Textilní vlákno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
aktualizace zkratek
aktualizace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Textilní vlákno''' je útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Za textilní vlákna se považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro [[Textilie|textilní]] zpracování.<ref>Definice textilního vlákna: http://business.center.cz/business/pojmy/p443-textilni-vlakno.aspx</ref>
'''Textilní vlákno''' je útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Podle zákona o ochraně spotřebitele se za textilní vlákna považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro [[Textilie|textilní]] zpracování. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = textilní vlákno
| url = http://business.center.cz/business/pojmy/p443-textilni-vlakno.aspx
| datum vydání = 1998-2017
| datum přístupu = 2017-03-17
| vydavatel = Havit
| jazyk = česky
}}</ref>


== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==
<ref name = "Tex"> Militký: ''Textilní vlákna'', TU Liberec 2002, SBN 80-7083-644-X</ref>
'''Struktura''' přírodních i umělých vláken se zakládá na [[monomer]]ech tvořících molekulové řetězce s orientací kolem podélné osy. Řetězce jsou sestaveny do tzv. [[fibrila|fibril]], což jsou velmi jemná vlákénka, viditelná jen pod [[elektronový mikroskop|elektronovým mikroskopem]]. Spojením fibril lepkavou hmotou (např. pektiny nebo ligniny) pak vzniká textilní vlákno.

Ke '''zpracovatelským vlastnostem''' patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují
Ke '''zpracovatelským vlastnostem''' patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují
* Vlákna [[příze|spřadatelná]] (zvaná také [[stapl]]ová) - s délkou nad 10 mm
* Vlákna [[příze|spřadatelná]] (zvaná také [[stapl]]ová) - s délkou nad 10 mm
Řádek 9: Řádek 15:
* Nespřadatelná – pod 10 mm délky (na [[netkané textilie]], [[kompozitní materiál|kompozity]] atd.)
* Nespřadatelná – pod 10 mm délky (na [[netkané textilie]], [[kompozitní materiál|kompozity]] atd.)


'''Užitné vlastnosti''' (měkkost, přijímání vlhkosti, izolační schopnosti, chemická odolnost atp.) zajímají především spotřebitele.
'''Užitné vlastnosti''': hřejivost, pružnost, omak, navlhavost, sráživost, odolnost proti chemikáliím a povětrnosti, pevnost v oděru atp.

== Rozdělení vláken podle původu ==
== Rozdělení vláken podle původu ==
⚫
<ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 94 a 163</ref>

Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (často zvaná chemická) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:
Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (často zvaná chemická) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:


Řádek 70: Řádek 75:


== Světová výroba vláken ==
== Světová výroba vláken ==
<ref>{{Citace elektronické monografie
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).<ref>Světová produkce 2010 (německy/anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref> (Podle údajů z roku 2014 dosáhla světová spotřeba 87,4 milionů tun s podílem 62 milionů tun chemických vláken <ref>Výroční zpráva firmy [[Lenzing AG]] o hospodaření 2014: http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf</ref>).
| titul = Global fiber production
| url = http://www.antonioaspesi.it/images/S28C-6e14090414181.pdf
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2017-03-17
| vydavatel = Chemical Fibers International
| jazyk = anglicky
}}</ref> V roce 2013 se ve světě spotřebovalo téměř 91 milionů tun textilních vláken (27 milionů tun přírodních a 64 milionů tun umělých vláken).
{| class="wikitable" border=1 width="50%"
{| class="wikitable" border=1 width="50%"
|colspan="4" align="center" | '''Podíly na výrobě vláken v roce 2007'''
|colspan="4" align="center" | '''Podíly na světové spotřebě vláken v roce 2013'''
|----- bgcolor=#DDDDDD
|----- bgcolor=#DDDDDD
! &nbsp;Pořadí&nbsp;
! &nbsp;Pořadí&nbsp;
Řádek 80: Řádek 92:
! %
! %
|----- bgcolor=#EEEEEE
|----- bgcolor=#EEEEEE
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;1 || bavlna &nbsp;||Čína, USA, Indie || &nbsp;32
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;1 ||filamenty&nbsp;||PES, PA, PP, GF, || &nbsp;44
|----- bgcolor=#EEEEEE
|----- bgcolor=#EEEEEE
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;2 || filamenty&nbsp;||PES, PA, PP, GF, || &nbsp;31
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;2 ||bavlna &nbsp;||Čína, USA, Indie || &nbsp;28
|----- bgcolor=#EEEEEE
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;3 ||stříž z umělých vláken&nbsp;||PES, PAN, CV || &nbsp;25
|----- bgcolor=#EEEEEE
|----- bgcolor=#EEEEEE
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;4 || ostatní rostlinná vlákna|| JU, LI, CC, SI || &nbsp; &nbsp;7
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;3 ||stříž z umělých vláken&nbsp;||PES, PAN, CV || &nbsp;26
|----- bgcolor=#EEEEEE
|----- bgcolor=#EEEEEE
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;5 || živočišná vlákna &nbsp;|| WO, WL, WK, WM || | &nbsp; &nbsp;4
| &nbsp; &nbsp; &nbsp;4 || ostatní přírodní vlákna|| WO, SE, LI|| &nbsp; &nbsp;2
|}
|}


