John Osborne: Porovnání verzí

John James Osborne
John James Osborne
Rodné jméno	John James Osborne
Narození	12. prosince 1929; Londýn
Úmrtí	24. prosince 1994 (ve věku 65 let); Shropshire
Příčina úmrtí	diabetes mellitus
Povolání	herec, dramatik, scenárista, spisovatel a filmový herec
Ocenění	Oscar za nejlepší scénář (1962); PEN/Ackerley Prize
Nábož. vyznání	anglikánství
Choť	Mary Ure (1957–1963); Jill Bennettová (1968–1978); Penelope Gilliatt
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 2. 2017, 17:13

John James Osborne [Ozbrn] (12. prosince 1929 – 24. prosince 1994) byl anglický dramatik, představitel tzv. rozhněvaných mladých mužů

J. Osborne studoval na Belmont College v Devonu, ale v roce 1945 byl vyloučen, protože řediteli školy vrátil pohlavek. Brzy začal pracovat v divadle, nejprve jako asistent režie brzy byl využíván i jako herec. Roce 1963 získal Oscara za adaptaci Toma Jonese.

Zemřel na komplikace spojené s cukrovkou.

Dílo

Jeho dílo vychází z myšlenek rozhněvaných mladých mužů, jejichž byl výraznou osobností, později – v 70. a 80. letech – se pokoušel o avantgardní přístup, který se ne vždy setkal s úspěchem, často vyzněl nepřesvědčivě. Tvorba J. Osborna výrazně ovlivnila nejen britské, ale i světové divadlo.

Osobní nepřítel
Ďábel v ní
Ohlédni se v hněvu – 1956, zfilmováno. V této hře stvořil prototyp „rozhněvaného mladého muže“, který revoltuje proti tradičním hodnotám anglické společnosti. Jimmy Porter je mladý revoltující intelektuál dělnického původu. Kritizuje rozkastování společnosti na lepší a horší. Útočí především na své blízké, zejména na svou ženu Alison (dcera koloniálního důstojníka). Tyto konflikty vedou k manželské krizi a k odloučení. Na konci této hry však manželé k sobě nachází cestu.
Komik – 1957
Svět Paula Slickeyeho – 1959, protiměšťácká fraška
Luther – 1961, historická hra
Krev Bambergů – 1962
Nepřípustné svědectví – 1964
Můj vlastenec – 1965
Hotel v Amsterodamu – 1968
Pocit lhostejnosti
Deja Vu 1991 – pokračování jeho nejlepšího díla Ohlédni se v hněvu, zdaleka nedosahuje jeho kvalit.

Mimo dramat psal také scénáře, většinou se jednalo o adaptace jeho vlastních her. Dále je potřeba zmínit jeho hereckou kariéru, zahrál si např. ve filmu Get Carter a Flash Gordon.

Jeho dvoudílná autobiografie byla oceněna řadou cen, ačkoli se často jednalo spíše o ocenění celoživotního díla než tohoto díla.

Člověk lepšího postavení – 1981
Takřka gentleman – 1991

Odkazy

Externí odkazy

Osoba John James Osborne ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je John Osborne

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{infobox - osoba}}
-'''John James Osborne''' [Ozbrn] ([[12. prosinec|12. prosince]] [[1929]] - [[24. prosinec|24. prosince]] [[1994]]) byl anglický dramatik, představitel tzv. [[Rozhněvaní mladí muži|rozhněvaných mladých mužů]]
+'''John James Osborne''' [Ozbrn] ([[12. prosinec|12. prosince]] [[1929]] – [[24. prosinec|24. prosince]] [[1994]]) byl anglický dramatik, představitel tzv. [[Rozhněvaní mladí muži|rozhněvaných mladých mužů]]
 J. Osborne studoval na Belmont College v [[Devon (hrabství)|Devonu]], ale v roce [[1945]] byl vyloučen, protože řediteli školy vrátil pohlavek. Brzy začal pracovat v divadle, nejprve jako asistent režie brzy byl využíván i jako herec. Roce [[1963]] získal [[Oscar]]a za adaptaci Toma Jonese.
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 == Dílo ==
-Jeho dílo vychází z myšlenek [[Rozhněvaní mladí muži|rozhněvaných mladých mužů]], jejichž byl výraznou osobností, později - v 70. a 80. letech - se pokoušel o avantgardní přístup, který se ne vždy setkal s úspěchem, často vyzněl nepřesvědčivě. Tvorba J. Osborna výrazně ovlivnila nejen britské, ale i světové divadlo.
+Jeho dílo vychází z myšlenek [[Rozhněvaní mladí muži|rozhněvaných mladých mužů]], jejichž byl výraznou osobností, později – v 70. a 80. letech – se pokoušel o avantgardní přístup, který se ne vždy setkal s úspěchem, často vyzněl nepřesvědčivě. Tvorba J. Osborna výrazně ovlivnila nejen britské, ale i světové divadlo.
 * ''Osobní nepřítel''
 * '' Ďábel v ní''
-* ''Ohlédni se v hněvu'' - [[1956]], zfilmováno. V této hře stvořil prototyp „rozhněvaného mladého muže“, který revoltuje proti tradičním hodnotám anglické společnosti. Jimmy Porter je mladý revoltující intelektuál dělnického původu. Kritizuje rozkastování společnosti na lepší a horší. Útočí především na své blízké, zejména na svou ženu Alison (dcera koloniálního důstojníka). Tyto konflikty vedou k manželské krizi a k odloučení. Na konci této hry však manželé k sobě nachází cestu.
+* ''Ohlédni se v hněvu'' – [[1956]], zfilmováno. V této hře stvořil prototyp „rozhněvaného mladého muže“, který revoltuje proti tradičním hodnotám anglické společnosti. Jimmy Porter je mladý revoltující intelektuál dělnického původu. Kritizuje rozkastování společnosti na lepší a horší. Útočí především na své blízké, zejména na svou ženu Alison (dcera koloniálního důstojníka). Tyto konflikty vedou k manželské krizi a k odloučení. Na konci této hry však manželé k sobě nachází cestu.
-* ''Komik'' - [[1957]]
+* ''Komik'' – [[1957]]
-* ''Svět Paula Slickeyeho'' - [[1959]], protiměšťácká fraška
+* ''Svět Paula Slickeyeho'' – [[1959]], protiměšťácká fraška
-* ''Luther'' - [[1961]], historická hra
+* ''Luther'' – [[1961]], historická hra
-* ''Krev Bambergů'' - [[1962]]
+* ''Krev Bambergů'' – [[1962]]
-* ''Nepřípustné svědectví'' - [[1964]]
+* ''Nepřípustné svědectví'' – [[1964]]
-* ''Můj vlastenec'' - [[1965]]
+* ''Můj vlastenec'' – [[1965]]
-* ''Hotel v Amsterodamu'' - [[1968]]
+* ''Hotel v Amsterodamu'' – [[1968]]
 * ''Pocit lhostejnosti''
-* ''Deja Vu'' [[1991]] - pokračování jeho nejlepšího díla ''Ohlédni se v hněvu'', zdaleka nedosahuje jeho kvalit.
+* ''Deja Vu'' [[1991]] – pokračování jeho nejlepšího díla ''Ohlédni se v hněvu'', zdaleka nedosahuje jeho kvalit.
 Mimo dramat psal také scénáře, většinou se jednalo o adaptace jeho vlastních her. Dále je potřeba zmínit jeho hereckou kariéru, zahrál si např. ve filmu ''Get Carter'' a ''Flash Gordon''.
 Jeho dvoudílná autobiografie byla oceněna řadou cen, ačkoli se často jednalo spíše o ocenění celoživotního díla než tohoto díla.
-* ''Člověk lepšího postavení'' [[1981]])
+* ''Člověk lepšího postavení'' – [[1981]]
-* ''Takřka gentleman'' - [[1991]]
+* ''Takřka gentleman'' – [[1991]]
 == Odkazy ==