta/all Mozilla Firefox Web Browser — Download Firefox Beta in your language — Mozilla]</ref>
| operační systém = [[Multiplatformní software|multiplatformní]]
| operační systém = [[Multiplatformní software|multiplatformní]]
| platforma = [[Osobní počítač|PC]], [[Tablet (počítač)|tablet]], [[mobilní telefon]]
| platforma = [[Osobní počítač|PC]], [[Tablet (počítač)|tablet]], [[mobilní telefon]]

Verze z 30. 5. 2017, 17:54

Mozilla Firefox
Logo
Snímek obrazovky Firefoxu 48.0 v Linux Mint
Snímek obrazovky Firefoxu 48.0 v Linux Mint
VývojářMozilla Corporation
První vydání2002
Aktuální verze53.0.3 (25. května 2017[1])
Připravovaná verze54.0 (13. června 2017[2][3])
Operační systémmultiplatformní
PlatformaPC, tablet, mobilní telefon
Vyvíjeno vRust[4][5], C, C++, Javascript; XUL a XBL (XML); CSS
Typ softwaruwebový prohlížeč
LicenceMPL 2.0[6][7]
LokalizaceVíce než 80 jazyků včetně češtiny[8]
Webwww.mozilla.org/firefox/products/
Český webwww.mozilla.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mozilla Firefox je svobodný multiplatformní webový prohlížeč, který vyvíjí ve spolupráci se stovkami dobrovolníků Mozilla Corporation, dceřiná společnost nadace Mozilla Foundation. První finální verze 1.0 byla vydána i v češtině 9. listopadu 2004 za velkého zájmu uživatelů i médií a stala se jedním z nejpoužívanějších programů s otevřeným kódem. Kromě oficiálně podporovaných platforem, kterými jsou Microsoft Windows, Android, Linux a macOS, je Firefox dostupný i pro FreeBSD, OS/2, RISC OS, SkyOS či BeOS. V lednu 2010 činil celosvětový tržní podíl Firefoxu 24,41 %.[9]

Záměrem původního tvůrce, Mozilla Foundation, bylo vytvořit malý, rychlý, jednoduchý a vysoce rozšiřitelný webový prohlížeč vedle stávajícího velkého balíku internetového softwaru Mozilla Suite. Firefox je nyní společně s e-mailovým klientem Mozilla Thunderbird nejdůležitějším projektem Mozilla Corporation.

Historie

Projekt samostatného webového prohlížeče z balíku Mozilla Suite nastartovali jako experiment Dave Hyatt a Blake Ross. Ti byli frustrováni situací okolo Mozilla Suite a chtěli vytvořit malý a jednoduchý – uživatelsky přívětivý – webový prohlížeč, který bude vyvíjet úzká skupina lidí. Jeho první verze (0.1), ještě pod jménem Phoenix, byla vydána 23. září 2002. Do konce roku pak v rychlém sledu následovaly verze 0.2–0.5.

Poté došlo k nucenému přejmenování z důvodů kolize s ochrannou známkou Phoenix (jde o amerického výrobce systémů BIOS). Jméno bohužel opět nebylo vhodně zvoleno a nový název, Mozilla Firebird, kolidoval se jménem databázového serveru Firebird, za což se vývojářům dostalo oprávněné kritiky. Od verze 0.8 (z února 2004) je produkt vydáván pod názvem Mozilla Firefox. Přestože ještě nebyl ve finální verzi, používalo jej v té době pro každodenní práci již velké množství uživatelů.

Verze 1.0 byla vydaná 9. listopadu 2004.

Verze 3.6 obsahovala novou verzi 1.9.2 renderovacího jádra Gecko, změny využívající grafickou knihovnu Cairo, mód anonymního prohlížení a mnoho dalších novinek. V testu Acid3 dosáhla tato verze skóre 94/100. Ve verzi 6.0 dosáhl plného skóre 100/100.

Jelikož si za první den po zveřejnění stáhli uživatelé 8 002 530 kopií Firefoxu verze 3.0, je Firefox zapsán v Guinnessově knize rekordů za největší množství stažených kopií softwaru.[10] Verze 4 tento rekord pak ještě překonala.

Funkce a popularita

Logo používané pro přidružené produkty Firefoxu.

Mezi populární vlastnosti Firefoxu patří blokování pop-up (vyskakovacích) oken, tzv. prohlížení v panelech (tabbed browsing) několika stránek ve stejném okně prohlížeče a systém rozšiřování pomocí speciálních modulů nazývaných rozšíření nebo též doplňky, které obsahují doplňující funkce nebo upravují chování prohlížeče. Od verze 4.0 umí Firefox přímo zobrazovat vektorovou grafiku ve formátu SVG 1.1[11]. Ačkoliv některé podobné vlastnosti byly dříve obsaženy i v jiných prohlížečích (jako Mozilla Suite a Opera), Firefox je první, který si vydobyl širší uživatelskou oblibu. Záměrem tvůrců Firefoxu bylo obsazení 10 % trhu s prohlížeči do konce roku 2005 na úkor v té době nejrozšířenějšího Windows Internet Exploreru.

