Tadeusz Mazowiecki: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: Standardizace zápisu šablony překlad, odebrání odrážky
Řádek 38: Řádek 38:
Práva vystudoval na [[Varšavská univerzita|Varšavské univerzitě]] a už od roku 1945 byl členem hnutí PAX, z něhož byl roku 1955 pro své názory vyloučen. V letech 1953–1955 byl šéfredaktorem Katolického týdeníku ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a v roce [[1957]] se stal jedním ze zakladatelů hnutí „Klubů katolické inteligence“ (KIK). Roku [[1958]] založil kulturní měsíčník ''[[Więź]]'', který vedl až do roku [[1981]]. V letech 1961–1972 byl poslancem polského parlamentu za [[hnutí Znak]] a od roku 1976 pracoval v opozici. Roku [[1980]] vedl odbornou skupinu, která pomáhala organizovat hnutí [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] a stal se šéfredaktorem jeho týdeníku. Po vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 byl rok uvězněn, ale roku [[1987]] mohl strávit rok v zahraničí, kde jednal hlavně s odborovými ústřednami.
Práva vystudoval na [[Varšavská univerzita|Varšavské univerzitě]] a už od roku 1945 byl členem hnutí PAX, z něhož byl roku 1955 pro své názory vyloučen. V letech 1953–1955 byl šéfredaktorem Katolického týdeníku ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a v roce [[1957]] se stal jedním ze zakladatelů hnutí „Klubů katolické inteligence“ (KIK). Roku [[1958]] založil kulturní měsíčník ''[[Więź]]'', který vedl až do roku [[1981]]. V letech 1961–1972 byl poslancem polského parlamentu za [[hnutí Znak]] a od roku 1976 pracoval v opozici. Roku [[1980]] vedl odbornou skupinu, která pomáhala organizovat hnutí [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] a stal se šéfredaktorem jeho týdeníku. Po vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 byl rok uvězněn, ale roku [[1987]] mohl strávit rok v zahraničí, kde jednal hlavně s odborovými ústřednami.


Na jaře [[1989]] byl jedním z hlavních vyjednavačů při jednání u kulatého stolu a tvůrcem dohody, která vedla k polosvobodným volbám a triumfálnímu vítězství Solidarity. 17. srpna 1989 mu [[Wojciech Jaruzelski]] nabídl funkci předsedy vlády, z níž odstoupil v prosinci [[1990]] a koncem téhož roku pak neúspěšně kandidoval proti [[Lech Wałęsa|Lechovi Wałęsovi]] na funkci presidenta republiky. Jeho [[Vláda Tadeusze Mazowieckého|vláda]] uskutečnila v Polsku hlavní ústavní a politické reformy a zahájila i hospodářskou reformu L. Balcerowicze. V letech 1991–2001 byl poslancem [[Sejm|polského parlamentu]], nejprve za Demokratickou unii, později za Unii svobody. Od roku 1992 působil jako zvláštní vyslanec [[Organizace spojených národů|OSN]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně]] a z funkce odstoupil [[1995]] na protest proti liknavému stíhání válečných zločinů ze [[Srebrenica|Srebrenice]].
Na jaře [[1989]] byl jedním z hlavních vyjednavačů při jednání u kulatého stolu a tvůrcem dohody, která vedla k polosvobodným volbám a triumfálnímu vítězství Solidarity. 17. srpna 1989 mu [[Wojciech Jaruzelski]] nabídl funkci předsedy vlády, z níž odstoupil v prosinci [[1990]] a koncem téhož roku pak neúspěšně kandidoval proti [[Lech Wałęsa|Lechovi Wałęsovi]] na funkci prezidenta republiky. Jeho [[Vláda Tadeusze Mazowieckého|vláda]] uskutečnila v Polsku hlavní ústavní a politické reformy a zahájila i hospodářskou reformu L. Balcerowicze. V letech 1991–2001 byl poslancem [[Sejm|polského parlamentu]], nejprve za Demokratickou unii, později za Unii svobody. Od roku 1992 působil jako zvláštní vyslanec [[Organizace spojených národů|OSN]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně]] a z funkce odstoupil [[1995]] na protest proti liknavému stíhání válečných zločinů ze [[Srebrenica|Srebrenice]].


