Panonská provincie: Porovnání verzí
Založení článku (v rámci biogeografického členění ČR). Čerpáno především z anglického dokumentu Evropské agentury pro životní prostředí. značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 12. 4. 2017, 13:41
Panonská provincie (někdy též Panonie) je biogeografická jednotka, která se rozkládá v oblasti Panonské pánve obklopená pohořími (Alpami z východu, Dináry z jihu a Karpaty ze severu a východu). Zaujímá celé území Maďarska a částečně zasahuje na území Česka, Slovenska, Rumunska, Srbska a Chorvatska.[1]
Panonská provincie je nadřazená Severopanonské podprovincii, která tvoří její severozápadní výběžek a zasahuje na území ČR do prostoru jižní Moravy. Pro podrobnější charakteristiku provincie na českém území viz Severopanonská podprovincie. Panonská provincie byla pojmenována pro účel biogeografického členění Česka, avšak územně dobře koreluje a vychází z biogeografického regionu „Pannonian biogeographical region“, který je užíván EU pro program NATURA 2000 a Evropskou ekologickou síť EECONET.[2]
Charakteristika
Jedná se o klimaticky teplou oblast rozlehlých rovin a pahorkatin, která je výrazně ovlivňovaná kontinentálními vlivy z východu. Původní rozsáhlé lesy (tvořené především duby) byly postupem času vymýceny a nahrazeny pastvinami nebo poli. V současnosti se vyskytují pouze fragmenty těchto doubrav, jsou ale floristicky velice bohaté. Dominantním a typickým stanovištěm je druhotná step známá jako maďarská pusta (puzsta). Vyšší biodiverzita původních druhů je soustředěna do míst nevhodných pro zemědělství, tedy do písčitých, zasolených nebo naopak zamokřených nebo horských lokalit. V provincii převažuje teplomilná a suchomilná fauna i flóra. Nicméně množství druhů je také vázáno na vodní a mokřadní ekosystémy, které nabízí poměrně bohatá říční síť povodí Dunaje. Charakteristickým a jedinečným druhem panonských stepí je například drop velký. Endemické taxony flóry se vyskytují především na pastvinách a loukách a jsou jimi například rod šeříků nebo laskavcovitých.
V současnosti největšími hrozbami pro biodiverzitu je intenzivní zemědělství, odvodňování a s tím spojené snižování hladiny spodní vody nebo zasolování půd. Dále pak také regulace vodních toků a ploch a jejich eutrofizace a znečištění.[1]
Reference
- ↑ a b CONDÉ, Sophie; RICHARD, Dominique. The Pannonian region [online]. European Environment Agency [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ CULEK, Martin; GRULICH, Vít; LAŠTŮVKA, Zdeněk, et al. Biogeografické regiony České republiky [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2017-04-12]. S. 447. Dostupné online. ISBN 978-80-210-6693-9.