Letiště Točná: Porovnání verzí
Souřadnice: 49°59′6″ s. š., 14°25′31″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Současnost: seznam uskladněných letadel, obrázky značka: editace z Vizuálního editoru |
článek přestavěn – to co bylo v úvodu do zbytku článku, v úvodu je nově jen shrnutí, jak by to mělo být značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
{{Infobox - letiště/Konec}} |
{{Infobox - letiště/Konec}} |
||
'''Letiště Točná''' je neveřejné vnitrostátní [[letiště]] ležící na katastru městské části [[Praha 12]], [[Točná]], poblíž obce [[Cholupice]]. Provozovatelem je Letecké muzeum Točná s.r.o. Neklade za cíle stát se hlavním sportovním letištěm Prahy, ale shromáždit zajímavá historická letadla v letuschopném stavu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Naše vize|url=http://www.tocna.cz/nase-vize/|vydavatel=Letiště Točná|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03}}</ref> Zároveň je místem k trávením volného času, nachází se zde například dětské hřiště a kolem letiště vedou cyklostezky. |
|||
'''Letiště Točná''' je neveřejné vnitrostátní [[letiště]] ležící na katastru městské části [[Praha 12]], [[Točná]]. |
|||
| ⚫ | |||
Sídlem, kterého se dění na letišti dotýká daleko více, jsou však [[Cholupice]], které leží v bezprostřední blízkosti vzletové dráhy. Svůj vrchol zažilo letiště v padesátých letech, kdy byl provoz [[Svazarm]]u dotován a letiště disponovalo travnatou dráhou o délce 800 a šířce 100 metrů. Od roku 1989 provoz letiště převzal Aeroklub Točná, který vznikl rozpadem Svazarmu po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]]. Nevyřešené vztahy s majiteli pozemků pod dráhou vedly k tomu, že dráha byla zkrácena na 550 metrů. V roce 2010 letiště změnilo majitele i provozovatele a bylo uzavřeno, aby mohla být zahájena jeho celková rekonstrukce s cílem vytvořit na letišti zázemí pro kolekci letuschopných historických letadel. Nový majitel, Letecké Muzeum Točná, s.r.o., (společnost vlastní [[Ivo Lukačovič]]) vyřešil pozemkové problémy, a letiště tak mohlo být v roce 2011 otevřeno s historicky nejdelší dráhou o délce 870 metrů. Aeroklub Točná se přemístil na letiště Slaný, kde navázal na svou tradici v poskytování zázemí pro lidi se zájmem o létání v podobě leteckých výcviků, letů nad krajinou pro veřejnost a pronájmu letecké techniky. |
|||
| ⚫ | |||
=== Československo === |
=== Československo === |
||
| Řádek 30: | Řádek 28: | ||
Už od dvacátých let se na svahu nad [[Zbraslav]]í občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v [[Modřany|Modřanech]] pobočka [[Masarykova letecká liga|Masarykovy letecké ligy]], která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko [[Český národní aeroklub|Českého národního aeroklubu]] (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun [[Polikarpov Po-2]] a později letouny [[Bücker Bü 131|Aero C-104]] a [[Piper Cub]] z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých. |
Už od dvacátých let se na svahu nad [[Zbraslav]]í občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v [[Modřany|Modřanech]] pobočka [[Masarykova letecká liga|Masarykovy letecké ligy]], která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko [[Český národní aeroklub|Českého národního aeroklubu]] (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun [[Polikarpov Po-2]] a později letouny [[Bücker Bü 131|Aero C-104]] a [[Piper Cub]] z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých. |
||
V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport. |
V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou ([[Svazarm]]) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Svůj vrchol zažilo letiště v padesátých letech, kdy byl provoz [[Svazarm]]u dotován a letiště disponovalo travnatou dráhou o délce 800 a šířce 100 metrů. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport. |
