Kakao: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: původ názvu
Řádek 5: Řádek 5:


== Historie ==
== Historie ==
Kakaovníky pocházejí zřejmě z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], kde rostly na úbočí [[Andy|And]] v povodí řek [[Amazonka|Amazonky]] a [[Orinoco]]. Do [[Mezoamerika|Mezoameriky]] byly dopraveny starověkou [[Mayové|Mayskou civilizací]] a později rozšířeny na území [[Mexiko|Mexika]] [[Toltékové|Toltéky]] a [[Aztékové|Aztéky]].
Kakaovníky pocházejí zřejmě z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], kde rostly na úbočí [[Andy|And]] v povodí řek [[Amazonka|Amazonky]] a [[Orinoco]]. Do [[Mezoamerika|Mezoameriky]] byly dopraveny starověkou [[Mayové|Mayskou civilizací]] a později rozšířeny na území [[Mexiko|Mexika]] [[Toltékové|Toltéky]] a [[Aztékové|Aztéky]]. Mexičtí Indiáni nazývali kakaovník ''cacauatl'', odtud tedy pochází současné pojmenování.


Kakao bylo v předkolumbovské [[Střední Amerika|střední Americe]] velmi důležitou komoditou. [[Španělsko|Španělské]] kroniky dobývání Mexika [[Hernán Cortés|Hernánem Cortézem]] udávají, že na slavnostní tabuli [[Montezuma II.|Montezumy II.]], vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než [[čokoláda|čokolády]], podávané ve [[zlato|zlatých]] pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována [[vanilka|vanilkou]] a [[koření]]m, podávaná [[čokoláda]] byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro [[šlechta|šlechtice]] jeho dvora.
Kakao bylo v předkolumbovské [[Střední Amerika|střední Americe]] velmi důležitou komoditou. [[Španělsko|Španělské]] kroniky dobývání Mexika [[Hernán Cortés|Hernánem Cortézem]] udávají, že na slavnostní tabuli [[Montezuma II.|Montezumy II.]], vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než [[čokoláda|čokolády]], podávané ve [[zlato|zlatých]] pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována [[vanilka|vanilkou]] a [[koření]]m, podávaná [[čokoláda]] byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro [[šlechta|šlechtice]] jeho dvora.
Řádek 11: Řádek 11:
U Aztéků mohly kakové boby sloužit i jako platidlo - za jeden jste si mohli koupit rajče, za tři třeba králíka a služby lehké ženy vyšly na 100 bobů. (ČRO 1 - Radiožurnál)
U Aztéků mohly kakové boby sloužit i jako platidlo - za jeden jste si mohli koupit rajče, za tři třeba králíka a služby lehké ženy vyšly na 100 bobů. (ČRO 1 - Radiožurnál)


Do [[Evropa|Evropy]] čokoládu přivezli [[Španělé]] a ta se rychle (již v [[16. století]]) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti [[Zadní Indie]] a [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]] (především na [[Filipíny]]). Kakaové boby pronikly dokonce i do [[alchymie]], kde se staly známými pod jménem '''černé zrno'''. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v [[18. století]] [[švédsko|švédským]] přírodovědcem [[Carl Linné|Carlem Linné]], který jej nazval ''Theobroma cacao'' neboli „potrava bohů“.
Do [[Evropa|Evropy]] čokoládu přivezli [[Španělé]] a ta se rychle (již v [[16. století]]) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti [[Zadní Indie]] a [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]] (především na [[Filipíny]]). Kakaové boby pronikly dokonce i do [[alchymie]], kde se staly známými pod jménem '''černé zrno'''. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v [[18. století]] [[švédsko|švédským]] přírodovědcem [[Carl Linné|Carlem Linné]], který jej nazval ''Theobroma cacao.'' (Theobroma znamená „potrava bohů“.)


