Nová divočina: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 2. 2017, 22:59

Takzvaná nová divočina je specifický typ prostředí, který vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléze však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných vlastnímu vývoji určenému především spontánními přírodními procesy.^[1]^[2]

Popis a klasifikace

Dle způsobu vzniku se rozlišuje několik typů nové divočinyː

Postagrární (opuštěná pole, louky, sady, pastviny, vinice)
Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, pískovny, výsypky, haldy a odvaly, nevyužívaná poddolovaná území)
Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály a jiné brownfieldy)
Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)^[3]

Existuje několik typických znaků, které tento jinak značně heterogenní soubor lokalit spojují. Je to např. ostrý časový předěl mezi opuštěním lokality a krátká doba, kdy zde nabydou převahy spontánní sukcesní procesy, a rovněž víceméně krátkodobá anebo neodhadnutelná doba jejich trvání. Typické je i nejasné vymezení prostorových hranic nové divočiny – často jde o oblasti, která se na mapě města jeví jako "bílá místa", "země nikoho" atp., která však volně přecházejí do organizovanějších forem zeleně či se postupně šíří. Zpravidla jsou to místa bez oficiálního managementu.^[1]

Biologická charakteristika

Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích sukcese, jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných ruderálních druhů a apofytů, ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami (křen selský, ořešák královský, šeříky, mahónie), invazními neofyty (pajasan žláznatý, javor jasanolistý, zlatobýly, křídlatky, škumpa), liánami (loubinec pětilistý, chmel otáčivý, břečťan popínavý, plamének plotní), konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience (svída krvavá, ptačí zob obecný, růže šípková, bez černý, slivoň trnka, slivoň slíva, některé topoly) nebo různými pionýrskými dřevinami (bříza, osika, vrba jíva). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.^[4]

Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny lišky, zajíci nebo bažanti, kteří takto vytvořenými biokoridory nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby.

Význam

Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky bezdomovců.^[5] Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o „archetypálním strachu člověka z divočiny“.^[5]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b HOŘEJŠÍ, Johana. Nová divočina a její teoretické uchopení na příkladu Rohanského ostrova. Diplomová práce. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2015.
↑ PRACH, Karel. Divočina v české krajině. Vesmír. 2010, čís. 12. Dostupné online.
↑ LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině I. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 4, s. 12–13. Dostupné online.
↑ Jak funguje nová divočina [online]. scienceworld.cz. Dostupné online.
↑ ^a ^b LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině II. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 5, s. 22–23. Dostupné online.

Literatura

Radek Mikoláš, Jan A. Šturmaː Divoká příroda Prahy a blízkého okolí. Academia a Dokořán, Praha 2015

Externí odkazy

Rozhovor o nové divočině s botanikem Jiřím Sádlem

[:1-1] HOŘEJŠÍ, Johana. Nová divočina a její teoretické uchopení na příkladu Rohanského ostrova. Diplomová práce. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2015.

[2] PRACH, Karel. Divočina v české krajině. Vesmír. 2010, čís. 12. Dostupné online.

[3] LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině I. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 4, s. 12–13. Dostupné online.

[4] Jak funguje nová divočina [online]. scienceworld.cz. Dostupné online.