||
=== Česko === |
=== Česko === |
||
| ⚫ | Aeroklub Točná, který byl po zániku Svazarmu součástí Aeroklubu ČR, vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010 |
||
==== Aeroklub Točná ==== |
|||
Od roku 1989 provoz letiště převzal Aeroklub Točná, který vznikl rozpadem Svazarmu po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]]. Nevyřešené vztahy s majiteli pozemků pod dráhou vedly k tomu, že dráha byla zkrácena na 550 metrů. |
|||
| ⚫ | Aeroklub Točná, který byl po zániku [[Svazarm|Svazarmu]] součástí [[Aeroklub České republiky|Aeroklubu ČR]], vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010. Aeroklub Točná nadále působí na [[Letiště Slaný|letišti Slaný]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Aeroklub Točná|periodikum=Aeroklub Točná|url=http://www.aktocna.cz|datum přístupu=2016-08-28}}</ref> Působí ve zdejších zrekonstruovaných prostorech bývalém areálu [[Agrochemie|Agrochemického]] podniku. |
||
==== Revitalizace ==== |
|||
V roce 2008 letiště odkoupil český podnikatel a zakladatel serveru [[Seznam.cz]], [[Ivo Lukačovič]]. V roce 2010 se provozovatelem stalo Letecké muzeum Točná s.r.o. (společnost Iva Lukačovice) a byl zahájen proces revitalizace letiště. Vyřešili se pozemkové spory a v roce 2011 se otevřelo letiště po rekonstrukci a s nejdelší dráhou historii – 870 metrů. |
|||
Na letišti byl v roce 2011 na pár měsíců uskladněn [[Pilatus PC-12]], což je technicky nejsofistikovanější letoun co zde za celou existence přistál.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Pilatus PC12 (pouze v létě 2011)|url=http://www.tocna.cz/letadla-na-tocne/pilatus-pc12/|vydavatel=Letiště Točná|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03}}</ref> |
Na letišti byl v roce 2011 na pár měsíců uskladněn [[Pilatus PC-12]], což je technicky nejsofistikovanější letoun co zde za celou existence přistál.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Pilatus PC12 (pouze v létě 2011)|url=http://www.tocna.cz/letadla-na-tocne/pilatus-pc12/|vydavatel=Letiště Točná|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03}}</ref> |
||
== Současnost == |
== Současnost == |
||
[[Soubor:Lockheed 10A N241M 7656 Denton TX 26.07.86 edited-3.jpg|náhled|Letoun, který je dnes uskladněn na letišti Točná – [[Lockheed Electra|Lockheed Electra 10A]], bývalý letoun podnikatele [[Jan Antonín Baťa|Jana Bati]]]] |
[[Soubor:Lockheed 10A N241M 7656 Denton TX 26.07.86 edited-3.jpg|náhled|Letoun, který je dnes uskladněn na letišti Točná – [[Lockheed L-10 Electra|Lockheed Electra 10A]], bývalý letoun podnikatele [[Jan Antonín Baťa|Jana Bati]]]] |
||
Letiště disponuje jednou travnatou dráhou o délce 870 metrů a šířce 30 metrů. Letiště je nově plně oploceno a po dobu rekonstrukce je na něm provoz řízen z provizorního stanoviště AFIS. Na letišti působí modeláři z občanského sdružení Modeláři Točná, o.s. Na letišti je dětské hřiště pro veřejnost. |
Letiště disponuje jednou travnatou dráhou o délce 870 metrů a šířce 30 metrů. Letiště je nově plně oploceno a po dobu rekonstrukce je na něm provoz řízen z provizorního stanoviště AFIS. Na letišti působí modeláři z občanského sdružení Modeláři Točná, o.s. Na letišti je dětské hřiště pro veřejnost. |
||
| Řádek 44: | Řádek 49: | ||
V hangárech letiště Točná jsou nastálo uskladněna následující letadla: |
V hangárech letiště Točná jsou nastálo uskladněna následující letadla: |
||
