Athéna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 2A02:768:1108:9662:71FB:3881:1E55:602C (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je [[User:DvorapaB…
(shrnutí editace odstraněno)
značky: možný vandalismus školní IP experiment u jména editace z Vizuálního editoru
Řádek 25: Řádek 25:
== Původ ==
== Původ ==
[[Soubor:Birth of Athena.jpg|thumb|200px|left|Zrození Athény]]
[[Soubor:Birth of Athena.jpg|thumb|200px|left|Zrození Athény]]
théna zosobněná [[moudrost]] a síla. Byla Diovou nejoblíbenější dcerou, rád s ní rozmlouval, nic před ní neskrýval, vždy jí ve všem vyhověl. Athéna si jeho přízně považovala, neustále byla v jeho blízkosti. Nikdy také nezatoužila po žádném jiném bohu nebo [[muž]]i. Přes svůj původ, [[Krása|krásu]] a [[vznešenost]] se nikdy neprovdala a zůstala Athénou Panenskou (řecky ''Athéna Parthenos''). Pouze jednou byla nemilosrdná. Jedna obyčejná, ale velice nadaná [[dívka]], se vytahovala, že je lepší tkadlena než sama Athéna. Ta dívka se jmenovala [[Arachné]]. Po souboji v tkaní ji Athéna proměnila v [[Pavouci|pavouka]]. To naznačuje, že patřila i mezi [[sluneční božstva]], která souvisí s vynálezem tkaní (srovnej [[Aton]]).
O jejím původu je známo mnoho [[Mýtus|mýtů]]:
* Podle [[Pelasgové|Pelasgů]] se bohyně Athéna narodila v [[Libye|Libyi]], nedaleko jezera [[Tritónis]]. Tam ji našly tři libyjské [[nymfy]] a ujaly se jí. Jako malé děvčátko prý nešťastnou náhodou při hravém zápasu s [[oštěp]]em a štítem zabila svou přítelkyni Palladu a na její památku přiřadila její jméno před své.
* podle [[Hellénové|Hellénů]] byl Athéniným otcem [[Pallás|Pallas]], okřídlený kozlí obr, který se ji později pokusil znásilnit. Stáhla ho z kůže, udělala si z ní [[aigis|aigidu]], jeho křídla si připjala k ramenům a jeho jméno připojila ke svému. Podle jiné verze však je aigida z kůže [[Gorgony]] [[Medusa|Medúsy]]; tuto kůži stáhla poté, co [[Perseus]] uťal Medúsinu hlavu.
* podle další z verzí byl jejím otcem [[Itónos]], král stejnojmenného města
* jiný zdroj tvrdí, že Athéna byla dcerou [[Poseidón]]a, že se ho však zřekla a byla adoptována [[Zeus|Diem]], kterého o to požádala
* asi '''nejrozšířenější''' je však toto: když Zeus zatoužil po [[Titáni|Titánce]] [[Métis|Métidě]], ta mu v různých proměnách unikala, nakonec však byla polapena a otěhotněla. Objevila se však věštba, že se narodí moudrá dcera a bude-li mít Métis další [[dítě]], pak to bude statečný syn a ten svrhne Dia stejně jako on svrhl svého otce [[Kronos|Krona]]. A tak Zeus raději Métidu spolkl, takže od té doby ji nikdo nespatřil. Po čase přišla na Dia krutá bolest hlavy (stalo se to u jezera Tritón). Na pomoc přispěchal bůh [[Hermés]], donutil [[Héfaistos|Héfaista]] nebo [[Prométheus|Prométhea]] přinést klín a palici. Těmi udělali do Diovy lebky skulinu a z ní vyskočila Athéna v plné zbroji.
* Její znak byla [[sova]]

