Adolf Wiesner: Porovnání verzí

Příbuzenstvo
syn	René Wiesner
tchán	Alexandr Brandejs

Adolf Wiesner
	Adolf Wiesner - autoportrét
Narození	31. března 1871 ; Praha ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. října 1942 (ve věku 71 let) ; Koncentrační tábor Terezín ; Protektorát Čechy a Morava
Povolání	malíř a ilustrátor
Manžel(ka)	Helena Wiesnerová
Děti	René Wiesner
Příbuzní	Alexandr Brandejs (tchán)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 9. 2. 2017, 10:53

Adolf Wiesner – (31. března 1871 Praha^[1] – 10. října 1942 Koncentrační tábor Terezín^[2]), byl český akademický malíř a

Život

Adolf Wiesner se narodil na Novém Městě pražském v židovské rodině. Jeho otec Theodor Wiesner byl obchodník dobytkem. Studoval na pražské malířské akademii u profesora Maxmiliána Pirnera. Poté odjel studovat do Drážďan, kde se školil u prof. Laona Pohla. Po Drážďanech odjíždí na malířskou akademii do Mnichova, kde navštěvoval přednášky u prof. Otto Saitze. V roce 1893 se vrátil do Prahy a nastoupil u prof. Vojtěcha Hynajse, který tehdy zahajoval svoji výuku na pražské Akademii. V roce 1896 studium ukončil a zakládá nezávislý časopis české moderny "Volné směry". Wiesner byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1898 vystavoval na prvních památných výstavách spolku Mánes v Topičově salonu. Byl malířem figurálních kompozic a portrétů, nejoblíbenější však byly jeho melancholické náladové krajiny a žánry. Adolf Wiesner byl rovněž člen Sokola, v němž po celé mládí aktivně působil jako cvičitel. V letech 1900 - 1910 pobýval převážně v Paříži, kde se stýkal s A. Muchou a dalšími českými umělci. Pravidelně vystavoval své obrazy v Salonu francouzských umělců. V Paříži se rovněž seznámil svou budoucí ženou Helenou Brandejsovou (1877–1975), dcerou Alexandra Brandejse velkého mecenáše umění. Kolem roku 1903 se žení a v roce 1904 se jim narodil syn René (budoucí známí architekt). Po návratu do Prahy se Wiesner stal jedním z předních pražských portrétistů. Portrétoval známé osobnosti jako např. sochaře Stanislava Suchardu, malíře Alfonse Muchu, spisovatelku Růženu Jesenskou, ing. Emila Kolbena, nebo rentgenologa dr. Václava Švába a řadu dalších. V roce 1916 uspořádal společně se svojí ženou Helenou výstavu v Rubešově galerii v Praze. Nejčastěji portrétoval vlastní ženu Helenu a další členy Brandejsovy rodiny. Jeho klientelou byla převážně pražská židovská společnost a to je také důvod, proč se jeho portrétů zachovalo tak málo. V roce 1939 po okupaci zůstali Adolf a Helena Wiesnerovi v Praze. V roce 1942 byli oba deportováni do terezínského ghetta. Tři měsíce po příjezdu do Terezína Adolf Wiesner 10. října 1942 zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let. Byl pohřben na místním hřbitově.

Galerie

Adolf Wiesner – Chudoba (1942)
Adolf Wiesner – Portrét Bernharda Federera z Janovic, předsedy pohřebního bratrstva
Adolf Wiesner – Portrét Alaxandra Brandejse
Adolf Wiesner – Portrét ing.Emila Kolbena
Adolf Wiesner – Portrét starší ženy v červeném křesle
Adolf Wiesner – Portrét staršího muže v červeném křesle
Adolf Wiesner – Ranní lázeň (1909)

Adolf Wiesner – Ranní lázeň (1909)