* [[Lockheed L-10 Electra|Lockheed Electra 10A]] (OK-CTB, výr. č. 1091) – bývalý letoun významného českého podnikatele [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]], v roce 2015 se vrátilo po 71 letech ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], kde bylo financemi z aeroklubu Točná zrekonstrováno.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Zrekonstruované Baťovo letadlo přiletělo z Ameriky, zabydlí se na Točné|periodikum=iDNES.cz|url=http://praha.idnes.cz/do-ceska-dorazil-lockheed-jana-antonina-bati-fe8-/praha-zpravy.aspx?c=A150528_110533_praha-zpravy_bur|datum vydání=2015-05-28|datum přístupu=2017-03-04}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Do Česka se vrací legendární letoun Electra, létal s ním Baťa i hrdinové RAF|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/do-ceska-se-vraci-legendarni-letoun-electra-letal-s-nim-bata-i-hrdinove-raf-1ln-/domaci.aspx?c=A101014_190847_domaci_vel|datum vydání=2010-10-14|datum přístupu=2017-03-04}}</ref> Pravidelně se účastní leteckých dnů v česku i zahraničí. |
* [[Lockheed L-10 Electra|Lockheed Electra 10A]] (OK-CTB, výr. č. 1091) – bývalý letoun významného českého podnikatele [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]], v roce 2015 se vrátilo po 71 letech ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], kde bylo financemi z aeroklubu Točná zrekonstrováno.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Zrekonstruované Baťovo letadlo přiletělo z Ameriky, zabydlí se na Točné|periodikum=iDNES.cz|url=http://praha.idnes.cz/do-ceska-dorazil-lockheed-jana-antonina-bati-fe8-/praha-zpravy.aspx?c=A150528_110533_praha-zpravy_bur|datum vydání=2015-05-28|datum přístupu=2017-03-04}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Do Česka se vrací legendární letoun Electra, létal s ním Baťa i hrdinové RAF|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/do-ceska-se-vraci-legendarni-letoun-electra-letal-s-nim-bata-i-hrdinove-raf-1ln-/domaci.aspx?c=A101014_190847_domaci_vel|datum vydání=2010-10-14|datum přístupu=2017-03-04}}</ref> Pravidelně se účastní leteckých dnů v česku i zahraničí. |
||
* [[Mráz M-1 Sokol|Sokol M1C]] (OK-CSR, výr. č. 142) – první československý poválečný letoun, byl vyroben v roce 1947. Přeletěl do Německa a následovně létal ve Švýcarsku. V Česku se objevil v roce 1989, v roce byl zgenerálkován a v roce 2013 odkoupen |
* [[Mráz M-1 Sokol|Sokol M1C]] (OK-CSR, výr. č. 142) – první československý poválečný letoun, byl vyroben v roce 1947. Přeletěl do Německa a následovně létal ve Švýcarsku. V Česku se objevil v roce 1989, v roce byl zgenerálkován a v roce 2013 odkoupen Leteckým muzeem Točná. V současnosti jde o jeden ze dvou letuschopných letadel tohoto typu na světě. |
||
* [[Avia BH-5]] (L-BOSA) – replika vybavená originálním motorem [[Walter NZ-60]] |
* [[Avia BH-5]] (L-BOSA) – replika vybavená originálním motorem [[Walter NZ-60]] |
||
* 2x [[Antonov An-2]] – na letišti jsou k vidění také tyto dva letouny, jeden na dětském hřišti (žlutý) a jeden v hangáru (tmavě zelený) |
* 2x [[Antonov An-2]] – na letišti jsou k vidění také tyto dva letouny, jeden na dětském hřišti (žlutý) a jeden v hangáru (tmavě zelený) |
||
Verze z 4. 3. 2017, 19:18
| Točná | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Nejbližší město | Praha (10 km do centra) |
| Typ letiště | neveřejné vnitrostátní civilní |
| Provozovatel | Letecké Muzeum Točná s.r.o. |
| Otevření | 31. 3. 1946 |
| Kód letiště ICAO | LKTC |
| Kód letiště IATA | — |
| Souřadnice | 49°59′6″ s. š., 14°25′31″ v. d. |
 | |
| Nadmořská výška | 1027 ft / 313 m |
| Statistika | |
| Pohybů | 6 000 |
| Odkazy | |
| Web | Oficiální web a Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
- 09/27 – tráva, 870×30 m
Šablona:Infobox - letiště/Konec
Letiště Točná je neveřejné vnitrostátní letiště ležící na katastru městské části Praha 12, Točná, poblíž obce Cholupice. Provozovatelem je Letecké muzeum Točná s.r.o. Neklade za cíle stát se hlavním sportovním letištěm Prahy, ale shromáždit zajímavá historická letadla v letuschopném stavu.[1] Zároveň je místem k trávením volného času, nachází se zde například dětské hřiště a kolem letiště vedou cyklostezky.
