Podmokly (Děčín): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 5. 2017, 11:44

Podmokly (německy Bodenbach) jsou IV. částí statutárního města Děčína. Leží na levém břehu Labe a protéká nimi Jílovský potok. Vlastní Děčín (Děčín I) leží na protějším břehu Labe. Do roku 1942 byly Podmokly samostatným městem. Katastrální území Podmokly zahrnuje místní části Podmokly (IV), Rozbělesy (V), Letná (VI), Václavov (XXII) a Popovice (XXIII). V roce 2011 zde trvale žilo 5 159 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407.^[1]

Podmokly byly až do napoleonských válek jen menší osadou. Díky levné pracovní síle a strategické poloze při vodní a posléze i železniční dráze se Podmokly rychle staly důležitým střediskem průmyslu. První průmyslové podniky zde byly založeny v letech 1826–1829.

K nejvýznamnějším patřila továrna na keramiku a kameninu, kterou roku 1829 založili Wilhelm (Leberecht) Schiller (1797, Obergrund (Horní Žleb)–?) a Friedrich «Fritz» V[incent]. M[einulph]. Gerbing (1798, Riesa–1848).^[2] Vyráběli užitkové a dekorační předměty podle anglických vzorů Wedgwoodových, pravděpodobně nejdokonalejší v zahraničí. Dále závod vyráběl do forem lisované nádobí s bohatou plastickou dekorací, namísto glazury lakované kopálovým či jantarovým nátěrem, tzv. siderolit nebo terralit, podle laku mělo zboží zbarvení okrově žluté nebo zemitě hnědočervené. Významným závodem se stala původně jen pobočka drážďanské továrny na kakao, čokoládu a kávové náhražky Jordan a Timaeus, která byly až do založení děčínské Diany patrně nejvýznamnější severočeskou čokoládovnou. Dochovaly se z ní dodnes dva objekty, které po rekonstrukci slouží nákupnímu centru Jordanka.

K prudkému rozvoji obce na město došlo v důsledku výstavby železniční trati Praha–Drážďany, pro jejíž nádraží poskytl hrabě Thun-Hohenstein roku 1852 pozemky východně od svého loveckého zámku. Během padesátých let 19. století Podmokly počtem obyvatel přerostly sousední historické město Děčín. Přílivem dělníků z vnitrozemí se zde na konci 19. století vytvořila poměrně početná česká menšina. Rozvíjela se především doprava, keramický a potravinářský průmysl. Většina továrních objektů byla stržena kolem roku 1900, další vybombardované ruiny až po druhé světové válce. Tato městská část je zastavěna unikátní rozsáhlou secesní zástavbou obytných domů, která vznikla díky překotnému rozvoji Podmokel na přelomu 19. a 20. století.

Obec Podmokly byla roku 1901 povýšena na město.^[3] V roce 1942, za druhé světové války, byly spojeny se sousedním městem Děčínem a se Starým Městem v jedno město Tetschen-Bodenbach. Po válce se pak město Děčín rozrostlo o řadu dalších obcí.

V Podmoklech byla od nepaměti většina obyvatelstva německé národnosti. Část Němců uprchla hned v prvních dnech po 9. květnu 1945, 16. května 1945 přijely do Podmokel Revoluční gardy. Němečtí obyvatelé byli zbaveni československého občanství a v několika vlnách většinou deportováni do Německa nebo do internačních táborů. Prázdné byty zajistila policie a připravila je pro nově příchozí české osídlence, mnohé domy se staly terčem rabování.

V Podmoklech se nachází děčínské městské divadlo, Pastýřská stěna se Zoo Děčín a mnoho obchodních domů. Přes Podmokly protéká Jílovský potok.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů^[1]^[4]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	3 325	5 480	6 922	9 989	12 610	14 387	17 206	14 004	7 961	7 904	6 738	5 986	5 669	5 159
Domy	260	368	433	595	765	871	1 162	1 331	.	523	495	515	512	567
Tabulka zahrnuje údaje částí Červený vrch, Weiher, Žlíbek a v letech 1869–1950 též Rozbělesy. Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Děčín.

