Metr: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: typo nadpisy, +foto
drobné jazykové úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy}}
{{Různé významy}}
'''Metr''' je základní jednotka [[délka|délky]], jeho standardní značka je '''m'''. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka odvozena od jedné desetimilióntiny délky [[poledník|poledníku]] od pólu k rovníku. Na metru byla současně založena [[metrická soustava]] fyzikálních veličiny. Nejběžnější odvozené jednotky jsou ''milimetr'' (mm, tisícina metru), ''centimetr'' (cm, setina metru) a ''kilometr'' (km, 1000 m).
'''Metr''' je základní jednotka [[délka|délky]], jeho standardní značka je '''m'''. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka odvozena od jedné desetimilióntiny délky [[poledník|poledníku]] od pólu k rovníku. Na metru byla současně založena [[metrická soustava]] fyzikálních veličin. Nejběžnější odvozené jednotky jsou ''milimetr'' (mm, tisícina metru), ''centimetr'' (cm, setina metru) a ''kilometr'' (km, 1000 m).


Definice metru podle [[soustava SI|soustavy SI]]: ''Metr je délka, kterou [[Rychlost světla|urazí světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299 792 458 [[sekunda|s]].'''<ref>{{Citace elektronické monografie
Definice metru podle [[soustava SI|soustavy SI]]: ''Metr je délka, kterou [[Rychlost světla|urazí světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299 792 458 [[sekunda|s]].'''<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 83: Řádek 83:
== Vývoj definice v čase ==
== Vývoj definice v čase ==
(podrobně též v&nbsp;hesle [[metrická soustava]])
(podrobně též v&nbsp;hesle [[metrická soustava]])
* 8.&nbsp;května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako je délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
* 8.&nbsp;května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
* 30.&nbsp;března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a&nbsp;to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k&nbsp;severnímu pólu.
* 30.&nbsp;března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a&nbsp;to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k&nbsp;severnímu pólu.
* 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z&nbsp;mosazi.
* 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z&nbsp;mosazi.
Řádek 95: Řádek 95:
Kromě obvyklé značky '''m''' se lze např.&nbsp;v&nbsp;[[Itálie|Itálii]] setkat se značením '''mt'''. Rovněž v&nbsp;zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a&nbsp;proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“.
Kromě obvyklé značky '''m''' se lze např.&nbsp;v&nbsp;[[Itálie|Itálii]] setkat se značením '''mt'''. Rovněž v&nbsp;zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a&nbsp;proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“.


V&nbsp;letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka [[stopa (jednotka délky)|stopa]] místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v&nbsp;námořnictvu a&nbsp;letectvu se určují v&nbsp;[[námořní míle|námořních mílích]] (její definice, byť byla původně odvozena z&nbsp;úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a&nbsp;1&nbsp;NM je tedy přesně rovna 1&nbsp;852&nbsp;m). Byť [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] sice hodlá v&nbsp;budoucnu přejít na jednotky SI, ale pro tuto změnu nebyl stanoven termín a&nbsp;kvůli zachování bezpečnosti by se jednalo o&nbsp;složitý a krajně nebezpečný proces.<ref>[http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-5/data/effective/hl4.pdf ICAO Annex L 5 – ''Předpis pro používání měřicích jednotek v&nbsp;letovém a&nbsp;pozemním provozu'', hlava&nbsp;4]</ref> Prakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu.
V&nbsp;letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka [[stopa (jednotka délky)|stopa]] místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v&nbsp;námořnictvu a&nbsp;letectvu se určují v&nbsp;[[námořní míle|námořních mílích]] (její definice, byť byla původně odvozena z&nbsp;úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a&nbsp;1&nbsp;NM je tedy přesně rovna 1&nbsp;852&nbsp;m). Byť [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] sice hodlá v&nbsp;budoucnu přejít na jednotky SI, nebyl pro tuto změnu stanoven termín. Kvůli zachování bezpečnosti by se totiž jednalo o&nbsp;složitý a krajně nebezpečný proces.<ref>[http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-5/data/effective/hl4.pdf ICAO Annex L 5 – ''Předpis pro používání měřicích jednotek v&nbsp;letovém a&nbsp;pozemním provozu'', hlava&nbsp;4]</ref> Prakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu.


