Václav Alois Svoboda

Václav Alois Svoboda
Svoboda-Navarovský (portrét z r. 1883)
Narození	11. prosince 1791 Návarov České království České království
Úmrtí	8. ledna 1849 (ve věku 57 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Pseudonym	V. Navarovský
Povolání	překladatel, básník, kritik, učitel, dramaturg a libretista
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Alois Svoboda (11. prosince 1791 Návarov – 8. ledna 1849 Praha) byl český básník a překladatel, píšící česky, latinsky a německy.

Život

Narodil se v majetné rodině sládka z Návarova na Mladoboleslavsku. Studoval na několika středních školách, studium ukončil v Boleslavi, nejvýznamnější pro jeho tvorbu je jeho pobyt v Boskovicích, kde se seznámil s dílem soudobých českých obrozenců. Poté vystudoval v Praze právnickou a filosofickou fakultu a stal se učitelem.

V Praze se spřátelil s mnoha obrozenci, především s Václavem Hankou, jehož názory sdílel a za kterého se v mnoha sporech stavěl. Toto období jeho tvorby bylo velmi ovlivněno svobodomyslnými názory německého preromantismu. V roce 1818 se připojil ke skupině Palackého a Šafaříka a začal prosazovat časoměrný verš, v roce 1830 se pod vlivem Dobrovského důkazů vrátil k sylabotónické prozódii, několik básní a překladů napsal také ve dvou variantách, přízvučné a časoměrné.

V roce 1815 odešel z Prahy do Jindřichova Hradce, kde vyučoval na gymnáziu, do Prahy se vrátil v téže funkci v roce 1821 a žil tam až do své smrti.

Dílo

Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje vlastní, především časopisecky publikovanou poezii v češtině, latině a němčině, především s liberálním nábojem (Óda na Švyc, Óda na mír Evropy 1815, óda k jmeninám Dom. Kynského, množství historických básní pro Hankovy Dějiny Čechů v obrazích, které pak vyšly i samostatně). Jedna z jeho básní, psaná paralelně v češtině, němčině a latině, je údajně předlohou anglické vánoční koledy Good King Wenceslaus. Napsal také velké množství částečně improvizované příležitostné poezie. Dále je autorem několika vesměs nehraných vlasteneckých dramat. Spekuluje se také o jeho větším či menším podílu na falzech Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Napsal také množství časopiseckých článků o literatuře a historii.

Nejrozsáhlejší částí Svobodova díla jsou překlady, z nichž nejvýznamnější jsou překlady Rukopisu královédvorského a zelenohorského do němčiny. Do němčiny překládal i Hankovy vlastní básně, českou lidovou poezii, antické římské dramatiky, především Senecu. Do češtiny překládal nepříliš úspěšně dílo Friedricha Schillera, který patřil k jeho básnickým vzorům, přeložil mimo politickou lyriku i části Loupežníků. Překládal také, především pro školské účely, z latiny, a to zejména části Vergilia a také některé církevní písně. Dále překládal italská operní libreta do češtiny i němčiny. Do latiny přeložil Schillera, Goethovu Ifigenii a Štítného Knížky šestery.

Literatura

• HANUŠ, Josef a kol. Literatura česká devatenáctého století. Díl 1. Od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1911. 922 s. [Stať „Václav Alois Svoboda" je na str. 811–828; napsal Josef Hanuš.] Dostupné online

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Alois Svoboda na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Alois Svoboda

Autoritní data	AbARTP: 56677 Biblio: 32055233-b6b5-49eb-9b8a-2480cafea115 NKC: jk01122088 GND: 101007183 ISNI: 0000 0001 0971 5430 LCCN: n85017964 NTA: 189511338 PLWABN: 9810663239705606 SUDOC: 263476545 VIAF: 52048247 WorldCat Identities: lccn-n85017964