[:0-5] LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině II. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 5, s. 22–23. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Slatinická výsypka 2013 24.JPG|náhled|Nová divočina kolonizující [[Slatinická výsypka|Slatinickou výsypku]]]]
 [[Soubor:Ruina letního kina.jpg|náhled|Nová divočina v ruinách letního kina]]
-Takzvaná '''nová divočina''' vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Prach|jméno = Karel|titul=Divočina v české krajině|periodikum=Vesmír|odkaz na periodikum=Vesmír (časopis)|rok=2010|číslo=12|url=http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine}}</ref>
+Takzvaná '''nová divočina''' je specifický typ prostředí, který vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléze však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných vlastnímu vývoji určenému především spontánními přírodními procesy.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Hořejší|jméno=Johana|příjmení2=|jméno2=|titul=Nová divočina a její teoretické uchopení na příkladu Rohanského ostrova|vydání=Diplomová práce|vydavatel=Univerzita Karlova|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Prach|jméno=Karel|titul=Divočina v české krajině|periodikum=Vesmír|odkaz na periodikum=Vesmír (časopis)|rok=2010|číslo=12|url=http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine}}</ref>
 == Popis a klasifikace ==
 Dle způsobu vzniku se rozlišuje několik typů nové divočinyː
 * Postagrární (opuštěná pole, louky, sady, pastviny, vinice)
-* Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, pískovny, haldy a odvaly, nevyužívaná poddolovaná území)
+* Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, [[Pískovna|pískovny]], výsypky, haldy a [[Výsypka|odvaly]], nevyužívaná poddolovaná území)
-* Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály)
+* Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály a jiné [[Brownfield|brownfieldy]])
 * Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
 * Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině I|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=4|strany =12–13|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf}}</ref>
-[[Soubor:Cyklostezka podél bývalého nákladového nádraží Rohanský ostrov a panelová cesta.jpg|náhled|Nová divočina na místě bývalého nákladového nádraží na [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] v Praze]]
+Existuje několik typických znaků, které tento jinak značně heterogenní soubor lokalit spojují. Je to např. ostrý časový předěl mezi opuštěním lokality a krátká doba, kdy zde nabydou převahy spontánní sukcesní procesy, a rovněž víceméně krátkodobá anebo neodhadnutelná doba jejich trvání. Typické je i nejasné vymezení prostorových hranic nové divočiny – často jde o oblasti, která se na mapě města jeví jako "bílá místa", "země nikoho" atp., která však volně přecházejí do organizovanějších forem zeleně či se postupně šíří. Zpravidla jsou to místa bez oficiálního managementu.<ref name=":1" />[[Soubor:Cyklostezka podél bývalého nákladového nádraží Rohanský ostrov a panelová cesta.jpg|náhled|Nová divočina na místě bývalého nákladového nádraží na [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] v Praze]]
-Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných [[Ruderální druh|ruderálních druhů]] a [[Apofyty|apofytů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y, [[mahónie]]), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[růže šípková]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]], některé [[Topol|topoly]]). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Jak funguje nová divočina|vydavatel=scienceworld.cz|url=http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile}}</ref>
+== Biologická charakteristika ==
-Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Zajíc polní|zajíci]] nebo [[Bažant obecný|bažanti]], kteří takto vytvořenými [[Biokoridor|biokoridory]] nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby.
+Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných [[Ruderální druh|ruderálních druhů]] a [[Apofyty|apofytů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y, [[mahónie]]), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]], [[Zlatobýl|zlatobýly]], [[Křídlatka|křídlatky]], [[škumpa]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]], [[plamének plotní]]), konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[růže šípková]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]], některé [[Topol|topoly]]) nebo různými pionýrskými dřevinami ([[Bříza bělokorá|bříza]], [[Topol osika|osika]], [[vrba jíva]]). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Jak funguje nová divočina|vydavatel=scienceworld.cz|url=http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile}}</ref>
+Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Zajíc polní|zajíci]] nebo [[Bažant obecný|bažanti]], kteří takto vytvořenými [[Biokoridor|biokoridory]] nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby.[[Soubor:Nákladové nádraží Žižkov, zarážedla.jpg|náhled|Prostor [[Praha-Žižkov (nákladové nádraží)|nákladového nádraží Žižkov]] zarůstající novou divočinou]]
 == Význam ==
-[[Soubor:Nákladové nádraží Žižkov, zarážedla.jpg|náhled|Prostor [[Praha-Žižkov (nákladové nádraží)|nákladového nádraží Žižkov]] zarůstající novou divočinou]]
 Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině II|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=5|strany =22–23|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf}}</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o „archetypálním strachu člověka z divočiny“.<ref name=":0" />
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 === Reference ===
 <references />
+=== Literatura ===
+* Radek Mikoláš, Jan A. Šturmaː ''Divoká příroda Prahy a blízkého okolí''. Academia a Dokořán, Praha 2015
 === Externí odkazy ===
@@ Řádek 28: / Řádek 31: @@
 {{Portály|Životní prostředí|Příroda}}
 [[Kategorie:Ekologie]]
-[[Kategorie:Fytocenologie]]
+[[Kategorie:Biotopy v Česku]]