Aristarchos ze Samu: Porovnání verzí
m Odrážka u {{Commons(cat)}} |
m odkazy |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
O životě Aristarcha nemáme téměř žádné údaje, neboť žil ve 3. stol. př. n. l. Narodil se na ostrově [[Samos]] u pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]. Tato oblast byla skutečnou „líhní géniů“. Pocházeli odtud první řečtí filozofové, kteří přestali věřit starým mýtům a pokusili se objasnit, jak vesmír doopravdy vypadá a funguje. Na Samu se narodil i slavný [[Pythagoras]]. Jeho následovníci byli skutečnými zakladateli vědeckých úvah o naší planetární soustavě. Jako první si uvědomili, že nelze pouhým pohledem jednoznačně rozhodnout, které těleso se pohybuje a které zůstává v klidu. |
O životě Aristarcha nemáme téměř žádné údaje, neboť žil ve 3. stol. př. n. l. Narodil se na ostrově [[Samos]] u pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]. Tato oblast byla skutečnou „líhní géniů“. Pocházeli odtud první řečtí filozofové, kteří přestali věřit starým mýtům a pokusili se objasnit, jak vesmír doopravdy vypadá a funguje. Na Samu se narodil i slavný [[Pythagoras]]. Jeho následovníci byli skutečnými zakladateli vědeckých úvah o naší planetární soustavě. Jako první si uvědomili, že nelze pouhým pohledem jednoznačně rozhodnout, které těleso se pohybuje a které zůstává v klidu. |
||
Jako každý učenec své doby byl Řek a působil v Alexandrii, která se za vlády Ptolemaiovců stala hlavním centrem antické vědy a vzdělanosti. Téměř všechny jeho spisy byly později ztraceny nebo zničeny. Jeho teorie proto známe jen z knih jiných autorů, kteří se o něm zmiňují. |
Jako každý učenec své doby byl Řek a působil v [[starověká Alexandrie|Alexandrii]], která se za vlády [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovců]] stala hlavním centrem antické vědy a vzdělanosti. Téměř všechny jeho spisy byly později ztraceny nebo zničeny. Jeho teorie proto známe jen z knih jiných autorů, kteří se o něm zmiňují. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Verze z 13. 5. 2017, 15:16
| Aristarchos ze Samu | |
|---|---|
.jpeg) | |
| Narození | 310 př. n. l. Samos |
| Úmrtí | 230 př. n. l. (ve věku 79–80 let) Alexandrie |
| Povolání | astronom |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru. Je po něm pojmenován kráter Aristarchus na Měsíci.
Životopis
O životě Aristarcha nemáme téměř žádné údaje, neboť žil ve 3. stol. př. n. l. Narodil se na ostrově Samos u pobřeží Malé Asie. Tato oblast byla skutečnou „líhní géniů“. Pocházeli odtud první řečtí filozofové, kteří přestali věřit starým mýtům a pokusili se objasnit, jak vesmír doopravdy vypadá a funguje. Na Samu se narodil i slavný Pythagoras. Jeho následovníci byli skutečnými zakladateli vědeckých úvah o naší planetární soustavě. Jako první si uvědomili, že nelze pouhým pohledem jednoznačně rozhodnout, které těleso se pohybuje a které zůstává v klidu.
Jako každý učenec své doby byl Řek a působil v Alexandrii, která se za vlády Ptolemaiovců stala hlavním centrem antické vědy a vzdělanosti. Téměř všechny jeho spisy byly později ztraceny nebo zničeny. Jeho teorie proto známe jen z knih jiných autorů, kteří se o něm zmiňují.
Dílo
Dochoval se jen malý spis O velikosti a vzdálenosti Slunce a Měsíce, který položil první základy pokusům o geometrické změření vzdáleností mezi uvedenými tělesy a naší planetou. Podle spisovatelů byl také vynálezcem mnohých složitých strojů a také komplexnějších slunečních hodin a zavedl pojem velký rok (annus magnus), který se rovnal 2484 rokům.
Je mu také připisováno sestrojení pomůcky skafé (kamenné sluneční hodiny s číselníkem na vnitřní straně duté polokoule a vertikálním ukazatelem s vrcholem uprostřed).
Aristarchos také studoval filosofii, zabýval se peripatetickou filosofií, která rozvíjela a bránila Aristotelovy myšlenky.
Aristarchův heliocentrismus
Nejvíce proslul jako zakladatel heliocentrického modelu. Jako první prohlásil, že ve středu soustavy leží nehybné Slunce a Země a planety kolem něj obíhají. Země oběhne kolem Slunce jednou za rok a jednou za den se otočí kolem své osy. V té době bylo známo pět planet, které se pohybovaly nerovnoměrně a někdy se dokonce zastavovaly a několik dní „couvaly“. Astronomové se snažili rozluštit tento proces, na který jim poskytl odpověď až Aristarchův systém.
Aristarchos ovšem nepřestal pobuřovat veřejně mínění. Z velikosti zemského stínu na Měsíci při zatmění vyvodil, že Slunce musí být mnohem větší než Země. A poprvé se také pokusil měřením zjistit, jaký je vzájemný poměr velikostí Země, Měsíce a Slunce. Došel k závěru že Měsíc je asi třikrát menší (ve skutečnosti 0,273), kdežto Slunce skoro sedmkrát větší než Země (ve skutečnosti 109krát). Dále také usoudil, že vzdálenost ke Slunci je 19krát větší než vzdálenost k Měsíci (ve skutečnosti 395krát). To jsou sice velmi nepřesná čísla, protože Aristarchos silně podcenil velikost a tudíž i vzdálenost Slunce, ale metoda, kterou použil, byla správná. Přesnější měření bylo provedeno až v 17. století. K dovršení všeho Aristarchos prohlásil, že vesmír je nekonečný a hvězdy jsou jiná Slunce. To byly kacířské myšlenky a Aristarchos byl obžalován z bezbožnosti. Jeho model byl zamítnut a posléze na dlouho zapomenut.
Trvalo pak více než 17 staletí, než polský astronom Mikuláš Koperník (1473–1543) myšlenku Aristarcha ze Samu znovuobjevil a dal Řekovi za pravdu. Proto bývá někdy Aristarchos zván starověkým Koperníkem.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aristarchos ze Samu na Wikimedia Commons
Literatura
- Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973, str. 71.
- Ottův slovník naučný, heslo Aristarchos, Sv. 2, str. 707
