Jaroslav Procházka (1897): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Autoritní data
doplnění
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba
| místo narození = [[Plzeň]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
'''Jaroslav Procházka''' ([[26. červen|26. června]] [[1897]] v [[Plzeň|Plzni]] – [[7. srpen|7. srpna]] [[1980]] v [[Praha|Praze]]) byl český právník ([[Doktor práv|JUDr.]]), profesor a rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], osvětový důstojník, [[armádní generál]] a náčelník Generálního štábu [[Československá armáda|Československé armády]], komunistický [[Publicistika|publicista]] a [[překladatel]], člen korespondent [[Československá akademie věd|ČSAV]], bratr [[Vladimír Procházka (politik KSČ)|Vladimíra Procházky]].
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}}
}}

'''Jaroslav Procházka''' ([[26. červen|26. června]] [[1897]] v [[Plzeň|Plzni]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067258/plzen-074_3200-n?x=94&y=328&w=373&h=136 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Plzeň </ref> – [[7. srpen|7. srpna]] [[1980]] v [[Praha|Praze]]), byl český právník ([[Doktor práv|JUDr.]]), profesor a rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], osvětový důstojník, [[armádní generál]] a náčelník Generálního štábu [[Československá armáda|Československé armády]], komunistický [[Publicistika|publicista]] a [[překladatel]], člen korespondent [[Československá akademie věd|ČSAV]], bratr [[Vladimír Procházka (politik KSČ)|Vladimíra Procházky]].


== Život ==
Byl [[Československé legie|československý legionář]] v Rusku a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal politicky. Od roku [[1925]] byl člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1945–1952 v [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]), od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]], od té doby do roku [[1945]] také člen [[Komunistická strana Sovětského svazu|VKS(b)]]. Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový [[důstojník]] v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na [[Ministerstvo národní obrany|ministerstvu národní obrany]] (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]].<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref>
Byl [[Československé legie|československý legionář]] v Rusku a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal politicky. Od roku [[1925]] byl člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1945–1952 v [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]), od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]], od té doby do roku [[1945]] také člen [[Komunistická strana Sovětského svazu|VKS(b)]]. Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový [[důstojník]] v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na [[Ministerstvo národní obrany|ministerstvu národní obrany]] (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]].<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref>


Řádek 8: Řádek 13:
== Pocty ==
== Pocty ==
V roce [[1962]] byl jmenován členem korespondentem [[ČSAV]], v roce [[1963]] mu byl udělen [[Řád republiky]]. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů.
V roce [[1962]] byl jmenován členem korespondentem [[ČSAV]], v roce [[1963]] mu byl udělen [[Řád republiky]]. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů.

== Dílo ==
== Dílo ==
* {{NK ČR|jk01101156}}
* {{NK ČR|jk01101156}}

=== Překlady ===
=== Překlady ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádek 19: Řádek 26:
| počet stran = 342
| počet stran = 342
}}
}}

== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===

Verze z 25. 2. 2017, 21:10

Jaroslav Procházka
rektor UK Jaroslav Procházka, 1958
rektor UK Jaroslav Procházka, 1958
Narození26. června 1897
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. srpna 1980 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagog
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Politická stranaKomunistická strana Československa
PříbuzníVladimír Procházka (sourozenec)
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1958–1966)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Procházka (26. června 1897 v Plzni[1]7. srpna 1980 v Praze), byl český právník (JUDr.), profesor a rektor Univerzity Karlovy, osvětový důstojník, armádní generál a náčelník Generálního štábu Československé armády, komunistický publicista a překladatel, člen korespondent ČSAV, bratr Vladimíra Procházky.

Život

Byl československý legionář v Rusku a Francii. Od roku 1921 psal politicky. Od roku 1925 byl člen KSČ (1945–1952 v ÚV KSČ), od roku 1931 pobýval v Sovětském svazu, kde překládal díla Karla Marxe a V. I. Lenina, od té doby do roku 1945 také člen VKS(b). Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový důstojník v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na ministerstvu národní obrany (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety 19501952 náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru sovětské armády. Nejspíše měl také podíl na odsouzení Heliodora Píky.[2]

Poté opustil aktivní službu a byl jmenován profesorem Vysoké školy politických a hospodářských věd a UK. Jeho obory byly dějiny KSSS a mezinárodního dělnického hnutí, dějiny československých jednotek za druhé světové války. V letech 1958/1959–1965/1966 byl rektorem UK.

Pocty

V roce 1962 byl jmenován členem korespondentem ČSAV, v roce 1963 mu byl udělen Řád republiky. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů.

Dílo

Překlady

  • Dějiny všesvazové komunistické strany (bolševiků). Praha: Svoboda, 1945. 342 s. 

Odkazy

Reference

Literatura

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce:
Miroslav Katětov
1958/19591965/1966
Jaroslav Procházka (1897)
Nástupce:
Oldřich Starý