Získal řadu vyznamenání, čestných doktorátů a cen, mimo jiné francouzský [[Řád čestné legie]]. Roku 2004 byl prvním laureátem Ceny Listů.<ref>[http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=046&clanek=060402 Cena Listů Pelikán 2004 pro Tadeusze Mazowieckého], Listy 6/2004</ref>
Získal řadu vyznamenání, čestných doktorátů a cen, mimo jiné francouzský [[Řád čestné legie]]. Roku 2004 byl prvním laureátem Ceny Listů.<ref>[http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=046&clanek=060402 Cena Listů Pelikán 2004 pro Tadeusze Mazowieckého], Listy 6/2004</ref>

Verze z 28. 5. 2017, 21:03

Tadeusz Mazowiecki
Mazowiecki v roce 2007
Mazowiecki v roce 2007
1. premiér Polska
Ve funkci:
24. srpna 1989 – 12. ledna 1991
PrezidentWojciech Jaruzelski
Lech Wałęsa
PředchůdceCzesław Kiszczak (jako premiér PLR)
NástupceJan Krzysztof Bielecki
1. předseda Unie svobody
Ve funkci:
1994 – 1995
Předchůdcestrana vznikla
NástupceLeszek Balcerowicz
předseda Demokratické unie
Ve funkci:
1991 – 1994
Předchůdcestrana vznikla
Nástupcestrana začleněna do Unie svobody
Stranická příslušnost
ČlenstvíStowarzyszenie PAX (1949–55)
Hnutí Znak (1961–72)
Solidarita (1980–91)
Demokratická unie (1991–94)
Unie svobody (1994–95)
Demokratická strana – demokraci.pl (2005–06)
Narození18. dubna 1927
Płock PolskoPolsko Polsko
Úmrtí28. října 2013 (ve věku 86 let)
Varšava PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtízápal plic
Alma materVaršavská univerzita
Profesepolitik, spisovatel, novinář a odborář
Náboženstvířímský katolík
OceněníŘád bílé orlice (1995)
Medaile cti Daga Hammarskjölda (1995)
velkodůstojník Řádu čestné legie (1997)
velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2000)
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2000)
… více na Wikidatech
PodpisTadeusz Mazowiecki, podpis
CommonsTadeusz Mazowiecki
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadeusz Mazowiecki (18. dubna 1927 Płock – 28. října 2013[1] Varšava) byl polský katolický intelektuál, novinář a politik, jeden z vůdců hnutí polské Solidarity a v letech 1989–1990 ministerský předseda Polské republiky.

Život

Práva vystudoval na Varšavské univerzitě a už od roku 1945 byl členem hnutí PAX, z něhož byl roku 1955 pro své názory vyloučen. V letech 1953–1955 byl šéfredaktorem Katolického týdeníku ve Vratislavi a v roce 1957 se stal jedním ze zakladatelů hnutí „Klubů katolické inteligence“ (KIK). Roku 1958 založil kulturní měsíčník Więź, který vedl až do roku 1981. V letech 1961–1972 byl poslancem polského parlamentu za hnutí Znak a od roku 1976 pracoval v opozici. Roku 1980 vedl odbornou skupinu, která pomáhala organizovat hnutí Solidarita a stal se šéfredaktorem jeho týdeníku. Po vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 byl rok uvězněn, ale roku 1987 mohl strávit rok v zahraničí, kde jednal hlavně s odborovými ústřednami.