== Povaha, působení ==
Přesně podle [[Věštba|věštby]] byla Athéna zosobněná [[moudrost]] a síla. Byla Diovou nejoblíbenější dcerou, rád s ní rozmlouval, nic před ní neskrýval, vždy jí ve všem vyhověl. Athéna si jeho přízně považovala, neustále byla v jeho blízkosti. Nikdy také nezatoužila po žádném jiném bohu nebo [[muž]]i. Přes svůj původ, [[Krása|krásu]] a [[vznešenost]] se nikdy neprovdala a zůstala Athénou Panenskou (řecky ''Athéna Parthenos''). Pouze jednou byla nemilosrdná. Jedna obyčejná, ale velice nadaná [[dívka]], se vytahovala, že je lepší tkadlena než sama Athéna. Ta dívka se jmenovala [[Arachné]]. Po souboji v tkaní ji Athéna proměnila v [[Pavouci|pavouka]]. To naznačuje, že patřila i mezi [[sluneční božstva]], která souvisí s vynálezem tkaní (srovnej [[Aton]]).

== Bohyně války ==
== Bohyně války ==
Byla jednou z nejmocnějších bohyň. Na rozdíl od boha zuřivé války [[Áres|Area]] byla Athéna bohyní války moudře a rozvážně vedené, vždy končící [[vítězství]]m, ovládala [[taktika|taktiku]] a [[strategie|strategii]]. O její radu prosili moudří náčelníci. Řekové ji ctili jako „Athénu ve zbroji“ (''Athéna Enoplos'') nebo jako „Athénu vyzývající k boji“ (''Athéna Promachos''). Také byla zvaná Athénou Vítěznou (''Athéna Níké''). Byla vždy ochránkyní Řeků, nejmilejší jí byli však Athéňané. Vždy chránila města, která měla v chrámech její sošky, tzv. palladia. Dokud bylo palladium v chrámu, město bylo nedobytné. Jedno vzácné palladium bylo i v [[Trója|Tróji]] na hradě [[Pergamon|Pergamu]] a teprve poté, co je [[Odysseus]] a [[Diomédes]] ukradli, mohla být Trója dobyta.
Byla jednou z nejmocnějších bohyň. Na rozdíl od boha zuřivé války [[Áres|Area]] byla Athéna bohyní války moudře a rozvážně vedené, vždy končící [[vítězství]]m, ovládala [[taktika|taktiku]] a [[strategie|strategii]]. O její radu prosili moudří náčelníci. Řekové ji ctili jako „Athénu ve zbroji“ (''Athéna Enoplos'') nebo jako „Athénu vyzývající k boji“ (''Athéna Promachos''). Také byla zvaná Athénou Vítěznou (''Athéna Níké''). Byla vždy ochránkyní Řeků, nejmilejší jí byli však Athéňané. Vždy chránila města, která měla v chrámech její sošky, tzv. palladia. Dokud bylo palladium v chrámu, město bylo nedobytné. Jedno vzácné palladium bylo i v [[Trója|Tróji]] na hradě [[Pergamon|Pergamu]] a teprve poté, co je [[Odysseus]] a [[Diomédes]] ukradli, mohla být Trója dobyta.

Verze z 6. 3. 2017, 14:11

Athéna
Athéna v přilbě
Athéna v přilbě
Symbolysova, olivovník, hadi, zbroj, helma, Aigis
SídloOlymp
RodičeZeus a Métis
Římský ekvivalentMinerva
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Athena
ženské jméno
Svátek16. července
Původřecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku4
Pořadí podle četnosti5 988.
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti
Jméno Athena na webu kdejsme.cz

Athéna je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia. Jde o bohyni moudrosti a vítězné války, ochránkyni statečnosti, práva, spravedlnosti a umění. V pozdějších dobách byla ztotožňována se svým římským protějškem Minervou.

