Benzoan sodný: Porovnání verzí

Benzoát sodný
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	Benzenkarboxylát sodný
Triviální název	Benzoát sodný
Ostatní názvy	Sodná sůl kyseliny benzoové; Sodná sůl kyseliny dracylikové; Sodná sůl kyseliny fenylkarboxylové
Anglický název	Sodium benzoate
Německý název	Natriumbenzoat
Funkční vzorec	C6H5COONa
Sumární vzorec	C7H5NaO2
Vzhled	Bílá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	532-32-1
SMILES	O=C([O-])C1=CC=CC=C1.[Na+]
Číslo RTECS	DH6650000
Vlastnosti
Molární hmotnost	144,11 g/mol
Teplota tání	410–430 °C
Teplota varu	rozklad
Hustota	1,44 g/cm3
Disociační konstanta pKa	9,8
Rozpustnost ve vodě	66 g/100 ml (20 °C)
Bezpečnost
R-věty	Žádné nebezpečí
S-věty	Žádné nebezpečí
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 27. 12. 2016, 12:54

Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 211. Dále má také své uplatnění v pyrotechnice.

Výskyt

Kyselina benzoová, její soli a estery jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech. Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.

Příprava

Benzoan sodný může být v laboratoři připraven neutralizací kyseliny benzoové hydroxidem sodným. Při této reakci vzniká benzoan sodný a voda.

C₆H₅COOH + NaOH → C₆H₅COONa + H₂O

Použití

Kyselina benzoová (E210) a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.

Dále se také benzoan sodný používá v pyrotechnice jako pohon do pískavých složí, s chloristanem draselným jako oxidačním činidlem, obvykle v poměru 3:7.^[1] Po nalisování a zapálení tato směs vydává pískavé zvuky.^[2] Nicméně užití této směsi jako raketového paliva má i své stinné stránky, totiž při nesprávném nebo přílišném nalisování může směs způsobit výbuch, jelikož je velmi citlivá na nárazy.

Rovnice spalování benzoanu sodného:

2 C₆H₅COONa + 15 O₂ → 14 CO₂ + 4 H₂O + 2 NaOH

Nebezpečí

Denní příjem benzoátu sodného je doporučen do 5 mg/kg tělesné hmotnosti.^[zdroj?]
V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat histamin a způsobovat pseudoalergické reakce.

Reference a literatura

↑ VÁLEK, Leo. Pyrotechnika tajemství zbavená: odpalte si svůj vlastní ohňostroj. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2009. 128 s. ISBN 978-80-254-6106-8. S. 64.
↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Whistle_mix [online]. Dostupné online.

[1] VÁLEK, Leo. Pyrotechnika tajemství zbavená: odpalte si svůj vlastní ohňostroj. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2009. 128 s. ISBN 978-80-254-6106-8. S. 64.

[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Whistle_mix [online]. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 == Použití ==
-[[Kyselina benzoová]] (E210) a benzoáty jsou používány jako [[Konzervace potravin|konzervační prostředky]] v kyselých výrobcích proti [[kvasinky|kvasinkám]] a [[plísně|plísním]]. Jsou neúčinné proti [[bakterie|bakteriím]] a v produktech s [[pH]]&nbsp;5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší [[rozpustnost]]i.
+[[Kyselina benzoová]] (E210) a benzoáty jsou používány jako [[konzervace potravin|konzervační prostředky]] v kyselých výrobcích proti [[kvasinky|kvasinkám]] a [[plíseň|plísním]]. Jsou neúčinné proti [[bakterie|bakteriím]] a v&nbsp;produktech s&nbsp;[[pH]]&nbsp;5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší [[rozpustnost]]i.
-Dále se také benzoan sodný používá v pyrotechnice jako pohon do tzv. pískavých složí, s [[Chloristan draselný|chloristanem draselným]] jako oxidačním činidlem, obvykle v poměru 3:7.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Válek|jméno = Leo|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pyrotechnika tajemství zbavená: odpalte si svůj vlastní ohňostroj|vydání = 1|vydavatel = |místo = |rok = 2009|počet stran = 128|strany = 64|isbn = 978-80-254-6106-8}}</ref> Po nalisování a zapálení tato směs vydává pískavé zvuky.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = https://en.wikipedia.org/wiki/Whistle_mix|url = https://en.wikipedia.org/wiki/Whistle_mix|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Nicméně užití této směsi jako [[Raketové palivo|raketového paliva]] má i své stinné stránky, totiž při nesprávném nebo přílišném nalisování může směs způsobit výbuch, jelikož je velmi citlivá na nárazy.
+Dále se také benzoan sodný používá v pyrotechnice jako pohon do pískavých složí, s&nbsp;[[Chloristan draselný|chloristanem draselným]] jako oxidačním činidlem, obvykle v poměru 3:7.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Válek|jméno = Leo|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pyrotechnika tajemství zbavená: odpalte si svůj vlastní ohňostroj|vydání = 1|vydavatel = |místo = |rok = 2009|počet stran = 128|strany = 64|isbn = 978-80-254-6106-8}}</ref> Po nalisování a zapálení tato směs vydává pískavé zvuky.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = https://en.wikipedia.org/wiki/Whistle_mix|url = https://en.wikipedia.org/wiki/Whistle_mix|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Nicméně užití této směsi jako [[Raketové palivo|raketového paliva]] má i své stinné stránky, totiž při nesprávném nebo přílišném nalisování může směs způsobit výbuch, jelikož je velmi citlivá na nárazy.
 Rovnice spalování benzoanu sodného: