Lausanne: Porovnání verzí

Lausanne ; Lausanne
	Katedrála nad městem
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°31′25″ s. š., 6°37′59″ v. d.
Nadmořská výška	495 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Waadt
Okres	Lausanne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	41,37 km²
Počet obyvatel	135 629
Hustota zalidnění	3 278 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.lausanne.ch
PSČ	1000-1008
Označení vozidel	VD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 2. 2017, 23:36

Lausanne [lózan] je švýcarské město v západní frankofonní části země při severním břehu Ženevského jezera. Nachází se 50 km severovýchodně od Ženevy, je hlavním městem kantonu Vaud a okresu Lausanne. V roce 2015 zde žilo přes 135 000 obyvatel a byla tak čtvrtým největším městem v zemi. Ve městě sídlí Spolkový nejvyšší soud, Mezinárodní olympijský výbor, jím řízené a spravované Olympijské muzeum a univerzita UNIL. V roce 1923 zde byla podepsána Lausannská smlouva.

Asi 78 % obyvatel hovoří francouzsky, 5 % německy a 4 % italsky. Přes 40 % obyvatel jsou cizinci, zejména Italové, Španělé, Portugalci, Turci a Asiaté.

Historie

Místo bylo osídleno od neolitu. Keltové zde založili zemědělskou a řemeslnou osadu, kterou Římané dobyli a rozšířili v okrsku dnešní čtvrti La Cité o opevněné castrum a v údolí navazující regionální centrum řemeslnicko-obchodní, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští Alamani, od 3. do 6. století n.l. na jeho místě - v dnešní čtvrti Vidy - prosperovala galo-románská aglomerace. Pozůstatky kamenných staveb římské až galo-románské kamenné osady s templem, obdélnou bazilikou obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb, jsou volně přístupné jako archeologický park mezi dálnicí a campingem, hlavní expozice je v přilehlém muzeu.

V 6. století bylo město již křesťanské a na místě dnešního dómu postaven první biskupský kostel Panny Marie, připomínaný od roku 814 v písemných pramenech. Od 11. do 13. století zažilo město velký rozkvět, roku 1234 získalo městská práva a roku 1275 byla za přítomnosti císaře vysvěcena katedrála. Roku 1476 je obsadilo burgundské vojsko a po jeho porážce u Grandson je vyplundrovali Švýcaři.

Roku 1536 město dobylo bernské vojsko, protestanté reformovali chrámy a biskupství na čas přesídlilo do Fribourgu. Roku 1537 byla založena vyšší církevní škola, později teologická akademie, z niž vznikla roku 1888 univerzita. Lausanne se však stalo poddanským městem a několikrát se pokusilo o vzpouru. Za Helvetské republiky (1798–1803) získalo samostatnost a stalo se hlavním městem nového kantonu. Během industrializace v 19. století zažilo opět velký rozvoj a roku 1856 bylo připojeno k železniční síti.^[1] Průmysl v 19. století postupně vytlačil tradiční vinařství a zemědělství, koncem 20. století jej zase vytlačily finance a služby.

Samospráva

Městský parlament má 100 členů, volených poměrným systémem. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada, volená většinově ve dvou kolech na 5 let. Každý radní vede jeden odbor radnice. Současnou koalici tvoří pět stran, nejsilnější jsou sociální demokraté.

Doprava

Město má hustou síť trolejí, tradiční páteř veřejné dopravy tvoří trolejbusy a autobusy. Tramvaj vzhledem k velkým výškovým rozdílům nikdy nebyla zavedena. Metro má tři trasy, zčásti je vedeno po povrchu nebo na visutých tratích, dvě linky jsou již plně automatizované, bez řidičů.

Pamětihodnosti

Historické město se dělí na La Cité s katedrálou a hradem, La Palud, Le Bourg, Saint-Laurent a Le Pont.

Nejvýznamnější památkou je gotická katedrála Notre-Dame. Z raně křesťanské svatyně byla přestavěná kolem roku 1000, roku 1173 zahájil románskou stavbu trojlodí biskup Laundry de Durnes. Hotová stavba byla vysvěcená roku 1275 za přítomnosti papeže Řehoře X. a římského císaře Rudolfa Habsburského. Cenný soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku tvoří tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). V 1. třetině 16.století biskupové Aymon a Sébastien de Montfalcon dostavěli západní portál a upravovali interiér a křestní kapli. Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v jižním průčelí transeptu má raně gotické barevné vitráže z roku 1235, které vytvořil mistr Pierre z Arrasu, a roku 1894 byly restaurovány. Ostatní sklomalby pocházejí z 18. až 20. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části příčné lodi se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14. století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou, při severním vstupu do chóru je náhrobek Otty von Grandson z roku 1328. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané gotické chórové lavice, jedna ze 13.století patří k nejstarším ve Švýcarsku, ostatní pocházejí z roku 1509. Renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku 1873 slavný francouzský architekt Violet le Duc navrhl a zahájil rekonstrukci katedrály v neogotickém slohu.Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany se 110 rejstříky a pěti manuály.

Z původně biskupského hradu Sainte-Maire se zachovala hranolová obytná věž (donjon) z tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu z pískovce a vápence) ze 13. století a zbytky kaple; přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě. V průčelí je umístěna bronzová socha mons. Davela, významného starosty z doby kolem 1723, vytvořená roku 1898. Další starosta je připomenut bronzovým poprsím na západní straně.
Biskupský palác, stavba na půdorysu tvaru L naproti katedrále byla založena v 11. století, přestavěna do současné podoby ve 14. a 15. století a mnohokrát upravena.
Jacquemardova věž (1380) je pozůstatek středověkého opevnění města.
Náměstí Le Palud je malebné tržiště s radnicí a měšťanskými domy ze 17. až 20. století, odkud se po krytých schodech vystupuje ke katedrále.
Kostel sv. Františka ve čtvrti Le Bourg je gotická bazilika s malovanými klenbami, původně klášterní kostel minoritů ze 13. století, s věží z 15. století; je odsvěcený a slouží koncertům a kulturním akcím města.
Ve vnějších čtvrtích je řada paláců jako Villais de Mon Repos, a bohatých vil z 18. a 19. století, zámky Beaulieu, Béthussy.Denantou, Chateau d'Ouchy' aj.
Z vrchu Le Signal (690 m) severně od centra, kam vede lanovka, je vyhlídka na město i na Ženevské jezero.^[1]

Katedrála od východu
Katedrála z mostu
Interiér
Závěr

Muzea

Muzeum umění Musée des beaux Arts vystavuje umělecké sbírky kantonu.
Archeologické a historické muzeum Musée d'archéologie et d'histoire je impozantní stavba paláce sester Ruminových s věží a vyhlídkou z období belle epoque, postavená roku 1888 podle projektu architekta Gasparda André pro univerzitu, univerzitní knihovnu a muzeum. Ovládá východní část náměstí pod katedrálou. Nejcennější jsou nově instalované archeologické sbírky v 1. patře, zahrnující období od pravěku až do konce středověku, včetně uměleckořemeslných předmětů. Sochařská sbírka není vystavena, 4 sály v mezipatře slouží k příležitostným výstavám. Ve třetím patře je přehledná zoologická expozice vzdělávacího typu.
Římské muzeum Musée romain ve čtvrti Vidy vystavuje archeologické sbírky římské a galo-románské doby
Olympijské muzeum, drobná stavba ve čtvrti Vidy, na niž navazuje kempink.
Musée de l'Élysée je věnováno nejen švýcarské fotografii.
Nadace Ermitáže je soukromé muzeum, pořádající výstavy starého umění.

Univerzita

UNIL Université de Lausanne má 6 fakult, které tvoří moderní stavební komplex z 80. let 20. století. Tento kampus přiléhá k západní hranici města, s nímž je spojen linkou metra č. 1 (konečná Rennens - nádraží). Z někdejších venkovských hospodářských stavení byl zachován mlýn (Mouline), který dal jméno jedné ze stanic metra, sýpka adaptovaná na restauraci (Grange) a část vesnice Dorigny, rovněž název stanice metra.

Sport

Vedle Mezinárodního olympijského výboru a muzea sídlí v Lausanne a blízkém okolí také mezinárodní federace mnoha různých sportů, například ledního hokeje, volejbalu, stolního tenisu, plavání, veslování, šermu, zápasu, sportovního létání a další. V blízkém Nyonu je sídlo UEFA.

Nejznámější sportovní klub je FC Lausanne-Sport.

Osobnosti

Rodáci

David Bennent, herec
Johann Ludwig Burckhardt, cestovatel a orientalista
Alejo Carpentier, spisovatel
Stéphane Chapuisat, fotbalista
Benjamin Constant, spisovatel
Charles Dutoit, dirigent
Vincent Perez, herec a režisér
Bertrand Piccard, psychiatr a vzduchoplavec
Charles Ferdinand Ramuz, spisovatel
Ubol Ratana, thajská princezna
Théophile Alexandre Steinlen, malíř
Bernard Tschumi, architekt
Félix Valloton, malíř
Stanislas Wawrinka, tenista

Obyvatelé

Jean Anouilh, francouzský dramatik
Victoria Eugenia z Battenbergu, královna Španělska
Maurice Béjart, choreograf
Capucine, herečka a modelka
Coco Chanel, módní návrhářka
Charlie Chaplin, herec a režisér
Pierre de Coubertin, zakladatel MOV
Jean-Pascal Delamuraz, politik
Carl Fabergé, klenotník
Edward Gibbon, historik
Ingvar Kamprad, zakladatel firmy IKEA
Stéphane Lambiel, krasobruslař
Carl Gustaf Emil Mannerheim, politik a diplomat
James Mason, herec
Auguste Piccard, vědec, fyzik a vynálezce
Georges Simenon, spisovatel
Karol Szymanowski, hudební skladatel
Eugène Viollet-le-Duc, architekt

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Beadeker, Schweiz, str. 262-266.