Původ

Zrození Athény

théna zosobněná moudrost a síla. Byla Diovou nejoblíbenější dcerou, rád s ní rozmlouval, nic před ní neskrýval, vždy jí ve všem vyhověl. Athéna si jeho přízně považovala, neustále byla v jeho blízkosti. Nikdy také nezatoužila po žádném jiném bohu nebo muži. Přes svůj původ, krásu a vznešenost se nikdy neprovdala a zůstala Athénou Panenskou (řecky Athéna Parthenos). Pouze jednou byla nemilosrdná. Jedna obyčejná, ale velice nadaná dívka, se vytahovala, že je lepší tkadlena než sama Athéna. Ta dívka se jmenovala Arachné. Po souboji v tkaní ji Athéna proměnila v pavouka. To naznačuje, že patřila i mezi sluneční božstva, která souvisí s vynálezem tkaní (srovnej Aton).

Bohyně války

Byla jednou z nejmocnějších bohyň. Na rozdíl od boha zuřivé války Area byla Athéna bohyní války moudře a rozvážně vedené, vždy končící vítězstvím, ovládala taktiku a strategii. O její radu prosili moudří náčelníci. Řekové ji ctili jako „Athénu ve zbroji“ (Athéna Enoplos) nebo jako „Athénu vyzývající k boji“ (Athéna Promachos). Také byla zvaná Athénou Vítěznou (Athéna Níké). Byla vždy ochránkyní Řeků, nejmilejší jí byli však Athéňané. Vždy chránila města, která měla v chrámech její sošky, tzv. palladia. Dokud bylo palladium v chrámu, město bylo nedobytné. Jedno vzácné palladium bylo i v Tróji na hradě Pergamu a teprve poté, co je Odysseus a Diomédes ukradli, mohla být Trója dobyta.

Ochránkyně lidí

Athéna však byla i bohyní života v míru, ochránkyní práva i sněmů, dávala městům i lidem blahobyt, ochraňovala děti a nemocné. Athéňanům darovala olivu, byla zakladatelkou a ochránkyní řeckého zemědělství.

Ochraňovala také umění a umělecké práce, naučila ženy příst a tkát, pomáhala stavitelům chrámů, muže naučila řemeslům jako zlatnictví, kovářství, barvířství. Chránila lidi, kteří jí přinášeli oběti.

Athéna sama vynalezla pluh, hrábě, uzdu, jho, loď a s pomocí Poseidona i válečný vůz. Také hliněný hrnec, trubku a flétnu. Byla velmi milosrdná, u hrdelního soudu na areopagu v případě vyrovnaných hlasů soudců vždy hlasovala pro osvobození obviněného.

Héfaistos, Erichthonios

Její vzezření vzbuzovalo respekt, byla štíhlá a urostlá, zobrazovaná někdy v dlouhé říze, většinou však ve zbroji. Na hlavě nosila přilbici, v pravé ruce měla kopí, v levé štít aigidu (též egidu), na něm připevněnou hlavu hrůzné Medúsy. Často ji provázela sova, symbol moudrosti, znak města Athén.

Zbroj si nejprve půjčovala od Dia, ale v době trojské války si nechala vytepat vlastní. Požádala o to samotného Héfaista, božského kováře, který však nechtěl za práci peníze, ale její přízeň. Pokusil se ji znásilnit, ale Athéna se vytrhla a sémě dopadlo na zem a oplodnilo matku zemi. Nikdo si očekávané dítě nechtěl vzít na starost a odpovídat za jeho výchovu. Athéna se ho ujala a chlapec byl pojmenován Erichthonios. Dítě ukryla do posvátného košíku, ten svěřila Aglauře, nejstarší dceři athénského krále Kekropa, a nařídila jí, aby dítě přísně střežila. Kekrops byl synem matky země a narodil se jako napůl člověk, napůl had a stejně tak vypadal Erichthonios, takže se předpokládalo, že Kekrops je jeho otcem. Aglauros a její sestry Hersé a Pandrosos už nedokázaly zkrotit svou zvědavost a košík otevřely. Když uviděly dítě s hadím ocasem místo nohou a vedle něj ležel obrovský had, v panické hrůze se vrhly z athénské Akropole do propasti. Erichthonios se později stál zakladatelem Athén, založil kult bohyně Athény a přikázal světit na počest bohyně Athény slavnost panathénají.

