Kostel svatého Ducha (Praha): Porovnání verzí

Kostel svatého Ducha ; v Praze na Starém Městě
	Závěr kostela svatého Ducha ; v Praze na Starém Městě
Místo
Stát	[[Soubor:Flag of Česko.svg\|22x15px\|border\| Česko]] [[ Česko]]
Kraj	hlavní město Praha
Městská část	Praha 1
Obec	Staré Město
Souřadnice	50°5′24″ s. š., 14°25′13″ v. d.
Základní informace
Církev	česká římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Status	farní kostel
Zasvěcení	Duch svatý
Architektonický popis
Architekt	neznámý
Stavební sloh	gotika
Typ stavby	kostel
Další informace
Adresa	Dušní, Praha 1-Staré Město
Ulice	Dušní a Elišky Krásnohorské
Kód památky	38205/1-33 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 2. 1. 2017, 16:10

Kostel svatého Ducha na Starém Městě v Praze v Dušní ulici je řísmkokatolický farní kostel gotická jednolodní stavba z 2. čtvrtiny 14. století. Je zasvěcen svatému Duchu.

Historie

Kostel svatého Ducha a nedaleká Španělská synagoga v roce 1912, v době asanace

Kostel původně stál vedle benediktinského kláštera, který vznikl spolu s tímto chrámem. Za husitských válek byly jeho budovy rozprodány, ale později byl kostel obnoven.

Zanikl na konci 16. století, kdy přešel klášter pod správu benediktinek od sv. Jiří na Pražském hradě. Kostel ale posléze získává farní status, konvent již nebyl obnoven. Na konci 17. století dochází k rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689). Tato oprava nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard.

Na začátku 19. proběhla oprava sakristie. V souvislosti s touto stavební úpravou došlo i k navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 byl vztyčen sanktusník. Dále proběhly drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 byly instalovány nové varhany.

V průběhu asanace Starého Města bylo zpevněno podloží kostela a objeveny zbytky starší zástavby. Dále byla stržena stará sakristie a nahrazena novou.^[1] Do tohoto kostela, který stal nejblíže Židovskému městu, museli za vlády Ferdinanda I. docházet Židé na katolická kázání. Až v roce 1785 byla zrušena jejich povinnost platit tzv. Glöckelgeld, což byl poplatek za zvonění proti mračnům a povodním.^[2]

Výzdoba

Dnešní podoba interiéru tohoto kostela pochází nejvíce z 18. století. Vybavení bylo po roce 1780 doplněno o prvky ze zrušených okolních kostelů. Dále se v kostele nacházejí oltáře sv. Otýlie a oltář Nejsv. Srdce Páně, oba z 18. století. Další oltáře, sv.Judy Tadeáše a sv. Vavřince, pocházejí také z 18. století.^[1] Oltářní obraz sv. Josefa vytvořil Jan Jiří Heintsche. Nachází se zde též sousoší Pieta (ze 14. století), které sem byla přesunuta ze zrušeného kostela svatého Kříže Většího v bývalém klášteře cyriaků^[3]. Pochází snad z okruhu Mistra týnského ukřižování, za husitských válek silně poškozena, byly ji uraženy obě hlavy a Kristova chodila. V roce 1627 nalezeny všechny části v sutinách. Roku 1628 restaurována, ve 20. století odstraněny barokní nátěry. Dále se zde nachází pozdně gotická socha sv. Anny (začátek 16. století) a dvě busty sv. Vojtěcha. Dále jsou a stěnách zavěšeny obrazy posledního soudu a na protější straně obrazy z legendy sv. Václava

Před kostel byla instalována kamenná socha sv. Jana Nepomuckého od Ferdinanda Maximiliána Brokofa, jež původně stála na náměstí Curieových.^[2]

Zajímavosti

Pietě Panny Marie ze zrušeného kláštera cyriaků byla zasvěcena 29. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690.

Reference

↑ ^a ^b Petr Vlček a kol. Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov, Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str. 61
↑ ^a ^b Eduard Škoda: Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 180
↑ Eckert, František: Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého; Svazek II, Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. - 539, xiii s., (Dědictví Svatojanské: Podíl údů na rok 1884; Číslo 71), s. 439 - 446. Dostupné online

Literatura

EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. - kapitola Farní chrám sv. Ducha někdy s panenským klášterem Benediktinek, s. 465-470.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Ducha na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je kostel svatého Ducha
Římskokatolická farnost u kostela sv. Ducha

[vlcek-1] Petr Vlček a kol. Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov, Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str. 61

[skoda-2] Eduard Škoda: Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 180

[3] Eckert, František: Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého; Svazek II, Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. - 539, xiii s., (Dědictví Svatojanské: Podíl údů na rok 1884; Číslo 71), s. 439 - 446. Dostupné online

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 50: / Řádek 50: @@
 [[Soubor:Staré Město sv. Duch 6.jpg|náhled|vlevo|Kostel svatého Ducha]]
 [[Soubor:Krizenecky02.jpg|thumb|Kostel svatého Ducha a nedaleká [[Španělská synagoga]] v&nbsp;roce [[1912]], v&nbsp;době [[pražská asanace|asanace]]]]
 Kostel původně stál vedle [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a, který vznikl spolu s&nbsp;tímto chrámem. Za [[husitství|husitských válek]] byly jeho budovy rozprodány, ale později byl kostel obnoven.
 Zanikl na konci [[16.&nbsp;století]], kdy přešel klášter pod správu [[Klášter svatého Jiří (Praha)|benediktinek od sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Kostel ale posléze získává [[Farní kostel|farní status]], konvent již nebyl obnoven. Na konci 17. století dochází k&nbsp;rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689). Tato oprava nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard.
 Na začátku 19. proběhla oprava sakristie. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;touto stavební úpravou došlo i k&nbsp;navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 byl vztyčen sanktusník. Dále proběhly drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 byly instalovány nové varhany.
 V&nbsp;průběhu [[pražská asanace|asanace Starého Města]] bylo zpevněno podloží kostela a objeveny zbytky starší zástavby. Dále byla stržena stará sakristie a nahrazena novou.<ref name="vlcek">Petr Vlček a kol. ''Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov'', Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str.&nbsp;61</ref> Do tohoto kostela, který stal nejblíže [[Josefov (Praha)|Židovskému městu]], museli za vlády [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda&nbsp;I.]] docházet [[Židé]] na katolická kázání. Až v&nbsp;roce [[1785]] byla zrušena jejich povinnost platit tzv. ''Glöckelgeld'', což byl poplatek za zvonění proti mračnům a&nbsp;povodním.<ref name="skoda">Eduard Škoda: ''Pražské svatyně'', Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str.&nbsp;180</ref>
@@ Řádek 79: / Řádek 79: @@
 * [http://dvakostely.wz.cz Římskokatolická farnost u&nbsp;kostela sv.&nbsp;Ducha]
+{{Autoritní data}}
 {{Portály|Křesťanství|Architektura a stavebnictví|Praha}}
 [[Kategorie:Kostely na Starém Městě v Praze|Ducha]]
 [[Kategorie:Gotické kostely v Praze|Ducha]]