Polyamidová vlákna: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
úprava odkazů, aktualizace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:PA6-PA66.png|thumbnail|Chemická struktura polyamidových vláken]] |
[[Soubor:PA6-PA66.png|thumbnail|Chemická struktura polyamidových vláken]] |
||
'''Polyamidová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''PA''') jsou to vlákna z lineárních [[makromolekula|makromolekul]], v jejichž řetězcích se opakují funkční [[Amidy|amidové]] skupiny (viz [[Karbonylové sloučeniny|Karbonylová skupina]]). |
'''Polyamidová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''PA''') jsou to vlákna z lineárních [[makromolekula|makromolekul]], v jejichž řetězcích se opakují funkční [[Amidy|amidové]] skupiny (viz [[Karbonylové sloučeniny|Karbonylová skupina]]). <ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Nylon |
|||
| url = http://www.fibersource.com/fiber-products/nylon-fiber/ |
|||
| datum vydání = 20 |
|||
| datum přístupu = 2017-03-14 |
|||
| vydavatel = AFMA |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
== Výroba == |
== Výroba == |
||
Polyamidové vylezl Američan ''Carothers'' v roce 1928, komerční výroba byla zahájena v roce 1938 (pod označením '''nylon 66''' u firmy [[DuPont]]). Přibližně ve stejnou dobu se začalo v Německu s pokusnou výrobou '''polyamidu 6'''. <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
Z mnoha druhů se při výrobě vlákna v širším měřítku uplatnily tři druhy. |
|||
| titul = Engineering Thermoplastcs |
|||
* polyamid 6 |
|||
| url = http://www.csuchico.edu/~jpgreene/itec041/m41_ch07/sld002.htm |
|||
* polyamid 6,6 |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
* polyamid 11 |
|||
| datum přístupu = 2017-03-14 |
|||
| vydavatel = CSU, CHICO |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
Mimo těchto nejznámějších druhů bylo ve druhé polovině 20. století vyvinuto nejméně 30 variant polyamidových vláken. |
|||
⚫ | |||
Výchozí materiál pro |
Výchozí materiál pro všechny druhy je [[ropa]], ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny. <ref name = "Nyl">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Nylon Fiber |
|||
| url = http://textilelearner.blogspot.de/2011/08/nylon-fiber-nylon-fiber-production_6866.html |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
| datum přístupu = 2017-03-14 |
|||
| vydavatel = Textile Learner |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
V roce 2014 dosáhla celosvětová výroba cca 3,7 milionu tun. <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
S výrobou se započalo v roce [[1939]]. |
|||
| titul = Global Fibres Overview |
|||
V roce 1938 patentoval [[Paul Schlack]] kaprolaktamový způsob výroby polyamidu 6, který se začal průmyslově vyrábět v roce 1939. |
|||
| url = https://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/prasentationen/CMD_Management_Board_Presentation.pdf |
|||
Cestu k výrobě polyamidu na bázi ricinového oleje otevřeli svým patentem p.Zeltner a p.Genas v roce 1944 - k výrobě polyamidu 11 bylo přikročeno v roce 1948. |
|||
| datum vydání = 2014-05-16 |
|||
| datum přístupu = 2017-03-14 |
|||
| vydavatel = Tecnon OrbiChem |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý. <ref name = "Sta"> Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412–415</ref> |
|||
⚫ | |||
V roce [[2009]] se ve světě vyrobilo 3,5 milionů tun polyamidových vláken (více než 90% jako [[filament]]y), z toho asi 600 tisíc tun v Evropě. Z celkové produkce připadalo 68 % na PA 6, 30 % na PA 66 a 2 % na aramidy a ostatní druhy polyamidů.<ref>http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref> V ČR dosáhla výroba v roce [[1989]] více než 700 tun, údaje o produkci z posledních let nejsou známy. |
|||
<ref name = "Nyl"/> |
|||
⚫ | |||
[[Soubor:Rolli_1.jpg|thumbnail|200px|Rolák z PA6, stáří: 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod lupou]] |
[[Soubor:Rolli_1.jpg|thumbnail|200px|Rolák z PA6, stáří: 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod lupou]] |
||
* vysoká pevnost za sucha i za mokra |
* vysoká pevnost za sucha i za mokra |
||
Řádek 33: | Řádek 58: | ||
== Použití == |
== Použití == |
||
<ref name = "Pos"/> |
|||
Technické textile: dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě |
|||
Bytové textilie: koberce, podlahoviny |
|||
V roce 2009 se asi z poloviny filamentů vyrobily punčochy a sportovní oděvy, 26 % se použilo na technické textilie (dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě) a 20 % na [[koberec|podlahoviny]].<ref>Statistika textilních vláken 2009 (anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/y</ref> |
|||
Punčoch, ponožky, svrchní oděvy |
|||
== Zacházení s výrobky z polyamidu == |
== Zacházení s výrobky z polyamidu == |
||
[[Soubor:Kevlar_chemical_structure.png|thumbnail|Vzorec para-aramidu]] |
[[Soubor:Kevlar_chemical_structure.png|thumbnail|Vzorec para-aramidu]] |
||
Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 ([[silon]], perlon, grilon). |
<ref name = "Pos"/> Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 ([[silon]], perlon, grilon). |
||
Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne. |
Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne. |
||
Řádek 43: | Řádek 72: | ||
Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120[[Stupeň Celsia|°C]]. |
Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120[[Stupeň Celsia|°C]]. |
||
Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně. |
Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně. |
||
== Aramidová vlákna == |
== Aramidová vlákna == |
||
[[Aramid]] je zkratka sousloví '''ar'''omatické poly'''amid'''y. Sloučenina vzniká napojením [[Areny|aromatických]] struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy. |
[[Aramid]] je zkratka sousloví '''ar'''omatické poly'''amid'''y. Sloučenina vzniká napojením [[Areny|aromatických]] struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy. |
||
