Grumman OV-1 Mohawk: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m abecední řazení
Řádek 71: Řádek 71:
* [http://www.airliners.net/search/photo.search?cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&ie=ISO-8859-1&q=Grumman+OV-1+Mohawk&sa=Submit&search_active=1&search=&sheadline=&search_field=datedesc&submit=&siteurl=www.airliners.net%2F&ref=&ss=6708j3202820j22 Fotogalerie letounu Grumman OV-1 Mohawk]
* [http://www.airliners.net/search/photo.search?cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&ie=ISO-8859-1&q=Grumman+OV-1+Mohawk&sa=Submit&search_active=1&search=&sheadline=&search_field=datedesc&submit=&siteurl=www.airliners.net%2F&ref=&ss=6708j3202820j22 Fotogalerie letounu Grumman OV-1 Mohawk]


[[Kategorie:Letadla Grumman]]
[[Kategorie:Letadla Grumman|OV-1 Mohawk]]
[[Kategorie:Americká průzkumná letadla]]
[[Kategorie:Americká průzkumná letadla]]

Verze z 18. 12. 2016, 16:10

Grumman OV-1 Mohawk
Grumman OV-1C Mohawk (67-18928) U.S. Army, Reno, Nevada, 1969
Grumman OV-1C Mohawk (67-18928) U.S. Army, Reno, Nevada, 1969
Určeníhlídkový letoun
PůvodSpojené státy americké
VýrobceGrumman
První let14. 3. 1959
UživatelUS Army
Chel Ha Avir
Vyrobeno kusů380
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grumman OV-1 Mohawk byl americký dvoumotorový samonosný středoplošník s trojitými SOP a příďovým zatahovacím podvozkem. Dvoučlenná posádka seděla vedle sebe na vystřelovacích sedadlech Martin-Baker, verze A a C měly dvojité řízení.

Vznik

V polovině 50. let 20. století požadovalo americké armádní letectvo lehký stroj pro dvoučlennou posádku pro úkoly nočního i denního hlídkování v nízkých výškách nad prostorem pozemních bojů. Pomocí fotopřístrojů, radiolokátorů a infračervených detektorů měl sledovat pohyby pěších i mechanizovaných oddílů nepřítele. Letoun kategorie STOL měl mít rovněž vysokou obratnost a dobrou ovladatelnost.

Pro specifikace frontového hlídkového letounu vypracovala společnost Grumman se sídlem v Bethpage na Long Islandu projekt G-134.

Vývoj

OV-1A Mohawk

První z devíti ověřovacích letounů YAO-1 vzlétl 14. dubna 1959, poháněný dvojicí turbovrtulových motorů Lycoming T53-L-3 s třílistými reverzními vrtulemi Hamilton Standard.

První sériové letouny obdržely nové označení jednotného systému USAF a US Navy OV-1A a bojové jméno Mohawk. Do služby armádního letectva byly zařazeny v roce 1962. Pro plnění hlídkových úkolů byly vybaveny v trupu vestavěnou fotografickou kamerou Fairchild KA-30 pro svislé i šikmé snímky, některé letouny nesly navíc v přídi trupu kameru KA-60 pro panoramatické snímkování bojiště. K výbavě patřilo i 52 světlic užívaných při nočním fotografování, které se vystřelovaly směrem vzhůru z pouzder nesených nad kořeny křídla.

Robustní konstrukce a velmi dobré letové vlastnosti vedly představitele armádního letectva k myšlence využití Mohawků v roli bitevních letounů. Vznikla tak verze JOV-1A, testovaná 11. vzdušnou bitevní divizí.

Grumman OV-1B (64-14244, N637NA) organizace NASA, 1973

Standardní OV-1A následně obdržely další podkřídelní závěsy a mohly tak nosit kromě obvyklých přídavných nádrží ještě pouzdra s raketami ráže 70 mm, nebo s pevnými, šikmo dolů skloněnými kulomety ráže 12,7 mm, nebo pumy do hmotnosti 226 kg. Bitevní JOV-1A byly testovány do roku 1965, kdy se US Army rozhodlo pro bitevní akce využívat vrtulníky.

Verze OV-1 Mohawk

Další verzí Mohawku byla OV-1B, určená pro elektronickou a radiolokační hlídkovou službu. Pod trupem na pravé straně nesla 5,5 m dlouhé laminátové pouzdro se zařízením APS-94 SLAR (Side-Looking Airborne Radar). Zařízení mapovalo pruhy terénu po obou stranách směru letu a přenášelo obraz na dělené pásy filmu, nebo nedělený film. Za letu automatické zařízení okamžitě vyvolávalo exponované části filmu a dodávalo je ihned pozorovateli. SLAR podstatně zvětšil hmotnost letounu, což si vyžádalo zvětšení rozpětí a instalaci výkonnějších pohonných jednotek Lycoming T53-L-7.

K průzkumu velmi hustě porostlého terénu ve dne i v noci pomocí infračerveného detektoru UAS-4, vestavěného do spodní části zadní poloviny trupu, sloužila modifikace OV-1C.

OV-1D nesly současně SLAR i UAS-4 a měly proto zvětšené rozměry a výkonnější motory T53-L-701 o výkonu 1044 kW každý. Modernizovaný prototyp nesl označení OV-1E.

Mohawky OV-1A, B i C byly bojově nasazeny během Vietnamské války např. 73. vzdušnou hlídkovací skupinou, která byla dislokována na letišti Vũng Tàu a během operace Pouštní bouře. OV-1B létaly i ve službách US Army v tehdejší NSR. Izraelské vojenské letectvo používalo dva letouny OV-1D do jejich nahrazení typem Grumman E-2 Hawkeye.

Hlavní technické údaje

Grumman OV-1A Mohawk

Údaje platí pro OV-1B

  • Rozpětí: 14,57 m
  • Délka: 13,30 m
  • Výška: 3,86 m
  • Nosná plocha: 33,10 m
  • Prázdná hmotnost: 4979 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 7220 kg
  • Maximální rychlost v 1500 m: 478 km/h
  • Ekonomická cestovní rychlost: 414 km/h
  • Pádová rychlost: 121 km/h
  • Dostup: 9150 m
  • Dostup na jeden motor: 4152 m
  • Maximální dolet: 1980 km
  • Délka vzletu přes 15 m: 387 m
  • Délka přistání: 264 m

Odkazy

OV-1D během Války v Zálivu, 1991

Literatura

Externí odkazy