Jaroslav Procházka (1897): Porovnání verzí
m Autoritní data |
doplnění |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba |
{{Infobox - osoba |
||
| místo narození = [[Plzeň]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}} |
|||
⚫ | '''Jaroslav Procházka''' ([[26. červen|26. června]] [[1897]] v [[Plzeň|Plzni]] – [[7. srpen|7. srpna]] [[1980]] v [[Praha|Praze]]) byl český právník ([[Doktor práv|JUDr.]]), profesor a rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], osvětový důstojník, [[armádní generál]] a náčelník Generálního štábu [[Československá armáda|Československé armády]], komunistický [[Publicistika|publicista]] a [[překladatel]], člen korespondent [[Československá akademie věd|ČSAV]], bratr [[Vladimír Procházka (politik KSČ)|Vladimíra Procházky]]. |
||
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}} |
|||
}} |
|||
⚫ | '''Jaroslav Procházka''' ([[26. červen|26. června]] [[1897]] v [[Plzeň|Plzni]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067258/plzen-074_3200-n?x=94&y=328&w=373&h=136 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Plzeň </ref> – [[7. srpen|7. srpna]] [[1980]] v [[Praha|Praze]]), byl český právník ([[Doktor práv|JUDr.]]), profesor a rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], osvětový důstojník, [[armádní generál]] a náčelník Generálního štábu [[Československá armáda|Československé armády]], komunistický [[Publicistika|publicista]] a [[překladatel]], člen korespondent [[Československá akademie věd|ČSAV]], bratr [[Vladimír Procházka (politik KSČ)|Vladimíra Procházky]]. |
||
== Život == |
|||
Byl [[Československé legie|československý legionář]] v Rusku a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal politicky. Od roku [[1925]] byl člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1945–1952 v [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]), od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]], od té doby do roku [[1945]] také člen [[Komunistická strana Sovětského svazu|VKS(b)]]. Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový [[důstojník]] v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na [[Ministerstvo národní obrany|ministerstvu národní obrany]] (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]].<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref> |
Byl [[Československé legie|československý legionář]] v Rusku a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal politicky. Od roku [[1925]] byl člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1945–1952 v [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]), od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]], od té doby do roku [[1945]] také člen [[Komunistická strana Sovětského svazu|VKS(b)]]. Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový [[důstojník]] v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na [[Ministerstvo národní obrany|ministerstvu národní obrany]] (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]].<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref> |
||
Řádek 8: | Řádek 13: | ||
== Pocty == |
== Pocty == |
||
V roce [[1962]] byl jmenován členem korespondentem [[ČSAV]], v roce [[1963]] mu byl udělen [[Řád republiky]]. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů. |
V roce [[1962]] byl jmenován členem korespondentem [[ČSAV]], v roce [[1963]] mu byl udělen [[Řád republiky]]. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
* {{NK ČR|jk01101156}} |
* {{NK ČR|jk01101156}} |
||
=== Překlady === |
=== Překlady === |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
Řádek 19: | Řádek 26: | ||
| počet stran = 342 |
| počet stran = 342 |
||
}} |
}} |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
Verze z 25. 2. 2017, 21:10
Jaroslav Procházka | |
---|---|
rektor UK Jaroslav Procházka, 1958 | |
Narození | 26. června 1897 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. srpna 1980 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | pedagog |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Politická strana | Komunistická strana Československa |
Příbuzní | Vladimír Procházka (sourozenec) |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1958–1966) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Procházka (26. června 1897 v Plzni[1] – 7. srpna 1980 v Praze), byl český právník (JUDr.), profesor a rektor Univerzity Karlovy, osvětový důstojník, armádní generál a náčelník Generálního štábu Československé armády, komunistický publicista a překladatel, člen korespondent ČSAV, bratr Vladimíra Procházky.
Život
Byl československý legionář v Rusku a Francii. Od roku 1921 psal politicky. Od roku 1925 byl člen KSČ (1945–1952 v ÚV KSČ), od roku 1931 pobýval v Sovětském svazu, kde překládal díla Karla Marxe a V. I. Lenina, od té doby do roku 1945 také člen VKS(b). Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový důstojník v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na ministerstvu národní obrany (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety 1950–1952 náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru sovětské armády. Nejspíše měl také podíl na odsouzení Heliodora Píky.[2]
Poté opustil aktivní službu a byl jmenován profesorem Vysoké školy politických a hospodářských věd a UK. Jeho obory byly dějiny KSSS a mezinárodního dělnického hnutí, dějiny československých jednotek za druhé světové války. V letech 1958/1959–1965/1966 byl rektorem UK.
Pocty
V roce 1962 byl jmenován členem korespondentem ČSAV, v roce 1963 mu byl udělen Řád republiky. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů.
Dílo
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Procházka (1897)
Překlady
- Dějiny všesvazové komunistické strany (bolševiků). Praha: Svoboda, 1945. 342 s.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
- ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/117525
Literatura
- Procházka Jaroslav, *1897 in Příruční slovník naučný, díl III. s. 725
Rektoři Univerzity Karlovy | ||
---|---|---|
Předchůdce: Miroslav Katětov |
1958/1959 – 1965/1966 Jaroslav Procházka (1897) |
Nástupce: Oldřich Starý |