<ref name = "Man">{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Man-made fibre |
|||
| url = https://www.britannica.com/technology/man-made-fiber#toc82580 |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
| datum přístupu = 2017-03-14 |
|||
| vydavatel = Encyclopedia Britanica |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
{|align="right" border="1" class="wikitable" |
{|align="right" border="1" class="wikitable" |
||
|'''Vlákno''' |
|'''Vlákno''' |
||
Řádek 58: | Řádek 93: | ||
[[Stupeň Celsia|°C]] |
[[Stupeň Celsia|°C]] |
||
|- |
|- |
||
|PA 66 |
|PA 66 |
||
|6 |
|6 |
||
|1,14 |
|1,14 |
||
Řádek 76: | Řádek 111: | ||
Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané ''meta-aramidy'' (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex. |
Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané ''meta-aramidy'' (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex. |
||
Dalším stupněm vývoje jsou ''para-aramidy'' (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou [[Kevlar]] nebo [[Twaron]]. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou. <ref> |
Dalším stupněm vývoje jsou ''para-aramidy'' (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou [[Kevlar]] nebo [[Twaron]]. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou. <ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Twaron |
|||
| url = http://www.teijinaramid.com/brands/twaron/ |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
| datum přístupu = 2017-03-14 |
|||
| vydavatel = Teijin |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha. |
Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha. |
||
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny |
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny <ref name = "Ara"> {{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Aramid Fiber |
|||
| url = http://www.aramid.eu/ |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
| datum přístupu = 2017-03-14 |
|||
| vydavatel = Fibermax |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
'''Použití''': |
'''Použití''': |
||
Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do [[kompozitní materiál|kompozitů]] na stavbu lodí, letadel a raket<ref |
Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do [[kompozitní materiál|kompozitů]] na stavbu lodí, letadel a raket <ref name = "Ara"/> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Řádek 92: | Řádek 141: | ||
* {{de}} Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295 |
* {{de}} Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295 |
||
* {{de}} Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4 |
* {{de}} Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4 |
||
⚫ | |||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 14. 3. 2017, 18:02
Polyamidová vlákna (mezinárodní zkratka: PA) jsou to vlákna z lineárních makromolekul, v jejichž řetězcích se opakují funkční amidové skupiny (viz Karbonylová skupina). [1]
Výroba
Polyamidové vylezl Američan Carothers v roce 1928, komerční výroba byla zahájena v roce 1938 (pod označením nylon 66 u firmy DuPont). Přibližně ve stejnou dobu se začalo v Německu s pokusnou výrobou polyamidu 6. [2] Mimo těchto nejznámějších druhů bylo ve druhé polovině 20. století vyvinuto nejméně 30 variant polyamidových vláken. [3]
Výchozí materiál pro všechny druhy je ropa, ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny. [4]
V roce 2014 dosáhla celosvětová výroba cca 3,7 milionu tun. [5] V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý. [6]
Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken
- vysoká pevnost za sucha i za mokra
- vysoká odolnost v oděru
- vysoká pružnost
- možnost trvalého plisování
- vysoká biologická odolnost
- stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím
- nízká specifická váha, velký specifický objem
- velmi snadné udržování (praní, sušení)
- nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE)
- nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna)
- vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi)
- velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna
Použití
[3] Technické textile: dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě
Bytové textilie: koberce, podlahoviny
Punčoch, ponožky, svrchní oděvy
Zacházení s výrobky z polyamidu
[3] Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).
Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.
Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120°C.
Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.
Aramidová vlákna
Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy. [7]
Vlákno | Pevnost v tahu |
Hustota |
Bod tání |
PA 66 | 6 | 1,14 | 260 |
p-aramid | 19 | 1,45 | 550 |
ocel | 3,5 | 7,8 | cca. 1600 |
Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.
Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou. [8]
Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny [9]
Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do kompozitů na stavbu lodí, letadel a raket [9]
Reference
- ↑ Nylon [online]. AFMA, 20 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Engineering Thermoplastcs [online]. CSU, CHICO, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Pospíšil: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 178-184
- ↑ a b Nylon Fiber [online]. Textile Learner, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global Fibres Overview [online]. Tecnon OrbiChem, 2014-05-16 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412–415
- ↑ Man-made fibre [online]. Encyclopedia Britanica, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Twaron [online]. Teijin, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Aramid Fiber [online]. Fibermax, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- (německy) Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
- (německy) Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
- (německy) Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4