Firefox přitahoval pozornost jako alternativa k Windows Internet Exploreru také proto, že Explorer se ocitl pod palbou kritiky kvůli bezpečnostním problémům, nedodržování webových standardů, využívání potenciálně nebezpečných komponent ActiveX, náchylnosti k nákaze spyware a malware, kvůli pomalosti vykreslovacího jádra Trident, špatných výsledků v testu Acid3 a absenci mnoha funkcí, které zastánci Firefoxu i řady dalších alternativních prohlížečů považovali za užitečné.

V prosinci 2009 se Firefox ve své verzi 3.5 stal statisticky nejoblíbenějším prohlížečem na světě,[12] z této pozice však byl později sesazen prohlížečem Google Chrome a dnes je jeho podíl pod 25%.[zdroj⁠?]

Název

Původní jméno projektu bylo Phoenix a krátkou dobu také Mozilla Firebird. Poprvé bylo jméno změněno kvůli konfliktu s obchodní značkou výrobce BIOSu, firmou Phoenix Technologies, podruhé proto, že název Firebird nesl jiný open-source projekt vyvíjející relační databáze. Firefox anglicky doslova znamená ohnivá liška. Vývojáři název nějakou dobu[kdy?] vydávali za překlad údajného čínského označení pandy červené (Ailurus fulgens) z čeledi pandy malé (Ailuridae) na základě informace, jejíž původ lze vystopovat k wellingtonské ZOO; o správný překlad se tak v českém prostředí občas vedou flamewary. Jako výraz podpory projektu také česká skupina CZilla v pražské ZOO pandu červenou adoptovala.[13]

Rozšíření

Snímek obrazovky české verze Mozilla Firefox 1.0

Velkou výhodou Firefoxu je, že umožňuje velice snadno stáhnout doplňky, které nejsou v základní instalaci Firefoxu. Ke stažení jsou stovky doplňků, které uživateli usnadní práci s internetem. Užitečným doplňkem je například Adblock, který dokáže blokovat reklamní bannery na internetu. Množství doplňků je díky české komunitě lokalizováno.[14] Spousty doplňků lze nainstalovat ze stránek Mozilla.[15]

Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie existuje rozšíření Wikipedia Extension.[16]

Licence

Častým omylem je tvrzení, že Firefox je šířen pod volnou licencí. Pod trojlicencí MPL/GPL/LGPL jsou totiž šířeny pouze zdrojové kódy aplikace a nikoliv Firefox jako zkompilovaná verze. Ta je šířena pod standardní EULA, která uživateli znemožňuje modifikaci a následnou distribuci modifikovaného díla pod stejným názvem. Logo Firefoxu je ochrannou známkou, takže s ním nesmí být volně nakládáno. Mozilla Foundation, která spravuje ochranné známky Firefoxu, umožňuje používat toto logo pouze pro propagační účely.

