Hipparchos: Porovnání verzí
Infobox osoba značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
m →Reference: {{Autoritní data}} |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]] |
[[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]] |
||
Verze z 14. 4. 2017, 09:33
| Hipparchos | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Ἵππαρχος |
| Narození | 190 př. n. l. Nikaia |
| Úmrtí | 120 př. n. l. (ve věku 69–70 let) Rhodos |
| Povolání | astronom, matematik, geograf a vědec |
| Ocenění | International Space Hall of Fame (2004) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hipparchos (asi 190 – asi 125 př. n. l.) byl jeden z největších antických astronomů, který zvýšil přesnost pozorování a sestavil první veliký katalog hvězd. Na Měsíci je po něm pojmenován kráter Hipparchus ležící na přivrácené polokouli[1][2], na Marsu také nese jeden kráter jméno Hipparchus.[3] Jeho jméno nese také vědecký satelit Hipparcos.
Pocházel z města Nikaie v maloasijské Bithýnii. Největší část svého života strávil v Alexandrii. Tady se taky roku 160 př. n. l. stal ředitelem Múseia (státní akademie věd, kterou založil Ptolemaios II.).
Hipparchos zdůrazňoval přesné pozorování a matematické výpočty. Vymyslel nové přístroje pro měření výšky hvězd, stanovil sklon zemské osy k ekliptice. Určil délku slunečního roku s chybou jen 6 minut. Objevil každoroční nepatrné posouvání jarního bodu po ekliptice (je způsobeno precesí zemské osy). Jím určená hodnota této precese (tzv. platonský rok) byla 36 000 let, dnešní hodnota je 25 725 let. Upřesnil také vzdálenost Měsíce a Slunce od Země. Pro Měsíc jí určil velmi přesně jako 59 zemských poloměrů.[4]
Jeho největším dílem je katalog hvězd, který obsahoval přesné polohy více než 800 stálic, s jejich rozdělením do tříd podle hvězdné velikosti. K vytvoření tohoto katalogu jej přimělo vzplanutí nové hvězdy v souhvězdí Štíra roku 134 př. n. l. Díky tomuto usoudil, že život hvězdy není věčný a že hvězdy po čase zanikají.
Kolem roku 130 př. n. l. chtěl prověřit heliocentrický model. Vyšel ze správné úvahy, že pokud Země obíhá kolem Slunce, pak se musí v průběhu roku měnit poloha hvězd na nočním nebi. Tato měření skutečně provedl, ale jeho domněnka se nepotvrdila. Proto zavrhl heliocentrický model.
Reference
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Ptolemaus, str. 114, č. mapového listu 44, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Crater Hipparchus on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Crater Hipparchus on Mars Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Ivan Štol, Dějiny fyziky, Prometheus s.r.o., Praha 2011, dotisk 1. vydání, str. 88,89, ISBN 978-80-7196-375-2
