Stará Říše: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m oprava odkazu; kosmetické úpravy
odstavce, odkazy
Řádek 29: Řádek 29:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Stará Říše |lat_deg=49 |lat_min=10 |lat_sec=53 |lon_deg=15 |lon_min=35 |lon_sec=20 |float=center}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Stará Říše |lat_deg=49 |lat_min=10 |lat_sec=53 |lon_deg=15 |lon_min=35 |lon_sec=20 |float=center}}
}}
}}
Městys '''Stará Říše '''({{Vjazyce2|de|Alt Reisch}}) se nachází v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]]. Nachází se 12 km jižně od [[Stonařov]]a, 4 km jihozápadně od [[Hladov]]a, 24 km západně od [[Třebíč]]e a 2 km od [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], 3,5 km severozápadně od [[Rozseč (okres Jihlava)|Rozseče]], 5,5 km severovýchodně od [[Nová Říše|Nové Říše]], 11 km východně od [[Telč]]e a 2,5 km od [[Olšany (okres Jihlava)|Olšan]] a 4 km jihovýchodně od [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuk]]. Nejbližší železniční stanice Telč. Nadmořská výška 587 m n. m. Pošta v místě, zdravotní obvod Nová Říše. Městys s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měl 567 obyvatel.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 694 obyvatel.
Městys '''Stará Říše '''({{Vjazyce2|de|Alt Reisch}}) se nachází v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]]. Nachází se 12 km jižně od [[Stonařov]]a, 4 km jihozápadně od [[Hladov]]a, 24 km západně od [[Třebíč]]e a 2 km od [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], 3,5 km severozápadně od [[Rozseč (okres Jihlava)|Rozseče]], 5,5 km severovýchodně od [[Nová Říše|Nové Říše]], 11 km východně od [[Telč]]e a 2,5 km od [[Olšany (okres Jihlava)|Olšan]] a 4 km jihovýchodně od [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuk]]. Nejbližší železniční stanice Telč. Nadmořská výška 587 m n. m. Pošta v místě, zdravotní obvod Nová Říše.


== Název ==
== Název ==
Řádek 83: Řádek 83:
V roce [[1589]] povýšil císař [[Rudolf II.]] obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Brtničtí z Valdštejna vlastnili Starou Říši po celé 16. století až do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]], kdy jim bylo panství Brtnice pro činnost Zdeňka Brtnického z Valdštejna za povstání proti císaři zkonfiskováno a propadlé panství zakoupil roku 1623 Romboald hr. Collalto a San Savatore. Ovšem v roce [[1758]] vypukl veliký požár, kdy vyhořela prakticky celá obec, včetně fary, kostela i radnice. Požáru unikla pouze škola a dvě stavení. Městečko pak bylo součástí brtnického panství až do roku 1849.
V roce [[1589]] povýšil císař [[Rudolf II.]] obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Brtničtí z Valdštejna vlastnili Starou Říši po celé 16. století až do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]], kdy jim bylo panství Brtnice pro činnost Zdeňka Brtnického z Valdštejna za povstání proti císaři zkonfiskováno a propadlé panství zakoupil roku 1623 Romboald hr. Collalto a San Savatore. Ovšem v roce [[1758]] vypukl veliký požár, kdy vyhořela prakticky celá obec, včetně fary, kostela i radnice. Požáru unikla pouze škola a dvě stavení. Městečko pak bylo součástí brtnického panství až do roku 1849.


Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla.
Podle lánového rejstříku před [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla. Podle vceňovacího operátu žilo roku [[1843]] ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Nekuda

| jméno = Vladimír
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref>
| příjmení2 =

| jméno2 =
⚫
Od roku 1869 k obci přísluší [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko
| vydání = 2005
| vydavatel = Muzejní spolek Brno
| místo = Brno
| rok = 2005
| počet stran = 1070
| strany = 972 - 976
| isbn = 80-7275-059-3
⚫
}}</ref> Od roku 1869 k obci přísluší jako její součást vesnice [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005
| vydavatel = Český statistický úřad
| vydavatel = Český statistický úřad
Řádek 97: Řádek 106:
}}</ref>
}}</ref>


== Správní začlenění obce od roku 1850<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
=== Správní začlenění obce od roku 1850<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ===
Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudnictví Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec [[Sedlatice]] a roku 1986 obec [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]]. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.
Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci podkrajského úřadu v [[Dačice|Dačicích]] a v soudnictví okresnímu soudu v [[Telč|Telči]]. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod okresní soud v Telči.
Po osvobození v květnu 1945 náležela pod [[Okresní národní výbor]] v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý [[Jihlavský kraj]]. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní [[okres Jihlava]] a [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]] až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec [[Sedlatice]] a roku 1986 obec [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]]. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřený městský úřad]] v Telči v samosprávném [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]].


Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Podle sčítání 1930 zde žilo v 169 domech 734 obyvatel. 734 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti. Žilo zde 732 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.<ref>{{Citace monografie
Městys s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měl 567 obyvatel.<ref name=":0" /> Podle sčítání 1930 zde žilo v 169 domech 734 obyvatel. 734 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti. Žilo zde 732 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.<ref>{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
| svazek = II. Země Moravskoslezská
| svazek = II. Země Moravskoslezská
Řádek 112: Řádek 123:
| strany = 26
| strany = 26
| počet stran = 212
| počet stran = 212
}}</ref> Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 694 obyvatel.
}}</ref>


{| class="wikitable" style="text-align:right"
{| class="wikitable" style="text-align:right"
Řádek 207: Řádek 218:


== Vývoj obce do současnosti<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
== Vývoj obce do současnosti<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy městečka 1729 ha. V roce 1908 zde bylo založeno Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí s tírnou lnu. 
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy městečka 1729 ha. V roce 1908 zde bylo založeno Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí s tírnou lnu. K roku [[1911]] se uvádí živnosti: 4 bednáři, 2 hostinští, 1 kolář, 3 kováři a podkováři, 2 mlynáři, 5 obchodníků s dobytkem, smíš. zbožím, máslem, zeleninou a vejci, 2 obuvníci, 1 pekař, 1 pilař, 1 prodejce galanterního zboží, 1 řezník, 1 sedlář, 1 skladník piva, 1 sklenář, 2 truhláři. V obci byl od roku 1895 c. k. poštovní úřad. K roku [[1924]] zde pak působil lesní revír velkostatku Brtnice Collaltů, Spořitelní a záloženský spolek pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 bednář, 3 hostinští, 2 koláři, 3 kováři a podkováři, 3 krejčí a švadleny, 1 mlynář s pilou, 9 obchodníků se smíš. zbožím a potravinami, 3 obuvníci, 1 pekař, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 37 hosp. rolníků. Na Vápovce samota Čížovský mlýn. Městečko bylo [[Elektrifikace|elektrifikováno]] připojením na síť ZME Brno roku 1929.

'''Živnosti roku 1911:''' 4 bednáři, 2 hostinští, 1 kolář, 3 kováři a podkováři, 2 mlynáři, 5 obchodníků s dobytkem, smíš. zbožím, máslem, zeleninou a vejci, 2 obuvníci, 1 pekař, 1 pilař, 1 prodejce galanterního zboží, 1 řezník, 1 sedlář, 1 skladník piva, 1 sklenář, 2 truhláři. V obci byl od roku 1895 c. k. poštovní úřad.

'''Roku 1924:''' lesní revír velkostatku Brtnice Collaltů, Spořitelní a záloženský spolek pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 bednář, 3 hostinští, 2 koláři, 3 kováři a podkováři, 3 krejčí a švadleny, 1 mlynář s pilou, 9 obchodníků se smíš. zbožím a potravinami, 3 obuvníci, 1 pekař, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 37 hosp. rolníků. Na Vápovce samota Čížovský mlýn.

Městečko bylo [[Elektrifikace|elektrifikováno]] připojením na síť ZME Brno roku 1929.