Přehled verzí

Rychlý aktualizační cyklus
Verze Datum vydání Gecko Poznámka
▼ ▼ ▼
4.0 0.97835497835498032011a2011. března 22[17] 2.0
5.0 0.97732426303855062011a2011. června 21 5.0
6.0 0.9702380952381082011a2011. srpna 16 6.0
7.0 0.98236331569665092011a2011. září 27[18] 7.0
8.0 0.94047619047619112011a2011. listopadu 08 8.0
9.0 0.97619047619048122011a2011. prosince 20 9.0
10.0 0.98463901689708012012a2012. ledna 31 10.0 Podpora verze 10.0.12esr až do 12. 2. 2013.[19]
11.0 0.96336996336996032012a2012. března 13 11.0
12.0 0.98015873015873042012a2012. dubna 24 12.0
13.0 0.9047619047619062012a2012. června 05 13.0
14.0 0.97198879551821072012a2012. července 17 14.0
15.0 0.98299319727891082012a2012. srpna 28 15.0
16.0 0.94708994708995102012a2012. října 09 16.0
17.0 0.97619047619048112012a2012. listopadu 20 17.0 Podpora verze 17.0.8esr až do 3. 12. 2013.[19]
18.0 0.94047619047619012013a2013. ledna 08 18.0
19.0 0.9749373433584022013a2013. února 19 19.0
20.0 0.76190476190476042013a2013. dubna 02 20.0
21.0 0.96598639455782052013a2013. května 14 21.0
22.0 0.98095238095238062013a2013. června 25 22.0
23.0 0.92063492063492082013a2013. srpna 06 23.0
24.0 0.97198879551821092013a2013. září 17 24.0 Podpora verze 24.x.0esr až do 13. 10. 2013.[19]
25.0 0.98357963875205102013a2013. října 29 25.0 Firefox ESR 17.0.10 a 24.1
26.0 0.95238095238095122013a2013. prosince 10 26.0 Firefox ESR 24.2
27.0 0.88095238095238022014a2014. února 4[20] 27.0 Firefox ESR 24.3
28.0 0.97354497354497032014a2014. března 18[20] 28.0 Firefox ESR 24.4
29.0 0.98357963875205042014a2014. dubna 29[20] 29.0 Firefox ESR 24.5
30.0 0.95238095238095062014a2014. června 10[20] 30.0 Firefox ESR 24.6
31.0 0.97835497835498072014a2014. července 22[20] 31.0 Firefox ESR 24.7 a 31.0[19]
32.0 0.76190476190476092014a2014. září 2[20] 32.0 Firefox ESR 24.8 a 31.1
33.0 0.96598639455782102014a2014. října 14[20] 33.0 Firefox ESR 31.2
34.0 0.98095238095238112014a2014. listopadu 25[20] 34.0 Firefox ESR 31.3
35.0 0.96336996336996012015a2015. ledna 13[20] 35.0 Firefox ESR 31.4
36.0 0.98015873015873022015a2015. února 24[20] 36.0 Firefox ESR 31.5
37.0 0.98463901689708032015a2015. března 31[20] 37.0 Firefox ESR 31.6
38.0 0.96031746031746052015a2015. května 12[20] 38.0 Firefox ESR 31.7 a 38.0
39.0 0.84126984126984072015a2015. července 3[20] 39.0 Firefox ESR 31.8 a 38.1
40.0 0.95670995670996082015a2015. srpna 11[20] 40.0 Firefox ESR 38.2
41.0 0.97835497835498092015a2015. září 22[20] 41.0 Firefox ESR 38.3
42.0 0.84126984126984112015a2015. listopadu 3[20] 42.0 Firefox ESR 38.4
43.0 0.96825396825397122015a2015. prosince 15[20] 43.0 Firefox ESR 38.5
44.0 0.98168498168498012016a2016. ledna 26[20] 44.0 Firefox ESR 38.6[20]
45.0 0.94047619047619032016a2016. března 8[20] 45.0 Firefox ESR 38.7 a 45.0[20]
46.0 0.98168498168498042016a2016. dubna 26[20] 46.0 Firefox ESR 38.8 a 45.1[20]
47.0 0.93197278911565062016a2016. června 7[20] 47.0 Firefox ESR 45.2[20]
48.0 0.76190476190476082016a2016. srpna 2[20] 48.0 Firefox ESR 45.3[20]
49.0 0.97619047619048092016a2016. září 20[20] 49.0 Firefox ESR 45.4[20]
50.0 0.96825396825397112016a2016. listopadu 15[20] 50.0 Firefox ESR 45.5[20]
51.0 0.98015873015873012017a2017. ledna 24[20] 51.0 Firefox ESR 45.6[20]
Standardní verze
Verze Datum vydání Kódové označení Gecko
1.0 0.94708994708995112004a2004. listopadu 09 Phoenix 1.7
1.5 0.98357963875205112005a2005. listopadu 29 Deer Park 1.8
2.0 0.96598639455782102006a2006. října 14 Bon Echo 1.8.1
3.0 0.97198879551821062008a2008. června 17 Gran Paradiso 1.9
3.5 0.98412698412698062009a2009. června 30 Shiretoko 1.9.1
3.6 0.97732426303855012010a2010. ledna 21 Namoroka 1.9.2
3.7 zrušeno ► Firefox 3.6.4 Lorentz 1.9.3
4.0 0.97835497835498032011a2011. března 22[17] Tumucumaque[21] 2.0
▼ ▼ ▼

Novinky ve Firefoxu 4

  • V novém výchozím vzhledu se hlavička panelů nachází nad nástrojovou lištou, ve verzích pro Windows Vista a 7 je hlavní nabídka nahrazena tlačítkem a hlavička panelů je umístěna v hlavičce okna. Nově byl také zrušen stavový řádek a nahrazen lištou doplňků.[22]
  • Funkce Panorama (dříve označovaná jako Tab Candy umožňuje uspořádat panely do skupin.[22]
  • Firefox Sync (dříve dostupný jako rozšíření) nabízí synchronizaci záložek, aktuálně otevřených panelů, historie, hesel a dalších dat mezi několika instalacemi Firefoxu (např. doma, v práci atd.).[22]
  • Vylepšení rychlosti bylo dosaženo úpravami interpretu JavaScriptu, podporována je rovněž hardwarová akcelerace grafickými kartami.[23]
  • Nový správce doplňků, zobrazující se v panelu namísto v dialogovém okně.[23]

Další vývoj

V roce 2011 došlo ke zkrácení vývojových cyklů, takže nové verze vycházejí každých 5–6 týdnů; po Firefoxu 5 vyšly v roce 2011 ještě čtyři další verze, Firefox 6, 7, 8 a 9.