=== Nemetrické délkové jednotky ===
=== Nemetrické délkové jednotky ===

Verze z 26. 5. 2017, 06:37

Další významy jsou uvedeny na stránce Metr (rozcestník).

Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka odvozena od jedné desetimilióntiny délky poledníku od pólu k rovníku. Na metru byla současně založena metrická soustava fyzikálních veličin. Nejběžnější odvozené jednotky jsou milimetr (mm, tisícina metru), centimetr (cm, setina metru) a kilometr (km, 1000 m).

Definice metru podle soustavy SI: Metr je délka, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s.'[1]

Násobky a díly

Z násobků a dílů metru se častěji používají následující (podle velikosti od nejmenších):

Attometr

Attometr (značka am) 10−18 neboli jedna triliontina metru, řádem odpovídá velikosti kvarku.

Femtometr

Femtometr (značka fm), 10−15 metru neboli 1 biliardtina metru je délková jednotka používaná především v jaderné fyzice, neboť řádem odpovídá rozměrům atomového jádra. Jaderní fyzici ji na počest Enrica Fermiho neoficiálně nazývají fermi (aniž by museli zavádět novou značku jednotky, protože „fm“ odpovídá oběma názvům).

Pikometr

Pikometr (značka pm) je délková jednotka, 10−12 neboli biliontina metru. Např. poloměr atomu hélia je 31 pm.

Nanometr

Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru. Např. vzdálenosti atomůpevných látkách jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina až pětina) nanometru.

Mikrometr

Mikrometr (značka µm) je délková jednotka, 10−6 neboli 1 milióntina metru. Např. kapička mlhy má cca 10 µm.

Milimetr

Milimetr (značka mm) je délková jednotka, 10−3 neboli 1 tisícina metru.

Udávání rozměrů v milimetrech je běžné například ve strojnictví, stavebnictví a téměř všech výrobních oborech. V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v meteorologii. Jeden milimetr srážek znamená, že na každý metr čtvereční napršel jeden litr srážek (neboť 1 mm × 1 m² = 1 dm³ = 1 l).

Centimetr

Centimetr (značka cm) je délková jednotka, 10−2 neboli 1 setina metru.

Udávání rozměrů v centimetrech bývalo běžné například ve stavebnictví, zhruba v polovině 20. století se však při vyhotovování stavebních plánů přešlo na milimetry. V centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků, rozměry živočichů vč. člověka apod.

Decimetr

Decimetr (značka dm) je délková jednotka, 10−1 neboli 1 desetina metru.

Hektometr

Hektometr (značka hm) je délková jednotka, 102 neboli 100 metrů

Hektometr se prakticky nepoužívá. Jen na železnici je zaveden jako vzdálenost dvou hektometrovníků. Hektometrovníky jsou kamenné (betonové) patníky rozmístěné kolem trati a je na nich vyznačena vzdálenost. Sama poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech s přesností na tisíciny (fakticky tedy na metry), např. „silniční přejezd km 1,456“, případně „návěstidlo v km 44,500“.

Kilometr

Kilometr (značka km) je délková jednotka, 103 neboli 1 tisíc metrů.

Udávání vzdáleností v kilometrech je běžné například v dopravě. Při udávání polohy na silnicích se běžně hovoří o půltých kilometrech, např. „nehoda na 44. a půltém kilometru dálnice D1“.

Vyšší násobky

Vyšší násobky vyjádřené předponami, jako megametr, gigametr apod. se nepoužívají, pro takové větší rozměry a vzdálenosti se mluví o prostých násobcích (tisících, milionech apod.) kilometrů, případně se vyjadřují jinými, zejména astronomickými délkovými jednotkami - parsec, světelný rok apod.

Historie

Kyvadlový metr

Roku 1668 anglický klerik a filozof John Wilkins navrhl v eseji desítkovou soustavu měření délek, inspirován Christopherem Wrenem k použití délky kyvadla, jehož půlperioda (kyv, půl kmitu) trvá jednu vteřinu, známého jako sekundové kyvadlo. Christiaan Huygens změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval.

V roce 1670 lyonský biskup Gabriel Mouton rovněž navrhl univerzální délkovou jednotku opřenou o desítkovou číselnou soustavu založenou na zemské souřadnicové minutě resp. na délce kyvadla s periodou jedné vteřiny.