== Zpracování kakaa ==
== Zpracování kakaa ==

Verze z 27. 4. 2017, 02:14

Kakaový plod se semeny – kakaovými boby
Kakaové boby

Kakao je obvyklé označení pro semena kakaovníku (Theobroma) a z nich vyrobený prášek. Kakao je důležitým vývozním artiklem mnoha rozvojových zemí a slouží především jako základ čokolády. Ve své přirozené (neslazené) formě má extrémně hořkou chuť. Kakaovníky rostou pouze ve velmi omezené geografické zóně, přibližně 10° na sever a na jih od rovníku – 70 % světových plantáží kakaa se nachází v západní Africe.

Historie

Kakaovníky pocházejí zřejmě z Jižní Ameriky, kde rostly na úbočí And v povodí řek Amazonky a Orinoco. Do Mezoameriky byly dopraveny starověkou Mayskou civilizací a později rozšířeny na území Mexika Toltéky a Aztéky. Mexičtí Indiáni nazývali kakaovník cacauatl, odtud tedy pochází současné pojmenování.

Kakao bylo v předkolumbovské střední Americe velmi důležitou komoditou. Španělské kroniky dobývání Mexika Hernánem Cortézem udávají, že na slavnostní tabuli Montezumy II., vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než čokolády, podávané ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována vanilkou a kořením, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro šlechtice jeho dvora.

U Aztéků mohly kakové boby sloužit i jako platidlo - za jeden jste si mohli koupit rajče, za tři třeba králíka a služby lehké ženy vyšly na 100 bobů. (ČRO 1 - Radiožurnál)

Do Evropy čokoládu přivezli Španělé a ta se rychle (již v 16. století) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti Zadní Indie a Španělské východní Indie (především na Filipíny). Kakaové boby pronikly dokonce i do alchymie, kde se staly známými pod jménem černé zrno. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v 18. století švédským přírodovědcem Carlem Linné, který jej nazval Theobroma cacao. (Theobroma znamená „potrava bohů“.)

Zpracování kakaa

Sušení kakaových bobů

Posklizňové zpracování:

  • otevření plodů, oddělení bobů se zbytky dužniny
  • fermentace zbytků dužniny 2-8 dnů
  • sušení

Průmyslové zpracování kakaových bobů

  • čištění a třídění suroviny
  • alkalizace
  • pražení při 100-130 °C po dobu 20-120 min
  • drcení a mletí
  • oddělení tuku [1]

Užití kakaa

Kakao se šlehačkou

Nejjednodušším užitím je příprava kakaa (kakaového nápoje), který vzniká smícháním kakaového prášku, mléka a cukru a přivedením do varu.[2] Kakaový prášek se přidává do různých dalších potravin, zejména do moučníků. Z kakaa se vyrábějí i různé instantní nápoje, u kterých je však nutno si dávat pozor na jejich kvalitu, protože mnohdy obsahují velké množství cukru a jen minimum kakaa.[3] Nejdůležitější pochutinou s obsahem kakaa je čokoláda.

Vývoj ceny kakaa na komoditních burzách [4]

Kakao je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.

Droga

Čisté na drobno rozdrcené kakao se také dá používat jako droga. Kakao způsobuje vyplavení endorfinu, známého také jako hormon štěstí, díky vysokému obsahu hořčíku také uvolňuje svaly a konzumentům dodává energii až po několik hodin.[5] Tato droga se objevila na začátku roku údajně z Berlína a poté ji propagoval belgičan Dominique Persoone.[6] Droga se nejčastěji šňupe ale podává se i v tabletách nebo ve speciálních nápojích.[5]

Odkazy

Reference

  1. http://web.vscht.cz/koplikr/8_Kakao%20a%20čokoláda.pdf
  2. http://www.receptyonline.cz/recept--kakao--3391.html
  3. http://www.chemievjidle.cz/instantni-napoj/granko
  4. Komodity - Kakao - Vývoj ceny kakaa na komoditních burzách
  5. a b Evropu zaplavuje nová "droga": Mladí šňupou čokoládu!. TN.cz. 2016-06-01. Dostupné online [cit. 2016-10-14]. 
  6. Koláři, kokain už stejně nefrčí: Neuhodneš, co se teď ve světě šňupe!. Extra.cz. Dostupné online [cit. 2016-12-31]. 

Související články

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.