Vliv a činy bohyně Athény

Athéna a Poseidón při sporu o město Athény, obraz Benvenuta Tisiho z roku 1512
  • s Diem bojovala proti Gigantům, sama zabila Enkelada a Pallanta
  • pomáhala Argonautům při jejich dlouhé cestě za zlatým rounem
  • když se později dostala s bohem moří Poseidónem do sporu o vládu nad Attikou, měl právě král Kekrops rozhodnout, čí dar městu je cennější: Athéna zvítězila, protože darovala městu olivovník, zatímco Poseidón nechal vytrysknout pramen slané vody.
  • provázela Persea v jeho boji proti Gorgonám
  • rekovi Bellerofontovi dala uzdu, aby mohl ovládnout okřídleného koně Pégasa
  • Když ji urazil trojský princ Paris tím, že ji nepřiznal prvenství ve sporu o jablko „té nejkrásnější“, pomstila se mu tím, že byla na straně Achajců a pomohla jim zvítězit nad Trójou
  • Když se Diomédes - její ctitel - dostal v bitvě do úzkých, sama sedla do jeho válečného vozu a zachránila ho
  • radila Epeiovi při stavbě trójského koně
  • Pomohla ithackému králi Odysseovi dostat se zpět do vlasti a porazit přesilu nepřátel
  • když thébský věštec Teiresiás podle jedné verze mýtu spatřil nedopatřením Athénu nahou, ona ho za trest stihla slepotou, ale zároveň mu dala schopnost rozumět řeči ptáků. K tomu mu věnovala zvláštní slepeckou hůl, která jej bezpečně vedla a darovala mu též hodně dlouhý život
  • jiný byl případ Arachné, která soupeřila s Athénou ve tkaní - za tuto pýchu ji bohyně tvrdě potrestala, proměnila ji v pavouka

Podobných příběhů byla celá řada a v nich Athéna nikdy své věrné neopustila. Pomáhala vždy Řekům, zejména Athéňanům a později i Římanům, kteří ji rovněž ctili pod jménem Minerva.

Panathénaje

Podrobnější informace naleznete v článku Panathénaje.

Panathénaje byly nejvýznamnější slavnosti, na kterých Řekové vzdávali pocty Athéně. Konaly se každý čtvrtý rok jako „velké“, začínaly v předvečer Ahéniných narozenin (v polovině srpna) pochodňovým během, pokračovaly slavnostním průvodem na Akropolis a končily veslařskými závody v Peiraieu. Jejich součástí byly také závody hudební, básnické, řečnické, gymnastické a jezdecké. „Malé“ panathénaje se slavily každoročně a byly méně okázalé.

Přívlastky Athény

Epiteta: Polias - ochránkyně měst, promachos - patronka v boji, nikéforos - propůjčující vítězství, ergané - patronka řemesel, hygieiá - léčící, kúrotrofos - opatrovnice dětí, tritónis, tritogenická - tritónská panna, glaukópis - sovooká, parthenos - panenská, enhoplos - připravená k boji

Odraz v umění

Římská kopie Athény Parthenos

Ke jménu Athény se pojí nejslavnější výtvory řeckého umění, zejména architektury a sochařství, namátkou chrámy na athénské Akropoli:

Ze sochařských dílen jsou nejznámější výtvory:

  • Feidiovy sochy ze zlata a slonoviny, resp. z bronzu Athéna Parthenos, Athéna Promachos a Athéna Lemnia (z poloviny 5. stol. př. n. l.), známé bohužel jenom z pozdních kopií
  • reliéfová výzdoba Parthenónu, zhotovená pod Feidiovým vedením
  • Athéna Myrónova (z poloviny 5. stol. př. n. l.)
  • Athéna Varvakejská, napodobenina Feidiovy chrámové sochy z Parthenónu a další

Nositelky

Odkazy

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, 2003, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy