Kilimandžáro: Porovnání verzí
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016 |
m přidána Kategorie:Horolezecké lokality v Africe za použití HotCat |
||
| Řádek 100: | Řádek 100: | ||
[[Kategorie:Pětitisícovky v Africe]] |
[[Kategorie:Pětitisícovky v Africe]] |
||
[[Kategorie:Sopky v Tanzanii]] |
[[Kategorie:Sopky v Tanzanii]] |
||
[[Kategorie:Horolezecké lokality v Africe]] |
|||
Verze z 31. 3. 2017, 16:46
| Kilimandžáro | |
|---|---|
 Vrchol hory z přístupové cesty | |
| Vrchol | 5895 m n. m. |
| Prominence | 5885 m ↓ Suezský průplav |
| Izolace | 5510 km → Hindúkuš, Afghánistán |
| Poznámka | nejvyšší hora Afriky |
| Poloha | |
| Světadíl | Afrika |
| Stát |  Tanzanie |
| Pohoří | Kibo |
| Souřadnice | 3°4′33″ j. š., 37°21′12″ v. d. |
  Kilimandžáro | |
| Prvovýstup | není zdokumentován (Johannes Kinyala Lauwo), první zdokumentovaní Hans Meyer, Ludwig Purtscheller – 6.října 1889 |
| Typ | Stratovulkán |
| Erupce | v moderní historii není záznam |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kilimandžáro je horský masiv téměř na rovníku v Tanzanii při hranici s Keňou. Skládá se ze 3 nečinných stratovulkánů – Shira, Mawenzi a Kibo. Nejvyšší bod Tanzanie a zároveň celého Afrického kontinentu je vrchol Uhuru (česky vrchol svobody) na vulkánu Kibo s výškou 5895 m n. m. Vrchol přitahuje denně v průměru 58 turistů.[zdroj?]
Geologie
Kilimandžáro se nachází tři stupně jižně od rovníku, poblíž města Moshi, ve kterém je zároveň mezinárodní letiště. Leží ve Velké příkopové propadlině, což je zlom táhnoucí se v délce asi 5000 km. Před půl milionem let zde probíhala intenzivní sopečná činnost, jejímž důsledkem byl mimo jiné vznik masivu Kilimandžára.
Názvosloví
Další jména pro tuto horu jsou: Kilima Dscharo, Oldoinyo Oibor (v masajštině Bílá hora), a Kilima Njaro (svahilsky Svítící hora), Kaiser-Wilhelm-Spitze (Vrch císaře Viléma, německy, nyní Uhuru).
Historie
Vrchol byl poprvé zdolán armádním zvědem z kmene Marangu jménem Johannes Kinyala Lauwo (1871–1996), který vylezl na horu devětkrát, než si uvědomil, že se jedná o kráter. Lauwo byl průvodcem prvních „oficiálních“ pokořitelů hory Němce Hanse Meyera a Rakušana Ludwiga Purtschellera 6. října 1889. V roce 1984 dojeli na Uhuru dokonce dva cyklisté. V roce 2009 zdolal vrchol Martin Rota jakožto první tělesně postižený Čech.
Masiv
Na svazích Kilimandžára se nachází několik klimatických pásem s jim příslušnou vegetací.
- 1400–1800 m n. m. Zde je kultivovaná krajina ve které se díky vysokým srážkám a vulkanické půdě dobře daří plodinám.
- 1800–2900 m n. m. V tomto pásmu následuje divoký horský deštný prales s velmi vysokými srážkami.
- 2900–3300 m n. m. V těchto výškách se nalézá pásmo vřesovišť. Ve spodní části pásma převažuje nevlídné počasí s mlhami a dešťovými či kroupovými přeháňkami.
- 3300–4000 m n. m. Zde je již chladnější a jasnější počasí. Daleko více zde svítí slunce. Ustupují mlhy. Rostou zde unikátní rostliny.
- 4000–4800 m n. m. V tomto pásmu jsou již velmi tvrdé podmínky. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a ve dne se šplhají i na 35 °C. Rostou zde jen lišejníky a mechové porosty.
- nad 4800 Nad touto výškou panují již arktické podmínky. Částečně jsou zde ledovce a sníh, vegetace žádná. Ledovce stékají do výšky zhruba 4270 m n. m.
Vrcholový kráter
Vrcholový kráter Kibo vypouští plyn přímo na straně vrcholu Uhuru. Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Nejvyšší bod na okraji kráteru se nazývá Uhuru. Vědci zjistili, že v roce 2003 byla tekutá láva jenom 400 metrů pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory můžou zřítit. Místní legendy hovoří o činné aktivitě před 170 lety. Dva další zaniklé vulkány jsou Mawenzi (5 149 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Afriky (po Mount Kenya), a Shira (3962 m n. m.).
Výstupové cesty
K dosažení vrcholu Kilimandžára je možné využít některou z šesti základních tras: Marangu (východní), Mweka (jižní), Umbwe (jižní), Shira (západní), Rongai (severní) a Machame. Kolem 90 % turistů vystupuje na vrchol po trase Marangu (tzv. trasa Coca-Cola). Jako jediná je vybavena na všech svých stanovištích noclehárnami či velmi skromným ubytovacím zařízením. Obvyklý výstup zabere 5–6 dnů.
Flora
Ve výšce 3300–4000 m n. m. rostou senecie (stromové starčeky), lobélie (lobelky), protei a další rostliny. Senecie dosahují výšky až pěti metrů, což je světový unikát. Takto obrovské exempláře se vyskytují právě jen u afrických pětitisícovek.
Kilimandžáro v kultuře
- Kilimandžáro se vyskytuje v díle Julese Vernea Pět neděl v baloně.[1]
- Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund napsali reportáž o svém výstupu na Kilimandžáro, vyšla knižně pod názvem S československou vlajkou na Kilimandžáro.
- Masiv Kilimandžáro je zmíněn ve vědeckofantastickém románu Roberta A. Heinleina Měsíc je drsná milenka.[2]
- Ian McDonald napsal povídku s názvem Ke Kilimandžáru (anglicky Toward Kilimanjaro).
- Mike Resnick napsal povídku s názvem Kilimandžáro: Bajka o Utopii (anglicky Kilimanjaro: A Fable of Utopia).
- Ray Bradbury napsal povídku s názvem Stroj Kilimandžáro (anglicky The Kilimanjaro Device nebo The Kilimanjaro Machine)
Odkazy
Reference
- ↑ VERNE, Jules. Pět neděl v baloně. Praha: Albatros, 1963. Kapitola IV., s. 21.
- ↑ HEINLEIN, Robert Anson. Měsíc je drsná milenka. Praha: Banshies, 2006. ISBN 80-86456-26-9. Kapitola Chátra u moci, s. 195.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kilimandžáro na Wikimedia Commons - Galerie Kilimandžáro na Wikimedia Commons
- Vše o Kilimandžáru na Kilimanjaro.cz
- Výstup na Kilimandžáro - informace, video a tipy
- Výstup na Kilimandžáro na iDnes.cz
- Výstup na Kilimandžáro na Treking.cz
- Výstup na Kilimandžáro na Hedvabnastezka.cz