⚫
JZD vzniklo roku 1950, v roce 1965 bylo s ním sloučeno JZD [[Olšany (okres Jihlava)|Olšany]], roku 1974 JZD [[Bohuslavice (okres Jihlava)|Bohuslavice]] a roku 1975 JZD [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]], čímž vzniklo JZD 9. květen Stará Říše, které v roce 1989 obhospodařovalo 2153 ha půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na Zemědělskou společnost, s. r. o. a soukromé zemědělce. 


⚫
[[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] vzniklo roku 1950, v roce 1965 bylo s ním sloučeno JZD [[Olšany (okres Jihlava)|Olšany]], roku 1974 JZD [[Bohuslavice (okres Jihlava)|Bohuslavice]] a roku 1975 JZD [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]], čímž vzniklo JZD 9. květen Stará Říše, které v roce 1989 obhospodařovalo 2153 ha půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na Zemědělskou společnost, s. r. o. a soukromé zemědělce. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství.
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství.


Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: [[vodovod]], [[kanalizace]], [[plynofikace]], mateřská škola, [[tělocvična]], hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava [[Obecní úřad|obecního úřadu]], školy a [[hřbitov]]a. 
Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: [[vodovod]], [[kanalizace]], [[plynofikace]], mateřská škola, [[tělocvična]], hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava [[Obecní úřad|obecního úřadu]], školy a [[hřbitov]]a. 
Řádek 223: Řádek 226:
== Správa a politika ==
== Správa a politika ==
=== Místní části, členství ve sdruženích ===
=== Místní části, členství ve sdruženích ===
Městys se člení na 2 místní části – [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]] a Stará Říše, které leží na 2 [[katastrální území|katastrálních území]] (pojmenované „Nepomuky na Moravě“ a „Stará Říše“) a má dvě [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]] – Nepomuky a Stará Říše.<ref>{{Citace elektronické monografie
Městys se člení na dvě místní části – [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]] a Stará Říše, které leží na 2 [[katastrální území|katastrálních území]] (pojmenované „Nepomuky na Moravě“ a „Stará Říše“) a má dvě [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]] – Nepomuky a Stará Říše.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ)
| titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ)
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
Řádek 311: Řádek 314:


== Pamětihodnosti<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
== Pamětihodnosti<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
* [[Soubor:Stará Říše (1).jpg|náhled|Pomník padlým]]Barokní [[Kostel Všech svatých (Stará Říše)|kostel Všech svatých]] postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru.
[[Soubor:Stará Říše (1).jpg|náhled|Pomník padlým]]
*Barokní [[Kostel Všech svatých (Stará Říše)|kostel Všech svatých]] postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru.
* U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého bez tradičních atributů z roku 1898.
* U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého bez tradičních atributů z roku 1898.
* V obci řada božích muk a poklon jako ukázky lidové tvorby z 19. století.
* V obci řada božích muk a poklon jako ukázky lidové tvorby z 19. století.
* Domy čp. 28, 29, 106 a 151 s lochy a výklenky a komorami vytesanými ve skále.
* Domy čp. 28, 29, 106 a 151 s lochy a výklenky a komorami vytesanými ve skále.
* Pomník padlým v 1. a 2. světové válce.
* Pomník padlým v první a druhé světové válce.
* Na dvoře čp. 69 pamětní deska Josefa Floriana z roku 2002.
* Na dvoře čp. 69 pamětní deska Josefa Floriana z roku 2002.
* Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386-1407.
* Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386-1407.
Řádek 324: Řádek 328:


== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
* [[Josef Florian]] (1873–1941) – katolický myslitel, vydavatel a překladatel
* [[Josef Florian]] (1873–1941), katolický myslitel, vydavatel a překladatel