A roku 1675 italský vědec Tito Livio Burattini ve svém díle Misura Universale (Univerzální míra) použil výraz „metro cattolico“ ("obecná míra"), odvozené z řeckého μέτρον καθολικόν (métron katholikón) pro označení normové délky odvozené z kyvadla.

Poledníkový metr

Jako výsledek francouzské revoluce francouzská Akademie věd ustavila komisi pro stanovení prosté stupnice všech měr. 7. října 1790 komise doporučila desítkový číselný systém a 19. března 1791 doporučila přijetí termínu „mètre“ ("míra"), základní jednotky délky definovanou jako desetimilióntinu vzdálenosti severního pólu a rovníku po pařížském poledníku. Obvod Země tedy činil přesně 40 000 km. Roku 1793 Národní shromáždění Francouzů přijalo tento návrh. Později metr začaly používat i jiné země, např. Anglie od roku 1797. V této podobě poledníkové definice se metr stal základem metrické soustavy.

Tyčový metr

Platino-iridiová tyč – etalon metru

V sedmdesátých letech 19. století ve světle novodobé přesnosti se zabývala metrickým standardem řada mezinárodních konferencí. Metrická dohoda (Convention du Mètre) z roku 1875 pověřila správou Mezinárodní úřad vah a měr (BIPM: Bureau International des Poids et Mesures) v Sèvres ve Francii. Tato nově ustavená organizace uchovávala prvotní metrovou tyč, poskytovala národní prototypy a udržovala převody s nemetrickými normami. Tato organizace vytvořila tyčový etalon roku 1889 na první Všeobecné konferenci vah a měr (CGPM: Conférence Générale des Poids et Mesures), a tím ustavila mezinárodní prototyp metru jako vzdálenost mezi dvěma ryskami normové tyče ze slitiny 90% platiny a 10% iridia při tavném bodu ledu. Později se zjistilo, že tento první vzor byl o 200 mikrometrů kratší kvůli chybě výpočtu zploštění Země. Nicméně tato délka se stala normou, standardem. Prvotní vzor zůstává v definovaných podmínkách z roku 1889 nadále.

Vlnový metr

Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí fyzikálních konstant. První taková definice byla schválena roku 1960 a zněla:

Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.

Nejnovější definice z roku 1983 svázala délku metru přes rychlost světla ve vakuu s velikostí sekundy. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru (praktická realizace měřením je však méně přesná), hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta.

Z hlediska teorie relativity je metr definován jako jednotka vlastní délky[2], tak jako je sekunda definována jako jednotka pro vlastní čas.

Vývoj definice v čase

(podrobně též v hesle metrická soustava)

  • 8. května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
  • 30. března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k severnímu pólu.
  • 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z mosazi.
  • 10. prosince 1799 – francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jež byla vyrobena dne 23. června 1799, bude uložena v národním archivu jako finální podoba metru.
  • 28. září 1889 – první jednání o váhách a mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma linkami na standardizované tyči ze slitiny platiny a deseti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu.
  • 6. října 1927 – sedmé CGPM upřesnilo definici metru jako délku měřenou při teplotě 0 °C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z 90 % a iridia 10 %, za normálního atmosférického tlaku a podepřeném dvěma válci o průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a vzdálenosti 571 mm jeden od druhého
  • 20. října 1960 – jedenácté CGPM definovalo metr jako 1 650 763,73 násobku vlnové délky radiace ve vakuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
  • 21. října 1983 – sedmnácté CGPM definovalo délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy (tj. světlo urazí ve vakuu za sekundu přesně 299 792 458 metrů).

Zajímavosti

Kromě obvyklé značky m se lze např. v Itálii setkat se značením mt. Rovněž v zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“.

V letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka stopa místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v námořnictvu a letectvu se určují v námořních mílích (její definice, byť byla původně odvozena z úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a 1 NM je tedy přesně rovna 1 852 m). Byť ICAO sice hodlá v budoucnu přejít na jednotky SI, nebyl pro tuto změnu stanoven termín. Kvůli zachování bezpečnosti by se totiž jednalo o složitý a krajně nebezpečný proces.[3] Prakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu.

Nemetrické délkové jednotky

Odkazy

Reference

  1. Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre [online]. Sèvres (Francie): Bureau Internation des Poids et Mesures [cit. 2007-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf – The International System of Units, SI units in the framework of general relativity
  3. ICAO Annex L 5 – Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu, hlava 4

Externí odkazy