Slunéčko sedmitečné: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:
| čeleď = [[slunéčkovití]] (Coccinellidae)
| čeleď = [[slunéčkovití]] (Coccinellidae)
| rod = [[slunéčko]] (''Coccinella'')
| rod = [[slunéčko]] (''Coccinella'')
| binomické jméno = Coccinella septempunctata
| binomické jméno = coconut televize
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1758]]
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1758]]
}}
}}

Verze z 26. 2. 2017, 16:17

Jak číst taxoboxSlunéčko sedmitečné
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
Čeleďslunéčkovití (Coccinellidae)
Rodslunéčko (Coccinella)
Binomické jméno
coconut televize
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Larva spásající mšice

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), lidově nazývaná též beruška, berunka nebo sluníčko je nejběžnějším slunéčkem v Evropě a vedle mandelinky bramborové jeden z nejznámějších brouků. Podle latinského názvu se slunéčko sedmitečné označuje v Severní Americe jako C-7.

Vzhled

Slunéčko sedmitečné je asi 10-11 mm dlouhé, tvar těla je téměř polokulovitý, jen mírně protáhlý dopředu. Má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Z jeho zbarvení je odvozeno jeho pojmenování, české i latinské (z latiny septem = sedm a punctum = tečka). Larva je šedočerná, někdy i s nádechem hnědé nebo modré, s četnými černými a méně četnými žlutooranžovými, oranžovými nebo červenooranžovými skvrnami.

Vývoj

Samička na jaře volně naklade vajíčka do štěrbin nebo na spodní strany listů. Larvy se vylíhnou zhruba po týdnu a zakuklí se v závislosti na teplotě tak 30-60 dnů (čím tepleji, tím je vývoj rychlejší). Vykrmené larvy se zakuklí a po týdnu či dvou se ze závěsu na rostlinách vylíhne zbrusu nová beruška – je jasně červená, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, jsou tmavší, až do hněda. Mladá slunéčka přezimují, teprve druhým rokem se rozmnoží a ještě v létě jejich život končí.

Slunéčko sedmitečné při rozmnožování

Rozšíření a význam

Slunéčko sedmitečné je velmi rozšířeným druhem žijícím téměř všude, kde se vyskytují mšice a červci, jimiž se živí jak larvy, tak dospělí jedinci. Je považována za užitečný druh efektivně likvidující výše zmíněné škůdce (jedna larva zkonzumuje během svého vývoje až přes 600 mšic) a jakožto taková byla úmyslně zavlečena do Severní Ameriky, v níž se teď běžně vyskytuje.

Obrana před predací

Dospělec se v nebezpečí stává zdánlivě mrtvým a bezvládně padá na zem (tzv. katalepsie). Je-li s ním manipulováno, vylučuje oranžovou šťávu obsaženou v hemolymfě obsahující alkaloidy (například coccinellin), díky čemuž je pro řadu potenciálních predátorů (zejména ptáků) nechutná a jedovatá. Podobně jedovaté jsou i larvy a kukly. Z tohoto důvodu mají slunéčka jen omezené množství potenciálních nepřátel.

Externí odkazy