Vápenec: Porovnání verzí
m přebírání Commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy |
sč, ib, |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - hornina |
|||
| název = Vápenec |
|||
| obrázek = DachsteinkalkBivalvia.jpg |
|||
| popisek = Dachsteinský vápenec s [[fosilie]]mi |
|||
| zařazení = sedimentární |
|||
| složení = [[kalcit]] |
|||
| akcesorie = [[dolomit]], [[křemen]], [[sádrovec]], [[pyrit]], [[siderit]]… |
|||
| textura = masivní, krystalická, pórovitá |
|||
| barva = bílá, šedá |
|||
| hustota = 2,6-3 |
|||
}} |
|||
[[Soubor:Pamukkale00.JPG|thumb|Vápenec v [[Turecko|tureckém]] [[Pamukkale]]]] |
[[Soubor:Pamukkale00.JPG|thumb|Vápenec v [[Turecko|tureckém]] [[Pamukkale]]]] |
||
'''Vápenec''' je celistvá [[sedimentární hornina|sedimentární]] [[hornina]]. V převážné míře (nad 80 %) je složena z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] (CaCO<sub>3</sub>) ať už ve formě [[kalcit]]u, nebo [[aragonit]]u. Jako příměsi se vyskytují dolomit, [[siderit]], [[křemen]], [[jíl]]ové minerály a úlomky [[Fosilie|zkamenělin]]. Vápenec společně s [[Dolomit (hornina)|dolomitem]] tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu [[Země]]. |
'''Vápenec''' je celistvá [[sedimentární hornina|sedimentární]] [[hornina]]. V převážné míře (nad 80 %) je složena z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] (CaCO<sub>3</sub>) ať už ve formě [[kalcit]]u, nebo [[aragonit]]u. Jako příměsi se vyskytují dolomit, [[siderit]], [[křemen]], [[jíl]]ové minerály a úlomky [[Fosilie|zkamenělin]]. Vápenec společně s [[Dolomit (hornina)|dolomitem]] tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu [[Země]]. |
||
Řádek 6: | Řádek 18: | ||
Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme ''organogenní'' nebo také ''organodetritické''. |
Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme ''organogenní'' nebo také ''organodetritické''. |
||
Vápence podléhají [[kras]]ovění. Používají se k výrobě [[oxid vápenatý|páleného vápna]]. |
Vápence podléhají [[kras]]ovění. Používají se k výrobě [[oxid vápenatý|páleného vápna]]. Jemnozrnný vápenec se používá pro tiskovou techniku zvanou [[litografie]] (kamenotisk). |
||
Jemnozrnný vápenec se používá pro tiskovou techniku zvanou [[litografie]] (kamenotisk). |
|||
== Reakce == |
== Reakce == |
||
Řádek 50: | Řádek 61: | ||
* [[Vápnitý pískovec]] |
* [[Vápnitý pískovec]] |
||
* [[Vápenka]] |
* [[Vápenka]] |
||
* [[Adnetský vápenec]] |
|||
* [[Devonský vápenec]] |
* [[Devonský vápenec]] |
||
Verze z 11. 2. 2017, 15:12
Vápenec | |
---|---|
Dachsteinský vápenec s fosiliemi | |
Zařazení | sedimentární |
Hlavní minerály | kalcit |
Akcesorie | dolomit, křemen, sádrovec, pyrit, siderit… |
Textura | masivní, krystalická, pórovitá |
Barva | bílá, šedá |
Hustota | 2,6-3 |
Vápenec je celistvá sedimentární hornina. V převážné míře (nad 80 %) je složena z uhličitanu vápenatého (CaCO3) ať už ve formě kalcitu, nebo aragonitu. Jako příměsi se vyskytují dolomit, siderit, křemen, jílové minerály a úlomky zkamenělin. Vápenec společně s dolomitem tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu Země.
Čisté vápence jsou bílé. Chemicky čistý organodetrický nezpevněný kalový vápenec se nazývá křída[1]. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena (oxidy železa), zejména když je vystavena zvětrávání.
Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme organogenní nebo také organodetritické.
Vápence podléhají krasovění. Používají se k výrobě páleného vápna. Jemnozrnný vápenec se používá pro tiskovou techniku zvanou litografie (kamenotisk).
Reakce
Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí.
pálení vápna:
- CaCO3+ teplo → CaO (pálené vápno) + CO2 (oxid uhličitý)
hašení vápna:
- CaO + H2O → Ca(OH)2 (hašené vápno)
tvrdnutí vápna:
- Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 (vápenec) + H2O
Výskyt
Česko
Český kras, Moravský kras, Čížkovice, Olomoucko a Prostějovsko, Pavlovské vrchy, Prachovice, Štramberk, Sušice atd.
Slovensko
Slovenský kras, Slovenské rudohoří atd.
Svět
Chorvatsko (Dalmácie, pohoří Velebit, Kvarnerský záliv), Slovinsko (pohoří Kras), jižní Francie (Languedoc, Francouzské středohoří), Velká Británie (Portland, Dover), Polsko (Krakovsko-čenstochovská jura), Rumunsko (pohoří Apuseni), Turecko (Pamukkale), Afghánistán (Band-e Amír), Vietnam (zátoka Ha Long), Thajsko (zátoka Phang Nga), Malajsie, Malta, USA (Carlsbadské jeskyně, planina Ozark, Illinois, Indiana) atd.
Využití
Vápenec je důležitou surovinou pro mnoho odvětví průmyslu.
- Cukrovary – vyžadují vysoce čistý vápenec (obsah CaCO3 minimálně 94 %)
- Výroba celulózy
- Hutní výroba (vápenec s velmi malým obsahem hořčíku a fosforu)
- Odsiřování
Odkazy
Reference
- ↑ PETRÁNEK, Jan. Usazené horniny. Praha : Nakladatelství Československé akademie vĕd, 1963. 687 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vápenec na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo vápenec ve Wikislovníku