Vilemína Luisa Bádenská: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 5. 2017, 07:59

Šablona:Infobox - panovnice Vilemína Luisa Bádenská (německy Wilhelmine Luise von Baden) (10. září 1788 v Karlsruhe - 27. ledna 1836 v Rosenhöhe) byla dcera dědičného prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské a jako žena Ludvíka II. Hesenského velkovévodkyně hesenská (von Hessen und bei Rhein).

Biografie

Vilemína byla posledním z osmi dětí bádenského vévody Karla Ludvíka a jeho ženy Amálie Frederiky Hesensko-Darmstadtské. Princezna byla vychovávána v izolaci od vnějšího světa, vyrůstala ve vřelém a intimním rodinném prostředí. Její starší sestra Karolína se stala bavorskou královnou, další Luisa byla jako Jelizaveta Alexejevna ruskou carevnou (manželka ruského cara Alexandra I., třetí, Frederika, manželkou švédského krále Gustava IV. Adolfa.

Manželství

19. června roku 1804 se Vilemína provdala v Karlsruhe za hesenského korunního prince, pozdějšího hessenského velkovévodu Ludvíka II. Hesenského.

Milostné aféry jejího manžela způsobily, že manželský pár posléze začal žít odděleně - po narození dvou dětí se Vilemína v roce 1820 usadila na zámku Heiligenberg u Jugenheimu. Podle historicky ověřených zpráv (korespondence řady ministrů, vyslanců i panovníků včetně např. královny Viktorie nebo cara Mikuláše I.) tam záhy navázala milostný poměr se svým komořím Augustem Ludwigem von Senarclens-Grancym; ze vztahu, který lze označit za druhé manželství, se narodily čtyři děti, z nichž však jen dvě se dožily dospělosti. Ludvík II. Hesenský ve snaze uniknout skandálu uznal všechny tyto děti své manželky Vilemíny za svoje.

Senarclens-Grancy je tedy označován za biologického otce Vilemínina druhého syna Alexandra Hesenského, zakladatele domu Battenbergů. Na tomto základě je také považován za "nelegitimního tušeného pána domu Battenbergů", k jehož potomkům mezi jinými náleží i Philip Mountbatten, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II. a otec následníka britského trůnu prince Charlese.

Stejně tak je Senarclens-Grancy považován za otce dcer Vilemíny Luisy - Alžběty (1821–1826), která zemřela v dětském věku, a Marie (1824–1880). V roce 1838 cesarevič Alexandr Nikolajevič (pozdější car Alexandr II.) cestoval po Evropě a hledal manželku; seznámil se s tehdy čtrnáctiletou Marií, zamiloval se do ní a po třech letech (16. dubna 1841) se s ní i přes námitky své matky Alexandry Fjodorovny oženil, jsa si plně vědom skvrny na jejím původu. V té době ovšem již byla Mariina matka Vilemína pět let po smrti.

Potomci

Děti Ludvíka II. Hesenského

Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, hesenský a rýnský velkovévoda (1806–1877)
Karel Vilém Hesensko-Darmstadtský (1809–1877)

Děti Augusta von Senarclens-Grancyho

princezna Alžběta Hesensko-Darmstadtská (1821-1826) - zemřela v útlém věku;
mrtvě narozená dcera (1822)
princ Alexandr Hesensko-Darmstadtský (1823-1888), zakladatel rodu Battenbergů
princezna Marie Hesenská (1824-1880), manželka cara Alexandra II. (1824–1880)

Vývod z předků

Literatura

Egon Cäsar Corti: "Unter Zaren und gekrönten Frauen..." 1949

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilemína Luisa Bádenská na Wikimedia Commons
http://www.thepeerage.com/p10100.htm#i100997

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelmine Luise von Baden na německé Wikipedii.

Hesenská velkovévodkyně
Předchůdce: Luisa Hesensko-Darmstadtská	1830–1836 Vilemína Luisa Bádenská	Nástupce: Matilda Karolína Bavorská

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 | místo odpočinku =
 }}
-'''Vilemína Luisa Bádenská''' ([[němčina|německy]] ''Wilhelmine Luise von Baden'') ([[10. září]] [[1788]] v [[Karlsruhe]] - [[27. leden|27. ledna]] [[1836]] v [[Rosenhöhe]]) byla dcera dědičného prince [[Karel Ludvík Bádenský|Karla Ludvíka Bádenského]] a jeho manželky [[Amálie Frederika Hessensko-Darmstadtská|Amálie Hessensko-Darmstadtské]] a jako žena [[Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský|Ludvíka II. Hesenského]] velkovévodkyně [[Hesensko|hesenská]] (''von Hessen und bei Rhein'').
+'''Vilemína Luisa Bádenská''' ([[němčina|německy]] ''Wilhelmine Luise von Baden'') ([[10. září]] [[1788]] v [[Karlsruhe]] - [[27. leden|27. ledna]] [[1836]] v [[Rosenhöhe]]) byla dcera dědičného prince [[Karel Ludvík Bádenský|Karla Ludvíka Bádenského]] a jeho manželky [[Amálie Frederika Hesensko-Darmstadtská|Amálie Hesensko-Darmstadtské]] a jako žena [[Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský|Ludvíka II. Hesenského]] velkovévodkyně [[Hesensko|hesenská]] (''von Hessen und bei Rhein'').
 == Biografie ==
@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 === Manželství ===
-[[19. červen|19. června]] roku [[1804]] se Vilemína provdala v [[Karlsruhe]] za hessenského korunního prince, pozdějšího hessenského velkovévodu [[Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský|Ludvíka II. Hesenského.]]
+[[19. červen|19. června]] roku [[1804]] se Vilemína provdala v [[Karlsruhe]] za hesenského korunního prince, pozdějšího hessenského velkovévodu [[Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský|Ludvíka II. Hesenského.]]
 Milostné aféry jejího manžela způsobily, že manželský pár posléze začal žít odděleně - po narození dvou dětí se Vilemína v roce [[1820]] usadila na [[zámek (stavba)|zámku]] [[Heiligenberg]] u [[Jugenheim]]u. Podle historicky ověřených zpráv (korespondence řady ministrů, vyslanců i panovníků včetně např. [[Viktorie (britská královna)|královny Viktorie]] nebo cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]]) tam záhy navázala milostný poměr se svým komořím [[August Ludwig von Senarclens-Grancy|Augustem Ludwigem von Senarclens-Grancym]]; ze vztahu, který lze označit za druhé manželství, se narodily čtyři děti, z nichž však jen dvě se dožily dospělosti. Ludvík II. Hesenský ve snaze uniknout skandálu uznal všechny tyto děti své manželky Vilemíny za svoje.