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 21. 5. 2017, 11:55

Tento článek je o obci na Telčsku. O období dějin starověkého Egypta pojednává článek Stará říše.
Stará Říše
Kostel Všech svatých
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′47″ s. š., 15°35′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel621 (2023)[1]
Rozloha17,78 km²[2]
Nadmořská výška587 m n. m.
Počet domů252 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.2
Kontakt
Adresa úřadu městyseStará Říše 124
58867 Stará Říše
stararise@volny.cz
StarostaZdeněk Svoboda
Oficiální web: www.stararise.cz
Stará Říše
Stará Říše
Další údaje
Kód obce587923
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Stará Říše (německy Alt Reisch) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Nachází se 12 km jižně od Stonařova, 4 km jihozápadně od Hladova, 24 km západně od Třebíče a 2 km od Markvartic, 3,5 km severozápadně od Rozseče, 5,5 km severovýchodně od Nové Říše, 11 km východně od Telče a 2,5 km od Olšan a 4 km jihovýchodně od Nepomuk. Nejbližší železniční stanice Telč. Nadmořská výška 587 m n. m. Pošta v místě, zdravotní obvod Nová Říše.

Název

Název se vyvíjel od varianty Altenrusch (1257), Reusch (1265), antiquo Rusch (1301), Hrzuss (1353), Antiquum Rewsch (1384), Antiquo Rews (1437), Staru Rzissi (1481), v Starey Rzissy (1481), Stara Hrzisse (1528), Stará Hříše (1591), Alt Reische a Stara Risse (1633), Alt Reisch (1678, 1718, 1720), Altreusch (1751), Alt Reisch a Stara Řjsse (1846), Altreisch a Stará Říše (1872), Stará Hříše (1881) až k podobě Stará Říše v roce 1924. Místní jméno vzniklo z německých slov Griōz či grūß a grieß, což znamená štěrk, používala se k označení míst, kde se těžil rudný štěrk.[4]

Přírodní poměry

Stará Říše leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[5] Průměrná nadmořská výška činí 587 metrů.[6] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 638 metrů se nalézá severně od Staré Říše.

Městysem protéká potok Vápovka, na níž západně od Staré Říše leží rybníky Kladina, Prostřední rybník a Mlýnský rybník. Východně od městyse teče Sedlatický potok, na němž se rozkládají rybníky Malý a Velký Hruškovec. Tento potok se východně od Staré Říše vlévá do Markvartického potoka, jenž se o 600 metrů západněji vlévá do Vápovky. Jihozápadní částí katastru protéká Jechovecký potok, který na jižní hranici vtéká do Vápovky.[7] Směrem na Olšany se nachází přírodní rezervace Jechovec, kde rostou společenstva Alnetum glutinosea s dominantní bledulí jarní.[8]

Historie

První písemná zmínka o Staré Říši pochází z roku 1257, kdy se podle ní psala Ludmila z Říše, která spolu se synem Marvartem z Hrádku vedla spor s novoříšským klášterem o patronátní právo kostela ve Staré Říši. Městys leží na frekventované křižovatce, kde se dělí cesty mezi Brnem a Jindřichovým Hradcem a také Jihlavou a směrem na Vídeň. Proto se stala Stará Říše již odedávna přirozeným středem kolonizace.

V roce 1589 povýšil císař Rudolf II. obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Brtničtí z Valdštejna vlastnili Starou Říši po celé 16. století až do bitvy na Bílé hoře, kdy jim bylo panství Brtnice pro činnost Zdeňka Brtnického z Valdštejna za povstání proti císaři zkonfiskováno a propadlé panství zakoupil roku 1623 Romboald hr. Collalto a San Savatore. Ovšem v roce 1758 vypukl veliký požár, kdy vyhořela prakticky celá obec, včetně fary, kostela i radnice. Požáru unikla pouze škola a dvě stavení. Městečko pak bylo součástí brtnického panství až do roku 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.[9] Od roku 1869 k obci přísluší jako její součást vesnice Nepomuky.[10]

Správní začlenění obce od roku 1850[9]

Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci podkrajského úřadu v Dačicích a v soudnictví okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod okresní soud v Telči.

Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec Sedlatice a roku 1986 obec Markvartice. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[11]

Obyvatelstvo

Městys s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měl 567 obyvatel.[9] Podle sčítání 1930 zde žilo v 169 domech 734 obyvatel. 734 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 732 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[12] Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 694 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Staré Říše[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 707 751 734 705 717 795 791 694 755 745 679 655 661 630
Vývoj počtu obyvatel místní části Stará Říše[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 649 690 677 647 665 745 734 656 718 730 674 650 655 628

Vývoj obce do současnosti[9]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy městečka 1729 ha. V roce 1908 zde bylo založeno Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí s tírnou lnu. K roku 1911 se uvádí živnosti: 4 bednáři, 2 hostinští, 1 kolář, 3 kováři a podkováři, 2 mlynáři, 5 obchodníků s dobytkem, smíš. zbožím, máslem, zeleninou a vejci, 2 obuvníci, 1 pekař, 1 pilař, 1 prodejce galanterního zboží, 1 řezník, 1 sedlář, 1 skladník piva, 1 sklenář, 2 truhláři. V obci byl od roku 1895 c. k. poštovní úřad. K roku 1924 zde pak působil lesní revír velkostatku Brtnice Collaltů, Spořitelní a záloženský spolek pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 bednář, 3 hostinští, 2 koláři, 3 kováři a podkováři, 3 krejčí a švadleny, 1 mlynář s pilou, 9 obchodníků se smíš. zbožím a potravinami, 3 obuvníci, 1 pekař, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 37 hosp. rolníků. Na Vápovce samota Čížovský mlýn. Městečko bylo elektrifikováno připojením na síť ZME Brno roku 1929.

JZD vzniklo roku 1950, v roce 1965 bylo s ním sloučeno JZD Olšany, roku 1974 JZD Bohuslavice a roku 1975 JZD Markvartice, čímž vzniklo JZD 9. květen Stará Říše, které v roce 1989 obhospodařovalo 2153 ha půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na Zemědělskou společnost, s. r. o. a soukromé zemědělce. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství.

Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: vodovod, kanalizace, plynofikace, mateřská škola, tělocvična, hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava obecního úřadu, školy a hřbitova. 

Správa a politika

Místní části, členství ve sdruženích

Městys se člení na dvě místní části – Nepomuky a Stará Říše, které leží na 2 katastrálních území (pojmenované „Nepomuky na Moravě“ a „Stará Říše“) a má dvě základní sídelní jednotky – Nepomuky a Stará Říše.[15]

Stará Říše je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta

Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starosta Zdeněk Svoboda.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 497 79,48 15 6 KSČM
5 SNK pro budoucnost obce
2 Sdružení nezávislých
2 KDU-ČSL		 Bohumil Jahoda
2006–2010 513 65,69 15 5 SNK pro budoucnost obce
4 KSČM
4 Sdruž.pro obec S.Říše a SNK ED
2 KDU-ČSL		 Zdeněk Svoboda
2010–2014 509 68,96 15 5 KSČM
4 Sdružení "STAN", NK
4 SNK pro budoucnost městyse
2 KDU-ČSL		 Zdeněk Svoboda
2014–2018 513 67,45 15 4 KSČM
4 Sdr. nez. kand. pro bud. měst.
4 KDU-ČSL
3 SNK PRO STAROU ŘÍŠI		 Zdeněk Svoboda

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy Pohonné hmoty s.r.o., H.B.R. Stará Říše, družstvo, KRONES, s.r.o., Služby pro stavebnictví, družstvo, STARKON JIHLAVA CZ a.s., MAPEN s.r.o., GRISTA s.r.o., HD Auto s.r.o. a UNIPRO s.r.o.[16] Ordinaci tu má psychiatrička a pediatr.

Obcí prochází silnice I. třídy č. 23 z Telče do Třebíče a komunikace II. třídy č. 407 z Nové Říše k silnici I. třídy č. 38.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Tourbus, TRADO-BUS a ČSAD JIHOTRANS. Autobusy jezdí ve směrech České Budějovice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč, Brno, Dačice, Nová Říše, Studená, Zadní Vydří, Jihlava, Želetava, Budeč, Znojmo, Hrotovice a Moravské Budějovice.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 z Nepomuk do Rozseče.