Historie
Československo
Už od dvacátých let se na svahu nad Zbraslaví občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v Modřanech pobočka Masarykovy letecké ligy, která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko Českého národního aeroklubu (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun Polikarpov Po-2 a později letouny Aero C-104 a Piper Cub z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých.
V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Svůj vrchol zažilo letiště v padesátých letech, kdy byl provoz Svazarmu dotován a letiště disponovalo travnatou dráhou o délce 800 a šířce 100 metrů. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport.
Česko
Aeroklub Točná
Od roku 1989 provoz letiště převzal Aeroklub Točná, který vznikl rozpadem Svazarmu po sametové revoluci. Nevyřešené vztahy s majiteli pozemků pod dráhou vedly k tomu, že dráha byla zkrácena na 550 metrů.
Aeroklub Točná, který byl po zániku Svazarmu součástí Aeroklubu ČR, vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010. Aeroklub Točná nadále působí na letišti Slaný.[2] Působí ve zdejších zrekonstruovaných prostorech bývalém areálu Agrochemického podniku.
Revitalizace
V roce 2008 letiště odkoupil český podnikatel a zakladatel serveru Seznam.cz, Ivo Lukačovič. V roce 2010 se provozovatelem stalo Letecké muzeum Točná s.r.o. (společnost Iva Lukačovice) a byl zahájen proces revitalizace letiště. Vyřešili se pozemkové spory a v roce 2011 se otevřelo letiště po rekonstrukci a s nejdelší dráhou historii – 870 metrů.
Na letišti byl v roce 2011 na pár měsíců uskladněn Pilatus PC-12, což je technicky nejsofistikovanější letoun co zde za celou existence přistál.[3]
Současnost
Letiště disponuje jednou travnatou dráhou o délce 870 metrů a šířce 30 metrů. Letiště je nově plně oploceno a po dobu rekonstrukce je na něm provoz řízen z provizorního stanoviště AFIS. Na letišti působí modeláři z občanského sdružení Modeláři Točná, o.s. Na letišti je dětské hřiště pro veřejnost.
Letadla
V hangárech letiště Točná jsou nastálo uskladněna následující letadla:
- Lockheed Electra 10A (OK-CTB, výr. č. 1091) – bývalý letoun významného českého podnikatele Jana Antonína Bati, v roce 2015 se vrátilo po 71 letech ze Severní Ameriky, kde bylo financemi z aeroklubu Točná zrekonstrováno.[4][5] Pravidelně se účastní leteckých dnů v česku i zahraničí.
- Sokol M1C (OK-CSR, výr. č. 142) – první československý poválečný letoun, byl vyroben v roce 1947. Přeletěl do Německa a následovně létal ve Švýcarsku. V Česku se objevil v roce 1989, v roce byl zgenerálkován a v roce 2013 odkoupen Leteckým muzeem Točná. V současnosti jde o jeden ze dvou letuschopných letadel tohoto typu na světě.
- Avia BH-5 (L-BOSA) – replika vybavená originálním motorem Walter NZ-60
- 2x Antonov An-2 – na letišti jsou k vidění také tyto dva letouny, jeden na dětském hřišti (žlutý) a jeden v hangáru (tmavě zelený)
Odkazy
Reference
- ↑ Naše vize [online]. Letiště Točná [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Aeroklub Točná. Aeroklub Točná [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Pilatus PC12 (pouze v létě 2011) [online]. Letiště Točná [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Zrekonstruované Baťovo letadlo přiletělo z Ameriky, zabydlí se na Točné. iDNES.cz [online]. 2015-05-28 [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Do Česka se vrací legendární letoun Electra, létal s ním Baťa i hrdinové RAF. iDNES.cz [online]. 2010-10-14 [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Točná na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Modeláři Točná