Firefox 7 snížil paměťové nároky prohlížeče, přinesl novinky v hardwarové akceleraci a začal v adresním řádku skrývat protokol HTTP.[24]

Firefox 9 přinesl zrychlení při zpracování JavaScriptu.[25]

Firefox 10 přinesl změnu, že rozšíření jsou ve výchozím nastavení považována za kompatibilní, čímž vývojáři reagovali na nefunkčnost neaktualizovaných rozšíření. Tato verze vyšla také ve variantě ESR (Extended Support Release), která bude podporována 42 týdnů a která by měla být vydávána každých 6 měsíců.[26]

Firefox 11 nově podporoval synchronizaci rozšíření, import dat z prohlížeče Google Chrome, dále přinesl editor CSS pro vývojáře a experimentální podporu protokolu SPDY.[27]

Firefox 17 vrátil animaci panelu při vzájemném přesouvání a nově obsahoval Social API, které umožňuje přistupovat k webům s dynamickým obsahem skrze lištu v prohlížeči; prozatím bylo připraveno rozhraní pro přístup k Facebooku. Jednalo se o druhou verzi s prodlouženou podporou (ESR).[28]

Firefox 18 přinesl rychlejší start aplikace až o 20 % (zejména pokud uživatel používá motivy Personas), verze byla stabilnější a bezpečnější. Vylepšen byl výkon při přepínání panelů. Další novinkou bylo zavedení technologie WebRTC (Web Real-Time Communication), návrh tohoto komunikačního standardu byl schválen W3C na jaře 2012 a podporuje ho Opera, Chrome či Internet Explorer. Ve Firefoxu 18 se také objevil nový javascriptový engine označovaný jako IonMonkey, podpora CSS3 Flexible Box Layoutu a W3C touch events a navíc nový algoritmus pro doostření obrázků. Pro macOS přibyla podpora displejů Retina.

Firefox 19 přinesl kromě oprav také převratnou novinku – integrovaný prohlížeč souborů PDF, který je založen na HTML5 a JavaScriptu a nahrazuje zásuvné moduly Adobe Reader nebo Foxit Reader. Dále bylo zapracováno na zrychlení spouštění aplikace.

Firefox 20 obsahoval nového správce stahování, upozornění na neodpovídající zásuvné moduly a nově umožňoval mít vedle sebe okna s výchozím a anonymním prohlížením.[29]

Firefox 21 přišel s analýzou zdraví aplikace – tu je možno zobrazit zadáním about:healthreport nebo přes položku »Nápověda« v menu »Firefox«. Dále rozšířil možnosti v nastavení soukromí o podrobnější nastavení sledování uživatelů. Pokud uživatel používá v novém panelu náhledy navštívených stránek, nyní má možnost vrátit zpět smazaný náhled. Dále bylo zapracováno na opravení chyb a zrychlení prohlížeče.[30]

Firefox 22 nabízel uživatelům volání z prohlížeče pomocí technologie WebRTC (Web Real-Time Communications). WebRTC je open-source API rozhraní umožňující pro webové aplikace využívat hlasovou a obrazovou komunikaci bez nutnosti externího plug-inu, např. Adobe Flash Player, což dříve nešlo. WebRTC má kořeny u Googlu ve spojitosti s kodekem VP8. Kromě nativní podpory WebRTC přinesla nová verze Firefoxu i další novinky, například možnost změny rychlosti přehrávání pomocí HTML5 tagů <audio> a <video> a přidání HTML5 tagů <date> a <tie>. Kromě HTML5 přinesla také vylepšení WebGL renderingu a pro vývojáře zajímavou implementaci CSS3 Flexbox. Ke zvýšení rychlosti webových aplikací Firefox 22 přinesl novou knihovnou JavaScriptu nazvanou asm.js (OdinMonkey), slibující razantní zrychlení. Bylo také opraveno 17 bezpečnostních chyb, z toho 7 kritických. Novou funkcí je také integrace sociálních služeb a doplňků pro ně ve Správci doplňků.[31]

Firefox 23 přinesl jako hlavní novinku ochranu proti změně vyhledávače softwarem třetích stran (ICQ, aj.). Dále se zaměřil na blokování nebezpečného obsahu na webových stránkách – takové prvky mohou představovat bezpečnostní riziko. Další uživatelsky příjemnou změnou byla úprava předvolby about:memory, která slouží k analýze spotřeby paměti Firefoxem. V nastavení na záložce »Obsah«, došlo k odstranění předvoleb pro zapnutí obrázků na webových strankách a vypnutí JavaScriptu. Nová verze přinesla opravy a zlepšení výkonu samotné aplikace. Uživatelé využívající sociální funkce Firefoxu, mohou od této verze snadno sdílet odkazy na sociálních sítích. Po 4 letech se Mozilla rozhodla pro inovaci loga Firefoxu, jehož vzhled má lehčí nádech.[32]

Firefox 24 přinesl nový scrollbar v macOS 10.7. Dále přinesl novinku do kontextového menu, kde lze snadno v otevřené relaci zavřít panely vpravo. Vývojáře potěší podpora SVG renderingu. [33]

Firefox 25 přišel s podporou Web audio API. Jedná se o zlepšení přehrávání zvuků na webu, podporou takových zvukových efektů, jako je např. ozvěna (echo). Firefox tak prohlubuje možnost hraní her v samotném prohlížeči. Pokud uživatel delší dobu Firefox nepoužívá, pak aplikace nabídne reset uživatelského profilu. Za hlavní kosmetickou změnu v této verzi lze považovat přesunutí lišty pro vyhledávání do dolní oblasti prohlížeče, zatímco předtím se lišta pro vyhledávání zobrazovala pod adresním řádkem nebo pod lištou záložek. [34]

Jistým překvapením bylo, že tato verze Firefoxu zatím nepřinesla nový vzhled Australis, který byl plánován s vydáním Firefoxu 25. [35]

U Firefoxu 26 bylo hlavní novinkou upravené spouštění zásuvných modulů na vyžádání. Zatímco Flash player bude aktivovaný automaticky, u ostatních je vyžadováno potvrzení od uživatele. Mozilla si od toho slibuje stabilitu prohlížeče a také větší bezpečnost. Další novinkou je možnost instalace aktualizací prohlížeče na počítačích i tam, kde uživatel nemá administrátorská práva. [36]

Firefox 27 umožnil využívat více sociálních služeb najednou v Social API, které je součástí Firefoxu. Přibyla podpora kryptografického protokolu TSL ve verzi 1.2 a síťového protokolu SPDY ve verzi 3.1. Přidanou vlastnosti v CSS byla all:unset, která umožňuje reset nastavení vlastností. Dále Firefox začal podporovat další nové jazyky.[37]

Firefox 28 přinesl podporu nových kodeků pro audio Opus a hlavně VP9 pro video, v této verzi by mělo být ve výchozím stavu aktivováno tzv. Gamepad API, co jež prostředí, které umožňuje hrát starší herní tituly přímo v prohlížeči bez ohledu na platformu operačního systému. Další novinkou je přidání modulu Mapy.cz od společnosti Seznam.cz do vyhledávání, ten nahradí nefunkční vyhledávač Jyxo.cz, Mozilla se tedy rozhodla tento volně dostupný modul přidat do výchozí instalace. Dále by Firefox neměl prozrazovat informaci o nainstalovaných doplňcích.[38][39]

Firefox 29 přinesl svou hlavní novinku nové uživatelské rozhraní označované jako Australis, které kopíruje Google Chrome. Tento krok ze strany Mozilly vzbudil negativní zpětnou vazbu. Pokud někomu toto rozhraní nevyhovuje, je tu možnost nainstalovat doplněk Classic theme restorer, který navrací zpět klasické rozhraní známé od verze 4 až do verze 28. Další novinkou je změna synchronizační služby označované jako Firefox Sync, tuto službu málokdo pochopil a byla uživatelský přepracovaná k lepšímu, došlo také k přejmenování na Firefox account. Stačí se jednoduše přihlásit do Firefoxu bez opisování generovaného klíče, což je stejně jednoduché, jako přihlášení do emailu. Mozilla tímto krokem doufá ve zvýšení zájmu o tuto službu.

Firefox 30 upravil práci se zásuvnými moduly (pluginy), které byly ve výchozím stavu vypnuty a nově spouštěny jen po potvrzení samotným uživatelem. Mozilla udělala výjimku jen u zásuvného modulu Flash player. Hlavním důvodem této změny byla bezpečnost, jelikož pluginy mohou být zneužívány k průniku do systému.

Firefox 31 přidal podporu HTTP hlavičky Prefer:safe, Firefox tedy zjišťuje, zda je v systému zapnutá rodičovská kontrola, a podle toho uživateli zobrazuje vhodný obsah. Dále tato verze přinesla nové nástroje pro vývojáře.

Firefox 32 jako hlavní novinku uvedl novou diskovou mezipaměť. Několika změn doznala též kontextová nabídka, ve které byly některé příkazy nahrazeny ikonami. Mezi ně patří hlavně „přidat do oblíbených“, „zpět“ a „vpřed“ nebo „aktualizovat stránku“. Menšími změnami prošel i správce hesel.

Hlavní změnou Firefoxu 33 byla implementace nového přístupu Off Main Thread Compositing, což v praxi znamená, že sestavování stránky bude probíhat odděleně od hlavního vlákna aplikace. Do této verze se dostal i dekodér OpenH264 od Cisca pro přehrávaní videí s kodekem H.264. Další změny se týkaly technologie WebRTC, drobné změny při otevření nového panelu a vylepšení vyhledávání.

Firefox 34 nabídl komunikaci přes integrovaného komunikačního klienta Firefox Hello, založený na WebRTC. Ten je provozován ve spolupráci s Telefónicou a implementuje webové vývojové prostředí WebIDE. Mezi další vývojové novinky patří podpora protokolů HTTP/2 a ALPN. Mozilla v této verzi deaktivovala protokol SSL 3, ve kterém byla nalezena zranitelnost. V dialogu pro přizpůsobení přibyla možnost přepínat nainstalované motivy vzhledu. Nově se též objevil dialog umožňující při zamrznutí aplikace ukončit celý proces firefox.exe.

Firefox 35 nabídl přepracované vyhledávací pole na hlavní stránce aplikace. Ve službě Firefox Hello přibyly konverzační místnosti. Některé novinky cílily zejména na vývojáře, kterým přibyly nové možnosti v úpravách kaskádových stylů. Mozilla také upravila a optimalizovala výkon přepočtu obrázků. Servisní aktualizace se dočkal také integrovaný prohlížeč PDF a ošetřeny byly některé bezpečnostní problémy.

Firefox 36 začal ve výchozím stavu podporovat novou verzi protokolu HTTP/2, který sliboval vyšší výkon a vycházel především z protokolu SPDY od firmy Google. V této verzi bylo opraveno 17 bezpečnostních problémů, z toho byly tři hodnoceny jako kritické.

Firefox 37 vyšel v předstihu oproti plánu. Vyhledávač Bing nově používal zabezpečené vyhledávání přes protokol HTTPS: Taktéž přibyly nové nástroje pro vývojáře. Oprav je celkem třináct a hlavní novinkou je plná podpora přehrávání videí v HTML5. Tato verze se dočkala dvou servisních vydání, opravujících bezpečnostní chyby.

Firefox 38 přinesl podporu ochrany médií pomocí DRM při přehrávání pomocí HTML5, což byl kontroverzní krok.[40] Podstatnou novinku bylo zavedení nastavení aplikace z okna do otevřeného panelu. V této verzi bylo opraveno 15 bezpečnostních chyb a 5 bylo s označením »kritické«.

Firefox 39 přinesl ochranu proti malwaru i pro uživatele operačních systémů macOS a Linux. Zapracováno bylo na optimalizaci síťové komunikace, tato změna by se měla odrazit zejména v načítání stránek. V této verzi byl vypuštěn i Project Silk, přinesl plynulejší posouvání stránek a animace pro uživatele macOSu. Významného vylepšení se dočkal i integrovaný komunikační klient Firefox Hello, vytvořenou místnost je možno snadno sdílet pomoci integrovaného tlačítka sdílet. V této verzi bylo opraveno třináct bezpečnostních chyb, z čehož 4 byly hodnoceny jako kritické.

Firefox 40 sladil správce doplňků s novým panelem pro nastavení. Tato verze by měla uživatele informovat o tom, jestli rozšíření jsou digitálně podepsaná, tj. jsou bezpečná a neohrožují instalaci Firefoxu. Firefox v této verzi byl upraven speciálně pro kompatibilitu s nově vydanou verzí systému Windows 10 včetně tabletového režimu. I v této verzi bylo opraveno několik bezpečnostních chyb. Oproti očekáváním Firefox 40 nepřinesl 64bitovou verzi, která měla slibovat lepší stabilitu, rychlost spouštění aplikace i její odezvu. Plánované vydání této varianty se přesunulo na verzi 41.

Firefox 50: Ač bez revolučních změn, přinesl vylepšené tisknutí ve čtecím režimu a vestavěnou podporu emoji (smajlíků) – to i ve verzi pro Linux. SPDY 3.1 je ve výchozím nastavení vypnutý ve prospěch HTTP/2. Bylo odebráno problematické volání navigator.battery.[41] Největší změnu přinesl Firefox 50 pro uživatele doplňků, se kterými se tato verze zapíná až o 2 a půl vteřiny rychleji.[42] Opravné verze 50.0.1 a 50.0.2 vydané na konci listopadu ještě opravily dvě závažné bezpečnostní chyby, z čehož jedna byla nalezena v prohlížeči Tor Browser, který vychází z Firefoxu ESR.[43]

Aktualizační kanály

Kromě aktuální (finální) verze Firefoxu (označované jako Release) vydává Firefox pravidelně další 3 různé budoucí verze v různé fázi vývoje (Nightly, Developer Edition a Beta). Aktualizační kanály Firefoxu se označují podle fáze vývoje dané verze jako:

  • nightly, též central – nejnovější neotestovaný zdrojový kód
  • developer edition, též aurora – šest až osm týdnů starý kód, který prodělal základní testování
  • beta – Připravovaná následující verze, dalších šest až osm týdnů za developer edition[44]
  • release – aktuální stabilní verze
  • esr – stabilní verze s dlouhodobou podporou (Extended Support Release)

Odvozené prohlížeče

Firefox a jeho vykreslovací jádro Gecko se staly základem pro odvozeniny Firefoxu, které jsou vyvíjeny napříč různými komunitami.

Mezi nejznámější patří především tyto prohlížeče:

Především WaterFox a Pale Moon slibují lepší optimalizaci pro 64bitové operační systémy a lepší využití operační paměti ve srovnání s Firefoxem. Tor Browser je založený na jádře Gecko a slouží k anonymizaci uživatele v síti Internet. IceDragon je zabezpečená verze prohlížeče od firmy Comodo.

Mobilní verze

Firefox je dostupný pro mobilní platformy Android a iOS. Mobilní verze pro Android (někdy označovaná jako „Fennec“) kopíruje cyklus vydání Firefox pro počítače. Firefox pro Android se dlouhou dobu nemohl dočkat dostatečného hardwaru a plynulý chod mu umožnil až 1GHz procesor. V obchodu Google Play jsou také dostupné vývojové verze Beta a Aurora. Existují samozřejmě i noční sestavení (verze Nightly) dostupné formou .apk souboru na oficiálních stránkách.

Firefox pro systém iOS byl poprvé vydán v listopadu 2015 o jeho vývoj probíhá odděleně (nedodržuje stejné číslo verze). Kromě běžného prohlížeče vydala Mozilla pro iOS také aplikaci Focus by Firefox, která umožňovala blokování sledovacích prvků ve výchozím systémovém prohlížeči Safari. V listopadu 2016 se tato aplikace přejmenovala na Firefox Focus[45] a kromě blokování sledovacích prvků nabízí prohlížení webu přímo. Na rozdíl od všech ostatních verzí Firefoxu ale tato zatím není lokalizovaná do češtiny.

