Miloš Kirschner: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot přidal {{Autoritní data}}
Řádek 45: Řádek 45:
{{Portály|Hudba}}
{{Portály|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Kirschner, Miloš}}
{{DEFAULTSORT:Kirschner, Miloš}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Narození 1927]]
[[Kategorie:Narození 1927]]
[[Kategorie:Úmrtí 1996]]
[[Kategorie:Úmrtí 1996]]

Verze z 22. 12. 2016, 11:25

Miloš Kirschner
Božena Weleková, Miloš Kirschner a František Flajšhans
Božena Weleková, Miloš Kirschner a František Flajšhans
Základní informace
Narození16. březen 1927
Úmrtí2. červenec 1996
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánrypopmusic, dětská hudba
Povoláníherec, loutkař, zpěvák, ředitel divadla
Aktivní roky1952–1996
VydavateléSupraphon, Lotos
Příbuzná témataHelena Štáchová
Oceněnínárodní umělec (1981)
Manžel(ka)Helena Štáchová (1972–1996)
DětiDenisa Kirschnerová
Miloš Kirschner
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Kirschner (16. března 19272. července 1996) byl český loutkář, herec, zpěvák, dlouholetý ředitel a hlavní interpret Divadla Spejbla a Hurvínka[1].

Studoval mezinárodní právo. V roce 1949 musel studia z politických důvodu opustit.[2]. Začátkem padesátých let byl zatčen a odsouzen za protistátní činnost[3]. Po uplynutí trestu ho zařadili do Pomocných technických praporů (PTP), které se také nazývaly Černí baroni. Po absolvování vojenské služby byl v roce 1951 přijat do Divadla Spejbla a Hurvínka. Už od roku 1952 interpretuje hlavní role. V roce 1956 ho prof. Josef Skupa jmenoval svým nástupcem. Teprve v roce 1966 byl jmenován ředitelem divadla. Po jeho smrti se vedení divadla ujala jeho manželka Helena Štáchová

Pod vedením Miloše Kirschnera se vyvíjel charakter dvojice loutek Spejbla a Hurvínka. Přijal tradici a současně přišel s inovacemi jevištními a tematickými. Na rozdíl od Josefa Skupy interpretoval své role i v cizích jazycích. Za 44 let práce navštívil 30 zemí.

Psal odborné články, scénáře a divadelní hry. Mnohá představení divadla byla zaznamenána na gramofonové desky. Podílel se na tvorbě Večerníčků. Kromě divadla vystupoval v televizi a v rozhlase. Taktéž hrál ve filmech, které se natáčely v Československu i v zahraničí[4]. Za svou práci obdržel řadu ocenění: např. titul zasloužilý umělec i národní umělec v roce 1987 (u příležitosti životního jubilea).

Diskografie

diskografie není úplná

Reference

Externí odkazy