Školství, kultura a sport

Základní škola ve Staré Říši

Zdejší škola byla při faře a nejstarší zmínka o ní je z roku 1633. Po třicetileté válce se učilo na radnici a roku 1672 je škola uváděna v obecní dřevěné chalupě. Roku 1783 bulo vybudováno bytelnější stavení pro školu školním patronem, klášterem novoříšským, za přispění vrchnosti brtnické a želetavské. Původně sem byly přiškoleny Hladov, Markvartice, Sedlatice, Svojkovice, Olšany a Veselí, od roku 1836 vyškoleny Hladov a Svojkovice, později ještě Markvartice. Roku 1850 škola rozšířena na dvoutřídní. V roce 1860 byla postavena od základů nová budova péčí kláštera, přístavba pak byla provedena roku 1903, kdy byla škola rozšířena na trojtřídní.[9]

Nynější Základní škola a Mateřská škola Stará Říše je příspěvková organizace zřizovaná obcí Stará Říše. Základní škola má tři třídy pro 1.–5. ročník. Ve školním roce 2014/15 navštěvovalo školu 28 žáků. Dojíždějí sem též děti z Markvartic, Olšan, Sedlatic a Rozseče.[19] Druhý stupeň žáci absolvují na základní škole v Nové Říši. Mateřská škola má kapacitu 25 dětí.[20] Sídlí zde knihovna.[21]

V minulosti působily ve Staré Říši tyto spolky: [9]

  • Nár. jednota pro jihozápadní Moravu (1887)
  • Farní spolek Cyril (1890)
  • Hasičský spolek (1892)[22]
  • Spolek agrárnické mládeže (1924).

Sbor dobrovolných hasičů Stará Říše, který je pokračovatelem Hasičského spolku působí v obci dodnes.

Úspěšný je fotbalový klub FSC Stará Říše, který v sezóně 2012/13 vyhrál krajský přebor a v sezóně 2013/14 tak hraje v divizi D.[23]

Pamětihodnosti[9]

Pomník padlým
  • Barokní kostel Všech svatých postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru.
  • U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého bez tradičních atributů z roku 1898.
  • V obci řada božích muk a poklon jako ukázky lidové tvorby z 19. století.
  • Domy čp. 28, 29, 106 a 151 s lochy a výklenky a komorami vytesanými ve skále.
  • Pomník padlým v první a druhé světové válce.
  • Na dvoře čp. 69 pamětní deska Josefa Floriana z roku 2002.
  • Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386-1407.
  • V části Nepomuky pod Veselským vrchem pamětní kámen k události ze 70. let 18. století.
  • Výklenková kaplička
  • Boží muka u dvoru Kladina
  • Fara

Osobnosti

  • Josef Florian (1873–1941), katolický myslitel, vydavatel a překladatel

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 416. 
  5. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Stará Říše [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Stará Říše [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jechovec [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 972 - 976.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „:0“ použit vícekrát s různým obsahem
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 344. 
  11. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 88. Dostupné online. 
  14. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 88-2. Dostupné online. 
  15. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ Stará Říše [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ Stará Říše [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ Základní škola [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ Mateřská škola [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ Knihovna Stará Říše [online]. Knihovna Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ SDH [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ http://nv.fotbal.cz/domaci-souteze/kao/vysocina/archiv_d.asp?fs=610&rok=2012&soutez=610A1A

Literatura

  • ČERMÁK, Marek. Vydavatelství Josefa Floriana ve Staré Říši. Úskalí podnikání.. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 11. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1999. S. 393–402.
  • FLORIAN, Gabriel. Archeologické nálezy z okolí Staré Říše. In: Naším krajem č. 8. Třebíč: Západomoravské muzeum, 1997. S. 59–66.

Související články

Externí odkazy

Části obce Stará Říše
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stará_Říše&oldid=15011914“