Poznámka: Ve uvedené statistice nejsou započítána např. [[juta|jutová]], [[kokosové textilní vlákno|kokosová]], [[skleněná textilní vlákna|skleněná]] a řada jiných druhů vláken
== Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken ==
== Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken ==
Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): <ref>{{Citace elektronické monografie
Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): <ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 133: Řádek 144:
== Literatura ==
== Literatura ==


⚫
* Pospíšil a kol.:''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981)
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209-210
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209-210


Verze z 19. 3. 2017, 11:26

Textilní vlákno je útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Podle zákona o ochraně spotřebitele se za textilní vlákna považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro textilní zpracování. [1]

Vlastnosti

[2] Ke zpracovatelským vlastnostem patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují

Užitné vlastnosti: hřejivost, pružnost, omak, navlhavost, sráživost, odolnost proti chemikáliím a povětrnosti, pevnost v oděru atp.

Rozdělení vláken podle původu

[3] Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (často zvaná chemická) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:

PŘÍRODNÍ VLÁKNA rostlinná živočišná anorganická
Druh lýková ze semen z listů ze srstí sekrety hmyzu ¡
Příklad len bavlna sisal ovčí vlna přírodní hedvábí azbest


UMĚLÁ VLÁKNA přírodní polymery syntetické polymery nepolymerní
Původ rostlinný zvířecí kondenzace polymerace polyadice kov minerál pyrolýza
Příklad viskóza kasein PE, PA PAC, PP elast. vl. ocel sklo uhlík. vl.

Světová výroba vláken

[4] V roce 2013 se ve světě spotřebovalo téměř 91 milionů tun textilních vláken (27 milionů tun přírodních a 64 milionů tun umělých vláken).

Podíly na světové spotřebě vláken v roce 2013
 Pořadí  Skupina Nejvyšší podíl %
     1 filamenty  PES, PA, PP, GF,  44
     2 bavlna   Čína, USA, Indie  28
     3 stříž z umělých vláken  PES, PAN, CV  26
     4 ostatní přírodní vlákna WO, SE, LI    2

Poznámka: Ve uvedené statistice nejsou započítána např. jutová, kokosová, skleněná a řada jiných druhů vláken

Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken

Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): [5]

Vlákno Zkratka Vlákno Zkratka Vlákno Zkratka
bavlna CO sisal SI modal CMD
juta JU ovčí vlna WO polyamid PA
hedvábí (přírod.) SE velbloudí srst WK polyimid PI
kokosové vl. CC aramid AR polyakryl PAN
konopí HF elastická vl. EL PE polypropylen PP
kozí chlupy HZ fluorová vl. PTFE polyester PES
lama WL keramická vl. CEF polyethylen PE
len LI kovová vl. MTF skleněná vl. GF
mohér WM lyocell CLY uhlíková vl. CF
ramie RA melaminová vl. MF viskóza CV

Literatura

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209-210

Reference

  1. ↑ textilní vlákno [online]. Havit, 1998-2017 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, SBN 80-7083-644-X
  3. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 94 a 163
  4. ↑ Global fiber production [online]. Chemical Fibers International, 2014 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ What are Generic Fbre Names? [online]. CIRFS, 2016 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Textilní_vlákno&oldid=14805696“