Na jaře 1989 byl jedním z hlavních vyjednavačů při jednání u kulatého stolu a tvůrcem dohody, která vedla k polosvobodným volbám a triumfálnímu vítězství Solidarity. 17. srpna 1989 mu Wojciech Jaruzelski nabídl funkci předsedy vlády, z níž odstoupil v prosinci 1990 a koncem téhož roku pak neúspěšně kandidoval proti Lechovi Wałęsovi na funkci prezidenta republiky. Jeho vláda uskutečnila v Polsku hlavní ústavní a politické reformy a zahájila i hospodářskou reformu L. Balcerowicze. V letech 1991–2001 byl poslancem polského parlamentu, nejprve za Demokratickou unii, později za Unii svobody. Od roku 1992 působil jako zvláštní vyslanec OSN v Bosně a z funkce odstoupil 1995 na protest proti liknavému stíhání válečných zločinů ze Srebrenice.

Získal řadu vyznamenání, čestných doktorátů a cen, mimo jiné francouzský Řád čestné legie. Roku 2004 byl prvním laureátem Ceny Listů.[2]

Jeho otec, Bronisław Mazowiecki, byl lékařem. Tadeusz Mazowiecki byl dvakrát ženatý, jeho první ženou byla Krystyna Kuleszanka.[3][4] Jeho druhá žena, Elżbieta Ewa Mazowiecka, mu porodila tři syny, a to Wojciecha (* 1957), Adama a Michała, které sám, po jejím náhlém úmrtí v roce 1970, vychovával.[5][6] V roce 2013 zemřel ve věku 86 let a byl pochován po boku svojí druhé ženy, Ewy Mazowiecki, roz. Proć, na hřbitově v obci Laski nedaleko Varšavy.[7]

Fotogalerie

  • Bogdan Zdrojewski (* 1957), polský politik, a Tadeusz Mazowiecki na dobové fotografii
    Bogdan Zdrojewski (* 1957), polský politik, a Tadeusz Mazowiecki na dobové fotografii
  • Polští politici: Bogdan Borusewicz, Bronisław Komorowski, Lech Wałęsa, T. Mazowiecki (2009)
    Polští politici: Bogdan Borusewicz, Bronisław Komorowski, Lech Wałęsa, T. Mazowiecki (2009)
  • Tadeusz Mazowiecki
    Tadeusz Mazowiecki
  • Wojciech Mazowiecki, jeho nejstarší syn
    Wojciech Mazowiecki, jeho nejstarší syn

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tadeusz Mazowiecki na polské Wikipedii a Tadeusz Mazowiecki na německé Wikipedii.

  1. ↑ Zemřel první poválečný nekomunistický premiér Polska Tadeusz Mazowiecki, idnes.cz, 28. října 2013
  2. ↑ Cena Listů Pelikán 2004 pro Tadeusze Mazowieckého, Listy 6/2004
  3. ↑ WOŹNIAK, Hubert. Tadeusz Mazowiecki: W Płocku są moje korzenie. Wyborcza.pl (Płock) [online]. 2011-06-09. Dostupné online. 
  4. ↑ BRZEZIECKI, Andrzej. Mówiłem: mądrzej. Tygodnik Powszechny [online]. 2013-11-05. Dostupné online. 
  5. ↑ Premier Mazowiecki sam wychował trzech synów. Se.pl [online]. 2013-11-03. Dostupné online. 
  6. ↑ Premier Mazowiecki sam wychował trzech synów. Fronda.pl [online]. 2013-11-05. Dostupné online. 
  7. ↑ Tadeusz Mazowiecki spoczął w Laskach, obok żony Ewy. Rmf24.pl [online]. 2013-11-03. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Premiéři Polska
Polské království
(1916–1918)
Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)
Polská lidová republika
(1918)
Druhá Polská republika
(1918–1939)
Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)
Exilové polské vlády
(1939–1990)
Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)
Polská lidová republika
(1944–1989)
Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)
Třetí Polská republika
(od 1989)
Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tadeusz_Mazowiecki&oldid=15034772“