Wikipedista:Martin Hordějčuk/Pískoviště: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Hortobágy.jpg|náhled|Maďarská pusta - typická krajina Panonie.]] |
|||
[[Soubor:Europe biogeography countries.svg|náhled| |
|||
⚫ | |||
= Panonská provincie = |
= Panonská provincie = |
||
'''Panonská provincie''' je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka, která se rozkládá v oblasti [[Panonská pánev|Panonské pánve]] obklopená pohořími ([[Alpy|Alpami]] z východu, [[Dinárské hory|Dináry]] z jihu a [[Karpaty]] ze severu a východu). Zaujímá celé území [[Maďarsko|Maďarska]] a částečně zasahuje na území [[Česko|Česka]], [[Slovensko|Slovenska]], [[Rumunsko|Rumunska]], [[Srbsko|Srbska]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]]. |
'''Panonská provincie''' (někdy též '''Panonie''') je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka, která se rozkládá v oblasti [[Panonská pánev|Panonské pánve]] obklopená pohořími ([[Alpy|Alpami]] z východu, [[Dinárské hory|Dináry]] z jihu a [[Karpaty]] ze severu a východu). Zaujímá celé území [[Maďarsko|Maďarska]] a částečně zasahuje na území [[Česko|Česka]], [[Slovensko|Slovenska]], [[Rumunsko|Rumunska]], [[Srbsko|Srbska]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Condé|jméno=Sophie|příjmení2=Richard|jméno2=Dominique|titul=The Pannonian region|url=http://www.eea.europa.eu/publications/report_2002_0524_154909/biogeographical-regions-in-europe/pannonian.pdf|vydavatel=European Environment Agency|místo=|datum vydání=|datum přístupu=7.4.2017}}</ref> |
||
⚫ | Panonská [[Biogeografická provincie|provincie]] je nadřazená [[Severopanonská podprovincie|Severopanonské podprovincii]], která tvoří její severozápadní výběžek a zasahuje na území ČR do prostoru jižní [[Morava|Moravy]]. Pro podrobnější charakteristiku provincie na českém území viz [[Severopanonská podprovincie]]. Panonská provincie byla pojmenována pro účel [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]], avšak územně dobře koreluje a vychází z biogeografického regionu „''Pannonian biogeographical region''“, který je užíván [[Evropská unie|EU]] pro program [[NATURA 2000]] a Evropskou ekologickou síť EECONET.(Journal) |
||
== Charakteristika == |
|||
Jedná se o klimaticky teplou oblast rozlehlých rovin a pahorkatin, která je výrazně ovlivňovaná [[Kontinentální podnebí|kontinentálními]] vlivy z východu. Původní rozsáhlé lesy (s [[Dub|duby]], [[Lípa (rod)|lípami]] a [[Jilm|jilmy]]) byly postupem času vymýceny a nahrazeny pastvinami nebo poli. V současnosti se vyskytují pouze fragmenty původních doubrav, které jsou ale floristicky velice bohaté. Dominantním a typickým stanovištěm je druhotná [[step]] známá jako maďarská pusta (puzsta). Vyšší [[Biologická diverzita|biodiverzita]] původních druhů je soustředěna do míst nevhodných pro zemědělství, tedy do písčitých, zasolených nebo naopak zamokřených nebo horských lokalit. V provincii převažuje [[Megatermní organismy|teplomilná]] a [[Xerofyty|suchomilná]] fauna i flóra. Nicméně množství druhů je také vázáno na vodní a [[Mokřad|mokřadní]] ekosystémy, které nabízí poměrně bohatá říční síť povodí [[Dunaj|Dunaje]]. Charakteristickým a jedinečným druhem panonských stepí je například [[drop velký]]. [[Endemit|Endemické]] [[Taxon|taxony]] flóry se vyskytují především na pastvinách a loukách a jsou jimi například rod [[Šeřík|šeříků]] nebo [[Laskavcovité|laskavcovitých]]. |
|||
V současnosti největšími hrozbami pro biodiverzitu je intenzivní zemědělství, odvodňování a s tím spojené snižování hladiny spodní vody nebo [[zasolování půd]]. Dále pak také regulace vodních toků a ploch a jejich [[eutrofizace]] a [[Znečištění vody|znečištění]].<ref name=":0" /> |
|||
⚫ | Panonská provincie |
||
== Reference == |
|||
== Panonská provincie v Česku == |
|||
<references /> |
|||
[[Soubor:Biogeografické provincie.svg|náhled|vpravo| |
|||
{{legenda|#CEE87A|provincie středoevropských listnatých lesů}} |
|||
⚫ | |||
Na území Česka zasahuje provincie svým severozápadním výběžkem, který je tvořen výhradně podřízenou [[Severopanonská podprovincie|Severopanonskou podprovincií]]. Podrobnější charakteristika platná pro toto území je pak uvedena právě v této podprovincii. |
Verze z 7. 4. 2017, 14:59
Panonská provincie
Panonská provincie (někdy též Panonie) je biogeografická jednotka, která se rozkládá v oblasti Panonské pánve obklopená pohořími (Alpami z východu, Dináry z jihu a Karpaty ze severu a východu). Zaujímá celé území Maďarska a částečně zasahuje na území Česka, Slovenska, Rumunska, Srbska a Chorvatska.[1]
Panonská provincie je nadřazená Severopanonské podprovincii, která tvoří její severozápadní výběžek a zasahuje na území ČR do prostoru jižní Moravy. Pro podrobnější charakteristiku provincie na českém území viz Severopanonská podprovincie. Panonská provincie byla pojmenována pro účel biogeografického členění Česka, avšak územně dobře koreluje a vychází z biogeografického regionu „Pannonian biogeographical region“, který je užíván EU pro program NATURA 2000 a Evropskou ekologickou síť EECONET.(Journal)
Charakteristika
Jedná se o klimaticky teplou oblast rozlehlých rovin a pahorkatin, která je výrazně ovlivňovaná kontinentálními vlivy z východu. Původní rozsáhlé lesy (s duby, lípami a jilmy) byly postupem času vymýceny a nahrazeny pastvinami nebo poli. V současnosti se vyskytují pouze fragmenty původních doubrav, které jsou ale floristicky velice bohaté. Dominantním a typickým stanovištěm je druhotná step známá jako maďarská pusta (puzsta). Vyšší biodiverzita původních druhů je soustředěna do míst nevhodných pro zemědělství, tedy do písčitých, zasolených nebo naopak zamokřených nebo horských lokalit. V provincii převažuje teplomilná a suchomilná fauna i flóra. Nicméně množství druhů je také vázáno na vodní a mokřadní ekosystémy, které nabízí poměrně bohatá říční síť povodí Dunaje. Charakteristickým a jedinečným druhem panonských stepí je například drop velký. Endemické taxony flóry se vyskytují především na pastvinách a loukách a jsou jimi například rod šeříků nebo laskavcovitých.
V současnosti největšími hrozbami pro biodiverzitu je intenzivní zemědělství, odvodňování a s tím spojené snižování hladiny spodní vody nebo zasolování půd. Dále pak také regulace vodních toků a ploch a jejich eutrofizace a znečištění.[1]
Reference
- ↑ a b CONDÉ, Sophie; RICHARD, Dominique. The Pannonian region [online]. European Environment Agency [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.