Olšovcové z Louky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění textu, zdroj: Pilnáček, J. Rody starého Slezska. Brno: Nakladatelství PhDr. Ivo Sperát. Třetí vydání. ISBN: 978-80-904312-3-2. s. 26, 27, 56.
(Žádný rozdíl)

Verze z 6. 3. 2017, 16:18

Olšovec z Louky, Olšovský z Louky

Jedná se o velmi starý rod, který vznikl v Pštině (Pština, dříve Blština, Blščina, slezsky Pszczyna, německy Pleß). Pština je město v jižním Polsku (dříve Země Koruny České) ve Slezském vojvodství (dříve Katovickém vojvodství). V minulosti byla Pština hlavním městem Pštinského panství. První zmínka o městě Pština je z roku 1303, přestože existovalo již dříve. Mezi nejstarší zatím doložené předky tohoto rodu patří z roku 1527 Basczyk Olšovec z Louky. Další zmínky hovoří například o tom, že Adam Olšovec (Olšovský) z Louky prodal svůj majetek ve Pštine roku 1569 urozenému panu Zikmundovi Glaubišovi a že připsal věno své manželce Anně Skydenské ze Skydně. Zřejmě také tomuto Adamovi O. z L. ze Slezska potvrdil roku 1565 císař Maxmilian starožitnost jeho rodu vladyckého či rytířského. Adam O. z L. měl syny Jana a Mikuláše O. z L. Zatímco Adam O. z L. zůstává ještě v roce 1566 ve Pštině, jeho syn Mikuláš O. z L. buduje dominium v roce 1575 na Kryvaldě a v roce 1583 se prostřednictvím biskupa Stanislava Pavlovského neúspěšně uchází o úřad při klášteru sv. Kláry ve Znojmě.

Není bez zajímavosti, že Olšovec je velmi časté slezské a polské označení obce Olszowiec nebo také potomka rodu Olšovský (Olszowski). Dále je zajímavé, že Olšovský (Olszowski) se v polské historii často označoval „modernější formou příjmení“ Olszewski ač se jednalo o stejné příjmení.

Pokud se jedná o příjmení Olšovec, pak by se ho dalo rovněž odvodit z místa příchodu do Pštiny, tedy z Olše (pl. Olsza).

V současnosti není znám znak tohoto rodu a je zde i spekulace, že se jedná o součást rodu Olšovský z Olšovic (nebo Olšova).