Velikonoční vajíčka

Související informace naleznete také v článku Velikonoční vajíčko (virtuální).
  • about:mozilla: Funkční ve více verzích. Zobrazí krátký úryvek z fiktivního evangelia podle Mozilly.
  • about:robots: Funkční ve verzi 3.0 a výše. Zobrazí stránku s pozdravem lidstvu od robotů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Firefox — Notes (52.0) — Mozilla
  2. ↑ Firefox — Beta Notes (53.0beta) — Mozilla
  3. ↑ Mozilla Firefox Web Browser — Download Firefox Beta in your language — Mozilla
  4. ↑ FIKAR, Jan. Vyšel Firefox 48 poprvé s Rustem. Http://www.root.cz. root.cz [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vydaný Firefox 48 s dôležitými novinkami. Http://dsl.sk/. dsl.sk [online]. 2016-08-03 [cit. 2016-08-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Mozilla Foundation End-User Licensing Agreements [online]. mozilla.org [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Mozilla Licensing Policies [online]. mozilla.org [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Download Firefox in your language [online]. Mozilla [cit. 2014-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Google Chrome si upevnil pozici tržní trojky na Lupa.cz
  10. ↑ Spread Firefox – Download Day 2008
  11. ↑ SVG 1.1 Support in Firefox, Mozilla Developer Network and individual contributors na serveru developer.mozilla.org, 28-1-2016
  12. ↑ Firefox ve verzi 3.5 je již nejpopulárnějším prohlížečem na světě, Martin Noska na serveru computerworld.cz, 23-12-2009
  13. ↑ [http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/adoptuje-sveho-firefoxe/105522 Adoptuje svého Firefoxe
  14. ↑ Přehled lokalizovaných rozšíření pro Firefox na CZilla.cz (archive.is)
  15. ↑ Doplňky aplikace Firefox na addons.mozilla.org
  16. ↑ Wikipedia Extension (anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s Wikipedií (možnost stažení)
  17. ↑ a b Firefox 4 vyjde v listopadu na magazín.stahuj.cz
  18. ↑ Features/Release Tracking na MozillaWiki (anglicky)
  19. ↑ a b c d Enteprise/Firefox/ExtendedSupport:Proposal
  20. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag „RapidRelease/Calendar“ na MozillaWiki
  21. ↑ Firefox na MozillaWiki (anglicky)
  22. ↑ a b c CVRČEK, Pavel. Firefox 4: novinky ve vzhledu a prostředí. Root.cz [online]. 2011-03-23 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b CVRČEK, Pavel. Firefox 4 a novinky pod kapotou. Root.cz [online]. 2011-03-24 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ CVRČEK, Pavel. Firefox 7 vyjde v úterý. Přinášíme přehled novinek.. Mozilla.cz [online]. 2011-09-24 [cit. 2011-12-22]. Dostupné online. 
  25. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Vyšel Firefox 9, výrazně zvyšuje výkon JavaScriptu. Root.cz [online]. 2011-03-24 [cit. 2011-03-28]. [www.root.cz/zpravicky/vysel-firefox-9-vyrazne-zvysuje-vykon-javascriptu Dostupné online]. 
  26. ↑ CVRČEK, Pavel. Firefox 10 přichází s kompatibilními doplňky a rozšířenou podporou. Mozilla.cz [online]. 2012-01-31 [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ MACIH, Jiří. Firefox 11, prohlížeče pro Metro a další novinky. Lupa.cz [online]. 2012-03-16 [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  28. ↑ CVRČEK, Pavel. Vyšel Firefox 17 s podporou sociálního obsahu. Mozilla.cz [online]. 2012-11-20 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ CVRČEK, Pavel. Vyšel Firefox 20 s novým Správcem stahováním. Mozilla.cz [online]. 2013-04-02 [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  30. ↑ CVRČEK, Pavel. Firefox 21 Beta s analýzou běhu. Mozilla.cz [online]. 2013-05-04 [cit. 2012-05-27]. Dostupné online. 
  31. ↑ SOUKUP, Tomáš. Firefox 22: volání z prohlížeče, nové HTML5 tagy a zrychlení JavaScriptu. Zive.cz [online]. 2013-06-26 [cit. 2012-06-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ CVRČEK, Pavel. Co nového přinese Firefox 23. Mozilla.cz [online]. 2013-08-03 [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. 
  33. ↑ MACICH ML., Jiří. Firefox 24: posviťte si na paměťové nároky rozšíření. Root.cz [online]. 2013-09-18 [cit. 2013-10-02]. Dostupné online. 
  34. ↑ URBAN, Petr. Nový Firefox 25 nesdílí lištu pro hledání textu na stránce mezi panely. extrawindows.cnews.cz [online]. 2013-10-30 [cit. 2013-10-30]. Dostupné online. 
  35. ↑ CVRČEK, Pavel. Firefox 25 bude s novým vzhledem. Mozilla.cz [online]. 2013-05-29 [cit. 2013-10-30]. Dostupné online. 
  36. ↑ VYLEŤAL, Martin. Firefox 26 bude spouštět pluginy na vyžádání. Lupa.cz [online]. 2013-12-10 [cit. 2013-12-11]. Dostupné online. 
  37. ↑ CVRČEK, Pavel. Dnes vyjde Firefox 27. Co nového přinese?. Mozilla.cz [online]. 2014-02-04 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ CVRČEK, Pavel. Firefox 28 bude obsahovat vyhledávání na Mapy.cz. Mozilla.cz [online]. 2014-02-04 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  39. ↑ MACICH ML., Jiří. Firefox čeká rušné jaro: nové prostředí, dotyková verze a nejen to. Root.cz [online]. 2014-02-26 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  40. ↑ DOCTOROW, Cory. Firefox’s adoption of closed-source DRM breaks my heart, The Guardian, 2014-05-14
  41. ↑ Vychází Firefox 50.0 bez převratných změn zato se smajlíky. Root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 2016-11-15 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. 
  42. ↑ Vyšel Firefox 50.0: poslední letošní velká verze zrychluje spouštění. Mozilla.cz [online]. 2016-11-17 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ Oprava dvou závažných bezpečnostních chyb. Mozilla.cz [online]. 2016-12-01 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  44. ↑ Mozilla Firefox: Development Process na vývojovém serveru Mozilla (anglicky)
  45. ↑ NGUYEN, Nick. Introducing Firefox Focus – a free, fast and easy to use private browser for iOS [online]. The Mozilla Blog, 2016-11-17 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

  • Flock – webový prohlížeč založený na Firefoxu
  • IceWeasel – svobodná odnož webového prohlížeče Mozilla Firefox
  • Mozilla Corporation – organizace, která vyvíjí Mozilla Firefox
  • Mozilla Foundation – nadace, která spravuje projekt Mozilla.org
  • Mozilla.cz – projekt české lokalizační komunity aplikací Mozilla
  • Mozilla Thunderbird – e-mailový klient vyvíjený Mozilla Corporation
  • SeaMonkey – balík webových aplikací vyvíjený Mozilla Corporation
  • Gecko – současné jádro prohlížeče Mozilla Firefox
  • Servo – experimentální jádro prohlížeče od Mozilly
  • Windows Internet Explorer – webový prohlížeč od Microsoftu
  • Ubiquity – experimentální plug-in pro webové „mash-upy“
  • MozBackup – zálohovací utilita pro aplikace Mozilly

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mozilla_Firefox&oldid=15040063“