Literatura

Karl Baedeker, Schweiz. Leipzig 1924.
Kulturführer Schweiz, Zürich 1982.
Ottův slovník naučný, heslo Lausanne. Sv. 15, str. 724

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lausanne na Wikimedia Commons
(anglicky) Stránky města
(německy) Lausanne v Historisches Lexikon der Schweiz

[A-1] Beadeker, Schweiz, str. 262-266.

[1]

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 Historické město se dělí na ''La Cité'' s katedrálou a hradem, ''La Palud'', ''Le Bourg'', ''Saint-Laurent'' a ''Le Pont''.
-* Nejvýznamnější památkou je gotická '''katedrála Notre-Dame'''. Z raně křesťanské svatyně byla přestavěná kolem roku 1000, roku 1173 zahájil románskou stavbu trojlodí biskup Laundry de Durnes. Hotová stavba byla vysvěcená roku 1275 za přítomnosti papeže [[Řehoř X.|Řehoře X.]] a římského císaře [[Rudolf Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Cenný soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku tvoří tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). V 1. třetině 16.století biskupové Aymon a Sébastien de Montfalcon dostavěli západní portál a upravovali interiér a křestní kapli. Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v jižním průčelí transeptu má raně gotické barevné vitráže z roku 1235, které vytvořil mistr Pierre z Arrasu, a roku 1894 byly restaurovány. Ostatní sklomalby pocházejí z 18. až 20. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části příčné lodi se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14. století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou, při severním vstupu do chóru je náhrobek Otty von Grandson z roku 1328. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané gotické chórové lavice, jedna ze 13.století patří k nejstarším ve Švýcarsku, ostatní pocházejí z roku 1509. Renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku 1873 slavný francouzský architekt [[Violet le Duc]] navrhl a zahájil rekonstrukci katedrály v neogotickém slohu.Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany se 110 rejstříky a pěti manuály.
+* Nejvýznamnější památkou je gotická '''[[Katedrála Notre-Dame (Lausanne)|katedrála Notre-Dame]]'''. Z raně křesťanské svatyně byla přestavěná kolem roku 1000, roku 1173 zahájil románskou stavbu trojlodí biskup Laundry de Durnes. Hotová stavba byla vysvěcená roku 1275 za přítomnosti papeže [[Řehoř X.|Řehoře X.]] a římského císaře [[Rudolf Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Cenný soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku tvoří tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). V 1. třetině 16.století biskupové Aymon a Sébastien de Montfalcon dostavěli západní portál a upravovali interiér a křestní kapli. Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v jižním průčelí transeptu má raně gotické barevné vitráže z roku 1235, které vytvořil mistr Pierre z Arrasu, a roku 1894 byly restaurovány. Ostatní sklomalby pocházejí z 18. až 20. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části příčné lodi se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14. století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou, při severním vstupu do chóru je náhrobek Otty von Grandson z roku 1328. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané gotické chórové lavice, jedna ze 13.století patří k nejstarším ve Švýcarsku, ostatní pocházejí z roku 1509. Renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku 1873 slavný francouzský architekt [[Violet le Duc]] navrhl a zahájil rekonstrukci katedrály v neogotickém slohu.Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany se 110 rejstříky a pěti manuály.
 [[Soubor:Lausanne, Château Saint-Maire, vue des escaliers.jpg|thumb|upright|Hrad Sainte-Maire]]
 * Z původně biskupského hradu '''Sainte-Maire''' se zachovala hranolová obytná věž (''donjon'') z tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu z pískovce a vápence) ze 13. století a zbytky kaple; přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě. V průčelí je umístěna bronzová socha mons. Davela, významného starosty z doby kolem 1723, vytvořená roku 1898. Další starosta je připomenut bronzovým poprsím na západní straně.

Švýcarsko – Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra – (CH)

Kantony a jejich sídla

AG Aargau (Aarau) • AR Appenzell Ausserrhoden (Herisau) • AI Appenzell Innerrhoden (Appenzell) • BS Basilej-město (Basilej) • BL Basilej-venkov (Liestal) • BE Bern (Bern) • ZH Curych (Curych) • FR Fribourg (Fribourg) • GL Glarus (Glarus) • GR Graubünden (Chur) • JU Jura (Delémont) • LU Lucern (Lucern) • NE Neuchâtel (Neuchâtel) • NW Nidwalden (Stans) • OW Obwalden (Sarnen) • SH Schaffhausen (Schaffhausen) • SZ Schwyz (Schwyz) • SO Solothurn (Solothurn) • SG St. Gallen (St. Gallen) • TG Thurgau (Frauenfeld) • TI Ticino (Bellinzona) • UR Uri (Altdorf) • VS Valais (Sion) • VD Vaud (Lausanne) • ZG Zug (Zug) • GE Ženeva (Ženeva)