Pamětihodnosti

Lovecký zámek hrabat Thun-Hohensteinů – barokní dvoupodlažní stavba z roku 1735, dnes sídlo děčínského muzea^[5]
Kostel sv. Františka z Assisi – jednolodní pseudorománská stavba s věží, podle projektu arch. J. Perthena z let 1856–1858. Ze starší kaple byl přenesen renesanční alabastrový nástavec hlavního oltáře, práce saského řezbáře D. Dittricha staršího z Freibergu z roku 1605; kamenná křtitelnice z 15. století přenesena ze zrušeného krásnostudeneckého kostela
Evangelický kostel – pseudogotická stavba z roku 1881
Ovčí mostek – silniční most
Pivovar Děčín, dům čp. 2 ulice Sofijská
Pekárna – čokoládovna, dům čp. 14 na ulicích Tržní a Zbrojnická
Budova železniční stanice čp. 89, ulice Československé mládeže
Restaurace čp. 236, ulice Pastýřská stěna
Synagoga, dům čp. 663 ulice Žižkova^[6]
V Ústecké ulici se dochovala původně renesanční podmokelská tvrz založená po roce 1576 Jindřichem mladším z Bünau.^[7]

Doprava

Podmokly prochází první železniční koridor Praha–Drážďany, na němž zde leží železniční stanice Děčín hlavní nádraží. Na hranici Podmokel a Letné se na navazující regionální trati nachází zastávka Děčín zastávka, osobní doprava zde však od roku 2007 není objednávána.

Podmokly prochází silnice I. třídy I/13, která se zde kříží se silnicí I/62.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367.
↑ [1]
↑ Historie, město Děčín
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283.
↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Děčín, s. 252.
↑ Podmokly – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Podmokly – tvrz, s. 385–386.

Literatura

POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Děčín, s. 251–252.
BRAUNOVÁ, Alena. Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha: Práce, 1985. 454 s. S. 301–302.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Děčín IV-Podmokly na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Podmokly v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[sldb2001-1] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367.

[2] [1]

[3] Historie, město Děčín

[sldb2011-4] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283.

[poche-5] POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Děčín, s. 252.

[monumnet.npu.cz,_2003–2011-6] Podmokly – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.

[andel-7] ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Podmokly – tvrz, s. 385–386.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 }}
-'''Podmokly''' ({{Vjazyce2|de|''Bodenbach''}}) jsou IV. částí statutárního města [[Děčín]]a. Leží na levém břehu [[Labe]]. Vlastní Děčín ([[Děčín I]]) leží na protějším břehu Labe. Do roku 1942 byly Podmokly samostatným městem. [[Katastrální území]] Podmokly zahrnuje místní části Podmokly (IV), [[Rozbělesy]] (V), [[Letná (Děčín)|Letná]] (VI), [[Václavov (Děčín)|Václavov]] (XXII) a [[Popovice (Děčín)|Popovice]] (XXIII). V&nbsp;roce [[2011]] zde trvale žilo 5 159 obyvatel.
+'''Podmokly''' ({{Vjazyce2|de|''Bodenbach''}}) jsou IV. částí statutárního města [[Děčín]]a. Leží na levém břehu [[Labe]] a protéká nimi [[Jílovský potok]]. Vlastní Děčín ([[Děčín I]]) leží na protějším břehu Labe. Do roku 1942 byly Podmokly samostatným městem. [[Katastrální území]] Podmokly zahrnuje místní části Podmokly (IV), [[Rozbělesy]] (V), [[Letná (Děčín)|Letná]] (VI), [[Václavov (Děčín)|Václavov]] (XXII) a [[Popovice (Děčín)|Popovice]] (XXIII). V&nbsp;roce [[2011]] zde trvale žilo 5 159 obyvatel.
 == Historie ==